Historie povodní na českém území

Recommendations

Info

Kapitola 1 2 Vznik Historie povodní: povodní Proč na českém povodně území přicházejí Novodobé povodně Od počátku 20. století se zdálo, že velkých povodní a jejich katastrofálních dopadů (zejména v Praze a okolí) ubylo. Kontrast oproti 19. století je patrný z porovnání kulminací historických povodní na Vltavě v letech 1827–2002. Praha v tomto období zažila pouze jednu velkou zimní povodeň v březnu roku 1940. Vltava v Praze dosáhla téměř padesátiletého průtoku a jednalo se v tomto profilu o největší povodeň od roku 1890. Situaci významně zkomplikovaly ledochody. Povodeň vážně postihla Štěchovice, kde dosáhla hladina řeky výšky 940 cm. V létě roku 1954 se zvýšila hladina Vltavy kvůli přívalovým letním srážkám. Voda zapla- Strana 0 vila malostranské sklepy a některé objekty v Holešovicích. Povodňové vlně však stála v cestě právě dokončená, avšak dosud nenapuštěná Slapská přehrada, která většinu vody zachytila a tím odvrátila mnohem rozsáhlejší povodňové škody. Od té doby panoval všeobecný názor, že po dostavbě všech vltavských přehrad bude Vltava dokonale zkrocena a další povodně již Prahu neohrozí. Významným mezníkem v povodňové historii Prahy se bezpochyby staly nejrozsáhlejší novodobé povodně ze srpna roku 2002. Povodně byly způsobeny dlouhotrvajícími srážkami především v jižních a jihozápadních Čechách. Dramatický vývoj povodně na Vltavě v Praze pak byl výsledkem střetu povodňové vlny na odtoku z vltavské kaskády a povodňové vlny na Berounce. Přítok ze Štěchovice - ledy na jaře 1940 braly vše, co jim stálo v cestě. Zdroj: Ledy a povodně. Z obrázku vyplývá, že kulminace povodně v roce 2002 v Praze byla přibližně o 800 m 3 za sekundu větší než doposud největší změřená povodeň v březnu 1845, která byla ovšem v období tání sněhu. Největší letní povodeň způsobená pouze srážkami byla v září 1890, při které byl pobořen Karlův most. Ta měla kulminaci přibližně o 1 300 m 3 za sekundu nižší než v srpnu 2002. Zdroj: ČHMÚ Sázavy byl sice také velký (Q5), ale v tomto ohledu nepodstatný. Úroveň hladiny dosáhla 785 cm, odhadovaný průtok byl 5 300 m 3 za sekundu. Povodeň způsobila rozsáhlé majetkové škody na infrastruktuře i bytovém fondu města a ochromila Prahu na několik měsíců. [VÚV T.G.M., 2003] Zatím poslední povodně ohrozily Prahu v roce 2006. Jejich příčinou bylo náhlé březnové oteplení spojené s táním velkého množství sněhu, což bylo provázeno vydatnými dešti. Na Sázavě byla zaznamenána povodeň na úrovni 20-50leté vody, dramatičtější průběh měly jarní povodně 2006 na Moravě. V Praze byl vyhlášen 2. stupeň povodňové aktivity (maximální zaznamenaný průtok se blížil 1 500 m 3 za sekundu). K závažnějším škodám zde však nedošlo. (ČHMÚ, 2006)
Kulminace povodně 14. srpna 2002 na Smetanově nábřeží: Staré Město zachránila před zatopením mobilní protipovodňová bariéra. Zdroj: Informační server Hl. m. Prahy. Kapitola Kapitola 1 Vznik 2 Historie povodní: povodní Proč povodně na českém přicházejí území Běžný průtok ve Vltavě je kolem 100 m 3 za sekundu. Povodňové stupně – bdělost, pohotovost a ohrožení (případně extrémní ohrožení) - jsou vyhlašovány v závislosti na zvyšování průtoků. Obrázek obsahuje mezní hranice průtoků ve Vltavě pro měrnou stanici Praha-Chuchle. Zdroj: MZE ČR, 2004. Strana
Page 1 and 2: Kapitola Kapitola 1 Vznik 2 Histori
Page 6: Kapitola 1 2 Vznik Historie povodn

Historie povodní na českém území

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?