Reburber - Národní technické muzeum

Tentýž model po ukončeném restaurování(Martina Chadimová, 2007)vyschnout, a teprve nakonec (po důkladném průzkumu a bez uspěchaných zásahů)modely opravovat. Nejhodnotnější kusy odvezl okamžitě do školního ateliéru, kdebyly restaurovány. Výraznou pomoc znamenaly také konzultace s dr. JaroslavemKlánem, odborníkem na mikrobiologii a toxikologii, který doporučil účinné dezinfekčníprostředky a postupy.I přes jisté zmatky, panující při záchranných pracích, došlo ke zničení jen několikanepříliš cenných modelů. Přeživší kusy pak byly v provlhlých stěnách Invalidovnypravidelně dezinfikovány až do doby převozu do strojírny depa na Masarykověnádraží, kde s pomocí odvlhčovačů a přitápění přes zimu vysychaly. Dřevěné a papírovémodely, u nichž nehrozilo poškození mrazem, byly umístěny všude, kde se dalo.Na konci října 2002 přišla na řadu také evakuace nezaplavených sádrových štukůa plastik z mezipatra.2003–2008 – světlo na konci tuneluJiž na sklonku roku 2002 začalo – díky iniciativě „SOS Archiv architektury“ a několikasponzorů – restaurování rozměrnějších modelů. Zároveň se rozbíhal programdlouhodobé finanční podpory odstraňování následků povodňových škod, který prosadiloa finančně zajišťovalo Ministerstvo kultury ČR, a to včetně vysoušení archiválií.Od jara 2003 nastala střízlivá, monotónní a dlouhodobá práce – byl vytvořensystém výběru modelů a plastik pro restaurování v dotyčném kalendářním roce,zdokumentován jejich stav, zpracován vzor výzvy pro restaurátory, byly soustředěnya vyhodnoceny nabídky a konečně proběhl výběr určitého restaurátora pro konkrétnímodel, završený podpisem smlouvy o dílo.Veškeré toto úsilí bylo bohatě vykoupeno okamžiky, v nichž se ze zabahněných sádrovýchzlomků, rozlámaných dřevěných tyček nebo hromádky papírových obdélníkůzačal vynořovat model nebo plastika v tušené původní kráse. Závěrečné konzultacebarevné retuše i finální adjustace bohatě vynahradily nepohodlí evakuačních pracínebo zoufalství nad téměř zničeným modelem. Na některých objektech jsou sicestopy povodní přes veškerou snahu stále zjistitelné, jsme však důslednými zastáncirespektování dějin předmětů a nepřikrášlování skutečnosti.Před cílemDnes jsou restaurovány do plně vystavitelného stavu všechny důležité modelya plastiky, poškozené při povodních. Za všechny jmenujme sádrový model tympanonunad jevištěm Národního divadla a dvojici předlohových sádrových modelů trigna jeho atice, velký sádrový model pražského Rudolfina na původních mramorovýchdeskách, více než dvě desítky sádrových předlohových plastik pro prvorepublikovouvýzdobu veřejných budov nebo soubor dřevěných a papírových modelů československýchpavilonů na meziválečných světových výstavách v Paříži a New Yorku. Mnohéz nich se zcela jistě stanou ozdobou nově připravované expozice architektury, stavitelstvía průmyslového designu. Úsilí a prostředky, které byly na jejich záchranuvynaloženy, se v konečném součtu vyplatily.stalo se[21]