Lekce 5a (pdf)

- často jsou nejdříve napadány monokulturní lesy,
- obecně jsou otevřená a narušená stanoviště citlivější k invazím.
5.1.3. Ostatní heterotrofové
Tkáně a výměšky (exudáty) dřevin a jiných rostlin bohaté na energii a živiny jsou
potravou pro heterotrofy (různé mikroorganismy, členovci, obratlovci) → přímá nebo
nepřímá (prostřednictvím karnivorů a fungivorů) konzumace.
5.1.3.1a. Epifytické mikroorganismy
Povrch rostlin je substrátem pro autotrofní řasy, mechy a lišejníky, heterotrofní
mikrofloru (bakterie, kvasinky, vláknité houby). Druhy nalezené na nebo uvnitř
semen, pupenů a listů jsou označovány jako fylosféra (phyloplane), druhy v
kořenové zóně patří do rhizosféry (rhizoplane).
Kořenové výměšky (cukry, aminokyseliny, enzymy, růstové faktory aj.) jsou
produkovány jak s vrcholů hlavních, tak laterálních kořenů, kořenového vlášení,
hynoucích nebo poškozených tkání:
- exudáty stimulují klíčení spor saprofytických a patogenních hub na mladých
kořenech,
- na povrchu kořenů jsou také bakterie,
- mikroorganismy rhizosféry mohou konkurovat s kořeny o základní živiny a
naopak vytvářejí ektotrofní mykorhizy (r. Rhizobium a Frankia – fixace
vzdušného dusíku) podporující vývoj a růst dřevin, např. Alnus glutinosa.
Aktinomycety poutající vzdušný N se vyskytují na listech (fylosféře) tropických
dřevin. Některé mikroby pronikají do listů a živí se listovou tkání. Jak v rhizosféře,
tak ve fylosféře probýhá sukcese mikroorganismů během vývoje listů a kořenů podle
dostupnosti různých živin.
5.1.3.1b. Lesní patogenní organismy
Narušení vývoje stromu je často primárně způsobováno abiotickými faktory, jako je
mráz, blesk, vítr, nedotatečné množství světla, půdní vody a živin, sucho a patogenní
organismy (zejména houby). Oslabené stromy podléhají patogenům snáze než zdravé
a rychle rostoucí.
Nemoci dřevin ovlivňují produktivitu lesa a často mění druhovou skladbu lesních
porostů:
- vyloučení jednoho druhu ze společenstva; např. houbová infekce na počátku 20.
století na Castanea dentana (Appalachian Mts., USA) redukovala výskyt tohoto
druhu pouze na keřové patro (dříve druh korunové úrovně),
- Ulmus scabra – viz výše Ophiostoma ulmi a další příklady viz Packham et al.
1996, pp. 197-199.
- Heterobasidion annosum (Fomes annosus) – choroš, který způsobuje hnilobu
dřeva jehličnanů (Picea abies, Larix, Tsuga heterophylla, Thuja plicata, Pinus
sylvestris na bazických půdách); napadá hlavně kořeny a bázi kmene →
basidiospory infikují kořenový systém přes pařezy poražených stromů → šíření
kořenovými srůsty do zdravých stromů; u Pinus sylvestris lze pařezy uměle
infikovat basidiomycetou Peniophora gigantea, která konkuruje H. annosum a
zabraňuje její colonizaci; dřevo infikované Peniophora však musí být rychle
zpracováno, neboť podléhá rychlejšímu rozkladu; na rozdíl od jiných hub H.
annosum neroste volně v půdě,
22