Fotokniha e-vychazka.cz

cekit

e-vychazka.cz

covidu navzdory





e-vychazka.cz

covidu navzdory





Covidu navzdory

V Brně, 8. prosince 2020

Od roku 2000, vždy 29. prosince, spoluorganizuji pro své přátele

vycházku Moravským krasem. Vždy okolo sto až stopadesáti účastníků,

vždy přibližně 15 km, vždy opékání lipoveckých klobás, vždy doplňující

kulturní program, navíc tombola, domácí guláš atd. Letos v tomto počtu

jít nemůžeme, a i kdyby se to změnilo, nebylo by to zodpovědné.

Takže Vycházka s klasickým programem bude asi zase až za rok. Co

tedy s tímto rokem? Co s touto dvacátou první vycházkou? Mám pro Vás;

pro tradiční účastníky, ale i pro kohokoliv dalšího a mimochodem velmi

vítaného; tento návrh:

1. 29. 12. 2020 podnikněte svoji vycházku.

2. Zapište se; pod svým jménem, přezdívkou, nickem; na této

internetové stránce www.e-vychazka.cz do formuláře a to konkrétně

na odkazu „Zapsat vycházku“.

3. Zkuste jít se svými blízkými, prosím dodržujte bezpečnostní

předpisy, tam, kde to máte rádi, a dodejte nám svoji vycházkou

inspiraci pro naše budoucí výlety!

4. Cíl své vycházky a plánované kilometry můžete do formuláře uvést

i v předstihu, motivačně pro další, účast zvažující, zájemce.

5. Pokud to půjde, posílejte ze svojí vycházky fotografie na společnou

adresu e-vycházky. Mimochodem hranice Česka samozřejmě nejsou

žádnou překážkou.

6. Pokud Vás tato myšlenka zaujala, ale 29. 12. 2020 prostě nemůžete

jít, tak máte náhradní termín mezi 20. 12. 2020 a 3. 1. 2021

(dodatečně byl termín prodloužen až do konce ledna). Na začátku

února bude vyhodnocení.

7. Tato akce by měla mít trochu i sociálně lidský rozměr. Firma

Dopravní stavby Brno proto vloží na účet akce 50 000 Kč, navíc

za každý Vámi ujitý „osobokilometr“ vloží na stejný účet jednu

korunu. Konečnou částku potom věnujeme na konkrétní pozitivní

záměr – jednu třetinu částky blanenskému Domovu Olga (jedná se

o Domov pro naše dospělé, mentálně postižené spoluobčany),

druhou pak pro odborný léčebný ústav Albertinum v Žamberku

(zaměřuje se na onemocnění dýchacích cest i duševní onemocnění

a zajišťuje následnou a dlouhodobou lůžkovou péči) a konečně

třetí třetinu pro Nadační fond Vrba (jež poskytuje v rámci sbírky

Koruna pro Vrbu praktickou pomoc a podporu ovdovělým

rodinám s dětmi). Pokud bude pro každou organizaci již vybráno

20 000 Kč, tedy v případě celkové částky vyšší než 60 000 Kč,

pak poskytnou DS Brno finanční dar další charitativní organizaci

a tu můžeme vybrat i společně (děkujeme za Vaše doporučení

a návrhy).

Vy tedy vlastně nemusíte vůbec nic, jen ujít ty kilometry. O peníze už se

postaráme my.

A co z výše uvedeného vyplývá?

Uskuteční se 21. vycházka!

Budeme spolu, spolu na čerstvém vzduchu, a navíc velmi aktivně!

Získáme inspiraci na naše nové toulky krajinou.

(ze zajímavých, kreativních a inspirativních fotografií vytvoříme fotoknihu).

A navíc – pomůžeme lidem, kterým v některých ohledech, Slunce nesvítí tak jako nám.

Pokud se vám tento záměr líbí, zkuste ho prosím pomoci rozšířit dál.

Pojďme do toho – COVIDU NAVZODRY!

9


Nyní máte před sebou hlavní kapitolu knihy.

Výběr z e-vycházek uskutečněných v rámci našeho projektu.

20. 12. 2020

Barcelona

Délka vycházky: 25 km | Celkem: 100 km

Osob: 4 | Vložil: Vojtěch Plát

V prosinci byla situace stejná jako nyní. Po památkách chodit byl skoro

zločin, to však neplatilo pro návštěvu ciziny. S partou kamarádů jsme

se rozhodli spojit příjemné s užitečným a vyrazili jsme na turnaj k Barceloně.

Po šachové stránce parádní turnaj, navíc den volna, tak jsme

ho využili právě návštěvou Barcelony. Navštívili jsme hlavní atrakce navržené

slavným architektem Gaudím. La Sagrada Família je skvost, který

možná nebude nikdy dodělán a pokud bude, tak již odlišně než si to

představoval Gaudí. Škoda, že se nedalo jít dovnitř, výhled z nejvyšší

věže tohoto architektonického skvostu musí stát za to! Nicméně jsme

nezaháleli a od chrámu jsme pokračovali směrem nad Barcelonu, přesněji

do parku Güell, dalšího díla A. Gaudího. Pro místní byl vstup zdarma,

pro nás to bylo na osobu 10 eur. Potkali jsme mimochodem uvnitř

parku spoustu rodin s kočárkem, běžců, či místní mládež, která hrála

mezi sebou fotbal (chvíli jsme přemýšleli, že se zapojíme, ale báli jsme

se, že by nás ponížili - přeci jen fotbal je v Barceloně náboženství a Messi

takový Mesiáš). Ačkoliv nebylo slunečno a jasno, tak stejně výhled z parku

na Barcelonu byl úchvatný. Park jsme si prošli celý, a ačkoliv jsme

přišli za jasného světla, odcházeli jsme za tmy. Cestou zpět jsme to vzali

přímo přes Katalánské náměstí, omrkli katedrálu a poté jsme vycházku

uzavřeli na nádraží Estació de França. Bylo to velice šťavnatých 25 km

a vycházku bych doporučil všem, kdo jste v Barceloně ještě nebyli.

10


25. 12. 2020

Praha

Délka vycházky: 6 km | Celkem: 36 km

Osob: 6 | Vložil: Jana Vlčková

Pokud si chcete vychutnat starou Prahu v celé své kráse, pak vyzkoušejte

tuto procházku.

Naše rodina se každým rokem vypraví 25. prosince na procházku do

Prahy. Každý rok trošku měníme trasu, ale tato se nám zatím líbila nejvíce.

Auto jsme zanechali na Pohořelci. Odsud je kousíček na Loretánské

náměstí, kde se nachází první národní poklad - Loreta. Nyní v době

covidové byla bohužel návštěvníkům uzavřena, proto jsme šli dále

a došli jsme na Nový Svět. Je to kouzelná ulička v pražském podhradí,

kousek od Hradčanského náměstí, která zůstává pro spoustu lidí zapomenutá.

Kromě letní scény divadla Ungelt zde můžete navštívit kavárnu

Nový Svět nebo Hotel u Raka. Ten je zajímavý tím, že je nejstarší a jedinou

dochovalou roubenkou na území Prahy. My si zde u okénka koupili horkou

čokoládu a šli dál přes Hradčanské náměstí a dále po Zámeckých

schodech na Malou Stranu.

Přes Mánesův most jsme přešli Vltavu a vyšli v židovské části Starého

Města. Zde určitě stojí za návštěvu Starý židovský hřbitov a Staronová

Synagoga. Ta je na rohu ulice Pařížské a tou jsme došli na Staroměstské

náměstí. Odsud můžete jít Královskou cestu ke Karlovu Mostu, což je

kratší, my jsme ale došli až na Národní třídu a k Národnímu divadlu.

Přes most Legií jsme opět přešli Vltavu a prošli malebnými uličkami Kampy

a Nerudovou ulicí zpět k Pražskému hradu a na Pohořelec.

Pokud půjdete svižně, ujdete trasu za 2 hodiny. Pokud si chcete prohlédnout

památky, kterých je na trase nespočet a nebo se zastavovat

v hospůdkách, určitě přidejte tak 2–3 hodiny navíc.

My jsme šli v době covidové, a tak jsme se museli spokojit s otevřenými

okénky restaurací a na památky se dívali jen zvenčí.

11


26. 12. 2020

Kuřim - Babí lom

Délka vycházky: 16 km | Celkem: 32 km

Osob: 2 | Vložil: Iveta Nováková

Máme štěstí, žijeme v opravdu krásné zemi. :-) Vydáme-li

se při našich cestách kamkoli, nepřestáváme se

těšit a žasnout. S dětmi, manželem, pejskem milujeme

procházky... máme rádi lesy v okolí Kuřimi, kde žijeme,

stejně tak i místa vzdálenější. Prožijeme takto společně

chvíle „obyčejného“ štěstí... sbalíme svačinu a vyrazíme.

Ať je cesta dlouhá jakkoli, stihneme si popovídat, podělit

se o radosti i případné smutky nebo plánovat další výlety.

Cestu k Babímu lomu známe dobře... okolní příroda

nás svou barevnou rozmanitostí baví v každém ročním

období. A pokud je venku krapet chladněji, čeká nás

doma voňavý horký čaj, při kterém je nám po vydařeném

výletu společně hezky.

12


26. 12. 2020

Lučina - Kejda - Výzkum -

Kobyla - Vojšické louky - Lučina

Délka vycházky: 14 km | Celkem: 28 km

Osob: 2 | Vložil: Meluša

Štěpánský „mini“ pochod ve dvou. Vojšické louky mají prostě své

kouzlo a v každém ročním období.

Nejrozsáhlejší květnaté louky Bílých Karpat se nachází v Národní přírodní

rezervaci Čertoryje. Vojšické louky se rozkládájí na území dnes

již zaniklé obce Vojšice v Bílých Karpatech. Jelikož je to nejznámější

orchidejová lokalita, doporučujeme návštěvu hlavně v jarních dnech.

Dále se můžeme kochat pohledem na mnoho druhů vstavačů, lilií,

kosatců, letitých dubů a hnízdišť lučních ptáků.

13


26. 12. 2020

Podskalie

Podskalský Roháč

Délka vycházky: 10 km | Celkem: 20 km

Osob: 2 | Vložil: Alois Kunc

Vánoce 2020 jsme trávili tradičně u Zuzčiných rodičů.

26. prosince jsme si naplánovali výlet na nedaleký skalní

útvar Podskalský roháč. K místu jsme se přiblížili autem,

a pak nás čekala asi 10 km vycházka. Ačkoli místo není nijak

vysoko, výstup na vrcholek Roháče byl jak nahlédnutí

do Alp. Lépe to však vystihují fotky s krkolomnými průlezy.

V půli cesty jsme dorazili na náhorní planinku s krásnými výhledy.

Jen si tak lehnout a kochat se pohledy do krajiny. Ale

protože byla zima, pokračovali jsme za chvíli dál. Jen jedním

směrem jsme se chvíli zahleděli. Na loučku dole s malou

kapličkou, kde si Zuzka přála mít venkovní svatební obřad.

Běh dalších událostí ale zařídil, že nakonec jsme obřad měli

jindy a jinde.

Vycházka se nám vydařila a domů jsme se vrátili příjemně

unavení.

14


26. 12. 2020

Krásné Pole - Skalka -

Vřesina - Krásné Pole

Délka vycházky: 12 km | Celkem: 36 km

Osob: 3 | Vložil: Supi

Z Krásného Pole, bývalé vesnice, dnes městského obvodu

Ostravy, se vydáváme na vycházku do lyžařského areálu

Skalka, kde je možnost jak lyžování, bobování, tak i bruslení.

Ledové kluziště je obyčejně v provozu od listopadu do

března. Pokračujeme dál přes obec Vřesina a kolem rybníku

v Krásném Poli můžeme zakončit procházku v jedné

z hospůdek.

15


26. 12. 2020

Slatiňany - Zámek Slatiňany,

Švýcarna, Kočičí hrádek,

Rozhledna Bára

Délka vycházky: 15 km | Celkem: 30 km

Osob: 2 | Vložil: Martina Koutná

Nejen milovníkům koní doporučujeme návštěvu renesančního

zámku z 19. století, Slatiňany, ležící na úpatí Železných hor, Vás

nadchne jak architekturou, zámeckým parkem, tak i hřebčínem.

Vše je přístupné veřejnosti. Po prohlídce zámku se vycházkou

dostaneme k muzeu starokladrubského koně Švýcárna Slatiňany.

Další zastávkou může být kočičí hrádek, což je miniatura hradu

a je součástí zámeckého parku. Za zmínku stojí také dřevěná

Rozhledna Bára, ze které máme krásný výhled na Železné hory,

Orlické hory i Krkonoše.

16


27. 12. 2020

Okolí Myšlína

Délka vycházky: 6 km | Celkem: 30 km

Osob: 5 | Vložil: Otto Šlégl

Trasa kolem Myšlína vedla z kraje obce ulicí K potoku do

lesa směrem na Hrusice. Po prudším stoupání, kousek za

krmelcem pro zvěř, se trasa stáčí vlevo přes vytěžený úsek

na louku, kde se pasou ovce. Projít se musí vrátky přímo na

pastvinu s elektrickým ohradníkem. Pastvinou se po rovině

pohodlně dojde ke zvoničce, nedaleko Žižkova dubu. Tady

se trasa napojila na cestu, kde se v září každý rok pořádá

tradiční pochod „Po stopách kocoura Mikeše“. Touto

cestou jsme šli k Žižkovu dubu, a pak dále kolem zámečku

Myšlín, je to budova s číslem popisným 1, přes hlavní silnici

směrem do kopce na samotu Ovčín. Po vystoupání na

kopec se jde po vrstevnici až k zastavení U Husopasky stále

po Mikešově cestě, kde jsme odbočili na naučnou stezku

Krásné vyhlídky. Po ní jsme došli až k naučné zastávce s informacemi

o rekreačním areálu Šibeniční vrch. Odtud jsme

sešli po louce z kopce na Polní ulici zpět do Myšlína.

17


28. 12. 2020

Jítrava u Rynoltic

Sloní kameny a zpět

Délka vycházky: 8 km | Celkem: 32 km

Osob: 4 | Vložil: Špačkovi

Sloní kameny u Jítravy – nenápadné, ale magické.

Ti z nás, kteří se rádi vracejí do rodného kraje, mi jistě dají za pravdu,

že vzpomínky na rodný kraj nám pomáhají uchovat místa, která

jsme zde se svými blízkými pravidelně navštěvovali. Sloní kameny

u Jítravy na Liberecku jsou místem, které jsem v dětství několikrát

navštívila s rodiči, se školními kolektivy, přáteli a v rámci e-vycházky

jsem zde zavítala i se svým manželem a dětmi. Poprvé po těch letech

mi však teprve nyní přišly výjimečné i něčím jiným než tvarem, který

připomínají.

Sloní neboli Bílé kameny najdete na trase z Liberce do Jablonného

v Podještědí. U obce Jítrava vpravo po směru jízdy upoutá vaši

pozornost skupina nenápadně vyhlížejících bělostných skal. Ať již se

vydáte k místu z parkoviště od silnice nebo vás sem zavede naučná

stezka Lužické a Žitavské hory, čím blíže skalám budete, tím více

začnete rozeznávat jednotlivé mohutné bloky připomínající stádo

bílých slonů. Jedná se o pískovcové skály jejichž svrchní části tvoří

pískovec s vyšším obsahem minerálu kaolinitu, kterému vděčí za svou

bílou barvu. Ve skalách je několik puklin, tunelů a jeskyněk, které

pomohly vytvořit neobyčejné skalní městečko. Na „sloní“ hřbety

vyleze i malé dítě a je odtud krásný výhled do kraje.

Bílý slon je symbolem harmonie, pochopení, vyrovnanosti, vnitřního

klidu a moudrosti. To vše, pokud si to dovolíte, zde můžete pocítit.

Je to magické místo opředené i pověstí o pokladu, který věřím, že tu

v určité podobě najde každý, kdo se sem vydá.

18


29. 12. 2020

Sudkův Důl - Kredlův mlýn -

Radostovice - podél Turoveckého

potoka - Bezděčín - Sudkův důl

Délka vycházky: 15 km | Celkem: 45 km

Osob: 3 | Vložil: Karel Vaníček

Tato trasa je příjemná jen pro ty, kteří rádi krajinu zkoumají, nejen jí procházejí.

Osady v Josafatském údolí poblíže říčky Bělá jsou malé vesničky díky

své odlehlosti si zachovávající ducha dob vzdálených.

Pro poznání je nutno procházet i mimo značené cesty a jít terénem nebo

po zvířecích pěšinách. Proto je lépe vybrat pro návštěvu pozdní podzim,

zimu nebo časné jaro, kdy porosty bujných bylin jsou odumřelé a polehlé.

Přesto je nutno vždy počítat s operativním rozhodováním kudy jít.

V údolí jsou dva objekty chráněnými kulturními památkami. Hned v Sudkově

Dole je pozdně gotická tvrz zrozená kol roku 1500. Druhou památkou

je velmi dobře opečovávaný Kredlův mlýn níže v údolí. U mlýna

pod rybníkem Hrádek jsou zbytky hradu, který byl opuštěn již v průběhu

15. stol. Při průchodu údolím též míjíme dnes již rozpadlé stavby farmy

Josafat. Nyní přilehlé zelené plochy spásá velké stádo ovcí a koz.

Údolím podél říčky Bělé nikdy neprocházela souvislá cesta, která by se

nyní turistům velmi hodila. Nebyla potřeba, stavby v údolí (mlýny, statky)

byly přístupné po polních cestách z vesnic v okolí údolí (Křeč, Pořín,

Bezděčín, Kozmice).

Od Kredlova mlýna lze pokračovat porosty až k soutoku s Turoveckým

potokem. Ovšem lépe je opustit říčku Bělá starou cestou od mlýna

a pokochat se obdivuhodnou soliterní borovicí u této cesty. O kus dál

je na kraji lesa umístěna na stromě raritní turistická směrovka z roku 1974

s ještě čitelným textem. Dříve zde totiž vedla značená tur. cesta.

Od borovice se přiblížíme po loukách nebo lesem (kratší) k Turoveckému

potoku a pokračujeme proti proudu po jeho levém břehu až do Radostovic.

Místy se zdá, že kvůli lepší průchodnosti by byl vhodnější druhý břeh

a je možné např. po padlých kmenech na něj přejít. Jenže dle zkušenosti je

situace nakonec stejná i na druhém břehu.

Zpět do Sudkova Dolu se z Radostovic vydáme již pohodlně po silnici přes

Pořín a za ním pak vlevo polní cestou až do údolí na trasu již dříve prošlou

nebo lesem a polní cestou dojít do Bezděčína a teprve zde se napojit na

již známou trasu.

Celková délka trasy je 14–15 km, lze ji zkrátit, ale i prodloužit podle chuti.

Ale čas, který tomu kdo věnuje je individuální, údolím opravdu nejde

spěchat a je dobré se rozhlížet a pozorovat. Mapy v mobilu pro operativní

rozhodování kudy jít a kam ještě zajít se hodí. Okolní krajina je příjemná na

pohled a nabízí další zajímavá místa.

19


29. 12. 2020

Švihov - Přeštice

Délka vycházky: 28 km | Celkem: 28 km

Osob: 1 | Vložil: Aleš Tauer

Mám rád Šumavu, ale stala se z ní komerce. Miluji trasy, kde může člověk

jít celý den a nepotkat ani živáčka. Tahle cesta to splňuje a navíc

nabízí krásné výhledy třeba i na tu Šumavu, ale i další krásná zastavení

(Kamýcká skála, Loupensko, hrad Skála apod.). Tenhle výlet končí

v Přešticích, kde můžete na náměstí podpořit místní minipivovar

U Přeška nákupem nějakých dobrot z jejich nabídky.

20


30. 12. 2020

Běžky, Josefův Důl, Knajpa Černá

Hora, Holubník, Čihadla a zpět

Délka vycházky: 15 km | Celkem: 15 km

Osob: 1 | Vložil: Milan Chládek

Jizerské hory v zimě mají své kouzlo. Ano, jsou to hory asi s nejlépe upravenými

a z toho důvodu hojně navštěvovanými běžkařskými trasami v ČR.

Milovníci bílé stopy tu mají k dispozici bezmála 200 km! upravovaných tras

a ve vedlejších polských Jakuszycich dalších 100 km. Stačí ale sejít kousek

mimo hlavní magistrály a dostanete se po značených turistických cestách

na krásná místa. Nejinak tomu bylo i jeden den těsně na závěr roku 2020,

kdy jsme se vypravili ukázat synovi místa na bobování a jiné zimní radovánky.

Já jsem si pak vyšlápnul pár kilometrů na hlavní jizerský hřeben. Když

napadne dost sněhu a svítí slunce, je to nádherná zimní romantika. Místa

jako Sněžné věžičky či Čertův odpočinek nabízejí pěkné výhledy do kraje,

zejména pak na krkonošský hřeben. Některá místa vám pak připomenou

pravou drsnou přírodu, divočinu a to jste přitom vzdušnou čarou doslova

jen pár set metrů od frekventovaných běžkařských strojově upravovaných

magistrál. Já osobně se do Jizerských hor rád vracím, a to nejen v zimě.

21


30. 12. 2020

Břidlicové lomy Jakartovice

Délka vycházky: 10 km | Celkem: 90 km | Osob: 9

Vložil: Jirka Pešek

Břidlicové lomy se nachází nedaleko obce Jakartovice v okrese

Opava. Romantické prostředí není turisticky známé a nejsou

zde žádné značené stezky. Vyhledávané je především trampy,

kteří zde mají bohatou historii.

V okolí zatopených lomů je stará chatařská osada a několik

z břidlice vyskládaných tábořišť s ohništi. Pokud se vydáte

i mimo hlavní cesty, pak možná uvidíte místy až magický efekt,

který vytvářejí sluneční paprsky dopadající na břidlicové haldy

porostlé mechem, trávou a nespočtem stromů.

Hřejivý pocit rychle vyprchá při sestupu do údolí. Temná břidlice

společně s chladnou vodou potoka Stará voda se postará

o vytvoření úplně jiné atmosféry.

Na severní straně údolí jsou pak zbytky původních hornických

domků a zřejmě největší lom celé oblasti. Pohled do jeho

hloubky určitě stojí za to.

V letních měsících je pak nejlepším místem ke koupání lom Šífr

u Svobodných Heřmanic. Od Jakartovic vzdálený asi 10 km.

Voda je v něm sice studená, ale za to nádherně průzračná.

Jsme moc rádi, že jsme akci „e-vycházka“ mohli podpořit a děkujeme

za její organizaci.

22


30. 12. 2020

Velký Javorník

Délka vycházky: 13 km | Celkem: 52 km | Osob: 4

Vložil: PepBed

Předposlední den v roce 2020 jsem se společně se Svatkou, Market a Markem

vydal na procházku krásnou Valašskou přírodou k nejvyššímu vrcholu

Veřovických vrchů, Velkému Javorníku (918 m n. m.). Zvolili jsme cestu po

asfaltové silnici vedoucí malebným údolím od Rožnova pod Radhoštěm.

Již od začátku se z nebe snášel hustý déšť, který mnohé turisty odrazoval

od výšlapu. Cesta vedoucí okolo Vermiřovského potoku mírně stoupala

a my si tedy mohli plně vychutnávat krásy zdejší, zatím kůrovcem nepoškozené

krajiny. Asi po hodince a půl jsme dorazili k pramenu říčky Jičínky,

která je pravostranným přítokem řeky Odry. Odtud jsme se poté vydali

na závěrečnou část naší dobrodružné cesty, pomalu se kapky deště začaly

měnit ve sněhové vločky a naše naděje, že v roce 2020 ještě uvidíme

sníh, silně vzrostly. Čím blíže Velkému Javorníku jsme byli, tím teplota více

klesala a déšť se změnil v silnou vánici. Těsně před vrcholem se již na nás

dívala dominanta Velkého Javorníku, dřevěná rozhledna z roku 2013. I přes

silnou vánici jsme vystoupali 103 schodů na vyhlídkovou plošinu a mohli si

tedy říci, že další Valašský vrchol je zdolán.

Vrchol Velkého Javorníku je oblíbeným místem, jelikož při pěkném počasí

lze z rozhledny vidět nejen královnu Beskyd Lysou Horu, ale také do frenštáckého

údolí, Podbeskydskou pahorkatinu, při velmi dobré dohlednosti

pak také na Jeseníky, Oderské vrchy a také Ostravsko. Rozhledna je pro turisty

přístupná celoročně a zdarma.

Cest, které turisty dovedou k vrcholu Velkého Javorníku je hned několik.

Kromě naší, která vede od Rožnova pod Radhoštěm asfaltovou cestou

a celkovou délkou (tedy tam i zpět) čítající cca 13,3 km (čas 3 h 45 minut)

se dá na vrchol dojít či dojet na kole po turistických trasách z Frenštátu pod

Radhoštěm, Zubří či Veřovic. V okolí Javorníku, konkrétně na severozápadních

svazích se nachází rezervace Velký kámen, ve které se nachází skalní

stěny.

Jedná se tedy o krásný výlet přírodou nejzápadnějšího předhůří Moravskoslezských

Beskyd, kde na turisty čeká nespočetné množství výhledů a dalších

krás přírody.

23


30. 12. 2020

Syktyvkar - Vylgort

Délka vycházky: 3 km | Celkem: 3 km | Osob: 1

Vložil: Oleg Malykh

Novoroční Vycházku jsem uskutečnil v okolí vesničky Vylgort,

nedaleko od města Syktyvkar v Ruské federaci. Ve vesnici byl nedávno

zrealizován park s malou ZOO (kde můžete vidět mimo

jiné soby), kluzištěm a „ledovými“ skluzavkami. Je to taková naše

rarita, skluzavky vypadají jako velké dřevěné tobogány, které se

sjíždí na obřích nafukovacích kruzích. Člověk buď může tedy

strávit v tomto parku s restaurací celý den, anebo se může procházet

po okolí. Tam jsou k vidění borovicové lesy a řeka pokrytá

ledem, jelikož teplota u nás padá v zimě až do -40 °C. V den

mé Vycházky ale naštěstí bylo pouhých -27 °C , ale i tak jsem

ušel „jen“ 3 kilometry :-) Atmosféra ledového království, ticho

a harmonický klid mi dodaly energii a dobrou náladu do nového

roku. A za to děkuji.

24


31. 12. 2020

Vír - Chudobínská borovice

Délka vycházky: 12 km | Celkem: 24 km | Osob: 2

Vložil: Zuzana Klimprlová

Jako každý rok na Silvestra vyrážíme na vycházku. Po loňském výšlapu

na Praděd, kde byla hlava na hlavě, volíme klidnější lokalitu. Dalečín

a Vírská přehrada s cílem Strážkyně zatopeného údolí - Chudobínské

borovice. Po příjezdu na místo nás vítá naprostý klid. Čerstvý vzduch,

mráz nás lehce štípe do nosu. Vytahujeme termosku s čajem a koukáme

na tu krásu. To máte pocit, že vůně téhle přes 300 let staré královny

je cítit až k vám. V tu chvíli jsem si jistá, že tahle naše borovička nám na

poslední den v roce udělá mnohem líp, než ta od našich slovenských

bratrů. A proto, pokud vám covid nevzal čich, najděte si chvíli a jeďte

si tu vůni vychutnat také. A pokud si troufnete a vypravíte se po setmění,

možná i uslyšíte, jak u ní v noci čert hraje na housle.

25


31. 12. 2020

Andělská hora - Šemnická skála

Délka vycházky: 11 km | Celkem: 44 km

Osob: 4 | Vložil: Lenka Kůsová

Velmi zdařilým výletem byla silvestrovská výprava na Šemnickou skálu.

Start trasy byl v obci Andělská hora, které dominuje stejnojmenná zřícenina

hradu z přelomu 14. a 15. století. Přístupná kdykoliv. Nemohli

jsme si nechat ujít nádherné výhledy do okolí, počasí ten den bylo jako

malované. Na Šemnickou skálu jdeme přes bývalý Štichlův mlýn, který

díky pár nadšencům začíná dostávat podobu dávno zašlých časů. Nádherné

místo. Je zde obnovená kaple Panny Marie, zvonička, na kterou

si každý rád zazvoní. Štichlův mlýn je součástí naučné stezky Andělská

hora – Kyselka. Šemnická skála opět dává při dobré viditelnosti nádherné

výhledy do okolí. Opečeme buřtíky a vydáváme se zpět směrem Andělská

hora.

Výlety do okolí si užíváme pěšky, během, na kole nebo na běžkách.

Často je nás větší parta, protože sdílené zážitky jsou ty NEJ. Za každého

počasí je tady u nás v Krušných horách moc krásně.

26


31. 12. 2020

Ivančice - Mohelno -

Oslavany - Ivančice

Délka vycházky: 46 km | Celkem: 46 km

Osob: 1 | Vložil: FeNix

Pro zkušené turisty tu máme delší trasu, výchozím bodem je město

Ivančice, ležící v Jihomoravském kraji v Boskovické brázdě. Ivančice

jsou mimo jiné zajímavé tím, že jsou rodištěm herce Vladimíra Menšíka,

jehož expozici osobních věcí, fotografií a filmových dokumentů nalezneme

na Staré radnici. Z Ivančic se můžeme projít do městyse Mohelno

(poblíž je i krásná zřícenina hradu Templštejn) a přes Oslavany zpět do

Ivančic. Na této vycházce si užijeme krás Brněnské vrchoviny.

27


31. 12. 2020

Horní Morava - Králický Sněžník

Délka vycházky: 19 km | Celkem: 38 km

Osob: 2 | Vložil: Jiří Šebela

I letos jsme se chtěli rozloučit se starým rokem na horách, a to nejlépe

zasněžených. Zvolili jsme Králický Sněžník, kde trochu sněhu na Silvestra

bylo a kde jsme ještě v zimně nebyli.

Věděli jsme, že letos byly hory v obležení, proto jsme si přivstali a už v půl

deváté jsme dorazili na parkoviště v Dolní Moravě.

Natáhli jsme návleky a do batohu jsme přihodili nesmeky, protože ledový

povrch parkoviště nasvědčoval tomu, že nahoře to bude ještě zajímavější…

zvedli jsme hlavu k místní neodmyslitelné „atrakci“ - ke Stezce do oblak

a vyrazili.

Vydali jsme se po turistické značce směrem k vrcholu. Každým metrem

přibývalo nejen sněhu pod nohama, ale i na stromech, které byly omrzlé

jak z pohádky. Stoupali jsme a asi za dvě hodiny jsme došli k Slůněti

a zanedlouho i k Pramenu řeky Moravy. Počasí se postupně vyjasňovalo

a od Slůněte jsme se dívali na Praděd a krásné ojíněné panorama Jeseníků.

Na vrchol už zbývalo pár výškových metrů, přibývalo sněhu i zimy. Na vrcholu

jsme si vylezli na hromadu kamení, udělali pár fotek s kótou 1423 m

a také jsme zaznamenali obrovskou díru do země, stavbu obehnanou

plotem, kterou mají na svědomí Poláci. Bohužel, i takové krásné místo

bude místem, kde bude vidět zásah civilizace. Snad tam alespoň nepovede

nikdy lanovka…

Trocha čísel nakonec: délka tam a zpět necelých 20 km, čas přes

6 hodin i s kocháním a jedením, 740 nastoupaných výškových metrů

a 36 370 kroků.

A nádherný zážitek poslední den v roce!

28


31. 12. 2020

Dlouhoňovice - Písečná

Délka vycházky: 7 km | Celkem: 7 km

Osob: 1 | Vložil: Jana Dolejšová

Trasa: Výchozí bod jsou Dlouhoňovice u Žamberka (Orlické hory)

směr Písečná. Cesta vede převážně po asfaltové cyklostezce,

později lesní cestou přes úbočí lesa. Na vrcholu kopce je krásný

výhled do krajiny směr kopec Žampach. Nejvyššímu kopci s výhledem

říkají místní Kopec bučících krav, protože tu jsou často

kravičky slyšet. Při dobrém počasí se dá jet trasa i na kole.

Poslední den v roce 2020 a procházka na mé nejmilejší místo.

Na procházku vycházím sama, rozjímám nad uplynulým rokem

a děkuji za všechno dobré, čeho se mi dostalo. Stále je toho víc,

než toho špatného a to je důvod k radosti a vděčnosti. Někdy je

dobré jít na procházku sám, je to možnost promluvit si sám se sebou.

Člověk se o sobě dozví zajímavé věci. Přeji všem krásný rok

2021 a mějte se rádi.

29


31. 12. 2020

Červenohorské sedlo - Vřesová studánka

- Kamenné okno - Červenohorské sedlo

Délka vycházky: 9 km | Celkem: 18 km

Osob: 2 | Vložil: Barbora Šmerdová

Vycházka začíná na jedné z nejoblíbenějších turistických křižovatek Hrubého Jeseníku –

na Červenohorském sedle. Stoupáme po široké lesní cestě lemované zasněženými smrky,

které teď na sklonku roku připomínají nejednu zimní pohádku. Červená barva turistického

značení nás neomylně vede k Vřesové studánce, jednomu z nejpoetičtějších koutů našich

nejvyšších moravských hor. Studánka s údajně léčivou vodou je ozdobena kamennou kapličkou

a posezení u ní nabízí ideální místo pro krátkou přestávku. Chvíli si odpočineme

a pokocháme se nádhernou zimní krajinou. Od Vřesové studánky se dáme po zelené značce

až ke skalnímu útvaru Kamenné okno. Vzrostlé smrky střídají husté porosty borovice

kleče a nám se naskýtají krásné výhledy do údolí řeky Bělé a na protější svahy Jeseníků.

Odtud můžete zřetelně vidět i nejvyšší vrchol Jeseníků Praděd, který spolu s místním televizním

vysílačem představuje nejvyšší pevný umělý bod České republiky. Protože zimní období

je neúprosné a tma se blíží, vydáváme se příjemně unaveni na zhruba čtyřkilometrovou

zpáteční cestu. V létě se dá vycházka protáhnout a navštívit můžete také nedaleké vrcholy

Vozku, Keprník a Šerák. Nám zdejší příroda učarovala a vy jistě také nebudete zklamaní.

30


Mimo turistické značky

01. 01. 2021

Okolo Frýdku „cestička“

Jinovatka v travinách

Délka vycházky: 15 km | Celkem: 30 km

Osob: 2 | Vložil: AE & AE

Alexandr Escalante & Adam Effenberger

V okolí Beskyd se toho dá zažít poměrně mnoho. Můžete

se kochat jinovatkou v travinách, shlížet na vodní hladinu

pozvolně zamrzajícího jezírka, dokonce i vyrazit mimo turistické

značky. Právě o tu poslední zkušenost se nyní s vámi

podělíme.

Ve snaze jít už co možná nejkratší cestou, scházíme do téměř

panenského lesního údolí. Na přilehlé louce se pasou

daňci. Vzápětí se již probíjíme změtí nejrůznějších větévek,

přelézáme trouchnivějící kmeny, či naopak podlézáme

bizarně pokroucené větve listnáčů. Brzy však vyvstal úkol

téměř heroických rozměrů. Překonat temný ledový potok.

Hladina pozvolně zamrzajícího jezírka

Vykonat něco takového ztěžovali vegetací zatarasená pěšinka

spolu s výhružnými pohledy místních beranů a další zvěře,

jež nám působili stav přímo úzkostný. Nicméně skočit

se musí. První milisekundu se můj doskok snožmo na druhý

břeh mohl jevit jako úspěšný. Vzápětí poté to ovšem zkazil

fakt, že jsem přistál v bahně, sahajícím mi téměř až po pás.

Můj kamarád tak raději volil bezpečnější cestu přes koruny

stromů. S trochou námahy se mu nakonec podařilo mne

zdárně vyprostit, i když za cenu ztráty jedné z mých bot.

Následující události si již vybavuji pouze matně, ale možná

je to tak nejlepší.

Temný ledový potok

31



Jedeme dál!

V Brně, 1. ledna 2021

Přeji všem hezký Sváteční večer.

Malá informace ohledně e-vycházky. Původní plán sice byl ukončit ji

k třetímu lednu, ale našemu týmu se nějak nechce zaklapnout desky

a skončit tak příjemný projekt. Navíc epidemie nekončí, všude je zavřeno

a tak podtitulek „Covidu navzdory“ je stále aktuální. A co taky muže být

v této době dlouhodobě příjemnějšího a zdravějšího než aktivní pohyb

na čerstvém vzduchu? (samozřejmě za dodržení rozumných bezpečnostních

pravidel).

Ale musím se přiznat, že já sám mám v duši ještě dva momenty proč

termín prodloužit až do třicátého ledna. Jeden se může týkat nás všech

a ten druhý je spíše osobní – můj.

Ten první aspekt – našimi vycházkami se můžeme připojit k Tříkrálovému

putování a svými kilometry podpořit nejen své zdraví, ale i samotnou

charitativní ideu Tří králů – Kašpara, Melichara a Baltazara.

A ten můj důvod? Kamarádi se mě někdy ptávají: „Co ti máme koupit

k narozeninám?“. Tak já jim to letos usnadním. „Dejte mi vzácný dárek,

nedá se koupit. Dejte mi zlatý řetízek, jak z jemné pavučiny utkaný z Vašich

krásných vycházek. Na našich stránkách mě bude hřát už navěky.“

Hezký večer, Vlastík

*ilustrace Michal Musil, osm let

33


Klášter Rosa Coeli

01. 01. 2021

Dolní Kounice

Délka vycházky: 8 km | Celkem: 24 km

Osob: 3 | Vložil: Eva, Lenka a Terka

Pokud se nacházíte v Jihomoravském kraji a máte rádi historické

památky, návštěva městečka Dolní Kounice bude

skvělou volbou. Nachází se 25 km JZ od Brna, dostupná autem

v krátkém časovém úseku. Naši vycházku jsme započaly

výšlapem na kopec nad městem, kde se nachází barokní

Kaple Sv. Antonína a je od ní krásný výhled. Od kaple jsme

sestoupily křížovou cestou do města až ke klášterní zřícenině

Rosa Coeli, překrásné gotické stavbě, která bere dech. Kvůli

uzavření jsme klášter mohly obdivovat jen zvenku, ale i tak to

stálo za to. Cestu jsme prodloužily ještě na židovský hřbitov,

jenž byl založen kolem roku 1680 a nejstarší hrob pochází

z roku 1688. Hřbitov byl volně přístupný a díky sychravému,

mlhavému počasí na nás působil dosti melancholicky až hororově.

Byl to zážitek, určitě se do Kounic vrátíme, abychom

si prohlédly klášter i uvnitř.

34


02. 01. 2021

Štrbské Pleso

Délka vycházky: 15 km | Celkem: 60 km | Osob: 4

Vložil: Jana Mihulková

Osada Štrbské Pleso je jedna ze tří místních částí obce Štrba

(Štrba, Tatranská Štrba, Štrbské Pleso).

Štrbské Pleso je významné centrum turismu a zimních sportů,

nejvýše položená turisticko - léčebná osada, nacházející se ve

Vysokých Tatrách. Rozkládá se na jižním břehu jezera Štrbské

Pleso v nadmořské výšce 1 346 metrů. Turistické stezky můžete

využívat od 15. června do 1. listopadu. To ale neznamená, že

mimo tuto dobu musíte na turistiku zapomenout. Uzávěrka platí

především pro stezky ve vyšších oblastech, pro vysokohorské

přechody mezi dolinami a štíty. Stezky vedoucí k horským chatám

jsou přístupné celoročně.

Jezírka se původně jmenovala Štrbské rybníky. Název vznikl

tak, že je dříve zakladatel Štrbského Plesa Jozef Szentiványi využíval

jako rybníky pro odchov pstruhů. Dnes jsou Jezírka lásky

oblíbeným místem, kam se lidé chodí projít a odpočinout si

– a neplatí to jen pro mladé zamilované páry.

Štrbské Pleso je opravdu kouzelné místo, které musíte vidět víc

než jednou. Příští návštěvu plánuji v teplejší části roku ze Štrbského

Plesa k vodopádům Skok.

35


03. 01. 2021

Za pověstmi

Drahanské vrchoviny do Studnic

Délka vycházky: 6 km | Celkem: 24 km

Osob: 4 | Vložil: Hrubí

Jedna z našich novoročních vycházek nás zavedla do malebné obce

Studnice v Jihomoravském kraji. Zjistili jsme, že se zde nachází naučná

stezka „Za pověstmi Drahanské vrchoviny“, a tak jsme se chtěli dozvědět

něco zajímavého o tomto regionu. Informační letáček o této stezce je ke

stažení na webových stránkách obce Studnice a je vhodné si jej prostudovat

předem. Poskytne vám dopředu některé důležité informace k terénu včetně

mapky, která zastavení jsou lépe či hůře schůdná.

Stezka má celkem 12 zastávek a na každé z nich si můžeme přečíst jednu

zajímavou pověst, jenž se váže k obci a jejímu okolí. Příběhy jsou popsány

tak poutavě až strašidelně, aby zaujaly hlavně děti. Můžeme se zde setkat

třeba s hadem se zlatou korunkou nebo s muzikantem, který musel celou noc

hrát, aby si zachránil vlastní život. Jinde potkáme zlého správce Kolloreda,

lesníka, který se upsal čertu, nebo zjistíme, jak dopadla šarvátka dvou

rychtářů. Zjistíme, kde se dá najít zakletý poklad, jak vypadá mora nebo jaké

to je vychovávat dítko od divoženky. Každé ze zastavení je pěkně vyřezáno

ze dřeva, přičemž psané pověsti vhodně doplňují kresby místních dětí.

Na trase je několik míst s pěknými výhledy, odkud je vidět za příznivé viditelnosti

snad až na Beskydy či Chřiby. Jedno ze zastavení je přímo u zatopeného

lomu v krásné přírodě.

Co ale může být problém a na co upozorňuje již zmiňovaný průvodce je, že

část trasy prochází po podmáčené louce u potoka, a tak za mokra, či tání

sněhu musíme jednoznačně doporučit holínky. V některých místech je také

již hůře zjistitelné značení, protože kůrovec řádil i zde. Část stezky se dá ale

naopak projít pohodlně s kočárkem po polní cestě a méně frekventované

silnici, a tím si tak vycházku přizpůsobit svým možnostem.

Vycházka po této stezce se nám velmi líbila a určitě ji ještě někdy rádi

navštívíme znovu, třeba v jiném ročním období.

36


04. 01. 2021

Petráveč - podél řeky Oslavy -

Dolní Heřmanice - Petráveč

Délka vycházky: 12 km | Celkem: 12 km | Osob: 1

Vložil: Pepa Kratochvíl

Vycházka vznikla úplně náhodou. Nechtělo se mi pořád chodit můj

pětikilometrový okruh, případně sedmikilometrový. Tak jsem si řekl:

„Půjdu dál a někde odbočím.“ :-)

Vycházím z Petrávče místním Žlebem dolů k řece, poté po proudu řeky

Oslavy kolem hájenky k rekreačnímu středisku Nesměř, dál směrem

k Oslavě, za Říhákovým mlýnem se odpojuji od řeky a stoupám do

jediného kopce na trase. Po vystoupání jsou k vidění krásné výhledy.

Jdou vidět okolní vesnice Dolní Heřmanice a Jabloňov. Pokračuji

kolem Klenůvky, nad Petrávčí jde vidět rozhledna na Fajtově kopci

a dálniční most Vysočina nad Velkým Meziříčím.

Většina cesty vede po modré a žluté značce naučné stezky.

37



Pomozme Třem Králům

V Brně, 6. ledna 2021

Hezký večer,

kdysi dávno jsem k padesátinám dostal rotoped, šlapu

na něm takřka denně a už dvanáctý rok na něm jedu

svoji „Cestu okolo světa“. Z Krasové na severní pól, po

odvrácené straně zeměkoule na jižní pól, a potom zase na

sever, zpátky do Krasové. A právě na rotopedu, při jízdě

mezi vlnami, mě napadly první myšlenky o e-vycházce

a taky o podpoře těch, kterým se v této době nežije zrovna

nejlépe. A vida, hlavně díky Vám „Vánočním poutníkům“ se

tyto myšlenky naplňují a nabývají stále výraznějších kontur

a obrysů.

V normální době, by o nastávající sobotě naši zemi obešli

Tři králové – Kašpar, Melichar a Baltazar, ale tuto sobotu

ji prostě neobejdou, nerozsvítí ji svými dětskými úsměvy.

Nejde to!

Tak pojďme tuto sobotu na Tříkrálová putování my!

Pojďme na místa, která máme nejraději! Našimi kilometry

pomůžeme nejen sobě, ale i některým z těch potřebných.

Jeden kilometr, jedna jiskřička to jistě není nic, ale tisíce, ty

už určitě zajiskří a udělají radost.

Hezký večer, Vlastík

(a ještě krátké info - zatím 17 769 kilometrů, 537 vycházek,

67 769 korun)

*ilustrace Michal Musil, osm let

39


09. 01. 2021

Nectavské údolí

Délka vycházky: 2 km | Celkem: 2 km | Osob: 1

Vložil: Ivana Klosová

Hodit starosti a bolesti za hlavu, to je oč tu běží. Stačí

i malá vycházka do přírody. Člověk si pročistí ducha, mysl

a vše, co k příjemným chvilkám patří. Dýchat čerstvý vzduch

uprostřed lesů. Maličkým potůčkem teče voda, je to osvěžující

pohled. I rybníček zrcadlí na hladině krásu stromů.

A má se čím chlubit. Jdu stále dál po cestě. Nejraději bych

zde strávila celé odpoledne, ale již se stmívá a hluboký les

působí trošku strašidelně. Ještě se občerstvuji u studánky,

její voda je tak osvěžující. To je lahoda! Slibuji sama sobě

i přírodě, že se do údolí brzy vrátím.

40


09. 01. 2021

Dolní Morava, Králický Sněžník,

Sušina, Dolní Morava

Délka vycházky: 24 km | Celkem: 96 km

Osob: 4 | Vložil: Laďa Nováček

Vydat se na vycházku v trochu jiném pojetí nás napadlo už dříve, ale

díky absenci sněhu a různým úskalím, které nám komplikuje tato doba

se tedy vše uskutečnilo až nyní. Vyrazili jsme autem časně ráno směr

Dolní Morava. Všichni milovníci lyžování jistě vědí jaké je to krásné místo.

My jsme se rozhodli, že když nemůžeme lyžovat na svahu tak vyrazíme

na skialpy a poznáme jiné části této krajiny.

Kdo tento sport zkusí, tak se s ním už nebude chtít rozloučit – máte

možnost jít na lyžích do kopce díky protiskluzným pásům, vidět přírodu,

kterou ze sedačky lanovky nebo na svahu neuvidíte a hlavně jsou

tu i místa, kde nepotkáte živou duši. Naše cesta vedla od spodního

parkoviště směr Pod Klepačem a dále podél hranic s Polskem až na

Králický Sněžník. Tady jsme byli velice překvapeni kolik nadšenců má

rádo tohle místo. Dokud jdete nahoru a vidíte jen pár lidí, kteří mají

rádi turistiku tak potom vězte, že na Králičáku je opravdu plno. Naše

cesta vedla dál přes Stříbrnickou, Sušinu a Slamník. A zde na posledním

úseku před cílem a návratem do místa startu se cesta na skialpech

změnila na boj v lyžování, protože sjezdovky nejsou upravené a navíc

s různými výmoly a koryty napříč celou sjezdovkou. A protože bylo už

dost pozdě tak se tato jízda neobešla bez čelovky a trochou odvahy.

Výhodou tohoto sportu je ta skutečnost, že můžete nejen zdárně

šlapat do kopců s převýšením o jakém se vám ani nezdá, protože máte

speciální vázání a pásy, které vás podrží, ale také můžete využít možnost

sjet dolů z kopce. Stačí jen tyto pásy odlepit od skluznice, zapnout

vázání a dotáhnout boty. Sjezd měl asi kilometr a po celodenní krásné

náročnější vycházce na prkýnkách :-), to byla taky tak trochu odměna.

Tato vycházka mi ukázala přírodu za sjezdovkou a v plné kráse napříč

všem situacím, které nás všechny nesmí odradit od pozitivního myšlení.

Takže vycházkám Zdar a neseďte doma. :-) :-) :-)

41


10. 01. 2021

Líšeň - Šumbera - Líšeň

Délka vycházky: 8 km | Celkem: 8 km

Osob: 1 | Vložil: Erika Musilová

Šumbera je lesní cesta, která byla zbudována v roce 2007 v lokalitě

Hády pod přírodní rezervací Hádecká planinka. Cesta spojuje Maloměřice

s dosavadní lesní cestou Resslovka (Červená), která v horní části ústí

na státní silnici mezi Brnem a Ochozem u Brna. Její název vznikl podle vápencového

srázu nad ní. Jedná se o poměrně velkou vápencovou skálu,

z níž kdysi býval skvělý výhled směrem na západ - na část Brna a do údolí

Svitavy, nyní je však už zarostlá lesem. Jsou to duby, buky, dřín, najdeme

zde spoustu chráněných rostlin, za zmínku stojí třeba koniklec velkokvětý.

Na vyhlídku sem chodíval kdysi známý básník S. K. Neumann

(1875–1947), který pobýval v Bílovicích nad Svitavou. Zde si užíval výhledu,

tvořil a možná i z láhve upíjel. Na jeho počest zde stojí památník

s deskou, na níž je úryvek z jeho básně:

„Na skalkách dnes vítr poskakoval,

po bělošedivých balvanech,

jarního rusáka březen koval,

na Šumbeře nebo na Hádech“

(citace z Knihy lesů, vod a strání).

Už asi pět let běhám (v zimě svižnou chůzí) touto cestou, jelikož ji mám

tzv. „za domem“. Je hezká za každého ročního období. V zimě a na jaře,

než stromy obrostou listím, je z ní krásný výhled na severní část Brna. Po

celou roční dobu objevuji její krásná zákoutí. A když se vracím přes Růženin

lom zpět domů, tak se vždy kochám krásným výhledem na celé Brno.

42


10. 01. 2021

Rudice - okolo Jedovnic

a kolem rybníka

Délka vycházky: 6 km | Celkem: 18 km

Osob: 3 | Vložil: Jana Malachová

Při věnování se aktivnímu odpočinku rádi vyjíždíme na vzdálená místa

do jiných okresů a krajů. A přitom si člověk ani neuvědomí, že jsou

i nepoznaná místa blízko svého okolí. Takové místo bylo pro nás donedávna

i okolí rybníka Olšovec v Jedovnicích. Podvědomě jsou Jedovnice

spojené s letní rekreací, nicméně i zimní krajina má v těchto místech

své kouzlo. O tom jsme se přesvědčili „výšlapem“ z vesnice Rudice od

větrného mlýna z roku 1863. Ten je pro tuto vesnici specifický, pro nás

je to symbol pohádkových příběhů a s realitou spojeného mlynářského

řemesla. Za slunečně mrazivého počasí jsme pokračovali naučnou stezkou

„Jedovnické rybníky – Rudické propadání“ až do Jedovnic k rybníku

Olšovec. Při příchodu ke hrázi se před námi otevřela zamrznutá, částečně

zasněžená vodní plocha, v dáli lemovaná zasněženými stromy. Byl

to pohled do „spící“ krajiny s ledovým tichem, které po levém břehu

rybníka doplňovali turisté, rodiče s dětmi. Vydali jsme se v jejich trase

kolem rybníka směrem k Rakovickému údolí. Stopy nás zavedly ke hrázi

Vrbového rybníka a zvědavost nám nedala projít naučnou stezkou mezi

tímto rybníkem a rybníkem Budkovan až na zpevněnou cestu. Myslím,

že cesta mezi vodními plochami, místy se shlukem divokých kačen, byla

i pro mužskou část výpravy romantická. Na rozcestí jsme se rozhodli

pomalu k návratu, a to po druhé straně rybníka, kolem kempu, zpět

k hrázi. Cestou jsme míjeli základnu „single trailu“, který je součástí rekreačního

areálu u rybníka. Slunce už přece jen tolik nesvítilo, a tak jsme

zvolili směr návratu do Rudice po silnici, a to svižnějším krokem.

Zimní krajina má své kouzlo, uklidňující atmosféru, ale až nastanou letní

dny, jistě se do okolí rybníka Olšovec vrátíme, trasu prodloužíme do

Rakoveckého údolí. Ale to už vyrazíme na kole.

Tak snad se na kole či pěšky potkáme…

43


11. 01. 2021

Z Blanska

přes Hořice do Jestřebí

Délka vycházky: 17 km | Celkem: 17 km | Osob: 1

Vložil: medunka

Obec Hořice je část města Blanska, kde žije jen pár desítek obyvatel.

Cyklostezkou se můžeme dostat do obce Jestřebí, části Rájce Jestřebí.

Můžeme sejít ze stezky a navštívit Spešovskou rozhlednu, dřevěnou

vyhlídkovou věž. Cílem naší cesty může být zámek Rájec nad Svitavou,

který je přístupný veřejnosti, stejně tak přilehlý anglický park.

44


16. 01. 2021

Zanzibar

ostrov Prison Island

Délka vycházky: 16 km | Celkem: 64 km

Osob: 4 | Vložil: Michaela Salačová

S rodinou milujeme cestování a všechny naše dovolené trávíme aktivně,

vždy chceme danou destinaci co nejlépe poznat. Na Zanzibaru jsme zažili

krásný týden, viděli jsme mnoho věcí z celého ostrova a asi největší dojem

na nás udělal Prison Island a Stonetown - odtud přikládám i fotky z naší

„zahraniční vycházky“.

Prison Island je velmi specifické místo s poutavou historií. V roce 1890 se

zde postavila věznice, nicméně ta nikdy nenabyla svého účelu. Když v roce

1893 vypukla na Zanzibaru epidemie cholery a planých neštovic, věznice

na ostrově Prison Island sloužila jako karanténní prostor - přesouvali se sem

nemocní, aby se vyselektovali od zbytku obyvatel. Na vedlejším Snake Island

se pak pohřbívali mrtví. Dnes je Prison Island oblíbeným turistickým cílem -

chovají zde obrovské suchozemské želvy v počtu asi 150 kusů, je možné je

krmit a volně se mezi nimi pohybovat. Nejstarší želvě zde je 194 let.

Za návštěvu pak stojí i město Stonetown a zdejší uličky, k vidění je dům, kde

se narodil Freddie Mercury, nebo muzeum otroctví - Zanzibar v minulosti

sloužil jako hlavní místo pro obchod s otroky, shromažďovali se zde otroci

z celé střední a východní Afriky a odtud se posílali do Asie, Indie...

Krásná místa, na která budeme rádi vzpomínat.

45


17. 01. 2021

Doubravka z Bílku do Bílku

Délka vycházky: 5 km | Celkem: 60 km | Osob: 12

Vložil: Zdeněk Tioka

Malebné údolí říčky Doubravky jsem objevil v roce 2016. Od

té doby každou zimu netrpělivě vyhlížím mrazivé dny, nejlépe

tak kolem -20 °C. Při těchto teplotách řeka a okolní skály neuvěřitelně

čarují. V místech přirozených splávků vznikají rozličné

tvary ledové výzdoby. Skleničky zavěšené na baru, výsadek

klonových vojáku z Hvězdných válek, nepočítané množství

ledopádů z okolních strání, roztodivné tvary zamrzlých peřejí

a krápníků.

Nejobvyklejší cesta je z Chotěboře vlakem do obce Bílek, odtud

podél proudu zpět na nádraží do Chotěboře. Případně lze

zvolit zkrácenou trasu z Bílku nad řekou na zříceninu hradu Sokolov

a zpět údolím řeky Doubravky do Bílku. Cesta je krásná,

ale v některých chvílích obtížná. Zvláště při překonávání zledovatělých

úseků.

46


17. 01. 2021

Luhačovice a okolí

Délka vycházky: 12 km | Celkem: 48 km

Osob: 4 | Vložil: Roman Hlavička

Na procházku jsme vyšli v neděli 17. 1. 2021 za krásného slunečného,

ale mrazivého počasí. Samotný okruh kolem luhačovické

přehrady je necelé 4 km dlouhý. Prochází nádherným prostředím

mikroregionu Luhačovického zálesí. Celou dobu se jde po

nové asfaltové cestě, která je v letních měsících hojně využívána

pro inline bruslení. Podél celého okruhu se nachází stánky a restaurace

rychlého občerstvení. V letních měsících funguje také

půjčovna koloběžek a lanové centrum pro malé děti „Pirátská zátoka“.

Hned nad přehradou nelze přehlédnout nově zrekonstruovaný

a moderně vybavený kemp. Přímo u hráze je velký venkovní

Aquapark Duha, který bývá obvykle v provozu od poloviny června

do konce srpna. Procházka kolem luhačovické přehrady má

své kouzlo i v zimě, když je přehrada zamrzlá a prohánějí se na ní

bruslaři všech věkových kategorií. V dáli můžete sledovat zasněžené

vrcholky vizovické vrchoviny, které dokreslují již tak půvabnou

scenerii tohoto pěkného a romantického lázeňského místa.

K luhačovické přehradě máme s manželkou speciální vztah, protože

jsme zde prožili naše mládí a jelikož bydlíme docela blízko

přehrady, tak zde často relaxujeme, sportujeme nebo trávíme čas

s dětmi, se známými a kamarády. Je to pro nás opravdu srdeční

záležitost.

47


17. 01. 2021

Kotvrdovice, Kojál, Velká dohoda,

Holštejn a zpět, trasa na běžkách

Délka vycházky: 19 km | Celkem: 95 km | Osob: 5 | Vložil: Jaroslav Sedlák, turista z Ostrova

Zajímavosti na trase vysílač Kojál, kostel Narození Panny Marie, Moselkůj kříž, Velká dohoda,

Rasovna, zřícenina hradu Holštejn. Kojál je kopec na Drahanské vrchovině s nadmořskou

výškou 600,3 m n. m. Leží na rozhraní okresů Vyškov a Blansko. Zde byl v roce 1957–1958

postaven vysílač, konstrukci navrhl inženýr Josef Wanke. Po dokončení měřil 322 metrů a byl

nejvyšší stavbou v Československu. V době invaze vojsk států Varšavské smlouvy se stal vysílač

místem odporu, pokračovalo zde vysílání brněnského studia Československé televize.

V 80 letech vysílač prošel rekonstrukcí, původní byl demontován a těsně vedle v roce 1984

postaven nový o celkové výšce 340 metrů. Dříve se kopec nazýval Kujál (od slova kujati-foukati,

hučeti), Kojál lze nazvat místem, kde naříká vítr. Tímto kopcem vedla strategická cesta

z Brna do Prostějova a Olomouce. V roce 1465 vydal biskup Tas Černohorský z Boskovic listinu

ohledně vybírání mýtného. Druhá verze názvu tohoto kopce je taková, že se zde prý

zastavovali unavení poutníci, odpočívali a matky kojily své děti, proto jméno Kojál.

Kostel Narození Panny Marie byl pravděpodobně založen již při vzniku obce Lipovec. Kostel

dvakrát vyhořel, nový byl postaven několik metrů od vyhořelého objektu. Základní kámen nového

kostela byl položen roku 1828, z důvodu finančních obtíží rájeckého panství byly práce

na devět let pozastaveny. Kostel byl vysvěcen 8. září 1843 na svátek Narození Panny Marie.

Lipovecký kostel postihli dvě světové války, zvony byly zkonfiskovány. Sběrny zvoniny byly

v Ostravě a Praze, odsud odvezeny po Labi do Hamburku, tavírny zvonů byla v Essenu. Zvony

byly rozděleny do čtyř kategorií a označeny barevnými úředními čísly. Od roku 1947 jsou

v Lipovci tři zvony, které jsou vzájemně propojeny a krásně zvoní. V roce 1983 byla do kostela

pořízena nová křížová cesta.

Moselkůj kříž stojí při staré cestě z Lipovce do Sloupu. Původní byl dřevěný, postavený roku

1874 tehdejším lipoveckým poštmistrem. Roku 1919 byl obnoven a nahrazen žulovým. Velká

dohoda, vápenka a kamenolom leží v katastru Lipovec. Lokalita se nachází v trati Plánivy, kde

se již od středověku těžil vápenec a také ve vápenicích pálilo vápno. V roce 1927 se dohodlo

několik lipoveckých vápeníků a založilo Společnost kamenolomu, o rok později postavili šachtovou

vápenku. Vzhledem k tomu, že v Lipovci vznikla ještě jedna menší společnost, která

těžila a pálila vápno na katastru Holštejna, začalo se těmto společnostem říkat Velká a Malá

dohoda.

Nová Rasovna leží v severní části CHKO Moravský kras. Je součástí největšího jeskynního

systému v Česku – Amatérská jeskyně a zároveň propadání potoka Bílé vody. V podzemí se

spojuje s tokem Sloupského potoka, tím vzniká ponorná říčka Punkva. Celková délka jeskyně

Nová Rasovna je více jak 2 km chodeb.

Hrad Holštejn byl postaven na vápencovém ostrohu, ve kterém se nachází jeskyně Hladomorna,

která byla ve středověku zazděna a sloužila jako vězení. Vlastní hrad má největší rozměry

85 x 52 metrů. Jednalo se o hrad s obvodovou zástavbou, ze kterého zbyl střep nároží,

zbytek stavení vybavené výpadní brankou a drobné zbytky zdiva. Jihozápadně od objektu

hradu je plošina, na které bylo menší přehradí, ze kterého vedl do hradu přes hluboký příkop

padací most.

48


19. 01. 2021

Hostěnice - Kalečník a zpět

Délka vycházky: 11 km | Celkem: 22 km

Osob: 2 | Vložil: Martina Kilíková

Jelikož bydlím v Hostěnicích, kousek od lesa a v krásné oblasti

přírodního parku Říčky, tak brázdím okolí jak se dá a objevuji

pro mě nová místa.

Jednou z nespočet tras k Žalmanovu kameni, kterou jsem si

vybrala já, byla po žluté z Hostěnic kolem prvních dvou Hostěnických

rybníků, dále pokračuje kolem lovecké chaty Jelenice,

která se nachází na samotě cca 3 km od Hostěnic a u níž

je Pařezová studánka a rozcestník. Chata je příjemným místem

pro odpočinek mnoha turistů, kteří do oblasti zamíří zejména

o víkendech. Od Jelenice stále po žluté stoupáme do mírného

kopečka a míjíme další dva rybníky, u prvního z nich se nachází

krásná Habrova studánka. Dále po žluté dojdeme až k rozcestníku

zvaném Kalečník. U Kalečníku se napojíme na asfaltovou

cyklostezku č.5135, která nás dovede až k rozcestí Žalmanův

kámen. Cestou se můžeme kochat při dobré viditelnosti až

dalekou Pálavou. U rozcestí je Žalmanův pomník a informační

tabule o Josefu Žalmanovi, který byl lesníkem u Lichtenštejnů

a následně lesním ředitelem pozořického panství. Od Žalmanova

kamene se můžeme vydat objevovat další místa, například

zříceninu hradu Vildenberk, já se ale vydala zpět dolů lesem

po modré k chatě Jelenici a následně po žluté zpět domů

do Hostěnic. :-)

49


22. 01. 2021

Bořitov - Malý Chlum

Délka vycházky: 3 km | Celkem: 15 km | Osob: 5

Vložil: Marcela Koryčánková

Umění v lese - po stopách Stanislava Rolínka.

Místo je dostupné po zelené turistické trase buď z Bořitova, nebo od

rozcestníku „Pod Malým Chlumem“ od červené značky.

Stanislav Rolínek, sochařský samouk, sochy vytesal do měkkého pískovce

pouze hasičskou sekyrkou a půlkou nůžek na stříhání ovcí.

Na cestě můžeme obdivovat polovypouklou sochu dívčí tváře, kterou

vytvořil na jižním svahu Velkého Chlumu. Na zalesněné straně kopce vytvořil

několik menších soch (Hlavy bojovníků, Spící dívku, Hlavu vojáka).

Vrcholným dílem je nadživotní sousoší husitských osobností.

Sousoší znázorňuje Jana Husa, Jana Žižku a Prokopa Holého. Procházka

je dlouhá zhruba 3 km. Od rozcestníku si můžete procházku prodloužit

celkově o 2 km výstupem na rozhlednu Malý Chlum, která poskytuje

kouzelný výhled na Černou Horu, Doubravici nad Svitavou a zříceninu

hradu Boskovice. Rozhledna je volně přístupná.

50


Děvičky

Stezka mezi vinicemi

24. 01. 2021

Pavlov - Stezka mezi vinicemi

Boží muka Pavlov

Délka vycházky: 7 km | Celkem: 14 km

Osob: 2 | Vložil: Lenka Fotrová

Místo, kde najdete vše – krásnou přírodu, na procházky místa rušná

i tichá, čistý vzduch, pohodové lidi, skvělé víno a spoustu dobrot.

Kdo chce, může vyšlápnout lesní cestou neveliký kopec. Odměnou

mu bude překrásný pohled na Pálavu, Pavlov a Novomlýnské nádrže.

Kdo nechce či nemůže, projde pohodovou naučnou vinařskou stezkou

a může obdivovat prastaré vinice, které se nádherně vlní celou

krajinou. Lesy kolem stezky jsou součástí Národní přírodní rezervace

Děvín – Kotel – Soutěska na Pálavě a rozhodně stojí za návštěvu.

Můžete tu najít pramen čisté vody, spoustu zástupců fauny i vzácné

rostliny, které na jiném místě v ČR nerostou.

A nakonec, jako třešničku na dortu, si dopřejte skvělé víno a zakousněte

něco dobrého u některého ze dvou desítek vinařů.

Pro tohle všechno je Pavlov naše srdcovka.

Stezka mezi vinicemi

51


26. 01. 2021

Réna u Ivančic

Délka vycházky: 8 km | Celkem: 16 km | Osob: 2

Vložil: Pavel Loupal

Na výchozí místo jsme se dopravili automobilem. Po silnici č. 152, která vede z Moravských Bránic

do Ivančic. Auto jsme zaparkovali za mostem před Ivančickým viaduktem, který se nachází cca 3 km

před Ivančicemi. Na první pohled možná zaujme, že vedle mostu, po kterém nyní vede kolejové

spojení mezi Brnem a Hrušovanami nad Jeviškovkou (a dále) je stále vidět část starého viaduktu,

který byl postaven v letech 1868–1870. Vedl nad údolím řeky Jihlavy, jako součást nově budovaného

spojení mezi Brnem a Vídní. Do provozu byl předán 15. 9. 1870. Celková délka mostu je 370 m

a byl rozdělen na 6 polí. Výška mostu byla 42,7 m. Konstrukce mostu byla zhotovená ve francouzsko

– belgických železárnách a strojírnách. Investor této stavby byl C. k. rakousko – uherská státní

železniční společnost a náklady tehdy činili 702 tisích zlatých. V roce 1892 došlo k rekonstrukci pilířů,

kdy do původních litinových byly vestavěny nové železné z válcových profilů. Takto most sloužil

a až do roku 1970, kdy byl postaven nový most v těsné blízkosti toho původního. V roce 2000 byl

pozůstatek mostu vyhlášen technickou památkou. I dnes jsou k vidění zbytky betonových základů,

na kterých byly původní mostní pilíře.

Z výchozího místa jsme se vydali po zpevněné lesní cestě směrem do kopce. Po cca 300 m jsme

se napojili na značenou červenou turistickou cestu. V tomto úseku se mírně stoupá do kopce. Po

vyjití na „vrchol“ kopce Réna jsme došli k malému odpočívadlu – zastavení u Lišky. Autorem krytého

posezení i této lišky je ivančický výtvarník Josef Zahradník (působící na Stříbském mlýně). Od tohoto

místa jsme pokračovali dál po zpevněné cestě. Po chvíli jsme došli na rozcestí (zde bohužel není

směrovka kudy dál), je potřeba se dát doprava :-). Dále se pokračuje po vrstevnici kopce a začíná

se pomalu scházet dolů k Ivančicím. Po cestě minete menší křížek. Další zastavení je na rozhledně

A. Muchy, která se nachází v nadmořské výšce 310 m n. m. Jde o jednu z nejmenších rozhledem

v České republice. Postavená byla v roce 1930 a již tehdy se jmenovala po ivančickém rodákovi,

malíři Alfonsi Muchovi. Z této 4 metry vysoké vyhlídky je nádherný výhled na ivančickou kotlinu.

Z této vyhlídky se schází dolů do údolí. Těsně pod vyhlídkou stojí dřevěná socha bohyně Rény. Při

odbočení z hlavní cesty se dá dojít ke starému amfiteátru na Réně, který se dnes jakoby ztrácí v okolní

přírodě. Amfiteátr byl zbudovaný v 60. letech 20. století. Od této doby na jeho údržbu nebylo

zřejmě vynaloženo žádné větší úsilí a tak bohužel zatím stále chátrá. Jedinou technickou připomínkou,

která k němu vede, je momentálně nefungující veřejné osvětlení... škoda...

V roce 2008 město Ivančice získalo dotaci z fondů EU na částečnou obnovu parku Réna. Z těchto

finančních prostředků se postavil také menší amfiteátr blíže k městu. Červená turistická trasa vede

dále po přejití mostu na rozhlednu „na Oklikách“ a dále do Moravských Bránic, Dolních Kounic

a Nových Bránic. My jsme se ale dali před mostem po pravém břehu Jihlavy směrem ke stříbskému

mlýnu. Před mlýnem je potřeba přejít řeku :-), což je samo o sobě velké dobrodružství. První doložená

zmínka o tomto mlýně je z roku 1536. Mlýn je ale prokazatelně starší. V současné době se v mlýně

nachází galerie a kavárna. U mlýna je výborné koupání u splavu s občerstvením Na parníku a výletní

restaurace. Po návratu na pravý břeh Jihlavy jsme pokračovali dále lesní cestou až k výchozímu místu.

Tato vycházka, tak jak jsme ji šli, je dlouhá cca 7,8 km. Lze ji, ale protáhnout, jak jsem psal výše. Celý

červený okruh naleznete na odkazu www.turistika.cz/mista/ivancice-mestsky-park-rena/mapa.

Při této vycházce a jejím případném prodloužení lze navštívit další zajímavá místa jak v Ivančicích, tak

v Dolních Kounicích. A po cestě se můžete stavit na výborné víno k Plačkům v Moravských Bránicích.

52


31. 01. 2021

Krkonoše na skialpech

Délka vycházky: 18 km | Celkem: 90 km | Osob: 5

Vložil: Lucie Chládková

Výlet do Krkonoš, tentokrát jsem poprvé vyzkoušela nový fenomén této

doby - skialpy. Vyrazily jsme s partou kamarádek na celodenní výlet po

okolí Špindlerova mlýna. Celkem jsme nachodily 18 báječných kilometrů.

Odměnou nám byl západ slunce, který jsme sledovaly z vrcholu Medvědína.

Jsem nadšený turista a musím uznat skialpům jejich půvab a chápu už

dobře všechny „šílence“, kteří se na lyžích lopotí vzhůru do kopce, aby si

jej pak mohli sjet dolů. Já, jako „lyžař alpského manchestru“ jsem si sjezd

dolů moc neužila, raději další 2 kopce nahoru než jeden dolů, ale i tak se

na další výšlap už teď moc těším.

53


31. 01. 2021

Jezero Most - hrad Hněvín

Délka vycházky: 6 km | Celkem: 18 km | Osob: 3

Vložil: Marie

Vycházku můžeme začít prohlídkou okolí hradu Hněvín na stejnojmenném

vrchu ve městě Most. Hrad je replikou hradu královského z 12. století.

Dnes slouží jako restaurace, hvězdárna a z vyhlídkové věže máme výhled

na Mosteckou pánev, Krušné hory a České středohoří. Třeba po dobrém

obědě pokračujeme k Mosteckému jezeru, které vzniklo zatopením těžebního

dolu. Na severní straně jezera najdeme i „odpočinkovou zónu“

s lavičkami i parkoviště, je tedy možné zajet až k jezeru. Trasa čistě kolem

jezera má 10 km, když spojíme cestu i s Hněvínem máme skoro „dvacku“.

54


31. 01. 2021

Rudka u Kunštátu - Svitávka

Délka vycházky: 8 km | Celkem: 24 km | Osob: 3

Vložil: Julia, Martin, Aleš

Jeskyně Blanických rytířů

„I bude pláč a veliké zkormoucení pro ten zoufalý boj, ale Čechové se proti

silnějšímu nepříteli hrdinsky brániti budou. V rozhodnou chvíli se Blaník otevře,

rytíři v plné zbroji vyhrnou se z hory a Svatý Václav, jeda na bílém koni je

povede na pomoc Čechům.“

Úryvek z této staré české pověsti o Blanických rytířích nás motivoval navštívit

nenápadné místo nedaleko Kunštátu na Moravě, rodišti jediného vpravdě

českého krále Jiřího z Poděbrad a Kunštátu v Rudce u Kunštátu.

Bude tomu již téměř 100 let, kdy nadšenec a vlastenec z Kunštátu (svými činy

ne nepodobný Vlastimilu Chládkovi) pozval mladého a nadaného sochaře

Stanislava Rolínka, aby vytvořil dílo, které do zapomenutého městečka přiláká

návštěvníky.

První dílo, které zde vytvořil, byla velkolepá socha prvního presidenta T. G.

Masaryka. (dnes zde již uvidíte jen obrovské boty). Dělníci vyhloubili jeskyni

v pískovcové skále pod vrcholem zvaným „Milenka“. Zde Rolínek vytvořil

bájné Blanické rytíře v čele se Sv. Václavem, stojícím uprostřed spícího vojska.

Vchod do nitra hory hlídá mohutný lev, zvíře podivuhodné krásy.

Okolí jeskyně je upraveno jako park a stává se postupně galerií pod širým

nebem. Mladí sochaři zde postupně vytváří nové a nové sochy a navazují tak

na práci Stanislava Rolínka. Na kopci nad jeskyněmi stojí rozhledna, ze které

je za dobrého počasí možné zhlédnout Jeseníky, Krkonoše nebo Pálavu.

V době, kdy jsme se rozhodli navštívit toto rozhodně zajímavé místo

(31. 1. 2021), byl celý areál včetně jeskyní tak trochu symbolicky uzavřen.

Vřele můžeme všem doporučit návštěvu tohoto místa a pokusit se odemknout

všechny zámky.

P.S. Nikdy se nevzdáme!

55


Na úplný závěr této části přidáváme vycházky

nás autorů a tvůrců této knihy.

Pevně věříme, že se Vám náš výběr z e-vycházek líbil. Byla to pro nás velmi příjemná práce,

pestrost a rozličnost Vašich putování nás totiž doslova okouzlila.

29. 12. 2020

Krasová - Balcarka a zpět

Délka vycházky: 7 km

Již dvanáct let, každou sobotu a neděli, chodíme s milovanou Sheilou

na sedmikilometrovou ranní vycházku Lesem zamilovaných. Z Krasové

okolo rybníků do údolí, potom lesní cestou k jeskyni Balcarka a další

lesní cestou „Hložkem“ zase zpátky do Krasové. Za ty roky jsme

spolu velmi sehraní, v létě navíc ladíme i barvou. Pojmenovali jsme si

dominantní stromy okolo cest, kde na sebe čekáme, a i kameny po

kterých skáčeme přes, letos tak často rozvodněné, zurčící bystřiny.

V mládí ona s neutuchající jiskrou v oku a elánem honila srnky po lese,

zatímco já se třásl strachy, kdy a zda se mi vůbec vrátí. Teď už ale oba

ve vyšším věku, a s nadhledem, kráčíváme lesem vedle sebe a užíváme

si jeden druhého. V listopadu loňského roku jsem na jedné z těchto

vycházek dostal nápad…

Vlastimil Chládek

Tři sestry

56


31. 01. 2021

Kuřim - rozhledna Zlobice - Kuřim

Délka vycházky: 9 km

31. 01. 2021, poslední den e-vycházky jsem se „hecla“ a vyšla si z Kuřimi

k rozhledně Zlobice. Cestou nahoru jsem si udělala pár fotek, velice fotogenické

místo je náš rybník Srpek, plný labutí a kachen, i když napůl zamrzlý

– o to hezčí je. Okolí kopce, hlavně poblíž bývalé vojenské věže (rozhledny),

mě fascinovala svou tichou krásou, připomínající lesostep. Za věží jsem prošla

bývalým vojenským prostorem, kde chovají ovce. A to mi připomíná i to,

že Zlobice pořádají každoročně Ovčácké slavnosti.

Monika Rodriguez

17. 01. 2021

Bystřice n. P. - Zubštejn - Vír

Délka vycházky: 13 km

Vycházka kouzelnou zimní krajinou Českomoravské vrchoviny, kterou mám

již od dětství velice rád. Tentokrát naše cesta vedla přes zasněžené kopce její

nejvýchodnější části, kdy start byl na okraji Bystřice n. P. a cíl pak na Vírské

přehradě. Na trase jsme navštívili tři zříceniny hradů pernštejnského panství,

z nichž největší, nejzachovalejší a nejvýše položený (682 m n. m.) byl hrad

Zubštejn. Zde je krásný výhled do krajiny, kde dohlédnete směrem na západ

například na mnou též oblíbené Křižanovsko, zkrátka toulky Vysočinou nabízí

spoustu možností a krás.

Jirka Bambas

57


2007

2018

2002

2015

2012

58


Povídání o historii vycházek

V Krasové, 29. prosince 2009

Projekt e-vycházka vznikl vlastně tím, že jsme nechtěli přerušit tradici

Vánočních vycházek Moravským krasem. První se odehrála v roce 2000,

byla nádherná a pak už nešlo nepokračovat. Však posuďte sami:

V naší fotogalerii se Vám pokusíme připomenout i vycházky minulé

a taky jak to vlastně začalo.

Někdy v roce 1997 mě v kanceláři v Brně navštívila parta asi šesti kamarádů,

krasovských rybářů. Šli na vycházku z Brna do Krasové, s tím že půjdou

dva dny, přespí někde v lese, a prostě budou spolu. Moc se mi to líbilo,

hned bych šel s nimi. A skutečně, časem jsem se jejich akcí začal pravidelně

zúčastňovat. Mimo jiné jsme společně a s panem starostou postavili

v Krasové dva nové rybníky (každý rok na nich dělají nádherné rybolovy).

Jedním z těch prvních zážitků byla i vycházka 29. prosince 2000. Šli jsme

ke Třem smrkům opékat párky. Nepsaným vůdcem byl Ladík Lakota,

a jeho poutavé vyprávění o krajině, o hraběnce, o pomníku pilotů

a další a další zajímavosti, a nejen to, mám v duši zapsáno navždy.

Během putování místní domorodci vytahovali z kapes plácačky se slivovicí

a nás přespolní se pokoušeli naučit rozpoznávat taje a rozdíly jejich

domácích výrobků. Tato jejich velkorysost zůstala dodnes a už i já někdy

rozpoznám z kterého čísla co pochází.

Společně s rybáři, hasiči a dalšími kamarády nejen z Krasové jsme

postavili vedle hospody hřiště. A za ním směrem k poli jsme vysázeli

borovice. Chodil jsem tam roky s kamarádkou Ajšou a čekal a těšil se

na chvíli až se větve borovic spojí. Letos na jaře jsme tam spolu šli taky

a najednou na nás borovice zavolaly „Vlastíku podívej už jsme dospělé“

usmívaly se na nás a jejich ruce se dotýkaly. Možná se na ty krásné

borovice, němé svědky našich vycházek podívejte, v jejich drsné kůře

bude navždy napsané, že se tu scházívají kamarádi.

59


Naše historické vycházky 2000–2019

2000 - Vycházka

ke „Třem smrkům“

Ve výši asi tří metrů z obrovského

kmene průměru dvou metrů vyrůstá

dalších pět smrků. Aby vydržely

rozmary počasí, jsou navzájem propojeny

mohutnými větvemi. Kdesi

jsem četl, že nejdůležitější vlastností

pro přežití je flexibilita – přizpůsobivost.

Tři smrky ji mají a díky ní vytvořily

něco úžasného.

Nádherný útvar přírody.

2001 - Vycházka Moravským

krasem přes Macochu

Klasická návštěva Moravského krasu – Skalní žleb, jeskyně,

krápníky, lodičky, lanovka. Nakonec pohled z horního

můstku na dno Macochy, kde jsme byli před chvílí.

60


2002 - Vycházka okolím Šošůvky

Koncert ve Sloupsko-šošůvských jeskyních. Jednalo se o bubeníky

a jejich hudba v kontextu s krasovým dómem vzbuzovala respekt.

Výroba sýru už v jeskyni neexistuje. Prý nesplňovala jakési hygienické

parametry, ale sýr v ní vyrobený byl skvělý. Při prohlídce právě

postavené kaple v Šošůvce na mne nejvíc zapůsobil dominantní

skleněný kříž.

2003 - Balcarka, Kojál, letiště v Kotvrdovicích

Prohlídka jeskyně Balcarka, občerstvení u Kojálu a poutavé vyprávění o jeho vzniku

a historii. Nakonec zlatý hřeb vycházky – všichni účastníci se proletěli nad Krasovou

a okolím v letadlech s mateřskou adresou – letiště Kotvrdovice. (beze ztrát).

61


2004 - „Tři smrky“

Návrat ke třem smrkům. Snad s jediným rozdílem

místo původních dvaceti z roku 2000 nás na

vycházce bylo již obvyklých sto. Tento rok místo

letadel koně, a opět beze ztrát. Hodně poutníků

zaujala prohlídka větrného mlýnu v Ruprechtově.

2005 - Křtiny, Rudice

Prohlídka kostela ve Křtinách a za mrazivého počasí úchvatná

procházka nasněženými pláněmi Moravského krasu. Někdy

v této době probíhalo začínající opojení bowlingem.

62


2006 - Sloup, divadelní představení

u chaty „Macocha“

Prohlídka kostela ve Sloupě a zasvěcený výklad pana starosty.

Procházka pustým žlebem k chatě Macocha a nečekaně pohledné

divadelní představení.

2007 - Jeskyně Výpustek, draví ptáci

Prohlídka v tomto roce zpřístupněné krasové jeskyně – válečné továrny –

„Výpustek“ a návrat křtinsko-jedovnickými bukovými lesy k domovu. Opékání

buřtů u Jedovnického rybníka a opravdu nádherná ukázka chovu dravých ptáků.

63


2008 - Prohlídka zámku v Blansku

Blanenský zámek se mi moc líbil. Příjemným zpestřením byly

krojované postavy z historie zámku. Martin se snažil navázat

kontakt s dívkou nevalné pověsti, ale myslím nic moc. Na

Skalním mlýně bylo moc hezky, tam jsme budili příjemnou

pozornost spíše my.

2009 - Punkevní jeskyně

Hlavní program dnešní jubilejní vycházky Moravským

krasem se odehrál asi na tom nejsprávnějším místě –

v Punkevních jeskyních. I zastávka u Broušků (v Džungli)

byla jistě příjemná.

64


2010 - Návrat ke Třem smrkům

Tato vycházka ani vlastně neměla být. Ale nakonec jsme neodolali

a opět vyrazili. Druhé desetiletí vycházek jsme nemohli zahájit nijak

jinak, než návratem k obdivovaným TŘEM SMRKŮM.

2011 - Nový hrad

Navštívili jsme nenápadný NOVÝ HRAD, nedaleko Blanska.

65


2012 - Vyhlídkové lety

Letošní vycházka byla jedna z nejkrásnějších. Zastávky

v propasti Macocha, v restauraci u Musilů v Ostrově, i na

letišti v Kotvrdovicích (uskutečnilo se sedmdesát vyhlídkových

letů) byly i díky nevyčerpatelným zásobám velmi

osvěžující a přátelské.

Putování po ledových pláních bylo při hřejivém slunci na

obloze příjemné (spotřeba mimojiné 22 pecnů chleba,

tři litry sádla, 230 klobás, atd. atd.)

2013 - Rozhledna Veselice

V tomto roce – 2013 byla naším cílem Rozhledna Veselice. Cestou k ní

jsme navštívili obec Těchov. Zde byla největším překvapením dvojice

nádherných lvů. Lev se nás ale zalekl a schoval se, lvice byla zvídavější.

66


2014 - Na Konec světa

Dlouhou dobu jsem podvědomě vnímal, že existuje směr

Brno – Blansko – Jedovnice – Krasová a potom, že už je tak

nějak „Konec světa“. Letos jsme se, snad poprvé, na konec

světa vydali. Bylo to opět velmi příjemné. Vodní propadání

Holštejn, skryté pod staticky zajímavým obloukovým mostem

postaveným spřízněnými firmami Firesta a Dopravní

stavby. Vystoupení šermířů a mnoho dalšího. A už teď se

těším na příští rok; za tolik obdivovanými „Třemi Smrky“.

2015 - Medvědi

Uplynulo pět roků a tak jsme se opět vydali zpátky ke kořenům;

ke Třem smrkům. Bylo nás celkem stopadesát a všichni jsme

u Tří smrků obdivovali dvouletá medvědí dvojčata Báru a Huga.

67


2016 - Dům přírody

V samém srdci Moravského krasu byl otevřen

nádherný kreativní Dům přírody. Naše vycházka

v tomto roce nemohla tedy směřovat nikam jinam

než právě sem. Putování vedlo suchým a Pustým

Žlebem. Občerstvení v hospodě U Němců. Bylo

to celé, i díky počasí, velmi fajn.

2017 - „Velká dohoda“

Jedna z nejkrásnějších vycházek, a že jich už

bylo osmnáct. Naše kroky tentokráte směřovaly

po trase Krasová – Hřibový les – kostel

v Lipovci, a následně třešňovou alejí na

Velkou dohodu. Velká dohoda je vytěžený

vápencový lom. Ve svých nejlepších letech

skýtal obživu řadě obyvatel z blízkého období.

Ne bezdůvodně se například obyvatelům

nedalekého Lipovce říká Vápeníci. Na

Dohodě byla hlavní zastávka spojená s tradičním

opékáním klobás a také zde proběhlo

příjemné vystoupení pana Siláka Franty.

V odpolední části Vycházky jsme navštívili

hospodu „U Němců v Ostrově a pak už to

byl jen skok do startu i cíle – do Krasové.

Letos to bylo velmi příjemných osmnáct kilometrů

– nádhernou krajinou Moravského

krasu.

68


2018 - Blanenský zámek

Snad poprvé v historii vycházek bylo tentokráte deštivo. Nejprve jsme

jeli autobusem do Blanska na Zámek. Všechny tři trasy prohlídek –

LEGO, MINULOST, BUDOUCNOST, byly velmi kreativní. Na Těchově

při opékání klobás nás přepadl déšť a ten nás víceméně nepřetržitě

provázel až do Krasové. Přesto i tahle vycházka měla své kouzlo, pro

mě osobně – putování přes opuštěnou a uplakanou krajinu Moravského

krasu patří k těm nezapomenutelným. Snad i proto jsem při večerním

posezení v hospodě U Krba zcela vyjímečně popil dobrého rumu.

Možná už i na zdar té další vycházky. Dvacáté!!

2019 - Zase v Jeskyních

DVACÁTÁ VYCHÁZKA

MORAVSKÝM KRASEM

„Včera proběhla Dvacátá vycházka Moravským

krasem. Osmnáct kilometrů, tři sta

padesát klobás, sto padesát účastníků (!),

tisíce úsměvů a k tomu nejkrásnější – rozzářené

dětské oči. Od Punkevních jeskyní

jsem jednu chvíli šel sám se sebou. Na pár

minut jsem se zastavil pod největším smrkem,

opřel se, a zavzpomínal na kamarády,

kteří chodili s námi. Z plného koryta mi

k tomu do uší zpívala rozparáděná Punkva

a z vlnících se větví nade mnou jakoby náhle

zašumělo: „Hodně štěstí Vlastíku“.

Přejme si, ať to v příštím roce platí pro nás

pro všechny!

69


Koho jsme podpořili

Tato kniha je netradiční a netradiční je i její doslov. Vše již bylo řečeno, zbývá uvést jen organizace, které díky Vám a Vámi ušlapaným kilometrům

můžeme podpořit, a také tu díky níž se námi popsané mohlo uskutečnit.

Domov Olga Blansko

Domov Olga je zařízení, které poskytuje sociální službu denní stacionář pro osoby s mentálním postižením.

V provozu je od roku 1993. V rámci projektu Covidu navzdory, který vymyslel Ing. Vlastimil Chládek

bylo uskutečněno mnoho vycházek s mnoha dobrokroky ve prospěch lidí se zdravotním postižením či

lidí, kteří se ocitli nenadále ve svízelné životní situaci a potřebují pomoc.

Velký zájem o tento projekt nás povzbudil a utvrdil v tom, že když jde o dobrou věc, lidé se rádi zapojí.

Z Domova OLGA děkujeme všem lidem dobré vůle za jejich podporu.

Jana Kratochvílová

Sbírka Koruna pro Vrbu

E-vycházky jsou podle nás skvělým nápadem, jak propojit radost z pohybu na čerstvém vzduchu

s pomocí těm, kteří to tolik potřebují. Těší nás, že právě pomoc mladým ovdovělým rodinám byla

podpořena z tohoto krásného projektu. Do procházek se s nadšením zapojili nejen příznivci NF Vrba,

ale i naši klienti. Nejlépe vše vystihují slova jedné z klientek: „Pohyb na čerstvém vzduchu je pro mě

vždy příjemným odreagováním. Pročistit si hlavu, nechat myšlenky jen tak volně plynout a ještě u toho

pomoci někomu, kdo je v situaci, kterou já tak důvěrně znám? To je přeci krásná motivace k tomu

vyrazit ven!“

Děkujeme všem, kteří vyšli na procházku s myšlenkou na pomoc ovdovělým maminkám, tatínkům

a jejich dětem. Mgr. Petra Glosr Cvrkalová

Léčebný ústav Albertinum v Žamberku

Albertinum, odborný léčebný ústav, Žamberk, byl založen již v roce 1905, původně jako plicní sanatorium.

Máme již 116 let tradici v péči o nemocné. Naše moderní zdravotnické zařízení je umístěno na

krásném místě v podhůří Orlických hor s výhledem na Žamberk, obklopeno parkem v anglickém stylu.

V současné době pečujeme o pacienty na oddělení plicním, psychiatrickém, v léčebně dlouhodobě

nemocných a na oddělení sociálních lůžek. Snažíme se, aby se pacienti a klienti u nás cítili bezpečně

a pohodlně, postupně dochází k renovaci interiéru i exteriéru našeho zařízení.

Je nám ctí, být součástí charitativního projektu e-vycházka!

Velmi si vážíme opakované finanční podpory společnosti Dopravní stavby Brno, s.r.o.

Děkujeme! Ing. Bulíček Rudolf, ředitel

70


Človíček (One Little), z.s.

Človíček (One Little) z.s. celoročně nabízí prožitkové aktivity pro neobyčejné děti, poradenství

a terapii pro rodiče pečující o děti se zdravotním znevýhodněním. Pořádáme zájmové kroužky,

letní tábory i víkendové pobyty. Provozujeme přírodní dětský klub Človíček Brno–Bosonohy.

Děkujeme, že nám pomáháte otevírat dveře do světa zážitků bez bariér.

Za Človíčky Mgr. Ivona Špačková

Zdravé srdce

Nadační fond Zdravé srdce přispívá k rozvoji lékařské vědy zabývající se diagnostikou

a léčbou srdečních chrob. Pod jeho záštitou realizuje Interní kardiologická klinika FN Brno

odborné akce s celostátní účastí. Napomáhá k činnosti simulačního centra, které slouží

k vysoce specializovanému vzdělávání lékařů. Nadační fond podporuje také diagnostickou

a léčebnou péči o nemocné s kardiovaskulárními chorobami poskytované na této klinice.

Moc děkuji jménem Nadačního fondu za poskytnutý dar.

Za Nadační fond Zdravé srdce MUDr. Martina Šišáková, Ph.D.

71


2005 - Karlův most, Praha

Oprava povodňových škod na základech pilířů Karlova mostu.

2016 - Ulice Husova, Brno

Rekonstrukce tramvajové tratě, kanalizace a předjízdných pruhů.

72


Dopravní stavby Brno, s.r.o.

Donátor akce

Dopravní stavby Praha se sídlem v Brně vznikly v roce 1992. Drtivá většina

zaměstnanců byli pracovníci, kteří odešli od Dopravních staveb Brno,

státní podnik. To, že jsme naši činnost zahájili od nuly, se nakonec ukázalo

jako velmi dobrý počin. Nebyli jsme zatíženi ani historií a balastem velkých

stavebních molochů, ani propletenci personálních vztahů, protekcí

a podobně. Název Dopravní stavby jsme ale chtěli zachovat. Většina

z nás s ním byla celoživotně spjatá, byli jsme na něho navenek i podvědomě

velmi hrdí. Vybrali jsme tedy název Dopravní stavby Praha, ale jakmile

se naskytla první možnost přejmenovat se na Brno, učinili jsme tak.

Jak jsem již řekl, velká část z nás pracuje u Dopravních staveb od jejich

vzniku. Nenápadně, ale velmi smysluplně tímto vytváříme příjemnou harmonii

mezi zkušeným středním věkem a dravým mládím. Je velmi motivující

tento neustálý proces předávání vědomostí a zkušeností pozorovat,

notabene se ho aktivně účastnit.

Za těch skoro třicet let naší činnosti by se dalo napínavě rozepsat tisíce

postřehů, stovky zážitků, desítky dramatických příběhů. Některé možná

šly až na ostří nože, povětšinou ale byly milé a něžné, tak - jak život v lidských

společenstvích povětšinou něžný a milý stejně bývá. Zcela určitě

by to ale bylo velmi zajímavé a velmi napínavé povídání. Aby ale dávalo

ucelený smysl, muselo by se vyslechnout celé. A na to teď asi nejste

nachystáni, nemusí být myšlenky, možná ani čas. Tak třeba někdy příště,

někde jinde…

Dnes to je pohled spíše do minulosti. A tak jen v krátkosti – naše přítomnost?

Dopravní stavby jsou moderní, flexibilní a vyštíhlenou firmou, velikosti

M. Tedy ani střízlík ani obr, do dnešní doby prostě tak akorát!

Jsme velmi vhodnou firmou pro liniové dopravní stavby v městském intravilánu.

Zde se skutečně cítíme jak ryba ve vodě! Však podívejte se na fotogalerii

našich staveb na adrese www.dsbrno.cz Jsou stejně tak krásné

a inspirativní jako fotografie z Vašich vycházek. Prosím, ať úspěšně pokračujeme

v obojím, covidu navzdory!

Vlastimil Chládek

2020 - Nové Sady, Brno

Koleje MHD – Zelené plíce města Brna.

73


20. 12. 2020 – 31. 01. 2021

1 115 vycházek 33 019 kilometrů





20. 12. 2020 – 31. 01. 2021

1 115 vycházek 33 019 kilometrů

More magazines by this user
Similar magazines