z <strong>jejich</strong> publikací. Proto pokud se odvoláváme na příslušný zdroj, pouţíváme volný výklad z tohoto zdroje. 8
3. POJETÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT 3.1 Filozofická a systémová východiska <strong>disparit</strong> Co je <strong>disparit</strong>a? Podle slovníku cizích slov jde o nerovnost či rozdílnost. O jakou nerovnost či rozdílnost jde? Zpravidla o nerovnost či rozdílnost v důsledku základní tendence vývoje společnosti, kterou je značný stupeň jeho variability, mající za následek nerovnoměrnost vývoje. Dochází tedy k nerovnoměrnému vývoji společenských objektů a jeho částí, coţ se projevuje v nerovnosti či rozdílnosti těchto částí a říkáme, ţe mezi těmito částmi vznikají <strong>disparit</strong>y. Jiný přístup k <strong>disparit</strong>ám zaujímá (Aydalot 1985), který říká, ţe <strong>disparit</strong>a je odchylka od normy. Ale jakou normu zvolit? Autor zamítá normu identičnosti. Pokud zvolíme rovnost, musíme říci, podle jaké jednotky míry či podle jakého ukazatele rovnost posuzovat. Jakou implicitní referenci zvolit? A je vůbec rovnost cíl, který lze postavit proti celému společenství? O jakou rovnost se bude jednat? Nabízí se identita příjmů na obyvatele, rovnost příjmů na činného obyvatele, identita způsobu ţivota a mnoho jiných (Aydalot 1985). Podle (Merriam Webster's Collegiate Dictionary 1995) se pojem <strong>disparit</strong>y vztahuje k rozdílům v pořadí, podmínkách nebo excelenci. Kdyţ je tento pojem aplikován na sociálně-ekonomické podmínky států, regionů či území, pojem <strong>disparit</strong>y můţe být pouţit pro popis „odchylek v bohatství, sociálně ekonomických podmínkách a příleţitostech mezi jednotkami pozorování“ (Alasia 2002). Předmětem našeho zkoumání jsou sloţité společenské objekty, fungující v určitých sociálně-ekonomických podmínkách. Vývoj těchto objektů se odehrává v čase a prostoru a je nerovnoměrný. Kaţdý sloţitý objekt zkoumání nabízí unikátní syntézu ekonomických a sociálních procesů různých velikostí. Základním charakteristickým rysem kaţdého sloţitého společenského objektu je jeho relativní otevřenost. Jestliţe je tedy naším cílem komplexní prozkoumání problematiky <strong>disparit</strong> jako projevů sloţitých společenských objektů, musíme opustit aţ donedávna praktikované jednostranné přístupy a přijmout hypotézu, ţe problematika <strong>disparit</strong> je sloţitý problém, který zasluhuje, aby byl přijat multidimenziální přístup k jeho zkoumání. Takový přístup znamená především integrační pohled na vývoj společenských objektů. Je proto nutno namísto tradičních přístupů jediné převaţující dimenze – ekonomické dimenze – rozšířit zkoumání na další dimenze, tj. sociální, územní, politicko-správní, institucionální, krajinně-ekologické, civilizačně infrastrukturní, sociálně-prostorové apod. (Gajdoš 2006). K tomuto přístupu se ostatně, byť převáţně implicitně, přiklánějí téţ autoři (Molle 2007), (Nijkamp 2007), (Wishlade, Yuill 1997) a další. Multidimenzionálnost zkoumání problematiky regionální diferenciace se týká především identifikace jejích faktorů a determinantů a diagnostikování jejího obsahu a rozsahu. Multidimenzionálnost a celostní charakter poznání problematiky regionálních <strong>disparit</strong> představuje rovněţ přijetí multidisciplinárního způsobu zkoumání. V tomto smyslu bylo jiţ na začátku řešení úkolu zvoleno multidisciplinární sloţení řešitelského týmu se zastoupením specialistů z oblasti ekonomie, regionálního rozvoje, sociální 9
- Page 1 and 2: VŠB-Technická univerzita Ostrava
- Page 3 and 4: OBSAH 1. ÚVOD ....................
- Page 5 and 6: 1. ÚVOD 1.1 Zaměření a cíle d
- Page 7: 2. ANALÝZA TEORETICKÝCH ZDROJŮ P
- Page 11 and 12: potenciálu regionů“. Podle něj
- Page 13 and 14: Prostorové vlivy: všeob
- Page 15 and 16: identifikace a hodnocení regionál
- Page 17 and 18: Podle Molleho se koheze objevuje v
- Page 19 and 20: operativní - změny relevantních
- Page 21 and 22: dílčími. Zatímco například u
- Page 23 and 24: Tabulka 4.1: Vývoj přístupů k r
- Page 25 and 26: 4.2.2 Regionální politika inspiro
- Page 27 and 28: prostřednictvím subdodavatelů z
- Page 29 and 30: plánování navíc existovala izol
- Page 31 and 32: 4.2.7 Neo-endogenní regionální p
- Page 33 and 34: existující systém osídlení a u
- Page 35 and 36: Příčiny regionálních disparit
- Page 37 and 38: Extenzivní akumulace při konkuren
- Page 39 and 40: Ekonomická krize v sedmdesátých
- Page 41 and 42: 5. PŘÍČINY REGIONÁLNÍCH DISPAR
- Page 43 and 44: Pokud jde o základní tendenci reg
- Page 45 and 46: organizace, vztahů při výrobě a
- Page 47 and 48: Regionální teorie a základní te
- Page 49 and 50: (elektronika, bankovnictví, spotř
- Page 51 and 52: 6. CHARAKTERISTIKA, VÝVOJ A PODOBY
- Page 53 and 54: Obr. 6.1 Výkonnost země (regionu)
- Page 55 and 56: od poloviny 70. let směřovala eko
- Page 57 and 58: ovlivnitelnost regionálních dispa
- Page 59 and 60:
Nové přístupy k měření dispar
- Page 61 and 62:
pokud jde o rozdělení parametrů,
- Page 63 and 64:
Okruh kolem centra tvořený nadpr
- Page 65 and 66:
přesto rozhodli pojmout toto hledi
- Page 67 and 68:
východisko pojímat regionální d
- Page 69 and 70:
7. KLASIFIKACE REGIONÁLNÍCH DISPA
- Page 71 and 72:
Indikátory fyzických disparit Ind
- Page 73 and 74:
ekonomickou soudržnost určenou ro
- Page 75 and 76:
spontánních, resp. politikami neo
- Page 77 and 78:
[18] FELSENSTEIN, D. - PORTNOW, B.A
- Page 79 and 80:
[54] TICKELL, A. - PECK, J.A. (1992
- Page 81 and 82:
ANALÝZA VYBRANÝCH PUBLIKACÍ V PR
- Page 83 and 84:
ANALÝZA VYBRANÝCH PUBLIKACÍ V PR
- Page 85 and 86:
ANALÝZA VYBRANÝCH PUBLIKACÍ V PR
- Page 87 and 88:
PŘEHLED PUBLIKACÍ, KTERÉ BYLY AN
- Page 89 and 90:
REGIONÁLNÍ DISPARITY V TEORIÍCH
- Page 91 and 92:
REGIONÁLNÍ DISPARITY V TEORIÍCH
- Page 93 and 94:
REGIONÁLNÍ DISPARITY V TEORIÍCH