Vydání - 7 - 8 / 2009 - Město Kroměříž

téma (a nemýlím-li se, patřilo knihám ing.
Vladaře).
Musím dodat: Fr. Tichý patří do zlatého
fondu českého výtvarného umění. Nemůže
a nesmí být opominut. Je hluboce ctěným a
uznávaným autorem ... a snad právě proto
v roce 1948 po únorovém převratu musel
(ostatně jako většina výjimečných osobností)
opustit profesorské křeslo na pražské
UMPRUM – Vysoké škole uměleckoprůmyslové.
Musel prožít několik následných
hořkých let, kdy nesměl vystavovat, prodávat,
publikovat. V roce 1956 na podzim, kdy
byla konečně uskutečněna (po osmi letech
politického útlaku a dokonce sociální bídy!)
v Galerii Českého fondu výtvarných umění
v Praze na Národní třídě jeho výstava, tak
se prof. Dvořák při vernisáži jasně zmiňuje
o velké nevůli tzv. „teoretiků“ přiznat Tiché-
mu originalitu a výjimečnost jeho díla. Na
vernisáži byla recitována báseň Františka
Hrubína Erbovní květ, věnovaná dílu a osobnosti
Františka Tichého.
Tolik k historii obrazu, znázorňujícímu
znetvořenou zámeckou věž. A tolik ke krátkému
– ale důležitému – úseku života tvůrce
tohoto obrazu.
Prof. MUDr. Jindřich Mourek, DrSc.
PS: Moje poznámka se týká dalších velikánů
české kultury: Emila Filly a Václava Talicha.
První je rodákem z nedaleké Chropyně,
druhý přímo z Kroměříže. Oba svým dílem,
nadáním a intelektem daleko přesáhli horizont
našeho státu. Přesto – a nebo právě
proto – sdíleli po roce 1948 stejný osud jako
František Tichý. Závist, politické barbarství či
primitivismus – to byly vlastnosti lidí, kteří
jim takový osud připravili.
52
Foto v příloze (kromě reprodukce obrazu F. Tichého): Miroslav Karásek