zobrazit/uložit PDF - Národní archiv

škole ředitel František Nedbal a novým správcem se stal Oldřich Bár. V roce 1958 byla škola rozšířena natrojtřídní, protože počet žáků stoupl na 72 a pro nedostatek učeben se vyučovalo ve dvou směnách. K 1. září1960 byl Oldřich Bár přeložen na OSŠ do Hradce. Ředitelem školy byl jmenován Antonín Pořízek. V roce 1960 bylazahájena GO školní budovy s přístavbou nové učebny a sociálního zařízení. Na základě rozhodnutí ONV v Opavěbyla k 1. září 1962 zrušena škola v Mikolajicích a žáci z této jednotřídní školy byli převedeni do ZDŠ veŠtáblovicích. Na žádost rodičů žáků z Mikolajic však byla v obci ponechána elokovaná třída, žáci 4. a 5.ročníku dojížděli do ZDŠ ve Štáblovicích. V únoru 1964 se ředitel štáblovické školy Antonín Pořízek odstěhovaldo Chuchelné a jeho funkci do konce školního roku převzala Blanka Utěkalová, tu pak vystřídal nový ředitelJosef Horák. V roce 1968 počet žáků klesl na 52 a škola byla přeorganizována na dvoutřídní. Při stranickýchpohovorech v roce 1970 byl Jan Horák vyloučen z KSČ, zbaven funkce ředitele a do školských služeb jižnenastoupil. Po jeho odchodu byla ředitelkou jmenována Anna Mrůzková, která na škole působila až do roku 1979.V květnu 1945 byl založen ČSM a začala fungovat veřejná obecní knihovna. Kulturní činnost v obcizabezpečovala místní osvětová rada (od roku 1950 Osvětová beseda). Koncem roku 1946 byl znovu zřízenspořitelní a záloženský spolek - kampelička. Svou činnost obnovily nebo nově začaly rozvíjet spolky: divadelníspolek "Svatopluk", tělovýchovná jednota Sokol, sbor dobrovolných hasičů (později ČSPO), lidová mysliveckáspolečnost a postupně další v NF zastoupené masové organizace, jako SČSP, Svazarm, ČSZO, ČSŽ, SRPŠ, SSM, POSSM, ČSČK. V roce 1970 bylo ustanoveno Myslivecké sdružení "Pokrok Štáblovice" zahrnující honitby na k. ú.Štáblovice a Uhlířov.Z politických stran v obci po roce 1945 působily ČSL, ČSNS a KSČ, po únoru 1948 se KSČ stala jedinouvedoucí politickou stranou.V roce 1948 byl instalován místní rozhlas a provedena byla GO střechy na budově NŠ. V roce 1955 byla opravenastará MŠ a část zámecké budovy. Postupně se začala rozvíjet také soukromá výstavba a opravy rodinných domků. Vletech 1961 - 1964 byl postaven vodovod, adaptována byla ZŠ (přístavba třídy a sociálního zařízení), proběhlaúprava zámeckého parku, svépomocí byla postavena zděná čekárna, upravena byla cesta k osadě Vendelín. Dále bylarealizována výstavba kanalizace, GO budovy zdravotního střediska a MŠ. Od roku 1965 bylo započato s adaptacínejvíce poškozených místností zámku, byl zřízen sál i s jevištěm. V roce 1967 byla slavnostně předána doužívání novostavba prodejny Jednoty, dokončena byla rekonstrukce pohostinství v zámku, provedena regulacepotoka a část kanalizace, obnovena byla fasáda místního kostela. V rámci zvelebování obce se provedlarekonstrukce elektrického vedení v celém zámku, opravena byla fasáda nádvoří zámku. Zároveň byla zahájenavýstavba nové požární zbrojnice na místě staré demolované budovy. V roce 1976 byla dokončena výstavbaSokolovny, opravena byla fasáda na budově ZŠ. Od 1. ledna 1978 byl zámek předán Slezskému muzeu v Opavě.Kancelář MNV byla přestěhována ze zámku do budovy č. p. 122.Obec měla po roce 1945 autobusové spojení na trase Opava - Vítkov a poštovní úřad s telefonním spojením. Obcívede také železniční trať. Pošta byla v roce 1970 přestěhována do nové budovy požární zbrojnice.Od roku 1950 fungoval u MNV matriční úřad pro obce Štáblovice, Mikolajice, Uhlířov, Dolní Životice a Lipinu. K1. červenci 1961 byly všechny obce zařazeny do obvodu matričního úřadu v Opavě. Po roce 1945 museli občanénavštěvovat obvodního i zubního lékaře ve zdravotním středisku v Dolních Životicích, od roku 1960 bylo zřízenopro občany Štáblovic zdravotní středisko v Melči, odkud dvakrát týdně dojížděl obvodní lékař a ordinoval vbývalé správní budově u zámku.K pamětihodnostem obce patří původně renesanční zámek, který vznikl přestavbou starší tvrze ve druhé polovině16. století, a to zásluhou Kašpara Rotmberka z Ketře. Patrně za Jana Lescouraulta, jenž držel štáblovickýstatek v letech 1654 - 1666, byl přebudován v barokním stylu. Svou nynější pozdně barokní podobu pak objektzískal v druhé polovině 18. století za Sobků z Kornic.Štáblovická farnost byla zřízena již ve středověku. V době reformace ji však spravovali luteránští pastoři. Potřicetileté válce byla zrušena a zdejší chrám sv. Vavřince se stal filiálním kostela ve Slavkově. Až v dobějosefínských reforem se obec stala sídlem lokálního kaplanství (1786), které bylo v roce 1855 povýšeno nasamostatnou farnost. Budova renesančního kostela sv. Vavřince prošla řadou přestaveb a adaptací, jež úplněsetřely jeho originální podobu. Za zmínku stojí soubor figurálních renesančních náhrobníků.Národní výbory vznikaly ilegálně již za německé okupace jako orgány národně osvobozeneckého boje. Dne 4.prosince 1944 byl vydán dekret prezidenta republiky č. 18 Úředního věstníku čs., ve kterém bylo stanoveno, abyna osvobozeném území byly vytvořeny jako orgány lidové správy národní výbory.Vymezení rozsahu působnosti, základní zásady volby a pravomoci národních výborů byly zakotveny v Košickémvládním programu. Národní výbory tu byly definovány jako orgány zastupitelské a orgány veřejné správy ve všechjejích oborech, které v obvodu své působnosti spravují všechny veřejné záležitosti.Podle uvedených norem byly po osvobození republiky ustanoveny národní výbory. V obcích s převahouněmeckého (národně nespolehlivého) obyvatelstva byly dočasně zřízeny místní správní komise.V období před parlamentními volbami v březnu 1946 byly jednotlivé politické strany Národní fronty zastoupeny vnárodních výborech paritně. V roce 1946 bylo jejich zastoupení upraveno dle výsledků těchto voleb.Do roku 1948 nenastaly v organizaci a rozsahu působnosti národních výborů žádné podstatné změny s výjimkourozšíření kompetence o některé nově přidělené agendy. Po únoru 1948 bylo postavení národních výborů zakotveno vÚstavě 9. května. Členové národních výborů byli ustavováni jmenováním akčními výbory Národní fronty.Důležitý předěl ve vývoji národních výborů znamenalo vydání ústavního zákonač. 12/1954 Sb. o národních výborech, zákona č. 13/1954 Sb. o národních výborech a zákona č. 14/1954 Sb.o volbách do národních výborů. Národní výbory tu byly definovány jako orgány státní moci a správy pracujícíholidu, jejichž úkolem je řídit hospodářskou a kulturní výstavbu ve svých obvodech. Citované zákony současněurčovaly způsob volby národních výborů a délku funkčního období. Ve své činnosti byly řízeny vládou a výkonnýmorgánem byla rada národního výboru. Volby dle těchto ustanovení se uskutečnily 16. května 1954 a 19. května1957.Dalším mezníkem ve vývoji národních výborů se stal rok 1960, kdy byla přijata celá řada zákonů určujícíchpostavení těchto orgánů státní správy a moci směřujících k dalšímu zdokonalení jejich činnosti. Vedle zákona č.36/1960 Sb. ze dne 9. dubna 1960 o územním členění státu, ústavního zákona o volbách do Národního shromáždění aSlovenské národní rady a ústavního zákona č. 35/1960 Sb. o národních výborech a jim odpovídajících zákonůč. 37/1960 Sb. a č. 38/1960 Sb., v nichž se zdůrazňovala zejména odpovědnost poslanců vůči voličům, byl dne 25.května 1960 přijat nový zákon o národních výborech č. 65/1960 Sb., který nahrazoval doposud platný zákon z rokuStrana 3/85