Vady a poruchy stavebních konstrukcí NOSNÉ KONSTRUKCE

II.b) Poruchy kamenných konstrukcí
• Kámen musí být pevný, bez trhlin a hnízd, únosný, dobře zpracovatelný,
odolný proti atmosférickým vlivům a co nejméně nasákavý. Silně porézní
kameny, které vsakují hodně vody, ji zase odpaří.
• Poškození lze rozdělit na mechanické, chemické a organické. Často se
setkáváme se všemi společně
• Působení rostlin zaviňuje např. poškození mechanismů vody a
zamokřením rozpouštějí a při vyschnutí krystalizují na povrchu. Vzniká tlak
a jeho opakováním dochází k poškození, které zasahuje často do hloubky.
– Předejde se tomu tím, že se zabrání stékání vody po kamenech a jejímu
vzlínání.
– Vzniknou-li výkvěty, postačí, nechá-li se kámen vyschnout, výkvěty se okartáčují
a kámen se ošetří.
• Na kamenech se také usazují nenáročné, nízké houbovité rostliny, a to
nejen na vodorovných, ale i na svislých stěnách.
– Uchycují se v nejjemnějších trhlinkách tenkými kořínky, ke svému životu
potřebují vodu a zabraňují rychlému vyschnutí kamene.
– Rozrušují postupně kámen tím, že vnikají hlouběji a hlouběji.
– Odumřelé plochy vytvoří humus, který přijímá ze vzduchu s vodou řadu
agresivních látek rozrušujících kámen.
– Porušení kamene je tím snadnější, čím hrubší je jeho povrch, neboť na hrubém
povrchu se nečistoty mohou lépe usazovat.