Kapitola 1 2 Vznik <strong>Historie</strong> <strong>povodní</strong>: <strong>povodní</strong> Proč <strong>na</strong> <strong>českém</strong> povodně <strong>území</strong> přicházejí Praha a povodně Řada uvedených zásahů do řek a následných odlišných dopadů pravidelně se opakujících <strong>povodní</strong> se odehrála i <strong>na</strong> Vltavě v Praze. Historické povodně Povodně byly vždy součástí života v Praze. Řeka se před nástupem prvních regulací rozlévala obvykle dvakrát do roka mimo své koryto. Změnu tohoto stavu přineslo přehrazení řeky pevnými jezy a náhony, které zmenšily spád řeky. Tím poklesla její „unášivá síla“ a <strong>na</strong>d jezy se začaly usazovat písky a štěrky, čímž se postupně zvedalo říční dno i hladi<strong>na</strong>. Ta se zvýšila až o 3 – 3,5 m. Množství sedimentů v řekách, které jsou důsledkem splachové eroze, se zvyšovalo spolu s odlesněním a vyšší hustotou osídlení v povodí Vltavy. Důsledkem budování jezů bylo dále umělé vzdutí hladiny a následné zvětšení záplavových ploch, které byly postupně v 18. a 19. století zasypávány a <strong>na</strong>vyšovány (<strong>na</strong> některých místech došlo k zúžení koryta až o 40 m). [Kotyza, Cvrk, Pažourek, 1995] Bradáč z bývalého Juditi<strong>na</strong> mostu u kláštera křižovníků – po staletí sloužil k měření velikosti <strong>povodní</strong>: „Když voda k Bradáčovým vousům posahuje, tu o<strong>na</strong> Pražanům až pod krk jde, a když Bradáčovi do huby teče, tu je z bytů vyhání“. Jen několik největších <strong>povodní</strong> dosáhlo až <strong>na</strong>d Bradáčovu pleš. Povodeň z roku 2002 patří mezi ně. Zdroj: Wikipedia, otevřená encyklopedie Stra<strong>na</strong> Definitivní projekt regulace Vltavy uvnitř města vznikl po katastrofální povodni z roku 1890. Jed<strong>na</strong>lo se o generální projekt splavňovací komise, který byl podpořen odpovídajícím fi<strong>na</strong>nčními prostředky. Práce zahrnovaly pevné a spojité zpevnění břehů nábřežními zdmi, rušení jezů, mlýnů i celé skupiny ostrovů a vodních ramen v Petrské čtvrti a v neposlední řadě také ka<strong>na</strong>lizaci řeky pohyblivými jezy, komorovými plavidly a propustmi. Změny se samozřejmě musely odrazit i ve zvýšené frekvenci velkých <strong>povodní</strong> v Pra- ze od 16. století. Rozdíl je patrný zejmé<strong>na</strong> ve vztahu k známé plastice tzv. Bradáče, ke které se voda v 15. století dostala asi třikrát, zatímco v 16. století to bylo už nejméně jedenáctkrát. [Kotyza, Cvrk, Pažourek, 1995] Celkem bylo <strong>na</strong> Vltavě v Praze zaz<strong>na</strong>menáno od 12. do 19. století 63 velkých <strong>povodní</strong>, u kterých byl kulmi<strong>na</strong>ční průtok nejméně 2 200 m 3 za sekundu. K největším z nich patří bezpochyby události z let 1432, 1787, 1845 a 1890, během kterých byl (kromě roku 1845) pobořen Karlův most. Zničený Karlův most po povodni v roce 1890, kdy nápor splaveného dřeva způsobil katastrofu. Zdroj: Informační server Hl. m. Prahy.
Change language