Tomík říjen 2007 - Pro členy - Asociace TOM
Tomík říjen 2007 - Pro členy - Asociace TOM
Tomík říjen 2007 - Pro členy - Asociace TOM
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
CESTUJEME DO ZAHRANIČÍ<br />
Stezka orlů<br />
Orla perč<br />
- <strong>2007</strong><br />
Členové <strong>TOM</strong> Vltavský paprsek vyrazili<br />
v termínu 20.–24.7.<strong>2007</strong> do polských<br />
Tater. Cílem bylo zdolat legendární tatranskou<br />
via ferratu „Orla perč“. Nejkrásnější<br />
a nejnáročnější zabezpečenou<br />
trasu střední Evropy. Ubytování jsme<br />
si zajistili v horské chatě Murowaniec<br />
umístěné ve výšce 1504 m. Tato chata<br />
všechny mile překvapila svojí útulností,<br />
vybavením a vzornou čistotou.<br />
Dvanáct členů oddílu odjelo v pátek<br />
nočním vlakem do Popradu a odtud<br />
autobusem na hraniční přechod Lysá<br />
Poľana. Pak již následovalo 5hodinové<br />
putování s batohem na zádech k chatě.<br />
Ráno byl budíček ve 4.30 hod., těsně<br />
po páté všichni plni očekávání vyrážíme.<br />
Ti zdatnější si na úvod přidali pátý<br />
nejvyšší vrchol Polska –Svinicu, ostatní<br />
začali stoupat k jezeru Velky Czierny<br />
stav a do sedla Zawrat (2150 m), kde byl<br />
domluven sraz obou skupin. V půl osmé<br />
jsme všichni v sedle. Počasí nám přeje,<br />
sluníčko svítí, ostrý vítr se dá vydržet<br />
– odměnou jsou přenádherné výhledy.<br />
Odtud oficiálně začíná „Orla perč“<br />
– cesta zajištěná pomocí řetězů, kramlí,<br />
stupaček či žebříků. Někdo šplhá<br />
jako kamzík, někdo má velký respekt.<br />
Po hodině a půl je možnost prvního<br />
sestupu, tu využívají 2 členové oddílu.<br />
Ostatní putuji dál přes Kozí Wierch až<br />
do sedla Granaty. Tady končí největší<br />
část skupiny a sestupují k jezeru Velky<br />
Czierny stav, první dvojice už na ně<br />
čekala. Čtveřice nejzdatnějších pokračuje<br />
až do sedla Krzyzne.<br />
Večer každý využívá k odpočinku,<br />
k vaření či obhlídce okolí chaty. Stezka<br />
orlů naplnila očekávání – jde skutečně<br />
o nevšední zážitek.<br />
V pondělí ráno se po snídani balíme,<br />
loučíme se s chatou a tímto krásným<br />
koutem. Cestu do Lysé Poľany jsme<br />
zvolili jinou než v sobotu. <strong>Pro</strong>vází nás<br />
sluníčko, a tak za neustálého uzobávání<br />
borůvek cesta příjemně ubíhá. Tři nadšenci<br />
se ještě jdou podívat na „Morske<br />
oko“. Oproti horním partiím Tater jsou<br />
zde davy turistů, je jich opravdu neuvěřitelné<br />
množství. Že by právě oko bylo<br />
polskými Hradčanami?<br />
Přemisťujeme se do Popradu na vlak,<br />
který nás nocí odváží zpátky do Kralup.<br />
Zdeněk Vejrosta,<br />
<strong>TOM</strong> Vltavský paprsek,<br />
Kralupy nad Vltavou<br />
Svišti<br />
na vodě<br />
Po loňských zkušenostech na rakouské<br />
řece Salse, která nás uvítala prudkým deštěm<br />
a po jediném dni na vodě vyplavila<br />
kemp, jsme se rozhodli akci zopakovat<br />
a Salsu pokořit. Výprava čítala deset tomíků<br />
z Roztok, Prahy a Vsetína a 5 pálav.<br />
Na doporučení přátel jsme se kromě<br />
Rakouska rozhodli navštívit také slovinskou<br />
Soču, která měla být nádherná.<br />
A vskutku byla, projíždět mezi velikány<br />
Julských Alp je neopakovatelný<br />
zážitek. Přestože počasí bylo mírně<br />
nepříznivé, ani déšť nám v hřejivých<br />
neoprenech nevadil. Kromě Soči jsme<br />
také spluli malou říčku Koritnici, která je<br />
místy široká tak akorát na loď, proplouvá<br />
ale nádhernými soutěskami a skalními<br />
útvary. Právě Koritnica byla místem,<br />
kde náčelník, snad po šestnácti<br />
letech poprvé, v nestřeženém okamžiku<br />
opustil loď.<br />
<strong>Pro</strong> deštivé počasí jsme strávili půlden<br />
v Kobaridu v muzeu 1. světové<br />
války a italsko-slovinské fronty, kde se<br />
bojovalo v extrémních podmínkách<br />
zasněžených hor. Jednu z těchto hor,<br />
Kanin (2587 m), jsme se rozhodli zdolat,<br />
což se nám v dešti, mlze, chladu, v počtu<br />
tří statečných, nakonec podařilo.<br />
Jako příslovečnou třešničku jsme<br />
spluli rakouskou Salsu, která nám ukázala<br />
vlídnější, nedeštivou tvář. Řeka je<br />
to krásná, místy dost drsná, s pěknými<br />
panoramaty okolních hor.<br />
Netřeba říkat, že se akce všem líbila<br />
a náramně si ji užili. Zejména Slovinsko,<br />
Soču a Julské Alpy všem vřele doporučuji.<br />
Tomáš Tradák Rada,<br />
<strong>TOM</strong> Svišti, Roztoky<br />
8<br />
<strong>TOM</strong>ÍK ŘÍJEN <strong>2007</strong>