Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
la, v němž se krajina prolíná s osudy lidí, legendami, vyprávěním<br />
a vlastními vzpomínkami.<br />
Krajina symbolická<br />
Jak vcelku přesvědčivě dokládá Bohdan Zylinskyj (Dějiny<br />
a současnost 5/2005) pojem Český ráj je s oblastí Turnovska<br />
spojen až od konce 19. století, a nevzešel tedy - jak<br />
se traduje - z okruhu vlasteneckých umělců, hostů sedmihorských<br />
lázní někdy v 70. letech. Přesto však byla krajina<br />
se siluetou Trosek v té době již asi vnímána jako jeden<br />
z národních symbolů. Josef Mánes do ní zasadil kompozici<br />
Září z cyklu medailonů pro pražský orloj, na kterém pracoval<br />
v roce 1865. Všudypřítomný, a pocestného věčně<br />
doprovázející motiv věží Panny a Baby se objevuje v pozadí<br />
za rolníkem rozhazujícím zrno ozimu a přesně geograficky<br />
vymezuje jinak anonymní pole s modrým horizontem<br />
a vysokou zlatavou oblohou. Stejně nápadně se noří z nízkého<br />
obzoru v lunetě Na Jizeře, kterou Mikoláš Aleš navrhl<br />
pro výzdobu Národního divadla spolu s dalšími třinácti<br />
významnými místy Čech. Snadno identifikovatelný motiv<br />
Trosek se stal poznávacím znamením, logem Českého ráje<br />
a od 20. let minulého století se objevuje na turistických<br />
materiálech i propagačních tiskovinách, rádi k němu sahají<br />
rytci drahokamů a skla, zvláště profesor pražské<br />
Umprum Josef Drahoňovský i jeho žáci, kteří se po studiích<br />
opět na Turnovsko a Železnobrodsko vraceli.<br />
Jsou ale situace, kdy krajinný motiv přesáhne dimenzi<br />
líbivé scenérie a do popředí vystupují kromě estetických<br />
i další obsahové souvislosti. V kronice turnovského Sokola<br />
se dočteme, že jednoho červencového jitra 1884, ještě za<br />
ranního šera, se sokolové v krojích vypravili ke kapli sv.<br />
Anny nad Kacanovy, odkud je rozhled do nitra Českého<br />
ráje i k severu do širého Pojizeří až k Ještědu a Jizerským<br />
horám. Hleděli na probouzející se kraj a východ slunce přivítali<br />
národní hymnou. Nejsme již dnes přístupní tak okázalým<br />
projevům vlasteneckému sentimentu, ale domácí<br />
kraj jako národní symbol stále vnímáme: na drobném dřevorytu<br />
turnovského Karla Vika z roku 1937 se před námi<br />
v slunečném jitru otvírá pohostinná krajina s klikatkou<br />
Jizery, roubenou chalupou a Drábskými světničkami. Když<br />
stejný špalíček otiskl na svou novoročenku pro rok 1944,<br />
cítíme, že totéž panorama znamená ohroženou vlast<br />
a domov a paprsky pod temnou oblohou naději na život<br />
a svobodu.<br />
Maxmilián Švabinský (1873-1962), Jan Křtitel. dřevoryt 1930;<br />
Muzeum Českého ráje v Turnově<br />
Krajina inspirace<br />
Jisté rysy romantismu, třeba ukryté za moderní formu,<br />
zjišťujeme v tvorbě inspirované Českým rájem stále. Je ale<br />
celá řada významných osobností, kterou sem přitáhly čistě<br />
výtvarné hodnoty, plastičnost území složeného z vyzdvižených<br />
pískovců, vyvřelých a lesy porostlých vrchů a otevřených<br />
údolních niv s četnými rybníky. Od nich a rozmanité<br />
vegetace se odvíjí i jeho bohatá barevnost a právě věcným<br />
zájmem o barvu a tvar se dokázali jiní umělci odpoutat od<br />
romantických reziduí. Vidíme to dobře na příkladu jednoho<br />
z posledních Mařákových žáků Františka Kavána<br />
(1866-1941), představitele pozdního českého impresionismu.<br />
Do Českého ráje se vracel opakovaně k dlouholetým<br />
pobytům, žil v Železnici a hlavně v Libuni, kde i zemřel.<br />
V jeho tvorbě, přestože hojné, nenajdeme nic z toho, co<br />
imponovalo třeba Ullikovi. Kavánovy zamyšlené obrazy<br />
zachycují pole, kvetoucí louky s potoky, meze narudlé<br />
mateřídouškou a vřesem nebo bílé sněhovým příkrovem<br />
a přinášejí neokázalou radost ze všedních věcí. Racionálněji<br />
tu pohlíželi na krajinu představitelé kubismu jako<br />
Pitermann-Longen nebo Emil Filla, jejichž obrazy a kresby<br />
se zabývají více plastickým utvářením kraje. Podobně<br />
i Pravoslav Kotík (1889-1970), jenž v Turnově krátce<br />
působil jako učitel kreslení na zdejší reálce a kterému se tu<br />
Josef Mánes (1820-1871), Měsíc září<br />
na Staroměstském orloji v Praze, 1865-6;<br />
reprofoto archiv Muzea Českého ráje<br />
v Turnově<br />
Vincenc Beneš (1883-1979), Klokoč (20. léta), olej na plátně, 84,5 x 150,5 cm; České<br />
muzeum výtvarného umění v Praze<br />
OCHRANA PŘÍRODY, 61, 20<strong>06</strong>, č. 1 17
Change language