Seznam a červený seznam mechorostů České republiky (2005) (pdf)

1. Červený seznam je uveřejněn jako součást celkového seznamu mechorostů. Tato
bohužel dodnes nepříliš rozšířená praxe je zcela zásadní pro představu o tom, které taxony
byly vůbec do hodnocení ohroženosti zahrnuty a jaký je jejich podíl na celkovém
druhovém bohatství oblasti. Vychází z doporučení IUCN a dalších organizací.
2. Do seznamů jsou zahrnuty i všeobecně akceptované infraspecifické taxony, na
rozdíl od seznamů z let 1993, 1995 a 1997. Jejich výběr je pochopitelně značně subjektivní,
nicméně mnoho z nich, zejména pokud byly akceptovány při moderních taxonomických
revizích, představuje i geneticky definované odchylky a umožní případné
srovnání těch, které budou možná v jednou hodnoceny jako druhy.
3. Hodnocení ohrožení probíhá podle níže popsaných, převážně kvantitativních
kritérií IUCN verze 3.1 (IUCN 2001) a kritéria, která byla pro zařazení do určité kategorie
ohrožení použita, jsou specifikována. To umožňuje do budoucna poměrně
snadné srovnání stupně ohrožení populací příslušných taxonů. U druhů hodnocených
jako nedostatečně známé (DD) a nehodnocených druhů (NE) je stručně uveden
důvod pro toto rozhodnutí.
4. Na rozdíl od anglické verze (KUČERA & VÁŇA 2003) je synonymika vědeckých
jmen uvedena zpětně až na úroveň Klíče k určování mechorostů ČSR (PILOUS & DUDA
1960) a zahrnuje i u nás dříve často používaný nomenklatorický seznam (ZITTOVÁ et
al. 1982), zpracování rašeliníků ve Flóře ČSSR (PILOUS 1971) a běžně používané
evropské klíče (FRAHM & FREY 1992, FREY et al. 1995, SMITH 1978, 1990, NYHOLM
1987–1998, PATON 1999, DAMSHOLT 2002).
5. Nově je uvedena česká nomenklatura; pokud bylo použito jiné jméno než
v práci PILOUS & DUDA (1960), je toto jméno uvedeno v závorkách jako synonymum.
Podrobněji o české nomenklatuře pojednáváme v samostatné kapitole.
Seznam mechorostů je oproti verzi 2003 (nutno chápat včetně errata, zařazeného
v Preslii 75/4: 384, 2003) pouze nepatrně modifikován. U nezanedbatelného množství
jmen byly opraveny autorské zkratky, zejména na základě práce OCHYRA et al.
(2003); úplný soupis těchto změn uvádí VÁŇA (2004). OCHYRA et al. (2003) přinášejí
i taxonomicky poměrně revoluční pojetí zejména v čeledích Brachytheciaceae, které
vychází z práce IGNATOV & HUTTUNEN (2002), Bryaceae, jež se opírá částečně o molekulárně
zaměřené studie (např. COX et al. 2000, PEDERSEN et al. 2003) a částečně
o Spenceho zpracování pro on-line bryoflóru Severní Ameriky, a Grimmiaceae, kdy
jsou nově rozděleny rody Grimmia a Racomitrium na menší, přirozenější skupiny,
odpovídající přibližně dřívějším podrodům těchto rodů. Nové pojetí čeledi Brachytheciaceae
bylo již částečně podpořeno i molekulárními analýzami a lze předpokládat,
že bude z větší části akceptováno podobně jako svého času revoluční změny
v taxonomii čeledích Pottiaceae (ZANDER 1993) a Amblystegiaceae (Hedenäs v několika
drobnějších článcích). Více k těmto novým návrhům viz VÁŇA (2004).
Metodika sestavování červeného seznamu pro naše mechorosty vychází z kritérií
pro hodnocení ohroženosti, která byla rozpracována v metodice IUCN (2001, 2003).
Protože tato metodika není u nás zatím rutinně používána, zmíníme alespoň její základní
principy. Číslování kritérií, které je v následujícím textu použito, není
náhodné, ale odpovídá přesně uvedenému zdroji a je klíčem k pochopení zkrácených
zdůvodnění v charakteristice ohrožení jednotlivých taxonů.
4