→Foto: BoodyaFoto: Julie Hrnčířová26
04 | | 2019 | články a rozhovoryna základě reakcí na koncertechzpětně upravila již hotové skladby?Jo, stalo, jak to víš? Spíš to byla takovázapeklitá situace, písnička, která nakoncertech fungovala skvěle, ale jejístudiová verze byla taková unylá. Mělavyjít už před dvěma lety, ale až teďmám verzi, se kterou jsem spokojená.Jmenuje se Burn Burn, je o spalovánínejistot, pro mě zásadní téma, a budesamozřejmě na nové desce. Jsemv tom hodně puntičkář, když to neznítak, jak si představuju, nedám to ven.Při tvorbě sólového debutuHome byl pro tebe inspiracídomov a lidé tobě blízcí. Teďje na spadnutí druhá sólovka,věnovaná, jak říkáš, sebeláscea sobě samé. Rozvedeš to prosím?Nechci, aby to znělo přehnaně samolibě.Ale jen v jednoduchosti:díky dětem, o kterých je z velkéčásti předchozí deska, jsem senaučila ohlížet i sama na sebe. Dětijsou fantastické zrcadlo. Když si topřipustíš, učíte se od sebe navzájem.Díky nim se vlastně učím žítv souladu sama se sebou. A životje krátký na to, abychom nebyliv pohodě. O tom je i moje písničkaIce, že život je jako tající led, akorátkaždý z nás má ten kus ledu jinakvelký. Je potřeba neztrácet čas, žíthezky nebo tomu aspoň jít naproti.Album má vyjít začátkem příštíhoroku. To je docela dlouhá pauzaod Home, které vyšlo na podzim2015. Proč taková prodleva?Nebyla inspirace, nebo jen čas?Inspirace mnoho, času málo. Takyhraje roli to, že chci věnovat maximumrodině a ve studiu jsem velkýdetailista, chci, aby každá z těchpísniček dostala péči. Ale od deskyHome jsem vydala už tři nové singly.Miluju ten tvůrčí proces, psaní,studio… Ale když písničky dávámven, mám takový divný pocit, jakokdyž vedu děti první den do školky,posílám je do světa… Časem se toproměňuje a říkám si: „Proč jsi bylatak nejistá, když jsi ten track dávalaven? Zní to dobře…“ Ale když nemátenadhled, jste v tom ponoření, je tonajednou nekomfortní, sundat kabát.Jsou pro tebe důležitéreakce kritiky?Záleží na tom, kdo ji píše. Znám kritiky,kteří se vyznají, mají naposloucháno,jsou vzdělaní a vědí, co píšou, ale jetu i spousta lidí, kteří píšou kritiky,protože to v dnešní on-line době můžekaždý, ale chybí jim vhodný nadhled,přehled… Pro mě je důležitá konstruktivníkritika. Dost často dostanu kritikui od kámošů, kteří mě dobře znajía hodně poslouchají všechno možné.Pocit, emoce jepro mě na prvnímmístě. Pak si,myslím, poradítei s jednoustrunou kytary.Jak bys chystanou novinkupopsala a představila svými slovyněkomu, kdo tě třeba vůbecnezná, aneb proč by zrovnatohle mělo stát za pozornost?Baví mě stárnout, být dospělejší a rozpracovávattémata a emoce, které kemně přicházejí a stejně tak přicházejík většině z nás. Tahle deska je vhleddo nitra, dialog tebe a tebe. Je o učeníse mít rád sám sebe, díky čemuž vícpoznáváš a vnímáš i lásku jako takovou,stejně jako čas a jeho plynutí.Lásku k rodině, k lidem, kteří jsouv životě důležití. Napadá mě v téhlesouvislosti hezký příklad – s mýmdobrým kamarádem si posílámehlasové zprávy s tím, co se u nás aktuálněděje, jsou to kolikrát dlouhézáznamy, protože nemáme čas sevidět, ale chceme spolu věci sdíleta prožívat. A moje nová deska je vlastnětakový podcast z mého života.Jak je podle tebe pro skládánídůležité vzdělání? A jaký je přisamotném procesu poměr toho,vědět, jak na to, a věcí čistěpocitových?Pocit, emoce je pro mě na prvnímmístě. Pak si, myslím, poradítei s jednou strunou kytary.Ptám se i s ohledem nasoučasný růst fenoménu tzv.songwriting camps. Vím, že jsina jedné takové akci nedávnobyla. Jaké jsou tvé dojmy?Songwriting camp je super koncept.Potkáš tam lidi z celého světa, sekterými můžeš pracovat v budoucnu.Jsou to kontakty k nezaplacení. Tenproces tvorby přímo na campu jetaky zajímavý, dostaneš se do skupinys lidmi, s kterými jsi nikdy nespolupracoval,a za den máte vytvořittrack, hotový, smíchaný, a večer hopouštíš všem zúčastněným. Je to –teda pro mě – trochu vystoupeníz komfortní zóny, ráda dělám svojepísničky ve dvou ve studiu. Tadyje to jinak a je to velký zážitek!Myslíš si, že se dá songwritingreálně naučit?Jsou určité postupy, které zaručeněfungují, a můžeš je používat. Na campupotkáš i lidi, kteří jsou v podstatěprofi campeři. Jezdí ze songwritinguna songwriting a vyloženě začínajíty sessions s tím, že jdou udělat hit.Já to takhle asi nikdy mít nebudu,jdu hodně právě po emocích.Co by podle tebe měl mítdobrý songwriter?Nevím, jestli je na to jednoznačnýnávod, každý posluchač jde po něčemjiném. Kdo chce know-how, ať si přečteknihu KLF Manuál (Jak se dostat navrchol hitparády). Pro mě osobně –a dost možná už se opakuju – jsounejdůležitější emoce a duše… To jeto, co chci v písničkách slyšet já. ×27
Change language