Rýmařovský horizont 21 - 2009 - Středisko volného času Rýmařov

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 21/2009Národní park Zion (stát Utah)Další den přišla na řadu zcela nová disciplína, vodní turistika. Co sipod tímto názvem představit, bylo do poslední chvíle zahaleno tajemstvím.Dopoledne jsme se přesunuli do NP Zion, kde se před námiotevřela zcela nová scenérie. Všude se rozprostíraly neskutečněvelké, ba přímo obrovské skalní formace. Každičká skála měla jinýtvar a jinou barvu. Bílé, růžové, červené i žluté pískovcové skály vypadalyjako obrovské hory těsta na vánočku, některé dokonce připomínalyobrovské zákusky, tažený závin nebo mřížkovaný koláč. Ažměl člověk chuť se zakousnout.My jsme sjeli do údolí, do turistického centra umístěného uprostřednárodního parku nad řekou Virgin River. Dopravu turistů dál do nitratajemného kaňonu zajišťovaly už jen kyvadlové autobusy. Úzká silnicevšak po deseti kilometrech jízdy skončila. Po písčité pěšině jsmeproto pokračovali dál pěšky. Jenomže za chvíli zanikla i ta pěšina.A než jsme se vzpamatovali, stáli jsme všichni po kolena ve vodě.Naštěstí ve vodě celkem teplé. Kam dál? Co teď? Vedoucí výpravy sejen usmíval. „Dál jdeme korytem řeky, tři kilometry proti proudu.Držte si fotoaparáty pevně a hlavně vysoko.“ Následné dramatickéklopýtání po kamenném dnu řeky odpoutalo veškerou naši pozornostod tajemné přírody. Všichni se soustředili už jen na vlastní rovnováhu.Voda některým za chvíli sahala až do pasu, menším až po prsa.Kdo klopýtl, skončil pod hladinou celý. Bylo to velmi komické. Načtyři hodiny jsme se stali radostnými dětmi. Překvapivá vodní turistikabyla nakonec pro všechny vydatným osvěžením na těle i na duchua přinesla radostnou atmosféru do dalších dnů.Zátočiny řeky Coloradoindiánskou rezervací. Uprostřed turistického ruchu se tu snaží uživitněkolik domorodých rodin. Ženy vyrábí drobné šperky, které prodávajíturistům, muži se ujali role průvodců. Kolem skromných indiánskýchsídel postávají v ohradách ovce a po prériích se volně prohánímenší stáda divokých koní - mustangů.Lake Powell - Page (Utah - Arizona)Skály Monument ValleyFota: archiv manželů SovišovýchSafari vozidlo pro výlet do Antelope CanyonuObrovské jezero Lake Powell vzniklo přehrazením řeky Coloradoa vybudováním přehradní hráze Glen Canyon Dam. Oblast je rájemzejména pro milovníky vodních sportů. My jsme ale dali přednost výletuotevřeným safari vozem. Poněkud dramatickou jízdou přes červenoupísečnou poušť a suchým korytem řeky jsme se dostali až kevstupu do jedné z nejkrásnějších, vodou a pískem vymletých stržíamerického Jihozápadu, do Antelope Canyonu. Za poledního sluncejsme v této úzké skalní průrvě, široké jeden až dva metry, hlubokésto až dvě stě metrů, byli znovu svědky neuvěřitelné hry barev a tvarů,zvýrazněných paprsky dopadajícího poledního slunce. Touto nádheroujsme se kochali až do chvíle, kdy náš průvodce, mimochodemkrásný štíhlý dlouhovlasý Indián, doplnil svůj výklad o počet turistů,které tu čas od času vyplaví náhlý příval vody. V tomto okamžikujsme přestali výklad sledovat a hledali jsme nejkratší cestu z kaňonuven.Monument Valley (Utah - Arizona)Na světě snad neexistují žádné jiné přírodní útvary, které by se takčasto objevovaly v hraných filmech nebo v reklamních šotech, jako jeMonument Valley (Údolí monumentů).V rozlehlé rovinaté červené pustině tu ze země vyrůstají ojediněléa impozantní kamenné masívy různých tvarů. Toto území je národníMy jsme se chtěli těmto nádherným skalním monumentům přiblížitna dosah. Vydali jsme se proto na dvouhodinovou okružní jízduotevřenými vozy s indiánskými řidiči-průvodci. Nikdo netušil, že senásledující doslova dobrodružnou jízdou můžeme stát i jakousi živousoučástí tohoto Divokého západu. Naše jízda totiž nebyla jen obyčejnoujízdou, byla to opravdu divoká jízda Divokým západem. My jsmevlastně ani nejeli. Řítili jsme se jako divocí mustangové napříč prérií,po písečných dunách a výmolech, které snad někdy dříve bylo možnénazývat cestami. Otevřená auta vytrvale skákala, ba přímo létalavzduchem. Za každým z nich se vznášela hustá oblaka červenéhoprachu, který se neúprosně lepil na zpocená těla i mezi zuby každéhoz nás. Drželi jsme se, jak to šlo. Rukama i nohama. Nikdo nechtělbýt hozen přes palubu. Nikdo se nechtěl stát trvalou součástí tétopouště. Kdo byl šikovnější, dokázal občas zmáčknout i fotoaparát,v domnění, že si domů odveze cenné záběry. Kdo se držet nedokázal(jako já), ten si soustavně otloukal kamerou obličej a modlil se zaalespoň jeden slušný záběr. Naštěstí bylo cestou i několik zastávekk rozhlédnutí i k filmování. Možná, že hlavním účelem těchto zastaveníbyly spíše sponzorské nákupy šperků od domorodých indiánskýchžen. Jedno takové zastavení jsme mohli alespoň využít ke skupinovémufotografování uprostřed nádherné scenérie obdivuhodnýchskalních monumentů.Ale o tom si s manželi Sovišovými budeme vyprávět zase v příštím vydání.Navštívíme také národní parky Mesa Verde, Arches, Tetona Yellowstone, podíváme se do Devils Tower, Badlands, Chicaga, naNiagarské vodopády a zamíříme do New Yorku. Zkrátka to vezmemepřes Středozápad USA až k východnímu pobřeží.Ve spolupráci s manželi Sovišovými připravil JiKo25