▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬☼▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬Možnost zasakování srážkových vod <strong>na</strong> lokalitě budoucí stavby(J.Schröfel)Relativně novým požadavkem investorů a objed<strong>na</strong>telů inženýrskogeologických průzkumůje vyšetření možnosti zasakování srážkových vod ze střech a zpevněných plochprojektovaných staveb do podloží.Je to požadavek hlavně v případech, kdy není reálně možné vybudovat přípojku kestávající dešťové (nebo jiné) ka<strong>na</strong>lizaci nebo kdy se projektované stavby vyskytují daleko odmožnosti <strong>na</strong>pojení <strong>na</strong> ka<strong>na</strong>lizaci. Jsou i případy, kdy stavební úřady podmiňují stavebnípovolení posouzením zasakování, protože nejsou kapacity pro jinou likvidaci srážkových vod.Vypadá to pouze jako technický problém, ale myslím, že se výz<strong>na</strong>mně dotýká životníhoprostředí. Za normálních okolností dochází k přirozenému vsakování (nebo odtoku) srážkovévody do půdy, ale s novou stavbou se podmínky výz<strong>na</strong>mně mění. Srážkovou vodu je potřeba<strong>na</strong> pozemku likvidovat, ale pokud možno přirozeným způsobem, aby se lokalita nestala„pouští“. Vodu bychom měli <strong>na</strong> lokalitě zdržet. Je mnoho možností jak dále vodu využít(užitková voda pro zalévání zahrad, požární nádrže apod.).Inženýrský geolog provádí v rámci průzkumných prací často sondovací práce typu kopanésondy (bagrované) a vrty. Již při průzkumu v rámci svého hodnocení lokality má představu ogeologické stavbě.16
Bohužel v této době většinou vyžadují odbory ŽP od projektanta staveb průzkum provsakování od autorizované osoby v oboru hydrogeologie. Nechci brát práci hydrogeologům,ale <strong>na</strong> základě zkušenosti myslím, že ve spěchu, který je při provádění IG průzkumů, nezbýváčas <strong>na</strong> pozvání oprávněné osoby. Navíc ta by se musela seznámit se vším, co již inženýrskýgeolog ví a zná. Samozřejmě hodnotí v rámci průzkumu otázky inženýrské hydrogeologie(úroveň a kolísání hladiny podzemní vody, odhad přítoku do stavební jámy, objednává ičerpací zkoušky, hodnotí agresivní účinky podzemní vody apod.). Hydrogeolog často nenírychle k dispozici.Projektant potřebuje další doporučení. Jak by měl vypadat vsakovací objekt. Může použítširokoprofilové vrty pro prováděné piloty, rýhy, studny. Jak propojit objekty vsakování.Použít kapacity pro vsakování – retence. Suché poldry. Jaké technologie vložit dovsakovacích objektů – vystrojení. Jak to bude s kontami<strong>na</strong>cí (lapoly <strong>na</strong> parkovištích). Dálepotřebuje informace o srážkách, přívalových deštích.Závěrem musí být informace, zda existuje možnost vsakování <strong>na</strong> lokalitě či nikoliv.Chtěl bych tímto příspěvkem jed<strong>na</strong>k iniciovat vznik instrukce (návodu), který by bylk dispozici odboru geologie MŽP a jednotlivým odborům, kde probíhá rozhodování o stavbě.Jed<strong>na</strong>k si myslím, že oprávněnou osobou by měl být jak inženýrský geolog, tak hydrogeolog.Mělo by se postupovat jednotně, opakovatelně a profesionálně. Byl bych rád, kdybych vásmohl v některém z dalších Zpravodajů UGA seznámit s „instrukcí“ a s tím, že odbor geologieMŽP toto akceptuje.Tímto vyzývám ČAH (myslím, že dr. Šeda <strong>na</strong> něčem podobném pracuje), aby pomohlsestavit kolektiv, který takové dílko pomůže vypracovat.Moje zkušenost je zatím tato:Pro stanovení možnosti zasakování provádím většinou vsakovací pokus ve velkémměřítku, který se bude blížit skutečné situaci <strong>na</strong> stavbě. Bagruji sondu (rýhu) většinou doreálné hloubky nebo blízké ke kolektorové hornině. Většinou se jedná o sondy do hloubky 2 –4.5 m o dalších rozměrech cca šířka lžíce bagru x 2 m. Sondu <strong>na</strong>plním vodou z cisterny (lejty)a měřím zasakování v čase v určitém režimu. V porovnání s geometrií připravím tabulky agrafy (<strong>na</strong>př. objemy za čas atd.). Podobně provádím nálevovou zkoušku v některém z vrtů IGprůzkumu. Zde však získávám většinou o řád horší koeficient filtrace. Měřítko? Kolmatace?Je to poměrně náročná práce, která vyžaduje nejen čas, ale problémy spojené s dopravouvody (rozbahněné terény, v zimě možnost zamrznutí). Např. pro průměrný průzkum <strong>na</strong>skladové haly vychází kalkulace <strong>na</strong> částku 30 – 35 tisíc Kč. Jedná se o šetření, kde je nutnézajištění výkopu (sondy) vzhledem k nebezpečí pádu osob, zvěře (další náklady).Závěrem:Prosím, pokud máte zájem o spolupráci, kontaktujte schrofel@fsv.cvut.czPokusíme se požádat o podporu dr. M. Holého.Pokud je toto pokořující pro obec hydrogeologů nebo pokud již podobná práce existuje,omlouvám se.▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬☼▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬17