2/2012 - AIP ČR

aipcr.cz

2/2012 - AIP ČR

Geologický profi l v lokalitě mostu tvoří písčito-štěrkovitá terasa, která

přechází v hrubé štěrky promísené balvany o objemu 1 m 3 a více.

Pod těmito štěrky v hloubce 6 až 8 m pod korytem řeky se nalézá skalní

podloží tvořené ordovickými břidlicemi. Pracovní profi l řeky byl

v profi lu mostu původně 2 km široký a sahal od Malostranského náměstí

až do dvou třetin Václavského náměstí, takže každoroční jarní

povodně, pokud neucpaly mostní otvory plaveninami, procházely bez

větších problémů

Způsob založení mostu

Po geologickém průzkumu koryta řeky a jeho dodatečném průzkumu

georadarovém, potápěčském průzkumu ochrany základů po povodni

v r. 2002, po provedených jádrových vrtech v pilířích č. 11 a 12,

které nebyly nikdy poškozeny povodněmi a po kopaných sondách provedených

pod základy pilířů č. 8 a 9 při výstavbě ochranných obálek

jejich základů a po vleklých výměnách názorů jsme přesvědčeni, že

Karlův most byl založen na upraveném korytu řeky, kdy její plochá

nábřeží snižovala hladinu zejména v obdobích sucha natolik (průtok

pouze 19 m 3 /s), že tehdejší vozkové v místech brodů řeku bezpečně

projížděli a Vltava se podle historických zpráv dala přejít suchou nohou

(normální průtok Vltavy v Praze je 160 – 180 m 3 /s). Nebylo pak

obtížné odklonit slabý tok řeky a v ploše pod budoucím základem pilíře

ručně odstranit usazeniny až na štěrkopísčitou nebo štěrkovou vrstvu.

Na takto upravenou plochu (základovou spáru) byla nanesena vrstva

hydraulické malty a po obvodu základu byly do ní položeny karbonské

arkózové kvádry a postupně prováděno výplňové zdivo mezi nimi.

Pouze při pozdějších povodních byly zřícené části pilířů opraveny tak,

že po obvodě těchto částí byly přímo na upravené koryto kladeny

po obvodu zničené části opotřebované mlýnské kameny nebo jejich

polotovary (otesky) o průměru 0,8 – 1 m a tloušťce 0,25 m spojované

železnými sponami a na ně pak obvodové zdivo (Obr. 4).

Obr. 4 – .pilíř č. 9 [3]

10 2/2012

Při větších hloubkách výmolů pod zřícenou částí pilíře byly během

opravy krátké zaberaněné dřevěné piloty zasypány štěrkem a na ně

osazen dubový rošt, V místě křížení trámů byly položeny vyřazené

mlýnské kameny nebo otesky anebo na tento rošt byla položena podlaha

z fošen tloušťky 15 až 20 cm a na ně vrstva malty, do které byly

položeny obvodové kvádry. Vnitřní prostor mezi obvodovými kvádry

pilíře byl vyzděn převážně opukovým lomovým odpadním kamenem.

O tom nás přesvědčují, kromě již uvedených průzkumů, také historické

prameny (viz Zpráva spolku architektů a inženýrů království českého).

Ochrana základů pilířů

Postupně byla budována ochrana těchto mělkých základů mostu a to

především v pracovním prostoru řeky. Základy pilíře č. 0 (pod Staroměstskou

mosteckou věží – číslování pilířů je směrem k malostranskému

předmostí) jsou po obvodu opatřeny dubovou štětovnicovou stěnou

krytou se shora betonovou deskou. Kolem pilíře č. 1 je hloubka vody asi

1 m a voda při povodni zde spíše nanáší. Pilíř č. 2 je chráněn zdí a násypem

Novotného lávky. I když po povodni v roce 2002 nebyly nalezeny

na základech pilíře žádné závady, doporučujeme opatřit západní část

základu pilíře kamenným záhozem, který bude proveden po opravě lícních

kvádrů jeho základu a pilíře. Pilíře č. 3, 4 a 7 jsou chráněny věncem

betonových obálek na železných kesonech o šířce 2,5 m kolem jejich

základů zapuštěných 0,65 m do ordovických břidlic a krycí betonovou

deskou navazující na kesonové stěny provedené v letech 1902 – 4. Pilíře

č. 5, 6 byly postaveny na železných kesonech zapuštěných 65 cm

do skalního podloží v letech 1891 – 2. Základy zbývajících pilířů č. 10,

11, 12, 13, 14 a 15 jsou chráněny až 7 m mocnými navážkami, kterými

byl v 16. století vytvořen ostrov Kampa.

K ochraně základů pilířů č. 8 a 9 bylo přikročeno na základě zprávy

z potápěčského průzkumu provedeného v několika fázích od prosince

zdivo pilíře

vyplavená malta

zdivo základu

otesky po obvodu základu

zdivo původní ochranné obálky základu, ve kterém

povodně vytvořily kavernu a došlo k vyplavení části

základové spáry (štěrkopísek)

ocelové průchodky kolem ochranné obálky pro

vedení trubek tryskové injektáže

lomové zdivo nové ochranné obálky po injektáži

cementovou maltou

ocelové trubky jako výztuž sloupů tryskové injektáže

vyplněné betonem

štětovnicová stěna ARBED chránící obálku z vnější

strany zavibrovaná do betonových sloupů

vytvořených tryskovou injektáží pod klenbou.

Ochranu mimo klenbu tvoří štětovnice Larssen IIIn

zavibrované do vrtů ve skalním podloží

More magazines by this user
Similar magazines