A bersdorf viz Horní Ves, o. Opava - Staré Sovinecko

1980 m.č., 1976 připojena m.č. Dívčí Hrad, 1991 odloučeny jako sam. obce Dívčí
Hrad, Hlinka a Slezské Pavlovice.
M: 1681
O s o b l a h y,
O s o b l a v a,
O s o b l a v i a viz Osoblaha, o. Bruntál
O s p i t viz Zejpy, o. Šumperk
O s s e c,
O s s e k,
O s s e k a viz Osek nad Bečvou, o. Přerov
O s s m e r i t z viz Nasobůrky, o. Olomouc
O s s o b l a v i a,
O s o b l a v a viz Osoblaha, o. Bruntál
O s t a s c h o w i t z,
O s t a s c h o v i t i u m,
O s t a š o v i c e viz Hostašovice, o. Nový Jičín
O s t c a viz Oskava, o. Šumperk
O s t e r viz Ostrovy, s. Olomouce
O s t r a viz Moravská Ostrava, s. Ostravy a Ostrovy, s. Olomouce
OSTRÁ HORA, o. Bruntál
Č. od 1871 Ostrá Hora; n. 1785-1945 Schärfenberg, 1798-1846 Scharfenberg, 1869
Scherfenberg.
Od 1850 stále osada Bohušova.
M: 1785 (Bohušov)
OSTRAVA - statutární město, o. Ostrava
1946 název Moravská Ostrava upraven na Ostrava
s.o. Ostrava-výhocd, Ostrava-západ, 1949 Ostrava; o. Ostrava.
Jádrem Ostravy je Moravská Ostrava, k níž v r. 1924 připojeny Hrabůvka,
Mariánské Hory, Nová Ves, Přívoz, Vítkovice a Zábřeh nad Odrou. Podléhala stále
okresu a okresnímu soudu v Moravské Ostravě. R. 1941 tento okres zrušen a
Moravská Ostrava se stala statutárním městem, jehož název změněn 1946 na
Ostravu. R. 1941 připojeny k ní od okresu Frýdek všechny obce soudního okresu
Slezská Ostrava, totiž Heřmanice, Hrušov, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky,
Michálkovice, Muglinov, Radvanice s Lipinou, Slezská Ostrava a z okresu Místek
Nová Bělá, Stará Bělá, Hrabová a Výškovice. Po stránce soudní příslušnosti
náležely obce na slezské straně pod okresní soud Slezská Ostrava, přejmenovaný
1945 na Ostrava-východ, obce na moravské straně pod okresní soud Moravská
Ostrava, přejmenovaný 1945 na Ostrava-západ.
1949 části:
I - Moravská Ostrava, II Přívoz, III Mariánské Hory, IV Nová Ves, V Zábřeh
nad Odrou, VI Hrabůvka, VII Vítkovice, VIII Slezská Ostrava, IX Muglinov, X
Hrušov, XI Heřmanice, XII Michálkovice, XIII Radvanice, XIV Kunčičky, XV