tady - are we bastards?!

S. Barracuda – Pouliční ekonomická II2012, Azurit KingdomKdybyste se mě na Sergeie Barracudu zeptali někdy dva týdny nazpět, nadzvedl bych ledatak obočí. Jeho prvotina Pouliční ekonomická šla absolutně mimo mě a celkem nedávný singleŠéfuj, přestože vyvolal celkem veliký boom, mi nepřišel jako nic jiného, nežli jako pokus o to, svéztse na jedné z vln současného amerického rapu. Uvěřitelnost Barracudových textů mi byla celkemukradená, zajímá mě přinos a ten mi přišel víceméně nulový. Jediné, co se klukovi nedalo upřít,byla vůle mít své dílo co nejlepší a věnovat mu potřebný čas a péči, což potvrzuje i pár beatů získanýchod Lexe Lugera. Výsledek mě proto, i přes všechno zmíněné, zajímal.Vzhledem k tomu, že čtete tip na desku, tak je vám asi jasné, jak to nakonec dopadlo. Zůstal jsemstát s otevřenou hubou a nedokázal uvěřit tomu, že zrovna Barracudovi se podařilo, co český rapzpravidla zatím nedokázal a to být světový. Ačkoli texty až příliš připomínají to, co leze z různýchamerických MCs, nestříká z Barracudy trapnost jako u většiny ostatních tuzemských pokusů otvrdý rap. Přesto je dobré si nadhled zachovat...Dobré desky poznám i podle toho, že postupně přicházím na chuť jiným skladbám, nežli se milíbily zpočátku a své náboje nevystřílí během prvních poslechů. U Barracudy tohle platí na sto procenta s každým poslechem mám jiného favorita. V tuhle chvíli to je nejspíš Ice Cube a ZásobujuBlok. Jediné, co mi však zdařilý a hlavně překvapivý výsledek kazí, je hostování Pastora a Adyose,kteří též přizvanému Smackovi či Delikovi nešahají ani po kolena... - FWSHPLAY MEArchitects – Daybreaker2012, Century MediaBritští Architects se předposlední deskou uchýlili k melodickému rocku, za který by se nemuselastydět ani odpolední rádiová show na Evropě 2. Metalové kořeny byly pryč, takže původnífanoušci a kritici brblali. Když kapela oznámila novinku Daybreaker a dala slib, že se ke svépůvodní tváři vrátí, zavládlo nadšení. To, že nejde o lež, brzy potvrdil i single These Colours DontRun, který vyšel celkem dlouho před vydáním novinky.Dnes je Daybreaker již na pultech obchodů a internet spolu s časopisy se hemží nadšenýmirecenzemi. Architects se totiž podařilo vytvořit derivát právě posledních dvou alb. O agresivnípasáže a nasraný řev není nouze, avšak přeslazeným melodickým refrénům či rovnou baladámse také nevyhnete. Nejde však naštěstí o ten „dobře známý“ metalcore, kterého má už každý dost.Na Daybreaker přísahají i ti, kterým tento žánr jinak nevoní. Kromě instrumentální vyzrálosti členůza tím stojí nejspíš i skvělá atmosféra, která se deskou táhne a dává jí unikátní tvář. Architectsudělali všechno proto, aby neztratili, jak své nové, tak své staré fanoušky, a to se jim podle všehotaké podařilo.Na desce se nachází i pár hostů, konkrétně Olie Sykes ze zpřátelených Bring Me TheHorizon nebo Jon Green z Deez Nutz. Novinkou se Architects vyšvihli na vrchní příčky, nějaké tojméno si samozřejmě již udělali, ale Daybreaker je zatím podle všeho může dostat mnohem dál.Bravo! - FWSHPLAY ME