kaple_dokumenty_prepsane

V tomto roce měly obě studnice, ačkoliv veliké sucho a horko skoro 3 měsíce panovalo, tak
velkou hojnost vody, že ji občané přenositi nemohli. Podivuhodná věc, neb v letech méně
suchých a méně parných v nich vody nebylo, a obyvatelé museli z blízkého potoka od skaly
Konečného, vodu pro lidi a dobytek přivážeti. Ačkoliv skoro vše, co se v této obci vynachází a
kni přináleží, a chvály zasluhuje, přec musím jednu věc podotknouti, která se tak v špatném
stavu vynachází, že by člověk nad ní zaplakati musel. Jsou to cesty, a obzvláště se mezi jinými
cesta k Boskovicím svou hrůzoplnou romantickou krásou a nepohodlností vyznamenává! Nic
bych se nedivil, kdyby mě někdo řekl, že mrtví jsou touto cestou do Boskovic ku pohřbení
vezeni, opět vstávají, a neb, že zdravý člověk, jsa touto cestou veženi, do největší nemoci
upadá. Domnívám se, že ani hříšníci k peklu horší cesty nemají, jako ona jest, kterou občané
Vratikovští do Boskovic jezdit musí, tj. ona tak zvaná žlebem. Veškeré jiné cesty ač trochu
lepší vypadají, přec žádné pochvaly nezasluhují. Zajisté by si mnohý přál by tyto cesty
uspořádané a pohodlnější byly. Při stavbě této kapličky byla též nynější škola, která velmi
spustlá byla a podlouhá leta žádného zlepšení na sobě nevyděla, na žádost p. učitele Jozefa
Peterky opravená a okráslená. Toto opravení školy povzbuzuje mě, bych v něm, kteří se této
školy tak laskavě ujali své díky vzdal, tito dobrodinci jsou, celý výbor obce Vratíkovské a pak
p. Jozef Skoumal půlloláník z čís. 15 a spolu školní dozorce. Při tom nesmím opomenouti p.
učitele Jozefa Peterky, neúnavného vychovatele mládeže obce této, který jen svou
dobrosrdečnou a vlídnou věcí, jakož i povahou jmenovaný výbor Vratíkovské, ku zlepšení
této školy pro sebe získal.
Co se týče smýšlení jaké v obci Vratíkovské v těchto letech panuje, o tom mohu směle říci, že
jest chvalitebné. Nacházejí se ovšem někteří, kteří dle starých pravidel ještě jednají, a kterým
vše jedno jest, jak mluví a jednají. Většina ale jest oněch, kteří se k novotě kloní, kteří ve
vzdělanosti pokračují, a se snaží, by se ve své mateřské věci zdokonalili. Přeji sobě by ona sl.
moravska orlice se i nad touto tichou osadou vznášeti, a k těmto tichým rolníkům zaletnouti
chtěla. Doufám však, že s přičiněním p. učitele v krátkém čase, tuto nad touto osadou
kolovati bude, a těmto chrabrým rolníkům pozdravení od jejich bratrů donese.-
Co se týče dějin této obce, o těch mě lze málo zde naznačiti, poněvadž od minulých let žádné
pramene se nevynacházejí. Nejpamatlivější rok pro tuto obec jest rok 1866, v kterémž právě
na den božího těla velký požár z neznámých příčin povstal, a čís. 12. 13. 14. v řiceniny obrátil.
Pak byla tuto vesnička v tentýž roce, dne 15. července, a pak 6. srpna od Prusů navštívená,
kteří zde nemalé škody, které 1000 zl. obnášely, učinili. V tom samém roce, vznikla nemoc
cholera, která za 20 oběti ve 3. týdněch pozádala.
Co se týče peněz jaké nyní panují, tak jsou: ze zlata dukáty, ze stříbra desetikrejcarky,
dvacetniky,čtvrtrynsky, rynsky a tolary, z mědě? půlkrejcary, krejcary, čtyrykrejcarky.
Z papíru: desetikrejcarky, jednošky, pětky, desítky, padesátky, stovkytisícovsky.-
Vratikově dne 12. Října 1868