Jak využívat obnovitelné zdroje energie - Hnutí DUHA

10 Úvod
Úvod 11
Další právní normou, která se obnovitelných zdrojù týká, je Zákon o hospodaøení
s energií (406/2000). V paragrafu èíslo 4 je uvedeno, že krajské územní energetické
koncepce musí obsahovat hodnocení využitelnosti obnovitelných zdrojù pro
dané území.
Dùsledky a možnostmi, které z tohoto zákona plynou pro obce, se budeme
podrobnìji zabývat v kapitole Pøíležitosti pro obnovitelné zdroje v obcích.
Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojù
Èeská vláda má vlastní program podpory obnovitelných zdrojù a energeticky efektivních
technologií podobný tìm, které probíhají v èlenských státech Evropské unie.
Koncepce programu byla schválena v roce 1998 a obsahovala návrh pomìrnì rozsáhlé
finanèní podpory investic do konkrétních projektù, slibovala zásadní zmìnu
legislativního rámce i znaèné rozšíøení informaèních a osvìtových aktivit.
Pøipravený plán bohužel narazil na nedostatek finanèních prostøedkù. Program
nebyl zaøazen mezi priority státního rozpoètu a peníze, se kterými poèítala koncepce,
mu nikdy nebyly pøidìleny. Z tohoto dùvodu bylo podpoøeno daleko ménì projektù,
a výsledky tak zùstávají daleko za oèekáváním. Pøesto je program jednou
z mála možností na získání výhodné pùjèky èi doplòkové dotace jak pro jednotlivce,
tak i pro obce (o tom, jak je možno dotaze získat, se doètete i v této pøíruèce).
Vzhledem k tomu, že program bude v pøíštích letech dùležitým nástrojem ke splnìní
evropských požadavkù, lze oèekávat jeho rozvoj.
Daòové nástroje
Urèitému daòovému zvýhodnìní se èistá energie tìší již dnes: zisk, který plyne
z provozování zaøízení vyrábìjícího energii z obnovitelných zdrojù, nepodléhá dani
z pøíjmu. Samostatné kroky smìrem k vyššímu zdanìní neobnovitelných paliv a energií
však dosud Èeská republika nepodnikla. Zmìnu lze oèekávat až po schválení
jednotného pøístupu k ekologické daòové reformì v Evropské unii.
Obnovitelné zdroje energie – pøíležitost pro obce
i jednotlivce
Získávání energie z obnovitelných zdrojù je ve srovnání s fosilními palivy na první
pohled obtížnìjší. Velkou devízou je však jejich územní rozptýlenost. Na rozdíl od
fosilních paliv, jejichž zásoby jsou soustøedìny v nìkolika málo regionech a nejvýhodnìji
se zpracovávají ve velkokapacitních zaøízeních, je potenciál obnovitelných
zdrojù celkem rovnomìrnì rozložen, a proto lze obnovitelnou energii s minimálními
nároky na dopravu využívat i v nejodlehlejších oblastech. Tøebaže podmínky pro
využití sluneèního záøení jsou nepochybnì pøíznivìjší v severní Africe než ve Skandinávii
a vítr fouká silnìji na moøském pobøeží než v èeské kotlinì, lze uvedené
zdroje i na tìchto ménì výhodných místech efektivnì využívat.
Podmínky pro rozvoj obnovitelných zdrojù jsou ve venkovských regionech dokonce
pøíznivìjší než ve mìstech. Velké množství venkovských obcí a majitelù rodinných
domkù mùže používat k vytápìní biomasu, k ohøevu vody sluneèní kolektory
èi provozovat vlastní vìtrnou elektrárnu. Rozhodnutí investovat do tìchto zaøízení
pak znamená podstatné snížení závislosti na dodávkách energetických spoleèností
(uhelných skladù, plynárenských a elektroenergetických závodù atd.).
Aktivní pøístup k obnovitelným zdrojùm pøináší také obcím výrazná pozitiva.
Nejlépe je mùžeme ukázat na pøíkladu obecní kotelny na spalování biomasy. Kotelna
jako lokální energetický zdroj pomáhá udržet peníze v obcích, nebo odbìratelé
platí za energii místnímu provozovateli (samotná obec, pøípadnì místní podnikatel).
Zároveò obec získá kontrolu nad tvorbou ceny tepla. V pøípadì, že výtopna na
biomasu nahradí kotle na tuhá paliva, dojde k významnému omezení lokálního zneèištìní
ovzduší. Výstavba i provoz zaøízení vytvoøí v obci pracovní pøíležitosti. Další
pozitivní dopad na zamìstnanost má pøípadné cílené pìstování paliva – pøedevším
rychle rostoucích døevin –, které rovnìž napomáhá øešit problém nevyužívané zemìdìlské
pùdy.
Solární kolektory na ohøev teplé užitkové vody najdou uplatnìní hlavnì na støechách
rodinných domù, lze je ovšem využívat i v objektech provozovaných obcí
(školy, školní jídelny). Vedle podstatné úspory energie potøebné k ohøevu vody (pøedevším,
ale nejenom, v letních mìsících) pøináší také montáž a údržba solárních
systémù nové pracovní pøíležitosti.
Rovnìž energii vìtru mohou díky malým vìtrným elektrárnám využívat jednotlivci
na velkém množství lokalit, výhodné jsou zejména pro podnikatele, kteøí spotøebovávají
vìtší množství energie pro svoji výrobu. Pøestože vzhledem k pøipojení na
sí nespotøebovává majitel elektrárny pøímo „svoji“ elektøinu, pøínos vìtrné elektrárny
pocítí pøi nižších platbách rozvodné spoleènosti.
Vždy s rozmyslem
Rozhodnì není tøeba se obávat, že by instalace zaøízení k výrobì energie z obnovitelných
zdrojù byla experimentem s nejistými výsledky. Základní technologie jsou již v souèasnosti
plnì zvládnuty a opakovanì provìøeny. Pøi dodržení vyzkoušených postupù je riziko
špatného fungování zaøízení minimální. Øadì zbyteèných zádrhelù se mùžeme vyhnout,
když pøebereme zkušenosti lidí, kteøí stejné zaøízení již nìjakou dobu provozují, nebo si
necháme poradit od odborníka. Vedle praktických poznatkù o provozu a údržbì mùžeme
získat i reference o jednotlivých dodavatelích nebo montérech.
Poradenství o problematice obnovitelných zdrojù je v Èeské republice dobøe
rozvinuto. Sí bezplatných poradenských center Èeské energetické agentury (Energetická
konzultaèní a informaèní støediska, tzv. EKISy) pokrývá všechny regiony.
Jejich seznam vèetnì adres a kontaktù najdete v pøíloze na stranì 81.
Je také dobré poradit se nejen o technice a montáži zaøízení využívajícího obnovitelný
zdroj energie, ale také o efektivním využívání takto získané energie. Vyrábìt
energii z obnovitelných zdrojù a poté s ní plýtvat je stejnì hloupé jako rozemílat
drahokamy na štìrk. Proto je zejména v pøípadì využívání obnovitelných zdrojù
k vytápìní objektù vždy na místì dopøedu zvážit možnosti úsporných opatøení. Ideálním
krokem je v tomto pøípadì provedení energetického auditu objektu. Vèasná
konzultace s odborníky zde mùže pøinést podstatné finanèní i energetické úspory.