Automobilová paliva - eReading

More documents

Recommendations

Info

A U T O M O B I L O V Á P A L I V A dobře startoval a v létě nedocházelo k varu a ke tvorbě parních polštářů. Nové rafinérské technologie, měnící chemickou skladbu ropných benzinových destilátů, a přidávání sloučenin olova postupně umožňovaly vyrábět vysokooktanové benziny, takže bylo možné zvýšit kompresní poměr motorů, a tím dosáhnout zvýšení měrného výkonu a energetické účinnosti. Od konce sedmdesátých let je vývoj kvality benzinu stále více ovlivňován ekologickými tlaky a v tomto směru začaly být později vydávány legislativní programy, které pak formou právních předpisů regulovaly složení benzinu tak, aby byl omezován zejména obsah složek poškozujících životní prostředí, ať už jejich únikem do ovzduší, či po spálení. Prvním krokem bylo snižování obsahu olova, dále přidávání kyslíkatých sloučenin. Pro nové modely vozidel vybavených katalytickými konvertory byly zavedeny bezolovnaté benziny. Kolem roku 2000 následoval úplný zákaz používání olovnatých benzinů a konečně byly zavedeny reformulované benziny, tj. s takovým složením, aby bylo co nejméně poškozováno životní prostředí. Robert Diesel předvedl svůj první motor spalující ropný destilát v roce 1892, po dlouhém experimentování s uhelným prachem, který měl být původně jeho palivem. V roce 1908 se již jako palivo ustálily plynové oleje a v roce 1925 byly Dieselovy motory zabudovány do nákladních vozidel. Do osobních až v roce 1936, a to už bylo palivo pro tyto motory z hlediska požadavků na kvalitu dobře specifikováno a vyráběno jako motorová nafta. Stejně jako u benzinu, začal v sedmdesátých letech tlak na ekologizaci motorové nafty, zejména na snižování obsahu síry, s cílem snížit emise oxidů síry a potlačit kouření motorů. V roce 1992 se objevila tzv. švédská nafta, jejíž formulace City 1 obsahovala jen 10 ppm síry, tj. řádově tisíckrát méně než dřívější neodsiřované nafty a jen 10 % aromatických uhlovodíků při podstatně sníženém konci destilace, destilující z 95 % do maximálně 285 EC. Motorové palivo LPG bylo v provozu větší skupiny vozidel poprvé zavedeno ve třicátých letech v Německu, které mělo deficitní bilanci benzinu. Uvedené plyny byly k dispozici z nově zavedených hydrogenačních a hydrokrakovacích procesů. Nová vlna používání se datuje do poloviny padesátých let, kdy po válce opět začal fungovat německý chemický průmysl a hydrogenační a štěpné procesy pronikaly i do dalších zemí. Od té doby pokračoval rozvoj používání v různých státech různě, takže například v roce 1995 bylo registrováno s pohonem LPG v Holandsku 8,7 % vozidel, v Itálii 4,4 %, ve Francii 0,1 %, v USA 0,4 %, v Japonsku 0,7 % a v Jižní Koreji 7,6 %. Používání v různých zemích se odvíjelo od dostupnosti, od ceny ovlivněné hlavně velikostí spotřební daně a také od klimatických podmínek (KAP. 3.10, 15). V průběhu devadesátých let došlo v Evropě ke sjednocení kvality paliv a norem a výzkum v této oblasti, prováděný především s ekologickými aspekty, se z velké části provádí společně. Z jeho výsledků odvozené požadavky na kvalitu paliv jsou vydávány ve formě Direktiv Evropské unie, které pak slouží jako základ pro zpracování právních předpisů, určujících požadavky na kvalitu v členských zemích. V menších státech se výzkum v oblasti kvality automobilových paliv prakticky zastavil a kvalita se řídí jednotným evropským předpisem. V první polovině vývojového období, tj. dodnes trvající éry ropných motorových paliv, byl konstruktér motoru při jeho technickém vývoji omezován hlavně vlastnostmi paliva, zejména oktanovým číslem, které byli schopni jejich výrobci zajistit a jen málo do toho zasahovaly zákony. V poslední době naopak zákony stanovují velmi podrobně požadavky na vlastnosti paliv. Předepisují výrobcům motorů se stále větší důrazností, jak musí motor ekologicky pracovat a jak se negativní vliv jeho provozu na životní prostředí musí plánovitě 14
P A L I V A A J E J I CH S P O T Ř E B A zmenšovat. Výrobci motorů pak navrhují, jaké vlastnosti mají mít paliva, aby bylo možné plnit zákonné předpisy pro emise motorů. Návrhy výrobců motorů jsou po projednání přijímány jako právní předpisy, definující požadavky na kvalitu paliv. Jednání probíhají obvykle mezi výrobci motorů, výrobci paliv a státními orgány, respektive nadnárodními orgány EU (a obdobně v USA), odpovědnými za ochranu životního prostředí. 1.3 Poslední etapa vývoje kvality a druhů paliv V souvislosti v plněním uvedených požadavků na zlepšování životního prostředí byly v devadesátých letech v USA a po roce 2000 v EU realizovány v kvalitě motorových paliv podstatné změny. Všechny vlastnosti, které mohou zmírnit škodlivé vlivy na životní prostředí, byly postupně modifikovány, takže současná paliva ve srovnání s minulými obsahují jen velmi malé množství síry, v rozvinutých zemích se již více let nedovoluje používat olovnaté ani jiné přísady obsahující kovy, pronikavě byl omezen obsah benzenu v benzinu a postupně se omezuje obsah aromatických uhlovodíků ve všech palivech, u nafty hlavně polyaromatických. U benzinů se dále omezuje obsah podílů, které se hůře odpařují a proto také hůře spalují a snižuje se těkavost v letním období, aby únik lehkých uhlovodíků do ovzduší byl minimální. Všechny tyto ekologické požadavky jsou uplatněny v normách, jednotně pro všechny členské země EU (KAP. 7). Vývoj kvality do začátku devadesátých let ukazuje TABULKA 1.2. Tab. 1.2 Vývoj základních parametrů automobilových benzinů od roku 1958 rok hladiny oktanových čísel (min. hodnoty) tlak par, max.léto, (kPa) síra (%) max. olovo (g/l) max. aromáty deter- poznámka (%) max. gentní přísada 1958 63 MM 70 MM 70 0,15 0,08 % obj. TEO 1961 72 MM 84 VM 0,08 % obj. TEO 1965 72 MM 84 VM 53 0,15 0,08 % obj. TEO 1970 80 VM 90 VM 96 VM 60 0,10/0,05/0,10 0,05/0,06 % obj. TEO 40 druh 96 max. 0,05 % obj. TMO 1973 80 VM 90 VM 96 VM 60/50/40 0,10/0,05/0,05 0,53/0,64/0,77 40/40/50 1977 80 VM 90 VM 96 VM 80/67/60 0,10/0,05/0,05 0,53/0,64/0,77 40/40/50 Delta OČ max. 10 1982 90 VM 96 VM 67/60 0,05 0,64/0,77 40/50 1987 91 VM 90 VM 96 VM 70/67/60 0,05 0,01/0,25/0,25 ?/40/50 ano MTBE bezolovnatý max. 10 % Delta R100 max. ?/14/12 1991 95 VM 91 VM 96 VM 70 0,05 0,013/0,03–0,15 ano MTBE bezolovnatý max. 10 % benzen max. 5 % Poznámka: údaje byly zpracovány podle katalogů Benzina 15
Page 3 and 4: Vladimír Matějovský Kaňkova 32,
Page 5 and 6: Obsah Úvod .......................
Page 7 and 8: 7.3 Metylestery mastných kyselin (
Page 9 and 10: Ú V O D Úvod Obsahem knihy jsou z
Page 11 and 12: P A L I V A A J E J I CH S P O T Ř
Page 13: P A L I V A A J E J I CH S P O T Ř

Automobilová paliva - eReading

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?