Po stopách využÃvánà vodnà a vÄtrné energie na Hranicku
Po stopách využÃvánà vodnà a vÄtrné energie na Hranicku
Po stopách využÃvánà vodnà a vÄtrné energie na Hranicku
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
• Přemísťování větrných mlýnů<br />
Sloupové (dřevěné) větrné mlýny byly přemísťovány z více důvodů: někdy byly<br />
stěhovány z důvodu dědictví nebo sňatku, jindy kvůli prodeji, také však byly přemísťovány<br />
<strong>na</strong> místo, kde byl stálejší a vydatnější vítr. Někdy byl mlýn přemístěn<br />
i proto, že v příslušné oblasti bylo více obilí k mletí.<br />
Na větší vzdálenosti byly větrné mlýny přepravované po rozložení <strong>na</strong> jednotlivé<br />
díly, které se pak <strong>na</strong>ložily asi <strong>na</strong> dvanáct vozů se zvířecími potahy. Takovým<br />
způsobem byl z důvodu sňatku přemístěn i mlýn Červeků (Herodků) stojící nyní<br />
v poměrně zachovalém stavu ve Skaličce u Hranic. Do Skaličky byl převezen kolem<br />
roku 1850 ze vzdálených Dřevohostic. <strong>Po</strong>dobným způsobem byl přemístěn<br />
i větrný mlýn z Horních Těšic do Kozích Louček. Roku 1879 vyhořel domek stojící<br />
v Horních Těšicích u tohoto větřáku, proto byl mlýn do Kozích Louček prodán.<br />
<strong>Po</strong>dobně byly stěhovány i větrné mlýny stojící nyní v Kyžlířově a v Partutovicích.<br />
• Z historie větrných mlýnů<br />
Větrné mlýny je možno zařadit mezi nejstarší technická zařízení využívající<br />
přírodní energii. Jejich historie sahá hluboko do doby před <strong>na</strong>rozením Krista.<br />
Na území Čech je první větrný mlýn doložen roku 1277 v Praze u Břevnovského<br />
kláštera. Na Moravě a ve Slezsku bylo zaz<strong>na</strong>menáno asi 700 větrných mlýnů,<br />
téměř výhradně sloupového typu. Největší počet větrných mlýnů byl soustředěn<br />
<strong>na</strong> území mezi Přerovem, Ostravou a Opavou. Nejstarší důkaz o mlýnu <strong>na</strong> území<br />
Moravy je z roku 1440, šlo o mlýn v Bavorově <strong>na</strong> Opavsku.<br />
V současnosti jsou přístupné sloupové větrné mlýny v Cholticích, Partutovicích,<br />
ve Skaličce, v Těšanech, Rymicích, v Kloboukách a v Rožnově pod Radhoštěm<br />
(vnitřní zařízení do něj bylo dovezeno z Kladník).<br />
Mlýny holandského typu jsou v Ruprechtově, ve Štípě, Rudici a v Kuželově.<br />
Jen ojediněle měli majitelé mlýny v držení po více generací. Mezi takové patří<br />
větrný mlýn ve Skaličce a ve Štípě.<br />
• Stavby mlýnů<br />
Výstavba větrných mlýnů byla podpoře<strong>na</strong> i císařským patentem Josefa II. z 1. říj<strong>na</strong><br />
1784 a císaře Františka I. z 1. prosince 1814. <strong>Po</strong>dle <strong>na</strong>řízení císařovny Marie<br />
Terezie měl stát mlýn v každé obci. Zřizování větrných mlýnů doporučovalo koncem<br />
18. století i <strong>na</strong>řízení moravského gubernia. Největší počet větrných mlýnů<br />
byl postaven v této oblasti v 18. a 19. století. Sloupové větrné mlýny byly vysoké<br />
9 až 13 metrů o půdorysu asi 6,5 × 6,5 metru. Délka perutí byla 5 až 8 metrů.<br />
<strong>Po</strong>volení ke stavbě mlýnů vydávala příslušná vrchnost, která zároveň stanovila<br />
i roční nájem odváděný vrchnosti, případně obci.<br />
Stavbu větrného nebo vodního mlý<strong>na</strong>, vodních kol a mlýnského zařízení<br />
prováděli mlynáři a sekerníci. Jejich staleté zkušenosti vyústily nejen ve z<strong>na</strong>čné<br />
zdoko<strong>na</strong>lení větrných a zvláště vodních mlýnů – v podstatě lze říci, že konstrukce<br />
mlýnů byly počátkem vzniku strojírenství, jehož rozvoj pak závisel především<br />
<strong>na</strong> rozmachu hutnictví a <strong>na</strong> následné tovární výrobě, jež pak zpětně přispěla<br />
ke strojnímu vybavení mlýnů, což vedlo k zásadní modernizaci mlýnů v průběhu<br />
19. a zvláště 20. století.<br />
3
Change language