Views
7 months ago

2016-3

strana 2 z 6 ročník

strana 2 z 6 ročník XIV., 2016/3 20. listopadu 2016 Příměstský tábor na faře aneb ohlédnutí se za létem Posledních 14 prázdninových dní jsme letos poprvé na faře v Dolních Počernicích pořádali příměstský tábor pro děti ve věku od 4 do 12 let. Od pondělí do pátku jsme měli pro ně připravený program s názvem „Cesta kolem světa aneb každý den v jiné zemi“. Cestovali jsme s dětmi na kouzelném koberci do různých zemí a poznávali jejich kulturu a zvyky, hráli tematicky zaměřené hry na zahradě a hřišti. Všichni se s elánem zapojili do tvořivých činností, při kterých vyráběli mexické náhrdelníky, africká přání, španělská námořnická trička a anglické hrnky na čaj. Hlavně jsme si užili spousty zábavy a legrace nejen na faře a farní zahradě, ale i při několika výletech. Byli jsme podívat v městské knihovně v Běchovicích, v Klánovickém lese a na zajímavých kamenech na vrchu Klepec. Velké poděkování si zaslouží vedoucí, kteří mně pomáhali s realizací příměstského tábora a bez kterých by se nemohl uskutečnit. Z celého srdce děkuji Katce Vlnasové, Vaškovi Santolíkovi a Gábině Spilkové za to, že byli ochotní věnovat svůj prázdninový čas dětem, za jejich skvělý přístup k nim a za pomoc při realizaci programu. Největší dík patří Katce, která mi pomáhala při plánování a po celou dobu trvání tábora. Děkuji Hance Santolíkové za pozvání do knihovny v Běchovicích, kde pro nás se svou maminkou připravila výborný program. Rodičům, dětem i nám vedoucím se tábor moc líbil, a proto zveme všechny děti ve věku 4-12 let na druhý ročník našeho příměstského tábora, který se bude pořádat opět posledních 14 dní v srpnu. Všechny podrobnosti najdete v dubnu na našich webových stránkách: www.farnost-dolni-pocernice.cz. Marcela Krňávková K mešní liturgii aneb jak bych si přál plnohodnotně „strávit“ tělo Kristovo Tento článek není kritika, ale pouze individuální názor jednoho z farníků, názor, o který bych se chtěl podělit s ostatními. Nikdo jistě nepochybuje o tom, že rituál proměňování je jeden z mystických vrcholů katolické liturgie, jsou to okamžiky, kdy kněz – dnes bohužel celebrující tváří k věřícím, což je výdobytek

strana 3 z 6 ročník XIV., 2016/3 20. listopadu 2016 moderny, nikoliv doporučení druhého vatikánského koncilu – mění chléb a víno v tělo a krev Kristovu tak, jak to ukázal a následně přikázal Ježíš svým učedníkům. Okamžiky proměňování, jemuž jsme jako věřící přítomni, vnímám jako maximálně ztišený prostor pro bezpodmínečnou víru, neboť jiným způsobem nelze to, co se v tyto chvíle tajemně odehrává, „pochopit“. Po proměňování přichází na řadu Modlitba Páně a po prosbě o smilování (Agnus Dei) v podstatě začíná přijímání, což je závěrečný vrchol mešní liturgie, při němž věřící přijme tělo Kristovo. A právě tady, ve chvílích, kdy se vracím do lavice a poklekám, abych ve vnitřní tichosti soustředěně doprožil výjimečné okamžiky s Pánem, začíná můj problém: Potřeboval bych ticho a klid. Jenomže za chvilku obvykle začíná naše vynikající schola hrát a zpívat a já se začínám mentálně ztrácet, protože do uzavřeného prostoru mé koncentrace a soustředění na okamžiky spojené s přijímáním začnou vstupovat jiné smysly, a to podstatné, co bych snad nazval jistou mírou vnitřní kontemplace, se mi začne vzdalovat v nenávratnu. A to už se mě zmocní rozum, vždy lstivě čekající na svoji příležitost, a snaží se vnímat instrumentované tóny a melodické hlasy, snaží se bez mého souhlasu vnímat to, co se děje kolem mě, a postupně vytlačuje to, co se snad mohlo odehrávat bez jeho účasti uvnitř mého bytí. Pak se stane, že mojí rozladěnou mysl zaplaví chvilkové napětí z pocitu, že mi nebylo objektivně umožněno dokončit vnitřní rozhovor s Pánem, a po té již usmířen tolerancí a pochopením pením se chystám přijmout závěrečné požehnání. Nu což, řeknu si, svatým přijímáním mi přece nekončí možnost uklidit se někam mimo ruch světa a tam v klidu a tichu setrvat v motlitbách. Tímto textem se nechci nikterak dotknout té sympatické party mladých lidí, kteří nás neděli co neděli doprovázejí při mši svaté, článek není míněn jako jejich kritika, ostatně jde jen o procedurální záležitost, o dramaturgii. No, a právě, naše schola hraje ráda, a hraje a zpívá skvěle, to jen se mnou je občas potíž, když se zatím neumím odmyslet od vnějšího hluku (schola promine) a propadnout se do ticha modlitby. Jenomže rozum je neodbytný otrava a našeptávač: Co by se stalo, kdyby po skončení přijímání bylo alespoň 5 minut ticho? Jean Tříkrálová sbírka 2017 aneb koledování v Dolních Počernicích V novém roce se opět chystáme na tříkrálové koledování po Dolních Počernicích. Tříkrálová sbírka je vyhlášena na rok 2017 v termínu od pondělí 2. ledna 2017 do neděle 8. ledna 2017. Pro malé koledníky jsou připraveny nejen koruny a tříkrálové pláště, ale i odměna v podobě úsměvu od lidí, kteří se na ně těší a oceňují jejich koledování nejen penězi vhozenými do kasičky, ale i v podobě různých sladkostí. Koledníci malí i velcí, moc se na vás těším, že spolu opět budeme rozdávat radost a tříkrálové požehnání dospělým i dětem v Dolních Počernicích. Vy, kteří se chcete na začátku roku připojit k této radostné a „Bohulibé“ činnosti, zapište se v prosinci na seznam na stolku s dary. Aktuálně bude vše ohlášeno v ohláškách. Těším se na koledování s vámi! Marcela Krňávková

Vydání - 12 / 2010 - Město Kroměříž
Září plné hodování - Rousínov
duben 2011.pub - Římskokatolická farnost Olešnice
prosinec 2010.pub - Římskokatolická farnost Olešnice
češi volí za nejoblíbenější destinaci slovensko filmová recenze
čtvrtletník posluchačů a příznivců stanice český rozhlas 3 — vltava ...
únor 2012 - Plzeň 3
Aktuální vydání v tištěné podobě. - Kam po Česku.cz
Vánoční mejdan v garážích - Český rozhlas
Vita Nostra Revue 3/2011 - Univerzita Karlova
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
3. ãerven 2006 11 may - Hudební Rozhledy
Rýmařovský horizont 3 - 2012 - Středisko volného času Rýmařov
Salesiánský magazín č. 3/2009 - Salesiáni Dona Boska