MYSLIVECKÁ KONFERENCE 2007 - Liberecký kraj

jedinců zimní období nepřežije, pak je naprosto zřejmé o co se připravujeme, když je včas
neodlovíme.
Další nezanedbatelná výhoda včasného provedení odstřelu je snížení loveckého tlaku ke konci
doby lovu, což znamená větší klid v honitbě bezprostředně před zimním obdobím. Mimo to je
u srnčat koncem léta a začátkem podzimu skutečně ještě podstatně snazší posoudit jejich
tělesný vývoj, kondici a zdravotní stav než později po přebarvení do zimní srsti. Průběh
přebarvování během měsíce září popř. října přitom může dobře posloužit jako dodatečné
průběrové kritérium (obrázek).
Včas provedený průběrný odstřel představuje důležité preventivní opatření proti rozšiřování
parazitárních onemocnění. Jak výsledky našich vyšetřování ukazují, jsou slabá srnčata
většinou podstatně více napadena parazity než silnější kusy. V mnoha případech je právě silné
parazitární napadení příčinou jejich opožděného vývoje. Takové kusy se stávají potenciálním
zdrojem šíření parazitů v honitbě a jejich odstranění v co nejčasnějším termínu má velký
význam pro udržení dobrého zdravotního stavu ostatní srnčí zvěře.
2. Řádné zimní krmení jako další hlavní předpoklad správného mysliveckého
hospodaření se srnčí zvěří
V myslivecké péči o srnčí zvěř hraje zimní krmení velmi důležitou roli. Abychom však mohli
dát jednoznačnou odpověď na otázku, do jaké míry je krmení srnčí zvěře skutečně potřebné a
účelné, pak musíme nejprve jasně definovat jeho cíle.
V dnešní kulturní krajině nežije srnčí zvěř ve svých původních přirozených podmínkách, ale
je nedílnou součástí člověkem intenzivně obhospodařovaného ekosystému. Zimní krmení
přitom umožňuje její efektivnější myslivecké obhospodařování. V tomto ohledu má dvě
základní funkce:
- Zlepšení potravní situace srnčí zvěře v době vegetačního klidu a tím i zvýšení ekologické
únosnosti jejího životního prostředí v období se sníženou přirozenou nabídkou potravy.
- Umožnění prostorového soustředění srnčí zvěře na vhodných místech s nižším
nebezpečím vzniku škod.
Nezbytným předpokladem pro dosažení cíle zimního krmení, to znamená zvýšení efektivity
mysliveckého obhospodařování zvěře, je jeho správné provádění. Přitom je nutné vycházet z
fyziologických potřeb krmené zvěře a podmínek životního prostředí. Významnou roli přitom
hraje správné načasování začátku a ukončení krmení, které závisí v prvé řadě na klimatických
podmínkách a přirozené potravní nabídce. Z fyziologického hlediska je důležité, aby srnčí
zvěř měla ještě před začátkem zimy dostatek plnohodnotné potravy, aby si mohla pomocí
intenzivní přeměny energie přijaté v potravě a jejím ukládáním v těle ve formě tělesného tuku
(běli) vytvořit dostatečné energetické rezervy na zimní období. Zvýšené ukládání zásob
energie v podzimním období a jejich postupné odbourávání během zimy je v organizmu
řízeno hormonálně. Srnčí zvěř, která má dostatečné zásoby energie v tukové tkáni, se sice
v zimě neobejde bez pravidelného příjmu potravy, ale může lépe překonávat zvlášť nepříznivé
povětrnostní podmínky. Kritická situace nastává často v závěru zimního období a počátkem
jara. V této době dochází u srnčí zvěře v důsledku její všeobecně intenzivnější látkové
výměny a větší pohybové aktivity k podstatnému nárůstu potřeby energie. Přitom u srnců se
začíná již projevovat počátek teritoriálního chování a u mladých kusů (srnčat) nastává opět
intenzivní tělesný růst. U dospělých srn hraje zvýšenou roli již pokročilá březost. Srnčí zvěř
6