Rudnické noviny 3+4/2020

SPORT
Šipkař
Jmenuji se Roman Benecký,
bydlím v Arnultovicích
a jsem hráč šipek. Se šipkami
jezdím po republice,
ale i po Evropě.
V letošní sezoně jsem se
zúčastnil pár větších turnajů
v Německu a Anglii. První
z těchto turnajů se odehrál
v německém Hildesheimu, bohužel
tam se mi vůbec nezadařilo
a z celého víkendu jsem
si připsal 50 liber do žebříčku
order of merit. Druhý z těchto
turnajů se odehrál v anglickém
Barnsley, kam jsem jel s cílem
dostat se na juniorské MS, které
se hrálo poslední den. Los
mi celkem přál a do cesty se
mi stavěli poměrně hratelní
soupeři, takže jsem za ten víkend
dokázal posbírat důležité
body, a tím se kvalifikovat do
posledního dne. MS se hrálo
systémem tříčlenných skupin,
kde sice moje skupina vypadala
hratelně, ale bohužel opak byl
pravdou. V prvním zápase jsem
dostal mladého hráče ze Skotska,
se kterým jsem prohrál
5 : 3 a do druhého zápasu jsem
šel s tím, že musím vyhrát. Ale
bohužel pro mě se mi do cesty
postavil Joe Davies, ten mě hladce
přejel 5 : 1 a v celkovém MS
skončil na úžasném 2. místě.
Tím pro mě celé MS skončilo
a skončil jsem na 65. místě jako
druhý nejlepší Čech. Výsledek
mohl být určitě lepší, ale los
byl opravdu těžký. Každopádně
jsem opravdu moc rád, že se
mi tam vůbec podařilo dostat,
i když se mi vůbec nepovedl
první víkend. Hrozně moc bych
chtěl poděkovat obci Rudník,
bez které bych se tam asi nikdy
nepodíval. Děkuji moc.
Roman Benecký
Letošní sezona tenisu byla taková divná
Na jaře, kdy se začíná
hrát venku tenis, platilo
mimořádné nařízení vlády
ČR – veškeré sportování
bylo zakázáno.
Strach, který mezi lidmi panoval,
se promítl i na účasti
dětí na kroužku tenisu. Oproti
loňskému roku chodila asi polovina
dětí.
Taky nám moc uškodilo „odříznutí
od okolního světa“ –
uzavírka silnice od Bělidla asi
mnoho lidí odradila.
V létě nám obec Rudník
koupila nafukovací tenisovou
zeď – je to velká pomoc dětem
při získávání dovedností tenisových
úderů.
Podzimní kroužky tenisu už
byly opět hojně navštěvované,
a to je příslib i pro příští rok.
Příští jaro se musíme společně
s nohejbalisty a volejbalisty
domluvit na obci ohledně přípravy
hřiště. Cílem je připravit
hřiště tak, abychom mohli
hrát stejně brzy jako všichni
v okolních vesnicích. A taky se
musí změnit způsob rezervace
kurtů – současný systém je neefektivní
a mnoho členů oddílu
to od hraní odradilo.
Roman Kaucký
Volejbalové strádání
Čas koronaviru bohužel negativně
zasáhl i do činnosti
oddílu volejbalu. Na přelomu
roku, od ledna, se hojně využívala
tělocvična – tímto velké poděkování
paní ředitelce, že nám
vždy vycházela vstříc a umožnila
sportovní činnost. Na jaře
jsme byli nemile překvapeni
různými restrikcemi, zákazy
a příkazy, které se někdy až nepochopitelně
měnily či upravovaly,
hltali jsme zprávy, zda nám
přece jen nebude umožněno se
v kolektivu a bez roušek trochu
protáhnout. Došlo k tomu až
v letních měsících, využili jsme
hřiště u OÚ i u Slávka Hůlka
v Terezíně. Jemu též děkujeme
za vstřícný přístup a poskytnutí
zázemí. No a podzimní stav celkové
epidemie opět vše uzavřel,
škola a tělocvična zely prázdnotou,
děti byly pochopitelně
šťastné a sportovní nadšenci
opět smutně sledovali zprávy,
zda by to přece jenom nějak,
někdy, šikovně již nešlo… Bohužel
do prosince se žádný zázrak
nekonal. Vyčkáme tedy do
Vánoc, to se občas nějaký ten
zázrak stane… :-)
Gábina Machová
Rudnické noviny | 3+4/2020
15