2/2012 - AIP ČR

aipcr.cz

2/2012 - AIP ČR

Příspěvek do diskuse

k názoru Ing. Baloga „Inovácie – nové synonymum

národnej bezpečnosti“, Inovační

podnikáni a transfer technologií, č. 4/2011,

str. 42-43

M. Balog konstatuje, že „Z dlhodobého hľadiska

práve inovácie umožňujú dosahovať

technologické zmeny a iniciovať nové ekonomicko-technologické

cykly“(str. 43). Přiřazuje

se tak k autorům, kteří neredukují význam inovací

jen na jejich technologickou složku, což je

potěšitelné a považuji to za pozitivní aspekt

jeho stanoviska. Základní kategorie, o nichž

pojednává, však nezdůvodňuje, což ztěžuje

pochopení jeho záměru. Při hlubším zamyšlení

nad obsahem statě se nelze ubránit dojmu,

že přikládá inovacím enormní význam, přesahující

jejich možnosti i reálnou funkci. Je to

patrno z názvu článku, podle něhož se inovace

považují za synonymum národní bezpečnosti.

Z podtitulu pak vyplývá, co si pod tím

autor představuje:„Inovácie – otázka (parameter)

výzva národnej bezpečnosti 21. storočia;

nový základ (rozmer ekonomickej) národnej

bezpečnosti;inovácie-nová výzva národnej

bezpečnosti (str. 42).

V odstavci „Národná bezpečnosť“ se uvádí,

že „Schopnosť…..inovovať je v súčasnosti

omnoho viac ako len jeden z kumulativnych

ekonomických parametrov“ (str. 42), což lze

zcela akceptovat. Balog pokračuje „Je otázkou

národnej bezpečnosti. Popri energetickej

alebo potravinovej bezpečnosti se tak stáva

inovačná schopnosť významným (aj) geopolitickým

parametrom“ (tamtéž). V této souvislosti

se nabízí několik otázek. Jednak proč

46 2/2012

Dioxinový fi ltr

Nová ekonomicky efektivní technologie (zařízení) na zachycování

škodlivých látek typu PCDD/F z kouřových plynů, které vznikají při

spalování nebezpečného odpadu či při výrobě oceli v hutnickém průmyslu.

Více na www.smscz.cz

V čísle 3/2012 uveřejníme informace o produktech, které získaly ocenění

„Účast v soutěži“ (11 produktů) v rámci soutěže o Cenu Inovace

roku 2011.

I. N.

autor staví inovace do stejné řady s národní

bezpečností a jaký je mezi nimi vztah. Dále

pak co si pod pojmem národní bezpečnost

představuje. Kromě toho se zmiňuje i o energetické

a potravinové bezpečnosti aniž je defi -

nuje. O tom jaké mají místo v systému národní

bezpečnosti a jaký je jejich vzájemný vztah

rovněž nic neuvádí.

Fondům a akvizicím M. Balog patrně přikládá

nemalý význam pro národní bezpečnost.

Avšak postrádám zdůvodnění v čem,

a jak fondy bezpečnost nepřímo ohrožují

a že akvizice jsou pro ni přímou hrozbou

(proložil M. P.).

V poslední části se zmiňuje o vojenských

a nevojenských inovacích. Nesporné je, že

mají pro národní bezpečnost nezanedbatelný

význam. Avšak jejich vliv na národní bezpečnost

a na všechny oblasti života společnosti je

diametrálně rozdílný, ba zcela protikladný.

Autor považuje vojenské inovace za standardní

příspěvek k tvorbě zaměstnanosti

a dodává, že jejich multiplikační vliv přispěl

k invenčně-inovačnímu potenciálu Západu

ve vojenské oblasti, což vedlo k uzbrojení východního

bloku, zejména SSSR. „To spósobilo

významné nedostatky v iných častiach hospodárstva

so sociálnymi dósledkami“ (str. 43).

Vojenské inovace mají však dalekosáhlejší

důsledky pro život společnosti. Balog připomíná,

že mají různé ekonomické důsledky. Pravdou

je, že některé výsledky vědeckých výzkumů

ve vojenské oblasti, orientované

na militaristické cíle, mohou přispět ke zkvalitnění

produktů či ke vzniku nových v civilních

sektorech. Negativní důsledky vojenských

inovací to však nevyvažuje. A pokud mají nějaký

pozitivní vliv na společenský vývoj pak je

velice sporný, neboť vojenská výroba i když

se opírá o inovace je ve své podstatě neproduktivní.

Její růst byť přispívá k růstu zaměstnanosti,

vede k odčerpání prostředků, které se

pak nedostávají na řešení jiných, často závažnějších

problémů (ve zdravotnictví, školství,

kultuře). Fakt, že inovace vojenské výroby

může vést k větší zaměstnanosti a poznatky

z inovací z této sféry mohou být uplatněny i při

výrobě civilních produktů bývá často z politických,

či ideologických, důvodů používán

k ospravedlnění militaristických cílů. Dělo se

tak např. v nacistickém Německu. Rovněž je

nutno vzít v úvahu, že úspěchy vojenských

inovací, umožňující zdokonalení zbraňových

systémů a jejich přenesení do nových sfér

např. do kosmu, jak tento krok učinily USA

za Reaganova prezidentování, nemá racionální

východisko. A to proto, že touto cestou se

pak vydávají jiné země, které se cítí ohroženy.

Roztáčí se spirála zbrojení a mírové soužití

států to velmi komplikuje, ne-li znemožňuje.

Jako příklad nevojenských inovací se autor

zmiňuje o vynálezu parního stroje, který nevznikl

na základě vojenských cílů. Avšak jeho

široké uplatnění vedlo ke vzniku nových dokonalejších

zbraní a militaristických systémů,

což sice umožnilo „rozkvet britského impéria-

“(str. 43), ale vedlo též k porobení mnohých

národů a k likvidaci jejich státní suverenity.

Za účelnější než samostatnou zmínku o vojenských

a nevojenských inovacích považuji

objasnění vztahu mezi nimi, alespoň zejména

pak negativní determinující vliv vojenských

inovací na nevojenské oblasti. Lze tudíž přivítat,

když autor v závěrečné pasáži konstatuje,

že do popředí se dostávají nevojenské inovace

a že „ práve týmto smerom třeba zamerať

hlavnú pozornost“ (str. 43).

M. Pittner

More magazines by this user
Similar magazines