Př6FINAL PLUS

6) Která skupina prvoků má nejsloţitější stavbu těla? .....................................
Mnohobuněční ţivočichové – ţahavci
18
Datum:
- Jsou mnohobuněční, ţijí ve sladké i slané vodě
- Mají vakovité tělo a chapadla
- Buňky jsou rozlišeny na svalové, smyslové a nervové
- Nervové buňky se spojují svými výběţky, tvoří síť; takové nervové soustavě říkáme nervová
soustava rozptýlená
- Mají také buňky ţahavé, při podráţdění se vymrští duté vlákno, to se zabodne do těla kořisti a
vpraví do ní jedovatou tekutinu, která kořist usmrtí nebo ochromí
- Ţiví se dravě drobnými ţivočichy
- V těle mají trávicí dutinu (říkáme jí láčka) s jediným otvorem, přijímacím i vyvrhovacím
Ţahavci mají dva typy těl:
- polyp - je přisedlá forma, přichytne se noţním terčem, má chapadla kolem ústního otvoru
- medúza – je pohyblivá plovoucí forma s kloboukovitým zvonem, na spodní straně zvonu jsou ústa a
chapadla,
orientaci v prostředí medúzám umoţňují statická tělíska (kontrola polohy) a světločivné orgány
(zrakové skvrny nebo váčkovité oči)
Rozmnoţování ţahavců:
- polyp – nepohlavně pučením; to znamená, ţe na těle se vytvoří pupen, ten roste, nový jedinec se
oddělí nebo zůstane přirostlý; tvoří tak kolonie
- medúzy se rozmnoţují pohlavně
Nejdůleţitější skupiny ţahavců:
- polypovci - zástupcem je nezmar obecný – ţije v tůňkách, rybníčcích, asi 1 cm dlouhý, má 6 – 7
chapadel
- medúzovci - ţijí pouze v moři; zástupcem jsou talířovky, ţijí v evropských mořích, zvon o
průměru 20 – 40 cm
- korálnatci - ţijí v mořích; zástupci jsou sasanky a korály
- korály tvoří kostry z uhličitanu vápenatého
- ţijí ve společenstvu – v kolonii
- z koster odumřelých korálů vznikají korálové útesy a ostrovy
- např.: sasanka koňská – červená, měří 5 – 7 cm, má 192 ramen; sasanka hnědá –
největší v evropských mořích, průměr asi 10 cm, asi 200 ramen; větevník – tělo 1 – 3 cm,
tvoří obrovské kolonie