218 kB - publikace FSV UK

Stagnující země 7 Magdaléna KopicováDalší společnou charakteristikou úzce související s prezidentským systémem jedlouhodobé setrvávání hlavy státu u moci a fakt, že politika vzniká v podstatěkolem jedné osoby a jejího úřadu, což lze označit za velmi výraznou personifikacipolitiky. Politika je založena více na klientských vztazích než na ideologickém čiprogramovém základě. Je velmi těžké pochopit politickou situaci těchto zemí, anižbychom se zaměřili na osobu prezidenta 7 . V otázce dlouhodobého setrvávání vefunkci bylo v devadesátých letech také dosaženo určitého pokroku. V žádné zesledovaných stagnujících zemí již není možné získat nástupem k moci definitivu.Přestože si většina prezidentů SZ je schopna svými ústavními pravomocemi zajistittřetí volební období, není již možné, aby zůstali v úřadu na celý život, což byla dodevadesátých let běžná praxe. Slabým místem nadále zůstává skutečnost, že většinatěchto poloautoritativních režimů nemá dostatek efektivních mechanismůk pokojné výměně prezidenta. Stupeň demokratizace lze měřit podle míry, do kteréje možné, aby úřadující prezident prohrál volby, v době, kdy ještě nemusí podleÚstavy opustit svou funkci.Další společnou charakteristikou, která do velké míry také souvisí s hybridnímprezidentským systémem je systematický politický klientelismus. Klientský systémje sice jakousi přirozenou náhradou fungujících státních institucí, zajišťuje alespoňdo určité míry distribuci služeb, a je tedy sítí sociálního zabezpečení, pokud státníaparát není schopen sám tuto síť vytvořit. Na druhou stranu však dalšímu rozvojistátních institucí brání. Zároveň brání i klasickému demokratickému rozrůzněnístran, které jsou často spíše rozlišovány podle klientské sítě, kterou reprezentují,než podle politického programu 8 .V takovémto netransparentním systému mají větší moc šedé instituce nežinstituce veřejné. Vlády SZ se však pochopitelně nezasazují o reformy taktofungujících institucí, neboť jsou samy součástí těchto klientských sítí a jejichexistence je pro ně výhodná, neboť zajišťuje určitou politickou stabilitu. Klientskéuspořádání také „šetří“ finance ze státního rozpočtu, neboť platy úředníků počítajíse zisky z podplácení, a tak mohou být nízké. Faktické náklady, které toto korupčníprostředí vytvářejí, jsou však daleko větší, jak bude ještě diskutováno.Dalším společným rysem je tedy nízká úroveň veřejných institucí anedostatečné kapacity státních úředníků. Stále se snižující platy vedou nejenk narůstající míře korupce, ale také k odlivům kvalitních státních úředníků.Charakteristické jsou tedy málo početné slabé státní správy, které nejsou schopnyzajistit občanům přístup k základním službám jako je vzdělání či zdravotnictví.Donoři většinou v zemích se slabou nevýkonnou státní správou zaměřujíspolupráci na nevládní sektor. Další společnou charakteristikou SZ je však takéslabý nevládní sektor. V těchto zemích nechybí pouze horizontální zodpovědnostvýkonné moci vůči moci zákonodárné a soudní, ale také vertikální zodpovědnostvůči občanům, kterou slabé nevládní organizace nejsou schopny zajistit. Situace sevšak postupně zlepšuje. Během demokratizační vlny devadesátých let spolu7 Např. Mugabe v Zimbabwe, Akajev v Kyrgyzstánu atd.8van de Walle, Nicolas. African Economies and the Politics of Permanent Crisis, 1979–1999.New York: Cambridge University Press, 2001.