přírodní památku Trojská 2010-2022 - ENVIS

.2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany
2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů
Přírodní památka Trojská vyhlášená v roce 1982 na rozloze 1.25 ha se nachází ve dvou
částech na svahu s jihovýchodní expozicí nad ulicí Nad Trójou se stejnojmennou tramvajovou
zastávkou v městské části Trója v Praze. Jedná se o prudkou stráň jejíž nejnižší bod se
nachází v nadmořské výšce 212 a nejvyšší 260 m.n.m. Jihozápadní zhruba dvoutřetinová
část, je od zbytku oddělena plochou tvořenou jednou parcelou z větší části hustě zarostlou
křovitou vegetací, která není zahrnuta do památky, autorům z neznámého důvodu, jelikož má
plocha stejný charakter jako PP
ZCHÚ náleží do teplé klimatické oblasti.
Podle Mülerova mapování (1720) se v oblasti PP pěstovala vinná réva. Zda to bylo přímo na
svahu v nynější ulici nad Trójou nelze s jistotou říci. V době prvního až třetího Josefského
mapování 1836-52 bylo území celé stráně s největší pravděpodobností využíváno jako
pastvina a později i jako ovocný sad. V druhé polovině 20 století stráň postupně zarůstala
keři.
Celá Trója patří do tzv. Šáreckého souvrství. Podklad lokality je tvořen prvohorními
břidlicemi, které vznikly v ordoviku. V hlinitopísčitém pokryvu se nachází velké množství
drobných úlomků. V těsné blízkosti PP prochází 40 až 50 m mocný pruh kyselých i bazických
vulkanických horniny
Území patří do Řipského bioregionu a fytogeograficky do dolního Povltaví.
Jednotlivé průzkumy na území probíhaly ve větší míře od osmdesátých let (např. Strejček).
Mnoho poznatků však přinesl průzkum lokality z roku 2000 související se stavbou metra
(Farkač, 2000)
Botanická charakteristika je z velké části dána expozicí svahu, na kterém se ZCHÚ nachází a
v současnosti pak zásahy (odstranění křovin v posledních letech) Stepní společenstva
reprezentují druhy jako sveřep vzpřímený, kostřava žlábkatá dále zde nalezneme čistec přímý
a se vzácnějších druhů řebříček panonský, mateřídoušku panonskou a mateřídoušku časnou.
Po odstranění křovin jsou udávány plevele např. drchnička modrá a černucha rolní. Obě
plochy jsou částečně odděleny od okolí lemem, tvořeným křovinami.
Ze zoologického hlediska se jedná o velmi cenné území, kde díky mikroklimatickým
podmínkám přežívají vzácné druhy např vosička Ceratepyris fuscipennis (jediný známý
výskyt v ČR a Cleptes aerosus, která lze jinak nalézt až na jižní Moravě. Při průzkumu v roce
15