Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
12 | Nejdecké listy únor 2010<br />
260 let od založení<br />
továrny na krajky<br />
Antona Gottschalda v Jelení<br />
Krušnohoří je od 60. let 16. století spjato<br />
s výrobou paličkovaných krajek. Za její rozšíření<br />
v našem regionu můžeme vděčit Barboře<br />
Uttmannové, pocházející ze saského Annabergu.<br />
Po upadajícím hornickém dolování<br />
se krajkářství stalo jednou z hlavních výdělečných<br />
možností v četných domácnostech.<br />
V polovině 18. století vznikla v Jelení továrna<br />
na krajky Antona Gottschalda, jeden z nejvýznamnějších<br />
podniků svého druhu v Rakousku.<br />
Produkty směřovaly vesměs na zahraniční<br />
trhy.<br />
V roce 1846 byl provoz přesunut do Nejdku,<br />
kde se časem vedle krajek různých typů a<br />
tvarů vyráběly mimo jiné ještě závěsy. Těžiště<br />
výroby však zůstávalo i nadále v práci po<br />
domech. Sídlo firmy se nacházelo v budově<br />
čp. 367 ve Dvořákově ulici (dnešní Základní<br />
umělecká škola), kde se podomácku vyráběné<br />
krajky a dečky kompletovaly pro prodej. V<br />
roce 1923 bylo krajkářstvím zaměstnáno až 3<br />
tisíce lidí z širokého okolí Nejdku.<br />
Po roce 1945 byla ve výrobním sortimentu<br />
jen výroba košil, celkový počet zaměstnanců<br />
činil v létě 1946 cca 20 osob. O dva roky<br />
nato vstoupil provoz do likvidace, do budovy<br />
se záhy přestěhoval Místní národní výbor.<br />
Mgr. Pavel Andrš,<br />
kronikář města<br />
Dějiny našeho kraje<br />
Chceme čtenáře postupně seznamovat s dějinami bývalého nejdeckého okresu, a to z různých úhlů a z pramenů různých starých kronik.<br />
Tyto naše články navazují určitým způsobem na knihu “Dějiny města Nejdku do r. 1923“ od Josefa Pilze. Tak, jak jsme byli zvyklí na Školu<br />
v Pozorce, bude se ona ve stejném rozsahu střídat s kronikami nejdeckých farností.<br />
Z kroniky římskokatolické farnosti v Nejdku<br />
Původní název kroniky: Chronik oder Gedenkbuch oder Pfarre<br />
Neuder neboli Kronika nebo památník nejdecké fary. Tato kronika<br />
byla založena roku 1836 páterem Franzem Pernerem a vychází<br />
z poznámek starších kronik, které však nejsou k dispozici v Nejdku.<br />
Nejdecká farnost byla v té době (1836) podřízena širší administrativní<br />
jednotce se sídlem v Hroznětíně (Lichtenstadt ). Kronika proto nese<br />
pečeť tohoto úřadu.<br />
Původní text farní kroniky začíná slovy: Auszug aus dem alten Gedenkbuche<br />
Výňatek (úryvky) ze staré kroniky, tj. z té předcházející.<br />
O vzniku nejdecké fary, o představitelích farnosti a o tom, co se<br />
během doby událo, je známo velmi málo, skoro nic, ani přesný rok.<br />
Bezpečně lze pouze tvrdit, že fara existovala už v době reformace.<br />
Ve starém chrámě byla o ní zmínka z roku 1513. Tento nápis za vlády<br />
hrabat Šliků renovován. Jak se první představitelé fary v Nejdku jmenovali<br />
nelze zjistit, protože z té doby nejsou k dispozici žádné dokumenty<br />
ve farním archivu a matriky sahají pouze do roku 1557. Z těch<br />
lze vyčíst, že v r. 1562 byl farářem v Nejdku Wolfgang Kurwitz. Též je<br />
tam zmínka o jeho předchůdci, ten však není jmenován.<br />
Po Wolfgangu Kurwitzerovi od r. 1571 Daniel Kalbsberger, který byl<br />
předtím farářem v Perninku. Roku 1574, od 17. září, nastoupil Bartolomeus<br />
Czato a od r. 1575 Joachim Tzschoch. Během jeho služby –<br />
v roce 1579 – byl Nejdek vybaven zvonem o váze 6 centů na počest<br />
hraběte Křištofa Schlika. Roku 1582 pak nastoupil Brutenius Nicolaus<br />
jako správce nejdecké fary.<br />
Pozn.: Některé údaje lze porovnávat s knihou Josefa Pilze Dějiny<br />
města Nejdku do r. 1923.<br />
Přeložil a sestavil<br />
Linus Vrba<br />
Dne 21. 2. 2010 uplynou tři smutné roky,<br />
kdy nás navždy opustila<br />
naše milovaná maminka, babička, prababička<br />
Jarmila Schlappová.<br />
S tichou vzpomínkou v srdci a láskou<br />
vzpomínají děti a vnoučata.<br />
Dne 19. 2. 2010 uplyne 5 let od úmrtí<br />
paní Heleny Takácsové.<br />
S láskou vzpomínají děti a příbuzní.<br />
Dne 9. 2. 2010 uplynou dva smutné roky,<br />
kdy nás navždy opustil náš milovaný manžel,<br />
tatínek, dědeček a pradědeček<br />
pan Richard Štěřík.<br />
Kdo byl milován nebude zapomenut.<br />
S láskou a smutkem vzpomínají<br />
manželka, dcera Jana s rodinou,<br />
syn Mirek s rodinou a vnoučata<br />
Tomáš, Lenka, Šárka, Káťa.<br />
Dne 8. 2. 2010 uplyne jeden smutný rok,<br />
kdy od nás tiše odešel<br />
náš milovaný manžel, tatínek,<br />
tchán a dědeček<br />
pan Josef Kout.<br />
Kdo v srdci žije, neumřel!<br />
Za tichou vzpomínku děkují<br />
manželka a děti.<br />
Dne 18. 2. 2010 uplyne 10 smutných let,<br />
kdy od nás navždy odešel náš milovaný<br />
dědeček a pradědeček<br />
pan Josef Kout.<br />
S láskou vzpomíná rodina.<br />
dne 14. 2. 2010 tomu bude 10 let,<br />
kdy utichlo láskyplné srdce naší maminky,<br />
babičky a prababičky<br />
paní Ludmily Brzákové.<br />
S láskou vzpomínají dcera<br />
a syn s rodinami.