jmenované bychom stavěli větší, ale nejspíše by tu pak ještě nestála budova urgentního příjmu a možná ani psychiatrie. Ještě jsem se nezmínil o velikém dluhu přeorganizovat náš systém atestačního vzdělávání lékařů na více centralizovaný moderní rezidenční systém, což byl můj velký sen od doby, kdy jsem měl možnost jako mladý rentgenolog v sedmdesátých letech pracovat v USA. Stále ještě čeká na svoji realizaci. Ovšem i dalších menších problémů je mnoho, a proto se musím již předem omluvit svému nástupci prof. Romanu Prymulovi za to, na co přijde velmi rychle sám, a to že nepřebere nemocnici zdaleka v tak ideálním stavu, jak se o ní často píše. Nemám rád módní termín „kostlivec ve skříni“, ale zbude jich tu po mně jistě mnoho. Před každým manažérem stojí vždy hory problémů, z nichž některé se řeší v hodinách, jiné ve dnech, týdnech či měsících, některé až po letech a pro některé se bohužel nenalezlo prozatím řešení žádné. A k tomu se přidává fakt, že tak, jak se problémy postupně z jedné strany řeší, z druhé strany plynule jiné přibývají, a člověk před sebou stále valí balvan, jehož velikost pulzuje a jen když je celková situace příznivá, nebo se zrovna dobře daří, tak se na čas zmenší natolik, že může nastat chvilková pohoda. Nechci rekapitulovat veškeré detaily, které se během mého funkčního období odehrály. Před závěrem a rozloučením bych však ještě rád tlumočil svůj skeptický pohled na příznivé hodnocení, které moji činnost v posledních letech provází. Nepovažoval jsem se nikdy ani zdaleka za nejschopnějšího člověka nebo za nejlepšího manažéra v naší nemocnici. Denně zde vídám lidi, kterých si vážím a kteří umí a znají mnohem více než já. To, jestli se mi něco povedlo, budiž proto prosím pokládáno jen za příklad a povzbuzení pro všechny, kteří o svých schopnostech zdravě pochybují. Jestli se to povedlo mně, tak potom má v podstatě šanci něco zlepšit a posunout dopředu každý. Návod, jak toho dosáhnout není sice univerzálně platný, ale některé základní věci jsou důležité. Člověk musí mít chuť něco dělat a občas překousnout určité nepohodlí. Je potřeba někdy dost pracovat, ale také řešit věci dle common sense („selským rozumem“), dívat se okolo sebe, jak je dělají jiní, hledat chyby u sebe a ne nad námi, nebát se o své postavení a osobní prestiž a chovat se alespoň trochu podle z módy vyšlého, ale přeci jen stále potřebného vyššího principu mravního, tj.odpovědně. Přeloženo do jazyka České kotliny „nehrabat pod sebe a nekrást“ a nestarat se jen o své věci. Jestli to osloví alespoň několik z těch mladých lidí, ke kterým jsem chtěl mluvit, bude to dobře. Při dlouhé příležitosti řídit po léta činnost a rozvoj FN HK jsem měl mnoho blízkých spolupracovníků, se kterými jsem se vídal velmi často. Vždy jsem ale považoval za své spolupracovníky i všechny lidi v nemocnici, kteří dobře pracovali a chovali se lidsky a profesně pozitivně. Jak s prvními, tak s druhými jsem byl mnohokrát ve sporu, nebo jsem dělal věci, o kterých si mysleli, že by bývaly měly být jinak. Ne vždy jsme nalezli společnou řeč hned, ale ať měl nakonec pravdu kdokoliv a kohokoliv záměr se uskutečnil, bylo to obvykle ku prospěchu <strong>nemocnice</strong> a nikdy mimo pravidla fair play. Velmi za to všem děkuji. Leoš Heger, 13. srpna 2009 Přijímací řízení na lékařskou fakultu 6 Ve dnech 26. května a 12. a 18. června proběhla celkem tři kola přijímacích zkoušek do 4 různých studijních programů otevíraných na naší fakultě. V letošním roce se hlásilo celkem 1777 uchazečů, kteří zaslali dohromady 2 063 přihlášek. Z nich bylo 1198 na studijní program Všeobecné lékařství, 536 na Zubní lékařství; na oba obory současně se hlásilo 286 uchazečů. Do bakalářských oborů Fyzioterapie a Ošetřovatelství – Všeobecná sestra se hlásilo 168, resp.161 uchazečů. Podmínky pro přijetí bez přijímacích zkoušek splnilo a na základě rozhodnutí děkana bylo přijato celkem 107 uchazečů (89 na všeobecné lékařství, 18 na zubní lékařství). K přijímacím zkouškám se dostavilo celkem 1417 osob. Na zajištění hladkého průběhu přijímacích zkoušek se bezprostředně podílelo více než 100 zaměstnanců fakulty! Na základě úspěšného složení přijímací zkoušky bylo následně rozhodnutím děkana přijato 280 uchazečů na všeobecné lékařství, 41 na zubní lékařství, 34 na fyzioterapii a 36 na ošetřovatelství. Vzhledem k tomu, že naprostá většina uchazečů si podává přihlášku na více než jednu fakultu, je pravidelně nutno přijmout podstatně vyšší počet uchazečů, než kolik je cílový počet studentů nastupujících do prvního ročníku. Toto se potvrdilo i v letošním roce, kdy se z přijatých posléze zapsalo na všeobecné lékařství 170, na zubní lékařství 32, na fyzioterapii 29 a na ošetřovatelství 29 studentů. Přejeme všem nově nastupujícím studentům, aby svého rozhodnutí nikdy nelitovali, aby během studia úspěšně získávali nové znalosti a dovednosti a v budoucnu jsme se s nimi setkali při slavnostních promocích v Praze. Prof. MUDr. Aleš Ryška, Ph.D. proděkan Foto I. Šulcová
Promoce lékařů v Karolinu Promoce bakalářek PROMOCE Ve dnech 13. a 14. července se v pražském Karolinu konaly slavnostní promoce letošních absolventů naší lékařské fakulty. Celkem letos opouš fakultu 121 nových všeobecných lékařů (z nich 19 zahraničních) a 35 nových zubních lékařů (z nich 8 zahraničních). Svá studia úspěšně ukončilo i 35 absolventek bakalářského studia ošetřovatelství. Jejich promoce se konaly poprvé mimo Karolinum, v areálu Matemacko-fyzikální fakulty UK na Malostranském náměs. Foto I. Šulcová 7
Change language