Views
8 months ago

zpravodaj

12 |rozhovor Národní

12 |rozhovor Národní hospodářství roste, zemědělství stagnuje V březnu se ve Větrném Jeníkově sešel výbor a kontrolní komise Zemědělského svazu ČR. Na tomto setkání zástupců členů se vždy projednává množství témat. Dovědí se nejen o minulém dění, ale hlavně o vývoji důležitých oblastí ovlivňujících zemědělství. Využili jsme příležitosti a předsedovi svazu ing. Martinu Pýchovi jsme položili několik otázek. Co v současné době nejvíce trápí zaměstnavatele v zemědělství? Jedním z hlavních zaměstnavatelských problémů je v současnosti nedostatek pracovníků. Kvůli mimořádně nízké nezaměstnanosti na to narážejí firmy prakticky ve všech odvětvích. Ukazuje se, že kvalifikovaná pracovní síla ať už s vysokou školou či s výučním listem se stala v naší ekonomice skutečně nedostatkovou a týká se to i zemědělství. A k tomu tu jsou problémy se zaměstnáváním pracovníků ze zahraničí. Jak jsme například zjistili, právní úprava oprávnění k řízení traktoru je plně v pravomoci členského státu unie a oprávnění k řízení traktoru se vzájemně neuznávají. Svaz usiluje o změnu a poukazuje na to, že pracovníci v zemědělství, kteří přicházejí z Ukrajiny a které ČR potřebuje, nemohou u nás řídit traktor. Ale paradoxně autobus a kamión řídit mohou. Nejen Zemědělský svaz, ale i hospodářská komora volá po usnadnění podmínek pro zaměstnávání cizinců v ČR. Četnost přetahování pracovníků v nabídkách práce se zvyšuje. Například obchodní řetězec Lidl oznámil, že od března zvyšuje v ČR nástupní mzdu nově příchozích pokladních a prodavaček na 28 000 Kč hrubého. Obchodní řetězce mají nedostatek lidí do prodejen i do vlastních výrob, jako např. pekařů, cukrářů, řezníků. Mzdy a benefity kvůli všeobecnému nedostatku a přetahování pracovníků musejí zvyšovat řetězce a další firmy. Řetězce trh práce svými pracovními nabídkami a nabízenými vyššími nástupními mzdami ovlivňují – např. Ahold vlastnící Albert zveřejnil, že u nás zaměstnává téměř 20 000 lidí. Mzdy budeme muset zvyšovat i my, aby nám ze zemědělství lidé neodcházeli za lukrativnějšími nabídkami. Situace v ekonomice zemědělství ale není jednoduchá. Mimocenová úhrada formou dotací je spíše stabilní a významně se zvyšovat nebude a naše hlavní forma úhrady, ceny za řadu rozhodujících komodit, máme nižší než před deseti či dvaceti lety a míra integrace prvovýrobců do marketingových organizací je spíše slabá. Připravuje se nová podoba společné zemědělské politiky. Jaký je současný stav příprav? Agrární komisař unie Phil Hogan dává najevo, že se chce zasadit o to, aby zemědělci zemědělský zpravodaj 1/2018 měli silnou podporu v politice, ale zároveň upozorňuje, že nebude možné uspokojit všechny strany. Klíčová jednání o budoucnosti se blíží, očekávají se v polovině roku. Legislativní návrhy by měly být předloženy zhruba měsíc po předložení legislativních návrhů k víceletému finančnímu rámci. Jsou signály, že EU chce šetřit a že finanční politika je považována za nadřazenou vůči politice zemědělské. Ve druhé polovině tohoto roku lze očekávat konkrétní návrhy. Za negativní lze vyhodnotit to, že ačkoliv svět směřuje k větším podnikatelským celkům a koncentrace se zvyšuje ve sférách produkce i obchodu, komisař osobně má stále v plánu omezit finanční podporu velkým zemědělským podnikům. Potenciálně zavedené zastropování přímých plateb na plochu ve výši 60 000 EUR/ rok by dle ministra Milka znamenalo snížení přímých plateb pro naši republiku téměř o čtvrtinu. Vnímáte nějaká rizika? Za největší riziko považujeme záměr pokračovat ve vícerychlostní agrární politice, vytváření nerovných podmínek pro různé podnikatelské formy na trhu, nastavení degresivity a zastropování podpor. Přímo odmítnout degresivitu plateb do zemědělství se nám nepodařilo prosadit. Zastropování nařízené Bruselem by se ale mohlo podílet na další likvidaci tuzemské produkce u nás včetně velkých podniků, kde je zastoupena naprostá většina živočišné výroby. Podniky právnických osob zajišťují i vyšší zaměstnanost lidí v zemědělství. To je zapotřebí hodnotit pozitivně, neboť jednak zemědělství je hlavním garantem zaměstnanosti lidí na venkově a v té souvislosti i udržení osídlení venkova. Dlouhodobě také apelujeme na to, aby členské země měly srovnatelné výchozí podmínky pro podnikání v zemědělství. Jsme i pro větší stabilitu podnikatelských podmínek, aby zemědělci mohli lépe plánovat své platby a podnikatelské záměry. Požadujeme zjednodušení pravidel společné zemědělské politiky; vyjasnění portfolia národních podpor napříč spektrem členský států; odstranění zpožďování ve výplatách podpor; zrušení pokut vyplývajících z následků neúměrné složitosti administrace podpor; konec protežování podniků malých. Považujeme za správné například to, že zemědělci, kteří investovali do živočišné výroby v rámci PRV, nebudou trestáni za snížení stavů hospodářských zvířat pod úroveň závazků vyplývajících z podmínek dotace, Předseda Zemědělského svazu ČR ing. Martin Pýcha na společném zasedání Výboru a Kontrolní komise ZS ČR ve Větrném Jeníkově. Foto Jindřich Motyka pokud k tomu budou přinuceni ekonomickými reáliemi. Zemědělský svaz již roky zveřejňuje výsledek hospodaření za předchozí rok. Jak si české zemědělství vedlo? K tomu je nutné připomenout, že podnikatelský důchod šetřený v metodice EU- ROSTATu (Evropský statistický úřad), jak ho po vstupu ČR do EU vykazuje ČSÚ, je zpracován dle evropské metodiky a není to souměřitelná kategorie s výsledkem hospodaření v zemědělství u nás, který se vykazuje tradičně podle národní metodiky účetnictví ČR. Podnikatelský důchod v zemědělství dle souhrnného zemědělského účtu ČSÚ (v metodice EUROSTATu) v roce 2010 byl 8 mld. Kč, v letech 2011 a 2012 to bylo shodně 16 mld. Kč, v r. 2013 to bylo 17 mld. Kč a v r. 2014 bylo dosaženo úrovně 23 mld. Kč. To doposud nebylo překonáno. Podnikatelský důchod v zemědělství zjišťovaný v rámci souhrnného zemědělského účtu ČSÚ za loňský rok byl 21 mld. Kč. Zvyšování podnikatelského důchodu z pozice produkce zemědělského odvětví stále více ovlivňují výsledky rostlinné produkce, která převažuje a má relativní vyšší dotační podporu. Nejvyšší podíl v provozních dotacích má jednotná platba na plochu. Loni byl poměr rostlinné a živočišné produkce v produkci zemědělství, kterou též ČSÚ počítá v metodice SZÚ, 59 % ku 41 %. Živočišnou produkci nejvíce ovlivňuje mléko. Zatímco produkce mléka byla před dvěma roky dle ČSÚ 22 mld. Kč, loni to bylo 26 mld. Kč. A jak dopadlo zemědělství podle vašich výpočtů? Zisk z vlastního šetření zemědělského svazu dle účetnictví v minulém roced vyšel v absolutní hodnotě 12 mld. Kč, což je zhruba stejně jako v r. 2016. Po přepočtu loňský

ozhovor | 13 Do Větrného Jeníkova se v polovině března sjeli zástupci členů Zemědělského svazu. Foto Jindřich Motyka výsledek hospodaření činil 3 527 Kč/ha zemědělské půdy. A platí to pro celou republiku? Všechny kraje byly ziskové. Je to díky vypláceným dotacím, relativně vysokému objemu tržeb z pěstování obilí a řepky a současně díky meziročnímu zlepšení ve zpeněžování živočišné produkce. Mléko po několika letech opět přineslo nejvyšší tržby a stalo se tak komoditou číslo 1. Jak jsem již uvedl, dle ČSÚ v r. 2016 produkce mléka byla 22 mld. Kč a v r. 2017 to bylo 26 mld. Kč. Ke zvýšení cen došlo i v produkci jatečných prasat. Žel, za dlouhodobé situace přetlaku dovozů masa a masných výrobků, nízkého zpeněžování a plošného rozdělování dotací bez zásadního ohledu na živočišnou výrobu se chov zvířat přestává vyplácet. Rostlinná výroba přináší vyšší zisky, je jednodušší a potřebuje méně pracovních sil. Svaz dlouhodobě apeluje na systémová opatření pro živočišnou výrobu, ale na všechno politikové u nás a v Bruselu neslyší. Nejvyššího zisku bylo v roce 2016 dosaženo dle svazového šetření v kraji Zlínském (téměř 4 600 Kč/ha). Loni se tam zisk zvýšil na téměř 5 000 Kč/ha. Tento výsledek loni převýšil pouze Královéhradecký kraj, kde bylo dosaženo 5 700 Kč/ha a tomu se přiblížil i Pardubický kraj s 5 300 Kč/ha. Naopak nejnižší zisky, které se nedostaly přes 2 000 Kč/ha, byly v krajích Plzeňský a Jihomoravský. Žel, situace je tam horší než před deseti lety, kdy oba kraje byly v zisku ve výši přes 2 200 Kč/ha. Nejvíce lidí v zemědělství ČR je zaměstnáno na Vysočině, kde zisk dosáhl na téměř 2 500 Kč/ha. Také zde jsou nejpočetnější stavy skotu v republice. Projevil se hospodářský výsledek i na tržbách? Na konjukturální výsledky let 2013 a 2014 se nám doposud nepodařilo navázat. V těchto letech též byly rekordně vysoké tržby za rozhodující komodity okolo 97 mld. Kč, zatímco loni to bylo okolo 85 mld. Kč. Zemědělský svaz dělá každoročně odhad tržeb za hlavní zemědělské komodity, celkové tržby za všechny zemědělské komodity jsou pak o asi 20 miliard vyšší. Hlavním cílem našeho sledování je zachycení řádu a trendu. Z dlouhodobé časové řady je zřejmý propad v souvislosti s finanční, hospodářskou a odbytovou krizí, která započala v r. 2008. Odhad tržeb za rozhodující komodity za rok 2017 vychází zhruba o pět miliard korun nižší, než v roce 2008. Po roce konjuktury na agrárních trzích v roce 2014 nastoupilo snižování, které se doposud nevyrovnalo: A jak dopadly hlavní komodity? Mléko se vloni stalo komoditou číslo 1 v zemědělství ČR a přináší 29 % z tržeb za rozhodující zemědělské komodity. Komoditou číslo 2 je obilí s 22 %. Na třetím místě zůstala řepka se 14 % a na 4. místě jatečná prasata, která tvoří 10 % z tržeb. Na 5. místě je skot. Tyto komodity zároveň zajišťují dvě třetiny tržeb zemědělských podniků v ČR. Jednoznačné je, že za rok 2017 oproti předchozímu roku došlo k meziročnímu snížení tržeb u rostlinných výrobků, což je to dáno hlavně snížením sklizně u obilí a řepky vlivem sucha. Kolem 80 % tržeb v rostlinné výrobě zajišťují obiloviny a řepka; cukrovka a brambory ztrácejí původní význam. Naopak tržby za živočišné komodity se meziročně zvýšily, což je hlavně dáno zvýšením cen mléka. Po několika letech předstihlo mléko v úrovni tržeb obiloviny. V dlouhodobém časovém srovnání jsou loňské tržby s úrovní téměř 85 mld. Kč mírně nadprůměrné. Pozorujeme růst cen potravin v obchodech. Takže se zlepšují i ceny placené zemědělcům? Paradoxní je, že zemědělci ze zvyšování cen potravin v obchodní síti nemají nic. Řadu rozhodujících komodit zemědělci realizují za ceny, které jsou nižší než před 10 – 20 lety a levněji, než naši kolegové v zahraničí. Stále je potřeba připomínat, že příčinou zvyšujících se spotřebitelských cen jsou i rostoucí marže obchodníků. Proto jsme doporučovali, aby ministerstvo zemědělství ve spolupráci se statistickým úřadem vyčíslilo vývoj marží obchodníků u základních potravin. Naše propočty potvrzují, že marže obchodníků s potravinami se zvyšují. Stát k tomu u nás nemá vůli a nutno dodat, že v Bruselu se k zneužívání dominantního postavení chystají opatření velmi zdlouhavě. Prostě k oficiálním výpočtům marží není ten „potřebný tah na branku“ obdobně jako např. na řešení dumpingových dovozů s nízkými cenami na zlikvidování konkurence. Na zemědělskou produkci u nás dlouhodobě tlačí nejenom nízké ceny placené zemědělcům, ale i expanze agrárních dovozů. Právě agrární saldo a situace v agrárním zahraničním obchodě je koncentrovaným ukazatelem stavu zemědělství. V EU v tomto smyslu bylo dosaženo pozitivních změn: V agrárním saldu EU nastal zásadní obrat a původně záporné agrární saldo se změnilo na kladné. U nás tomu tak není. Zlepšování poměrů v agrárním zahraničním obchodě nastalo jen z krátkodobého hlediska, neudrželo se a záporné agrární saldo ČR vloni opět přesáhlo úroveň 30 mld. Kč. Loňské agrární záporné saldo je o 7,7 mld. Kč vyšší, než jak bylo v roce 2016. Průměrné záporné agrární saldo za uplynulých dvacet let bylo zhruba -25 mld. Kč. Z toho vyplývá, že se situace v našem agrárním zahraničním obchodě nezlepšuje. Vladimír PÍCHA zemědělský zpravodaj 1/2018

Zpravodaj z 14.10.2011 - Rousínov
Zpravodaj z 17.08.2012 - Rousínov
Jinecký zpravodaj titul - Jince
Zpravodaj Zpravodaj Domu PORTUS - Život 90
Dubský zpravodaj 10/11 - Město Dubí
Zpravodaj Šeberov a Hrnčíře
Dubský zpravodaj 06/2011 - Město Dubí
Firemní zpravodaj 1/2013 - Vítkovické slévárny
Zpravodaj SPAE Podzim 2011 - Česká Akademie dermatovenerologie
Zpravodaj II/2012 - Kulturní zařízení
Každoroční tříkrálové zpívání na radnici - Uhříněveský zpravodaj
Zpravodaj z 15.04.2011 - Rousínov
Zpravodaj z 16.10.2009 - Rousínov
Zpravodaj z 14.12.2007 - Rousínov
Zpravodaj z 13.04.2012 - Rousínov
stáhnout zpravodaj - Beznoska
Zpravodaj z 11.12.2010 - Rousínov
Zpravodaj z 13.08.2011 - Rousínov