Metodické návody a výklady - Praha 8

Podzemní a nadzemní podlaží
Podzemní a nadzemní podlaží se určuje podle definice ve vyhlášce č. 26/1999 hl. m. Prahy, o obecných
technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, č. 3 Pojmy (j) :
Podzemní podlaží je podlaží, které má úroveň podlahy nebo její větší části níže než 0,80 m
pod nejvyšším bodem přilehlého terénu v pásmu širokém 3,0 m po obvodu stavby; podlaží s vyšší
úrovní podlahy, včetně podlaží ustupujícího, je podlažím nadzemním.
Vztah k rostlému terénu se v tomto případě neuvažuje.
Podlažnost
Podlažnost je v územním plánu pomocným údajem, jehož prostřednictvím se stanovuje koeficient zeleně
(KZ). Podlažnost je informativním prvkem územního plánu, sama o sobě nepředstavuje závazný regulativ.
Podlažnost stanovuje průměrný počet nadzemních podlaží ve vymezené ploše záměru
(v řešeném území shodném s plochou pro výpočet koeficientu podlažních ploch). Pro potřeby stanovení KZ
se podlažnost vypočte podle vzorce:
podlažnost = celková hrubá podlažní plocha nadzemních podlaží všech objektů v řešeném území /
zastavěná plocha všech objektů v řešeném území
Celková hrubá nadzemní podlažní plocha je hrubá podlažní plocha všech nadzemních podlaží, která se
může lišit od hrubé podlažní plochy použité pro stanovení míry využití území, kde je ve výše uvedených
případech třeba započítat i některé plochy v podzemních podlažích.
Zastavěnou plochou se rozumí průmět vnějších obrysů nadzemních podlaží budovy do terénu (kromě
balkonů).
Pro určení požadovaného koeficientu zeleně se podlažnost zaokrouhluje podle principů matematického
zaokrouhlování na celá čísla (tj. hodnoty v rozmezí 0,50-1,49 = podlažnost 1, hodnoty v rozmezí
1,50-2,49 = podlažnost 2 atd.). V případě, že je vypočtená podlažnost větší či menší, než je uvedené rozpětí
u příslušné hodnoty indexu, platí hodnota KZ uvedená u nejbližší uvedené hodnoty podlažnosti.
Koeficient zeleně
Koeficient zeleně je koeficientem stanovujícím minimální podíl započitatelných ploch zeleně v území.
Odvozuje se z koeficientu podlažních ploch a podlažnosti. KZ se stanoví pro vymezenou plochu záměru,
shodnou s plochou pro výpočet koeficientu podlažních ploch.
Plocha zeleně je stanovena rozsahem:
• zeleně na rostlém terénu (včetně variantního zápočtu popínavé zeleně, solitérních, skupinových
a liniových stromů v rámci zpevněných ploch);
• ostatní zeleně (zeleň na umělém povrchu – stavební konstrukci, včetně variantního zápočtu popínavé
zeleně na rostlém terénu, solitérních, skupinových a liniových stromů v rámci zpevněných ploch).
Započítávají se:
• zatravněné plochy, záhony
• travnatá hřiště (započítává se rozloha redukovaná na 20 % skutečné rozlohy travnatého hřiště)
• stromy ve zpevněných plochách (pouze v určeném rozsahu, podle velikosti koruny stromu – viz Tabulka
zápočtu ploch zeleně na straně 18 v Metodickém pokynu k Územnímu plánu sídelního útvaru hl. m.
Prahy)
Nezapočítávají se:
• bazény a vodní nádrže (ani zarostlé vodními rostlinami)
• zatravňovací dlaždice všech typů (vč. tzv. ecoraster)
• stromy a keře při výsadbě v nezpevněné ploše
Rostlý terén je plocha, pod níž není půdní profil oddělen od skalního podloží žádnou stavbou a která
umožňuje zdárný růst vegetace a přirozený vsak srážkových vod.