Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
A2<br />
Odkaz na celý článok<br />
Domů!<br />
Martin Bernátek<br />
č. 18/10 – David Mitchell<br />
rubrika divadlo<br />
vytisknout | odeslat emailem<br />
Slovenské nezávislé divadlo a tanec v žilinském stánku umění<br />
Žilinská přehlídka KioSK sjednocuje tvůrce v komunitu a košatý slovenský nezávislý tanec a divadlo<br />
ukazuje jako celek. Víc Slováků totiž působí v zahraničí než doma.<br />
Tanec a léto na Slovensku? Stanování v trávě, grilovačka a klábosení se<br />
známými i neznámými umělci, akademiky, kritiky i kurátory z Berlína,<br />
Prahy nebo Poznaně u sálu z bedýnek od piva krytého silničním nadjezdem.<br />
To vše a mnohem víc patřilo k třetímu ročníku přehlídky slovenského<br />
nezávislého divadla a tance KioSK ve Stanici ŽilinaZáriečie, kulturním uzlu<br />
a široko daleko jediné vlakové zastávce s barem a galerií otevřenou dlouho<br />
do noci. Nejvýraznější představení ohraničila trvání přehlídky: páteční<br />
premiéra The Painted Bird / Bastard Pavla Zuštiaka a závěrečná<br />
choreografie One for you, two for me Stanislava Dobáka a Petra Šavela.<br />
Nezávislé divadlo má divákov<br />
Pravda.sk<br />
Odkaz na celý článok<br />
Festival KioSK. Stanica ŽilinaZáriečie,<br />
Tma,<br />
Miro Zwiefelhofer,<br />
zrcadlo a maska<br />
autor je študent teórie a kritiky divadelného umenia na VŠMU | 27.07.2010 Slovensko, 17:00 23.–25. 7. 2010.<br />
V Tretí New ročník Yorku festivalu žijící choreograf nezávislého Zuštiak divadla ve spolupráci a tanca KioSK, s Jarem ktorý Viňarským sa konal od 23. do 25. júla v Stanici Žilinaa<br />
Záriečie, hudebníkem sa zameral Christianem na otázku Fredericksonem jednotlivca (USA) v cudzej se inspirovali kultúre. románem<br />
Jerzyho Kosińského Nabarvené ptáče (Painted Bird, 1965, česky 1995<br />
diskuse k článku je pod článkem<br />
v překladu Ivany Jílovcové Fieldové). Chronotop cesty válečnou východní<br />
Evropou s postavou chlapce – dětského vyvrhele, traumatizovaného<br />
Like 9<br />
svědka násilí, kterého se v míru nedaří socializovat – zpřítomňuje téma<br />
jinakosti, exilu, lidské zloby. Předloha je impulsem, ne instrukcí scénické Tweet<br />
akce. Viňarský začíná v podřepu, nohy v punčocháčích i hlavu zakuklenou<br />
v punčoše. S nehybným trupem v rudém (stigmatizujícím) kabátu se kachním pochodem pravidelně posunuje po<br />
jevišti.<br />
Kompozičně člení Bastarda pomalé a rychlé tempo, scénický prostor definuje proměna tmavého prostředí s bodovým<br />
světlem a přirozeným osvětlením. Viňarský – poučený dílem Jerzyho Grotowského – jako by setrvával v přepětí,<br />
zadržoval dech, tlakem v hrudi rozpínal paže a nutil ruce k neustálé činnosti. Pevný trup a roztěkané končetiny udržují<br />
dynamickou rovnováhu performerova těla a zároveň tvarují jeho loutkovitý tělesný výraz. Významy konkretizují<br />
situace vzniklé střídáním vizáže a mimikry postavy. Smysl díla se formuje v hledání místa, souladu, plynulosti.<br />
„Ptáče“ se zbavuje svrchníku (připomene holátko), sundá kuklu z tváře. Z groteskního zjevení vyrostl loutkovitý mužík<br />
– cizinec, který se marně snaží dostat do neposedného kruhu světla. Ten vymezuje místo bezpečí v okolní temnotě,<br />
ale cíl touhy se mění v nástroj dozoru. Odehrává se standardní nátlaková situace z Beckettovy Hry (Play, 1963,<br />
česky 1965 v překladu Františka Vrby), kdy jednání určuje neviditelná síla mimo scénu. Cizinechračka se po doslova<br />
uběhnutém čase sám umístí v zastavené výseči světla. Zkouší gesta, cvičí podání ruky a kouření, socializuje se.<br />
Z výšky náhle padá meč a zabodává se do kufru na scéně. Cizinec se natírá mazlavinou ze zavazadla: hraje negra,<br />
„černou hubu“. Přebírá ochranné zbarvení a jeho zloba sublimuje v hudbu. Do půl pasu svlečený „barevný“ bere<br />
mikrofon a za Fredericksonova kytarového doprovodu rozpumpuje agresivní rockshow. Před veřejností řve, kvílí,<br />
naříká.<br />
K publiku míří i závěrečné pohledy Viňarského a komparsistů; jejich postupné uléhání a vstávání tvoří pohyblivé<br />
těleso, které pokrývá části scény a pohltí i cizince. Různobarevné oblečení anonymních komparsistů značí masu, herci<br />
chaoticky pobíhají, narážejí do sebe, zůstává na nich stopa Viňarského špíny. Představení končí obvyklou podobou<br />
apelativní připomínky, která však jen opakuje to, co sděluje celek, a ubírá dílu na intenzitě. Zároveň odhaluje rozpor<br />
mezi estetičnem After a komunikací show Arnošta etického Krysaříka poselství predstavení divadelními Ivanuška. prostředky. Tandem MioMio a predstavenie Zbojníci.<br />
Vľavo je Marek Piaček a vedľa neho Stano Beňačka.
Change language