Studijní materiál k předmětu „Systém a evoluce rostlin“ – část sinice ...

Studijní materiál k předmětu „Systém a evoluce rostlin“ – část sinice a řasy
kapitoly, které z časových důvodů nebyly uvedeny na přednášce
Říše: Plantae (rostliny)
- donorem chloroplastu – jednobuněčná sinice, primární endosymbioza, chloroplasty – 2
membrány
Podříše: Biliphytae
- rovnoběžně uspořádané tylakoidy s fykobilizomy, škrobová zrna uložena v plazmě
Oddělení: Glaucophyta
- obsahují místo chloroplastu endosymbiotickou sinici - cyanela (důkaz endosymbiotické
teorie)
Cyanophora paradoxa
Oddělení: Rhodophyta (ruduchy, červené řasy)
- stélka: kokální, heterotrichální (zdánlivě pletivná), listovitá jednovrstevná (Porphyra)
- nikdy bičíkatá stádia, nikdy pravá pletivná stélka
- póry mezi sousedními buňkami
- BS: pektiny, část.i celulóza, případně 1,3-xylan
+ slizovité látky povahy sulfátových polysacharidů (tvoří až 70 % sušiny BS),
varem bobtnají – koloidní roztok
AGAR (Gelidium, Gracillaria) – využití: agarové bakteriologické půdy
(většina baktérií nerozkládá, zavedl již R.Koch)
KARAGEN (Chondrus, Gigartina) – využití: tužidlo v mlékárenských
výrobcích, farmacie
- asimilační barviva: chlorofyl a+d, a- i b-karoten, zeaxantin, lutein
fykocyanin a fykoerytrin ve fykobilizomech
- zásobní látka: florideový škrob, v cytoplazmě mimo chloroplast
- chloroplasty: nemají obal ER, 2 lipoproteinové membrány, hvězdicovitý tvar s pyrenoidem
(Bangiophyceae) nebo elipsoidní tvar bez pyrenoidu (Florideophyceae, Cyanidiophyceae)
tylakoidy rovnoběžné, nikdy nesrůstají
- rozmnožování: vegetativní – rozpad stélky
nepohlavní – dělení buněk – jednobuněčné
aplanospory (monospory) – produkují monosporangia
pohlavní – oogamie specifického typu – oplození karpogonu (samičí
pohlavní orgán – zde i gameta) nepohyblivými spermaciemi
(vznikají ve spermatangiích – samčí pohl.orgány)
rodozměna: izomorfická (Polysiphonia)
heteromorfická (Porphyra, Batrachospermum)
vsunuta 2n fáze karposporofytu (gonimoblasty)
- ekologie: většinou mořské, sladké vody (200 druhů) – citlivé na znečištění, tekoucí vody,
proudivé úseky, stabilní substrát, některé druhy aerofytické
Třída: Cyanidiophyceae
- jednobuněčné, tvorba endospor, mixotrofní výživa, extremofilní – termální sirné prameny
Cyanidium
Galdieria sulphuraria (Soos)

Třída: Bangiophyceae
Porphyra – pěstuje se v Japonsku a v Číně - potravina
Porphyridium – červené povlaky na zdi, nebo půda
Třída: Florideophyceae
Batrachospermum, Lemanea, Hildenbrandia, Audouinella
Podříše: Viridiplantae (zelené rostliny)
- tylakoidy srostlé v lamely (u vyšších rostlin v grana), chybí fykobilizomy, obs.chlorofyl
a+b, škrobová zrna v chloroplastech
Vývojová linie: zelené řasy (Chlorophytae)
- BS vzniká z fykoplastu po mitóze (mikrotubulární systém tvořící buněčnou přepážku),
v rodozměně převládá sporofyt, slepá vývojová linie
- odd. Chlorophyta
Vývojová linie: Streptophytae
- BS vzniká z fragmoplastu po mitóze (mikrotubuly z mitotického vřeténka), haplontní
životní cyklus u parožnatek; u mechorostů haplo-diplontní (převažuje gametofyt), u
cévnatých rostlin haplo-diplontní (převažuje sporofyt)
- odd. Charophyta (parožnatky), mechorosty a cévnaté rostliny
Odd. Chlorophyta (zelené řasy)
- všechny typy stélek, buňky jedno- nebo mnohojaderné
- barviva: chlorofyl a+b, β-karoten, xantofyly (lutein, zeaxantin, violaxantin,
anteraxantin, neoxantin, u tř.Ulvophyceae sifonein, sifonoxantin)
- povrch – plazmatická membrána (gamety, zoospory) nebo pevná BS
- BS: u nepohyblivých – celulózní (+ amorfní látky: hemicelulózy, pektiny)
u bičíkatých – chlamys z glykoproteinů
- chloroplasty: 2 membrány, tylakoidy srostlé v lamely po 2-6 (stejnocenné rovnoběžné
tylakoidy) ale netvoří grana, obsahují pyrenoidy a škrobová zrna, někdy stigma
- bičíky: většinou 2 nebo 4 stejné bičíky (9+2 – obvodové a centrální páry mikrotubulů
– jako u ostatních eukaryot) - bičík zakotven v buňce bazálním tělískem (kinetozom),
různé orientace kinetozomů a mikrotubulárních kořenů
- zásobní látka: škrob (někdy mannan a xylan)
- rozmnožování:
nepohlavní – dělení buněk:
bičíkovci – schizotomie – podélné dělení rýhou z obou konců buňky
kokální – cytogonie – dceřinné buňky vznikají uvnitř mateřské
trichální – cytotomie – dělení veget.b.
pohlavní – izo- a anizogamie – planogamety se tvoří
v nespecializovaných buňkách, kopulace po náhodném setkání 2 gamet
opačného ladění ve volné vodě, někdy mají funkci gamet veget.b.-hologamie
(Volvox)
oogamie – gamety se tvoří v oogoniích (oosféry) anteridiích (spermatozoidy)
- gamety vznikají na stejných jedincích (oboupohlavní druhy, monecické) nebo na
odlišných jedincích (druhy jednopohlavní, diecické)

- zpravidla haplonti (meioza probíhá již při klíčení zygoty), u někt.tříd haplo-diplonti
(Cladophorophyceae, Ulvophyceae)
Třída: Prasinophyceae
- volně žijící bičíkovci, bez BS – nahrazena organickými šupiny
- dělení buněk – schizotomie, xantofyl prasinoxantin
Třída: Ulvophyceae
- stélka trichální, heterotrichální, sifonokladální, sifonální
- rozmnožování: fragmentací stélky, nepohlavně 2-4 bičíkaté zoospory, pohlavně izo- I
anizogamie
Ulothrix zonata (kadeřnatka) – trichální stélka, bentos čistých potoků a řek
Ulva lactuca (porost locikový) – mořská řasa, ploše listovitá stélka (vel.až 100 cm),
dvouvrstevná, z pseudoparenchymatických buněk
Třída: Cladophorophyceae (žabovlasovité)
- stélka sifonokladální, žc haplo-diplontní, izomorfie
Cladophora (žabí vlas) – mořské I sladkovodní druhy, C. glomerata – tekoucí vody, přirostlá
na kamenech, větvená vlákna
Třída: Bryopsidophyceae (trubicovky)
- sifonální stélka (mnohojaderná, cenocytická), rozvětvená, specifické xantofyly:
sifonein, sifonoxantin, žc haplo-diplontní
Caulerpa – heteroplastický rod (obsahuje chloroplasty i amyloplasty)
Třída: Trentepohliophyceae
- vláknitá stélka, rozmnožování fragmentací vláken, zoospory nebo izogamie
Trentepohlia – krátká vlákna, červenooranžové zbarvení, aerofytické řasy (skály, zdivo, kůra
stromů, T. jolithus – žulové kameny v údolí horských řek, voní po fialkách, T. umbrina – kůry
stromů, skály
Třída: Trebouxiophyceae (Pleurastrophyceae)
- stélka jednobuněčná, vláknitá, bičíkovci chybějí, rozmnožování zoospory nebo aplanospory,
u někt.druhů zjištěno i pohlavní r., terestrické a aerofytické řasy častou složkou lišejníků
(Trebouxia)
Chlorella – miskovitý chloroplast, hladká BS, stojaté vody, půda
Třída: Chlorophyceae (zelenivky)
- převážně sladkovodní zástupci s různým typem stélky a rozmnožování, někdy tvoří kolonie,
palmelová stádia (klidové stádium ve slizové kolonii) nebo cenobia (rozmnožuje se
dceřinnými cenobiemi) – někdy funkční diferenciace buněk (Volvox)
- často vyvolávají vegetační zbarvení vody
Chlamydomonas – stojaté a tekoucí vody, půda, 2 bičíky
Volvox (váleč) – monadoidní stélka, kulovitá cenobia, výběžky protoplastů sousedních buněk
komunikují se sousedními buňkami pomocí plazmodezmat, stojaté vody
Scenedesmus – cenobia (4,8-16 buněčná), výběžky BS druhově charakteristické, stojaté vody
Hydrodictyon – válcovité buňky srostlé v nepravidelnou síť, plankton stojatých vod

Pediastrum – 4-128 b.cenobia ve tvaru hvězdice, plankton rybníků a tůní
Oedogonium – trichální stélka, nevětvená, stojaté vody, vždy pod hladinou (submerzní)
Apathococcus (Pleurococcus) (zrněnka) – kulovité buňky, aerofytická řasa, kůra, skály
Draparnaldia – heterotrichální stélka v řídkém slizu, tůně a potoky, čisté vody
Odd. Charophyta (parožnatky)
- stélka monadoidní, kokální, vláknitá, pletivná
- chloroplasty: 2 membrány, stavba podobná jako u odd. Chlorophyta
- barviva: jako u Chlorophyta
- zásobní látka: škrob
Třída: Charophyceae (parožnatky)
- stélka pletivná makroskopická 10-50 cm, kauloid nese přesleny bočních větví, růst
zajišťuje apikální, internodální (prodlužování) a uzlinová buňka
- inkrustace BS CaCO3 - kalcifikace stélek – podíl na tvorbě travertinu
- rozmnožování: fragmentace stélky, rozmnožovací tělíska nebo pohlavní proces -
oogamický, gametangia vznikají v paždí bočních větévek (anteridia – mnohobuněčné
útvary oranbžové barvy, oogonia obalena vrstvou buněk s korunkou), šroubovitě
vinuté spermatozoidy, po meioze klíčí mladá rostlina – prochara – připomíná
prvoklíček mechorostů
- fosilní zygospory parožnatek = gyrogonity (spodní křída)
Chara – kalcifikovaná pletivná stélka
Nitella – jemnější pletivná nekalcifikovaná stélka
Třída: Zygnematophyceae (spájivky)
- jednobuněčné nebo vláknité řasy, absence bičíků, vnitřní vrstva BS celulózní, vnější
slizovitá
- rozmnožování pohlavní – konjugace (spájení) – jako gamety vystupují a splývají celé
protoplasty, žc.haplontní, vegetativně rozpadem vláken, nepohlavně – dělení buněk
Řád: Zygnematales (jařmatky)
- stélka vláknitá nevětvená, konjugace skalariformní (splývání protoplastů buněk
růz.vláken, konjugační kanálek) nebo laterální (splývání protoplastů buněk 1 vlákna
vedle sebe)
Spirogyra (šroubatka) – šroubovitě vinuté nástěnné chloroplasty
Zygnema – 2 hvězdicovité chloroplasty, mezi nimi jádro
Řád: Desmidiales (krásivky)
- buňka ze 2 zrcadlově stejných dílů – semicel – mohou být odděleny zářezem –
isthmus (Desmidium, Cosmarium, Staurastrum)
- chloroplasty 2, mezi nimi jádro
- rozmnožování: dělení buněk – každá buňka si vytvoří novou semicelu
konjugace – ve slizovém obalu
Desmidium, Cosmarium, Staurastrum – stojaté vody, zejména rašeliniště