19.01.2015 Views

Přednáška odsiřování 2012-13

Přednáška odsiřování 2012-13

Přednáška odsiřování 2012-13

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

Odsiřování<br />

Ochrana ovzduší<br />

ZS <strong>2012</strong>/20<strong>13</strong><br />

1


Úvod<br />

• Produkce emisí SO 2<br />

– antropogenní zdroje:<br />

• zejména spalování fosilních paliv obsahujících síru<br />

• různé průmyslové procesy<br />

– přírodní zdroje:<br />

• bakteriální činnost, vulkanická činnost, požáry vegetace,<br />

aerosoly z mořské tříště<br />

2


Oxid siřičitý SO 2 a oxid sírový SO 3<br />

Oxid siřičitý<br />

• Bezbarvý, nehořlavý plyn se štiplavým zápachem<br />

• M mol,SO2 = 64,06 kg/kmol<br />

• V mol,SO2,N = 21,89 m 3 /kmol<br />

• ρ SO2,N = 2,93 kg/m 3<br />

• Čichový práh<br />

• V ovzduší přechází na oxid sírový SO 3<br />

– bezbarvý plyn<br />

– ρ SO3,N = 1,995 kg/m 3<br />

3


Oxid siřičitý SO 2 a oxid sírový SO 3<br />

• Hydratace vzdušnou vlhkostí<br />

• Oxidy síry – součást „londýnského smogu“<br />

Zdravotní účinky SO 2<br />

• akutní<br />

• při dlouhodobé expozici a vyšších koncentracích<br />

Negativní účinky SO 2<br />

4


Legislativa<br />

Imise (dle zákona č. 201/<strong>2012</strong> Sb.)<br />

• Imisní limity pro SO 2 jako součást limitů pro ochranu zdraví<br />

• Imisní limit pro ochranu ekosystémů a vegetace<br />

Emise (dle zákona č. 201/<strong>2012</strong> Sb.)<br />

• Emisní limity – obecné<br />

– specifické<br />

• E.L. budou vydány vyhláškou MŽP<br />

• Dle předchozí legislativy:<br />

– pro ZV, V a S zdroje<br />

– podle druhu paliva<br />

– podle data uvedení do provozu<br />

5


Emise SO 2<br />

• Významný pokles v 90. letech min. století<br />

• Po r. 2000 okolo 220 kt/rok<br />

• V r. 2008: 174 kt, většina jsou emise ze stacionárních zdrojů,<br />

hlavně ZV a V<br />

6


• Vznik emisí<br />

Metody snižování emisí síry<br />

• S → SO 2 → SO 3 (2%)<br />

• Při spalování tuhých paliv – většina S přechází na SO 2<br />

• Při spalování kapalných a plynných paliv – veškerá S přechází<br />

na SO 2<br />

• Závislost množství emisí na měrné sirnatosti paliva<br />

S<br />

m<br />

( g<br />

síry<br />

S<br />

/ MJ ) =<br />

Q<br />

r<br />

p<br />

(%) ⋅10<br />

( MJ<br />

/ kg)<br />

• ČR H.U.: S p = 0,5 až 1,4 %, Q r = 10 až 20 MJ/kg,<br />

S m = 0,4 až 1,3 g síry /MJ<br />

7


Metody snižování emisí síry<br />

• Požadavky na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší pro M<br />

a S zdroje<br />

• Primárně – snižování spotřeby paliv<br />

• Základní způsoby odsíření spalin:<br />

• spalování nízkosirnatých paliv<br />

• odsiřování uhlí<br />

• odsiřování spalin<br />

8


Odsiřování uhlí<br />

• Problematické<br />

• Metody:<br />

– mechanické<br />

– chemické<br />

– biologické<br />

• Síra je v uhlí ve 3 formách:<br />

– pyritická<br />

– síranová<br />

– organická<br />

9


Mechanické postupy<br />

• Separace pyritické síry<br />

Chemické postupy<br />

Odsiřování uhlí<br />

• Převedení uhlí do kapalné nebo plynné fáze a následné snížení<br />

obsahu S<br />

Biologické postupy<br />

• Loužení uhlí vodou<br />

• Snižování obsahu pyritické síry pomocí bakterií<br />

• Nevýhody<br />

• Obecně – nízká účinnost, komplikované, drahé, nevyužívají se<br />

10


Odsiřování uhlí<br />

Tlakové zplyňování uhlí<br />

• Chemický postup<br />

• Tlakové zplyňování uhlí kyslíkem a vodní párou v tlakovém<br />

generátoru<br />

• Produktem energoplyn<br />

• Využití energoplynu<br />

• Tlaková plynárna ve Vřesové<br />

– 26 tlakových generátorů se sesuvným ložem Lurgi<br />

– paroplynový dvojblok o výkonu 2 x 185 MW<br />

11


• Tlaková plynárna ve Vřesové<br />

Odsiřování uhlí<br />

12


Odsiřování spalin<br />

• Jediná široce aplikovaná metoda<br />

• Nezbytná pro dodržení E.L.<br />

• Charakteristické rysy odsiřování<br />

<strong>13</strong>


Odsiřování spalin<br />

• Řada způsobů odsiřování<br />

• Dělení podle hlediska regenerace činidla:<br />

– metody regenerativní<br />

– metody neregenerativní<br />

• Dělení podle hlediska fáze:<br />

– suché metody<br />

– polosuché metody<br />

– mokré metody<br />

• Dělení podle hlediska místa procesu odsiřování:<br />

– odsiřování přímo v kotli<br />

– odsiřování za kotlem<br />

14


Odsiřování spalin<br />

• Kritéria pro výběr odsiřovací metody:<br />

– splnění emisních limitů,<br />

– složitost technologie,<br />

– prostorová náročnost,<br />

– provozní spolehlivost,<br />

– investiční a provozní náklady,<br />

– vyřešení problematiky likvidace produktu odsiřování<br />

15


Suchá aditivní vápencová metoda<br />

• Nástřik suchého aditiva do ohniště nad zónu plamene<br />

• Aditiva:<br />

– CaCO 3<br />

– CaMg(CO 3 ) 2<br />

– CaO<br />

• Kalcinace vápence<br />

– při t = 900 °C<br />

• Reakce CaO s SO 2<br />

– při t = 600 až 1000 °C<br />

CaO + SO<br />

1<br />

2<br />

+ 2 O2<br />

→ CaSO4<br />

CaCO → CaO +<br />

CaO<br />

CaSO<br />

3<br />

CO 2<br />

+ SO 2<br />

→ CaSO 3<br />

1<br />

3<br />

+ 2 O2<br />

→ CaSO4<br />

16


• Schéma<br />

Suchá aditivní vápencová metoda<br />

• CaSO 4 – odloučen s popílkem v EO<br />

• Účinnost závisí na: t, τ, jemnosti mletí, a<br />

a =<br />

M<br />

M<br />

CaO<br />

CaO,min<br />

17


Suchá aditivní vápencová metoda<br />

• Účinnost odsiřování η SO2<br />

η<br />

SO<br />

2<br />

=<br />

C<br />

SO , výstup<br />

2<br />

( bez odsirovani) − CSO<br />

( s odsirovanim)<br />

2 , výstup<br />

C ( bez odsirovani)<br />

SO , výstup<br />

2<br />

• Při obvyklém a = 2 je η SO2 = maximálně 50 %<br />

• Výhody<br />

• Nevýhody<br />

18


• Využití<br />

Suchá aditivní vápencová metoda<br />

• Schéma – el. Tisová I (do r. 1997)<br />

19


Fluidní spalování s aditivy<br />

• Fluidní kotle – vyšší účinnost suché aditivní metody<br />

• Vhodná pracovní teplota 850 °C<br />

• Dostatečná doba setrvání aditiva<br />

• Výhody<br />

• Nevýhody<br />

20


Fluidní spalování s aditivy<br />

• Kotle se stacionární fluidní vrstvou<br />

– Citlivé na zrnitost aditiva<br />

– η SO2 = 60 % při a = 2<br />

• Kotle s bublající fluidní vrstvou<br />

– vyšší η SO2<br />

• Kotle s cirkulující fluidní vrstvou<br />

– nejdokonalejší<br />

– horký primární odlučovač<br />

– η SO2 = 80 až 85 % při a = 1,5, η SO2 = přes 90 % při a = 2<br />

21


Fluidní spalování s aditivy<br />

• Kotel s cirkulující fluidní vrstvou a přidáváním aditiva<br />

22


Intenzifikace suché aditivní metody<br />

• Schopnost hydratovaného CaO, tj. Ca(OH) 2 vázat SO 2 při<br />

nízkých teplotách blízkých rosnému bodu t r<br />

• Teplota spalin na výstupu z odsiřovací komory – alespoň o<br />

10°C vyšší než t r<br />

V – výstup<br />

blízko φ = 1 ∆t r<br />

=&<br />

∆t ad<br />

23


Intenzifikace suché aditivní metody<br />

• Odsiřovací komora<br />

CaO +<br />

O → Ca( ) 2<br />

( OH )<br />

2<br />

→ CaSO3<br />

H O<br />

( OH ) +<br />

1 O → CaSO H O<br />

H 2<br />

OH<br />

SO2 + Ca<br />

+<br />

2<br />

SO2 + Ca<br />

2 2<br />

4<br />

+<br />

2<br />

2<br />

( OH ) → CaSO H O<br />

SO3 + Ca<br />

4<br />

+<br />

2<br />

2<br />

• Suché produkty<br />

24


Intenzifikace suché aditivní metody<br />

25


Intenzifikace suché aditivní metody<br />

• Recyklace nezreagovaného CaO<br />

• Suchá a mokrá recyklace<br />

• LIFAC (fa Tampella)<br />

suchá recyklace suchá a mokrá recyklace<br />

26


Intenzifikace suché aditivní metody<br />

• Účinnost odsiřování je silně závislá na rozdílu mezi t spalin a t r<br />

• Řízení teploty<br />

• η SO2 = 75 až 80 % při a = 2<br />

27


Polosuchá (mokrosuchá) vápenná metoda<br />

• Rozprašovací sušárna<br />

• Nástřik vodní suspenze Ca(OH) 2<br />

Reaktor od fy<br />

Niro Atomizer<br />

s rotačním rozprašovačem<br />

28


Polosuchá (mokrosuchá) vápenná metoda<br />

• Aditivum:<br />

– CaO<br />

– Ca(OH) 2<br />

• Reakce: SO2 + Ca( OH )<br />

2<br />

→ CaSO3<br />

+ H<br />

2O<br />

SO2 + Ca OH +<br />

1 2 O2<br />

→ CaSO4<br />

+ H<br />

2<br />

( )<br />

2<br />

O<br />

( OH ) → CaSO H O<br />

SO3 + Ca<br />

4<br />

+<br />

2<br />

2<br />

• Výborná účinnost při odstraňování chlorovodíku HCl a<br />

flurovodíku HF<br />

• η HCl, HF = přes 90 % při a = Ca : HCl (HF) = 1<br />

( OH )<br />

2<br />

→ CaCl2<br />

+ 2 H O<br />

( OH ) → CaF + H O<br />

HCl + Ca<br />

2<br />

HF + Ca<br />

2 2<br />

2<br />

2<br />

29


Polosuchá (mokrosuchá) vápenná metoda<br />

• Produkt<br />

• Omezená využitelnost<br />

Účinnost odsiřování<br />

• Tím vyšší, čím je t výstup blíže t ad<br />

• Vyšší lepivost<br />

∆t ad = 10 až 20 °C<br />

• Recirkulace produktu<br />

• η SO2 = 75 % při a = Ca:S = 1,5<br />

• η SO2 = 80 % při a = Ca:S = 1,7<br />

30


Polosuchá (mokrosuchá) vápenná metoda<br />

• Účinnost odsiřování<br />

• Nebezpečí kondenzace spalin za reaktorem<br />

• Koncový odlučovač<br />

31


Polosuchá (mokrosuchá) vápenná metoda<br />

Schéma<br />

32


Polosuchá (mokrosuchá) vápenná metoda<br />

• Využití<br />

• Výhody<br />

• Nevýhody<br />

33


Mokrá vápencová vypírka<br />

• V současnosti nejužívanější metoda při odsiřování velkých<br />

zdrojů<br />

• Vývoj – rozdělení podle produktu<br />

– získávání využitelného energosádrovce CaSO 4·2H 2 O<br />

– získávání nevyužitelného kalu<br />

34


Mokrá vápencová vypírka<br />

• SO 2 se vypírá vodní suspenzí uhličitanu vápenatého CaCO 3<br />

nebo vodní suspenzí vápna Ca(OH) 2<br />

SO +<br />

SO H<br />

2<br />

2<br />

+ CaCO3<br />

→ CaSO3<br />

CO2<br />

2<br />

+ Ca OH<br />

2<br />

→ CaSO3<br />

+<br />

( ) O<br />

• Další reakce CaSO 3<br />

CaSO3 + SO2<br />

+ H<br />

2O<br />

→ Ca HSO<br />

3)<br />

2<br />

+ CaCO3<br />

→ 2<br />

(<br />

3<br />

) 2<br />

Ca ( HSO<br />

CaSO + H O + CO<br />

• Oxidace CaSO 3 a Ca(HSO 3 ) 2 při pH opt = 5 až 6, při nižším pH<br />

vyšší tvorba úsad<br />

CaSO3 + 2 H<br />

2O<br />

+<br />

1 2 O2<br />

→ CaSO4<br />

⋅ 2 H<br />

2O<br />

Ca HSO + 2 H O +<br />

1 O → CaSO ⋅ H O + H SO<br />

(<br />

3<br />

)<br />

2 2 2<br />

4<br />

2<br />

2 2 3<br />

2<br />

3<br />

2<br />

2<br />

35


Mokrá vápencová vypírka<br />

• Sumární vyjádření procesu:<br />

SO 2 H O + CO<br />

1<br />

2<br />

+ CaCO3<br />

+ 2 O2<br />

+ H<br />

2O<br />

→ CaSO4<br />

⋅ 2<br />

2<br />

2<br />

• Sorbernt<br />

– většinou vápenec CaCO 3<br />

– mletí<br />

• Aditiva<br />

36


Mokrá vápencová vypírka<br />

• Účinnost odsiřování η SO2 = 95 % a více při<br />

a = CaCO 3 : SO 2 = 1,02 až 1,07<br />

• Účinné zachytávání HCl a HF s účinností nad 90 %<br />

2 HCl + CaCO3<br />

→ CaCl2<br />

+ CO2<br />

+ H<br />

2O<br />

2 HF + CaCO3<br />

→ CaF2<br />

+ CO2<br />

+ H<br />

2O<br />

• Proces odsíření v absorbéru<br />

• Úprava spalin<br />

• Nutná ochrana proti korozi<br />

37


Mokrá vápencová vypírka<br />

Protiproudý bezvýplňový absorbér<br />

• Nejčastější<br />

• Vstup spalin ve spodní části nad jímkou absorbéru<br />

• Absorpční zóna<br />

• t opt = 60 °C, chlazení spalin<br />

• Odlučovač kapek<br />

• Jímka absorbéru<br />

– oxidační zóna<br />

– neutralizační zóna<br />

38


Mokrá vápencová vypírka<br />

Protiproudý bezvýplňový absorbér Babcock & Wilcox<br />

39


Mokrá vápencová vypírka<br />

Souproudý absorbér<br />

• Menší rozměry<br />

• Přívod spalin a absorpční suspenze vrchem absorbéru<br />

• Umělohmotná výplň<br />

40


Mokrá vápencová vypírka<br />

Souproudo-protiproudý absorbér<br />

• Kombinace protiproudého a souproudého absorbéru<br />

Absorbér SHL<br />

41


Mokrá vápencová vypírka<br />

Tryskově-bublinový absorbér<br />

• Přívod spalin do absorpční suspenze řadou trubek<br />

• Tvorba bublin a pěny<br />

42


Mokrá vápencová vypírka<br />

Protiproudý absorbér se dvěma okruhy<br />

• Hasicí okruh<br />

• Absorpční okruh<br />

protiproudý<br />

43


Mokrá vápencová vypírka<br />

Ochlazení neodsířených a dohřev odsířených spalin<br />

• Regenerativní výměníky tepla<br />

• Rekuperativní výměníky tepla<br />

• Menší zdroje – ve výměníku tepla vnějšími zdroji<br />

Chladicí věže s přirozeným tahem<br />

• Bez dohřevu spalin, spalinového ventilátoru a komína<br />

• Odpar skrápěcí vody<br />

44


Mokrá vápencová vypírka<br />

• Regenerativní výměník tepla (REGAVO)<br />

45


Mokrá vápencová vypírka<br />

• Rekuperativní výměník tepla (EKOGAVO)<br />

46


Mokrá vápencová vypírka<br />

• Produkt: energosádrovec CaSO 4·2H 2 O<br />

• Odvod z jímky absorbéru → hydrocyklóny → pásové n.<br />

bubnové filtry → dosušení → příp. briketování<br />

• Využití<br />

• Výroba sádry CaSO 4·½H 2 O<br />

– kalcinací<br />

CaSO H O CaSO<br />

1<br />

H O<br />

3<br />

4<br />

⋅2<br />

2<br />

↔<br />

4<br />

⋅ 2 2<br />

+ 2 H<br />

2O<br />

– využití ve stavebnictví<br />

47


Mokrá vápencová vypírka<br />

• Problém tvorby úsad a nánosů<br />

• Nánosy – měkké<br />

– tvrdé<br />

• Odstraňování<br />

• Omezení vzniku – konstrukce, technologie<br />

48


Mokrá vápencová vypírka<br />

Výhody<br />

Nevýhody<br />

49


Schéma<br />

Mokrá vápencová vypírka<br />

50


Mokrá vápencová vypírka<br />

Schéma odsiřování v el. Chvaletice s chladicími věžemi<br />

51


Mokrá vápencová vypírka<br />

• Nejrozšířenější metoda odsiřování<br />

• V ČR využití technologií řady firem<br />

Parametry odsiřovacího zařízení elektrárny Chvaletice<br />

počet a výkon odsiřovaných bloků<br />

počet absorbérů<br />

objem spalin do jednoho absorbéru<br />

obsah SO 2<br />

v nevyčištěných spalinách<br />

koncentrace popílku na vstupu do absorbéru<br />

obsah SO 2<br />

v čistých spalinách<br />

koncentrace TZL v čistých spalinách<br />

účinnost odsíření<br />

4 x 200 MW e<br />

2<br />

583 200 až 2 174 400 Nm 3 /h<br />

7 000 mg/Nm 3<br />

max. 200 mg/Nm 3<br />

garantováno 400, běžně do 200 mg/Nm 3<br />

garantováno 50, běžně do 20 mg/Nm 3<br />

94,3 % a vyšší<br />

52


Odsiřování<br />

Způsob odsíření z kotlů Skupiny ČEZ<br />

elektrárna<br />

Elektrárna Dětmarovice<br />

Elektrárna Hodonín<br />

Elektrárna Chvaletice<br />

Elektrárna Ledvice<br />

Elektrárna Mělník II<br />

Elektrárna Mělník III<br />

Elektrárna Počerady<br />

Elektrárna Poříčí II<br />

Elektrárna Prunéřov I<br />

Elektrárna Prunéřov II<br />

Elektrárna Tisová I<br />

Elektrárna Tisová II<br />

Elektrárna Tušimice II<br />

bloky<br />

4 x 200 MW<br />

50 MW, 55 MW<br />

4 x 200 MW<br />

3 x 110 MW<br />

2 x 110 MW<br />

500 MW<br />

5 x 200 MW<br />

3 x 55 MW<br />

4 x 110 MW<br />

5 x 210 MW<br />

2 bloky pro<br />

3 x 57 MW + 1 x 12,8 MW<br />

112 MW<br />

4 x 200 MW<br />

metoda odsiřování<br />

mokrá vápencová<br />

fluidní spalování<br />

mokrá vápencová<br />

2 x polosuchá metoda<br />

1 fluidní kotel<br />

mokrá vápencová<br />

mokrá vápencová<br />

mokrá vápencová<br />

fluidní spalování<br />

mokrá vápencová<br />

mokrá vápencová<br />

fluidní spalování<br />

mokrá vápencová<br />

mokrá vápencová<br />

53


• Regenerace činidla<br />

• Malé rozšíření<br />

Regenerativní metody<br />

Natrium-sulfitová metoda (metoda Wellmann-Lord)<br />

• Reakce v absorbéru<br />

Na<br />

2SO3<br />

+ SO2<br />

+ H<br />

2O<br />

→ 2 NaHSO3<br />

• Regenerace<br />

• Využití SO 2<br />

• Vstupní suroviny: NaOH nebo Na 2 CO 3<br />

• Nejrozšířenější regenerativní metoda<br />

• Výhody<br />

• Nevýhody<br />

54


Regenerativní metody<br />

Schéma natrium-sulfitové metody<br />

55


Regenerativní metody<br />

Magnezitová metoda<br />

• Vypírka SO 2 ve vodní suspenzi MgO<br />

• Reaktor za odlučovačem popílku<br />

• Konečný produkt MgSO 3<br />

– rozklad při vysokých T<br />

• Nežádoucí produkt MgSO 4<br />

• Výhody<br />

• Nevýhody<br />

56


Katalytické metody<br />

• Suché metody<br />

• Regenerativní i neregenerativní<br />

• Katalytická oxidace SO 2 na SO 3<br />

• Výhody<br />

• Nevýhody<br />

• Většinou v kombinaci s denitrifikací spalin<br />

57


Katalytické metody<br />

Proces Cat-ox<br />

• Oxidace SO 2 na SO 3 na katalyzátoru V 2 O 5 při T = 450 °C<br />

• Vypírání SO 3 kyselinou sírovou v absorbéru<br />

58


Proces Haldor-Topsøe<br />

Katalytické metody<br />

• Oxidace SO 2 na SO 3 na katalyzátoru V 2 O 5<br />

• Při chlazení kondenzována kyselina sírová ve skleněném<br />

chladiči<br />

Proces Kyioura, proces Chiyoda<br />

59


Adsorpční metody<br />

• Suché metody<br />

• Adsorpce SO 2 na aktivním uhlí nebo koksu<br />

• Většinou regenerace činidla<br />

• Proces Sulfacid, proces Bergau-Forschung<br />

60

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!