Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
10<br />
recenze kult <strong>11</strong>/<strong>02</strong><br />
Všichni jsme někdy smradi<br />
Nevšední příběh bez umělých sladidel<br />
„Každýmu někdy ujede slovo smrade<br />
i k vlastnímu dítěti,“ řekl k názvu filmu režisér<br />
Zdeněk Tyc (Vojtěch řečený sirotek,<br />
Žiletky, Už), který několikrát zdůrazňoval<br />
skutečnost, že film Smradi není o rasismu,<br />
ale „o netoleranci, o lásce, o rodině,<br />
o problémech, které se týkají všech dětí a<br />
všech rodin, jež<br />
se nějak odlišují.“<br />
Smradi jsou<br />
filmem pro každého<br />
diváka,<br />
který chce a umí<br />
být vnímavý, je<br />
ochoten v kině<br />
poslouchat třeba<br />
i několikavteřinové<br />
ticho na<br />
plátně apod.<br />
Smradi vznikli na základě předlohy a posléze<br />
scénáře spisovatelky Terezy<br />
Boučkové (dcera Pavla Kohouta), a to za<br />
podmínek nevelkého rozpočtu - byl několikrát<br />
snižován. Ačkoli film odráží zkušenosti<br />
autorky s výchovou adoptivních dětí<br />
a je situován do vesnice Vráž u Berouna,<br />
kde Boučková žije, není autobiografický.<br />
Rodina s třemi synky, z nichž jeden je<br />
vlastní a dva snědší adoptovaní, se ocitá<br />
v nesnadné situaci v Praze, natož na venkově<br />
(„Co vás to napadlo, brát si cizí děti<br />
a ještě k tomu černý, to nikdy není k ničemu<br />
dobrý…stejně rostou pro kriminál,<br />
s tím nic nenaděláte.“- sousedka). Síla<br />
výpovědi snímku tkví především v „odžitosti“<br />
příběhu, pro jehož přesvědčivost<br />
jsou důležité zlomečky odpozorované<br />
ze života, z chování dětí a jejich dorůstání.<br />
S čímž jsou spojené první otázky („Proč<br />
se o nás naše maminka nemůže starat?“),<br />
pochybnosti a útěky z domova.<br />
Propracovaný scénář je založen na hereckých<br />
výkonech. Naprosto přesvědčivá,<br />
příkladně uměřená je Petra Špalková. I její<br />
filmový partner Ivan Trojan obdařil roli<br />
nenápadného,<br />
přesto výrazného<br />
otce podobně<br />
neokázalou<br />
dávkou „civilního“<br />
herectví.<br />
Jsou milujícími,<br />
ale nikoliv neomylnými<br />
rodiči.<br />
V rodině Šírových<br />
se o lásce<br />
moc nemluví,<br />
cit je ale všudypřítomný v každé všední<br />
drobnůstce. Kolísavější jsou výkony<br />
dětských představitelů, ty ovšem bývají<br />
obvykle nejproblematičtější. Působivé<br />
jsou hlavně dlouhé pohledy do tváří či<br />
invenční záběry pracující se symbolikou -<br />
např. motiv mostu přes dálnici, jež přeťala<br />
původní vesnici na dvě části.<br />
Zdeněk Tyc zůstal věrný své zásadě<br />
nepodbízet se a podařil se mu „husarský<br />
kousek“ - nekonvečním snímkem se silným<br />
příběhem si na svou stranu získá<br />
spoustu diváků hledajících přesně takovou<br />
nadčasovou výpověď o našem dnešním<br />
světě... takový obyčejný příběh o neobyčejných<br />
starostech rodiny předestřený<br />
s humorem, nadějí a s emocemi, ale bez<br />
špetky sentimentu.<br />
/text: Markéta Havelková/<br />
www.kult.<strong>cz</strong>
Change language