ÄÃslo 3 - Fakultnà nemocnice Hradec Králové
ÄÃslo 3 - Fakultnà nemocnice Hradec Králové
ÄÃslo 3 - Fakultnà nemocnice Hradec Králové
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
stromů“ zařazen do seznamu Evropských geoparků. Bylo<br />
vytvořeno muzeum se stálými výstavními plochami, laboratoře,<br />
audiovizuální sály a ubytovací místnosti pro badatele.<br />
Konají se zde odborné přednášky a výstavy z oblasti<br />
paleontologie a uměleckých děl (malby, fotografie, sochy).<br />
Je zde vystavena řada artefaktů větví, listů, plodů, fosilií,<br />
prokazujících existenci zvířat, žijících v tomto lese před katastrofou.<br />
Končíme návštěvu tohoto unikátního přírodního úkazu a<br />
plni úcty k němu se vydáváme divukrásnou krajinou na východ.<br />
Před námi se tyčí druhá nejvyšší vyhaslá sopka této oblasti<br />
Ypsiloú (511 m). Na jejím vrcholu, přímo nad kráterem, byl<br />
v roce 1101 n. l. vystavěn klášter, zasvěcený sv. Janu Theologovi,<br />
ke kterému vedlo schodiště s 3000 schody. Slouží<br />
dodnes jako pravoslavné patrocinium pro společenstva, žijící<br />
v této divoké, nehostinné krajině. Je to velmi působivá středověká<br />
stavba (rekonstruována r. 1967 po požáru); v jejím<br />
3<br />
Pozn. 1 – Jméno ostrova čtou Řekové Lesvos (naše b se čte „vita“), a zní<br />
tak i v angličtině,němčině,francouzštině atp.<br />
Pozn. 2 – Na starověkých mincích a papyrech čteme Psapfó.<br />
Pozn. 3 – O její tvorbě, společenské činnosti a osudu – viz článek o lefkadské<br />
skále (Leukatas) v č. 6/2006.<br />
2<br />
areálu je církevní muzeum z dějin kláštera, kde jsou vystaveny<br />
starobylé církevní památky (roucha, kalichy, ornáty,<br />
velmi působivé obrazy světců, listiny atp.), ale i části zkamenělých<br />
stromů, nalezených na svazích pod klášterem.<br />
Z hradeb od zvonice, se nám otvírá nádherný pohled severovýchodním<br />
směrem až k moři, ke starověké Antisse,<br />
do míst, kde v mýtických dobách moře vyplavilo zpívající<br />
Orfeovu hlavu a jeho lyru (foto 4). Podle tehdejšího zvyku<br />
ji lidé pochovali v nedaleké jeskyni, zasvěcené Dionýsovi<br />
a říká se, že od té doby na Lesvu slavíci zpívají sladčeji<br />
než kdekoli na světě. Ale to je již příběh šerého dávnověku,<br />
o kterém snad někdy příště.<br />
4<br />
23