Provoz speciálních drah

Velké kabinové dráhy jsou velmi často bez podpěr, musejí-li být podpěry použity, jedná se o
velmi komplikované a extrémně vysoké příhradové konstrukce. Naproti tomu u lyžařských
vleků jsou používány výhradně profilové konstrukce, výrobci délkově „odstupňovány“ po
půlmetrech.
a) b) c) d)
Stanice
Obr. S.1: Podpěry lanových drah.
a), b) – příhradová konstrukce, c), d) – plnostěnná konstrukce
Každá lanová dráha musí mít nejméně dvě stanice. Hnací a vratnou, může být jedna či více
mezistanic. Můžeme je rozdělit také na horní, průjezdní, spodní, nástupní, výstupní nebo
nakládací, vykládací, apod.
Dvojice stanic uspořádány musí plnit následující funkce:
• pohánět lano (pohon, záložní pohon);
• udržovat lana-jak nosná, tak dopravní předepjatá na konstantní napětí, aby
nedocházelo na kolech k prokluzu a aby průvěsy odpovídaly profilu tratě (napínání);
• bezpečně kdykoli zabrzdit celou lanovou dráhu (provozní brzda, hlavní-havarijní
brzda);
• umožnit pohodlné a bezpečné nastupování/vystupování nebo nakládání/vykládání
(dopravníky u odpojitelných systémů);
• umožnit kotvení nosných lan (botky u velkých pendlujících kabin);
To, zda bude napínána spodní, nebo vrchní stanice, poháněcí nebo vratná, vyplývá z toho,
jaké jsou možnosti v dané lokalitě. Napínání lana může být buďto pomocí závaží, nebo
hydraulickými válci.