příručka svařování - Products - Esab

Navařování
■ Opotřebení za vysokých teplot
■ Žár, oxidace, koroze
Kovy vystavené vysokým teplotám po dlouhý čas všeobecně ztrácejí své dobré
užitkové vlastnosti. Práce za vysokých teplot často způsobuje praskání následkem
tepelné únavy. Například u zápustek a nástrojů na kování a tváření kovů za tepla
vznikají tepelné šoky vyvolané cyklickými teplotními změnami.
Při práci v oxidační atmosféře se na povrchu tvoří vrstva oxidů, která může následkem
rozdílné tepelné roztažnosti prasknout a celý cyklus oxidace se pak opakuje.
Martenzitické ocele s obsahem 5 – 12% chromu jsou velmi odolné proti tepelné
únavě. Slitiny s obsahem karbidů chromu výborně odolávají opotřebení až do teplot
okolo 600°C.
Pro práci za ještě vyšších teplot se používají slitiny na bázi niklu nebo kobaltu.
Typickými částmi vystavenými vysokým teplotám jsou válce zařízení na kontinuální
odlévání, kovací zápustky, nástroje na vytlačování, ražení, svírací kleštiny
a zařízení na drcení slinků.
■ ZÁKLADNÍ MATERIÁL
Navařuje se na dvě základní skupiny materiálů:
● uhlíkové nebo nízkolegované oceli
● manganové austenitické oceli
V praxi je možné tyto dvě skupiny materiálů rozlišit pomocí magnetu.
Uhlíkové a nízkolegované oceli jsou silně magnetické.
Austenitické manganové typy nejsou magnetické. Po deformačním zpevnění se
ale i tyto oceli stávají magnetickými.
Doporučení na svařování těchto dvou skupin jsou úplně rozdílná.
Uhlíkové a nízkolegované oceli vyžadují v závislosti na obsahu uhlíku a legujících
prvků různá opatření jako předehřev, tepelné zpracování po svaření, pomalé
chladnutí apod.
Na druhé straně, austenitické manganové ocele se musí svařovat bez jakéhokoliv
předehřevu nebo tepelného zpracování po svaření. Interpass teplota se musí
udržovat tak nízko, jak je to jen možné (cca 200°C), jelikož tyto materiály po přehřátí
křehnou.
43