Tabulka č. 9 Odkanalizování a čištění odpadních vod v <strong>hlavních</strong> <strong>povodí</strong>ch v roce 2004 Hlavní <strong>povodí</strong> Množství čištěných odpadních vod Počet obyvatel napojených Množství vypouštěných odpadních vod (mil. m 3 ) na kanalizace (v tis.) (mil. m 3 ) Labe 472,5 4 713 305,4 Odry 125,8 965 81,3 Moravy 219,2 2 034 141,7 Celkem ČR 817,5 7 712 528,4 Obrázek č. 10 Vývoj počtu obyvatel napojených na kanalizaci a množství vypouštěných a čištěných odpadních vod 50 mil. m 3 /rok 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 1989 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 ištné odpadní vody vetn vod srážkových vypouštné odpadní vody do kanalizace poet obyvatel napojených na kanalizaci Pramen: přípravné práce plánování v oblasti vod (2004) 8200 8100 8000 7900 7800 7700 7600 7500 7400 7300 7200 tis. obyvatel Pramen: ČSÚ
A.3. SWOT analýza Rozbor výchozích podmínek pro stanovení rámcových cílů a rámcových opatření byl proveden jako rozbor jejich silných stránek, slabých stránek, příležitostí a rizik s těmito závěry: Za silné stránky současného stavu v oblasti vod lze považovat zejména: • úplnou transpozici legislativy Evropských společenství do právních předpisů <strong>České</strong> <strong>republiky</strong> v oblasti vod, • trvalý trend ke zlepšování celkového stavu vod, • významné omezení emisí do vodního prostředí z bodových zdrojů znečištění, ze splaškových a průmyslových odpadních vod, • snížení emisí z plošných zdrojů omezením aplikace hnojiv a pesticidů, • snižování počtu lokalit se starou ekologickou zátěží, • postupné zavádění metod správné praxe při nakládání s chemickými látkami, • dobrou prevenci závažných havárií, • institucionální zabezpečení prevence závažných havárií, • praktické zkušenosti z nedávných extrémních povodní a jejich vyhodnocení, • propracovaný reprezentativní systém chráněných území, • relativně vysoká lesnatost <strong>České</strong> <strong>republiky</strong>, • tradici hospodaření na půdě i v méně příznivých oblastech, • zvyšující se environmentální povědomí obyvatelstva, zakotvené krajské systémy environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, • existenci regulačních zákonů a technických předpisů v oblasti poskytování vodohospodářských služeb, • uplatňování institutů koncepčního plánování rozvoje oboru vodovodů a kanalizací, • umožnění finančních podpor z veřejných rozpočtů a fondů Evropské unie ve prospěch rozvoje a obnovy vodohospodářské infrastruktury, • relativně vysoké procento připojených obyvatel na vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu, • vyhovující úroveň čištění odpadních vod v obcích nad 100 000 EO (mimo hl.m. Prahu), • vyhovující jakost pitné vody z vodovodů pro veřejnou potřebu, • funkci vodoprávních úřadů, správců <strong>povodí</strong>, správců vodních toků a technicko-bezpečnostního dohledu nad vodními díly, založenou legislativou, ve prospěch spolehlivého poskytování vodohospodářských služeb, • mezinárodní spolupráci při ochraně vod. Za slabé stránky současného stavu v oblasti vod je nutno považovat zejména: • regionálně rozdílný stav vod, • nedostatečnou úroveň čištění a zneškodňování odpadních vod na lokální úrovni, znečištění vodních toků a nevhodné nakládání s kaly z čistíren odpadních vod v obcích do 2 000 EO a v obcích od 2 000 do 10 000 EO, • nedostatečnou úroveň řešení odtoku srážkových vod z intravilánu obcí, • pomalý postup inventarizace starých ekologických zátěží, resp. kontaminovaných míst, • chybějící právní úpravu, která by řešila staré ekologické zátěže komplexním způsobem, • nedostatečnou aplikaci nejlepších dostupných technik (BAT) z hlediska ochrany vod, • sníženou přirozenou retenční schopnost krajiny, • zvýšenou vodní erozi v krajině, • nedostatek ekostabilizačních prvků v krajině, • pomalý postup komplexních pozemkových úprav, • stav morfologie vodních toků, • ochuzenou prostorovou a věkovou strukturu a nevhodně pozměněnou druhovou skladbu lesa, • eutrofizaci a acidifikaci vodního prostředí, • antropogenní poškození a degradaci půd, • vysoký podíl zornění zemědělské půdy, • šíření invazních druhů rostlin na úkor původní břehové vegetace, • časté zornění pozemků přiléhajících k vodním tokům, • roztříštěnost držby pozemků, • nedostatečnou zabezpečenost ochrany měst a obcí před povodněmi, • urbanizaci záplavových území, • nedostatek finančních zdrojů na obnovu dlouhodobě zanedbané infrastruktury vodovodních a kanalizačních sítí, • nedostatek finančních zdrojů na obnovu vodních děl zajišťujících vzdouvání a akumulaci povrchové vody na drobných vodních tocích, • nedostatek finančních zdrojů na výstavbu vodovodů a kanalizací, včetně čistíren odpadních vod k naplnění relevantní legislativy Evropských společenství, resp. odpovídajících národních právních předpisů, • nenaplnění článku 9 směrnice 2000/60/ES ohledně úhrady všech nákladů na vodo-hospodářské služby z výnosů od uživatelů, • nevyhovující jakost individuálních zdrojů pitné vody, • částečně nevyhovující jakost surové vody pro použití k zásobování pitnou vodou, • vyšší ztráty vody z vodovodů pro veřejnou potřebu v porovnání s nejvyspělejšími státy Evropské unie, • rezervy při zabezpečování vodohospodářských služeb za mimořádných a krizových situací, • nízkou účinnost technologického výzkumu v oblasti vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu, • rezervy v public-relation v oblasti poskytování vodohospodářských služeb, • nedostatek zkušeností z praxe při uplatňování některých ustanovení zákonů v oblasti vod a poskytování vodohospodářských služeb, • zastaralé, případně nepřesné základní znalosti o zdrojích podzemních vod založené na výsledcích hydrogeologického průzkumu z let 60. – 70. 51
![Zásady urbánní politiky [PDF, 2.58MB] - Ministerstvo pro místní rozvoj](https://img.yumpu.com/19172565/1/184x260/zasady-urbanni-politiky-pdf-258mb-ministerstvo-pro-mistni-rozvoj.jpg?quality=85)
Change language