1. ÃºÄetnÃ zÃ¡vÄ›rka roku 2005 v podvojnÃ©m ... - Profex AM, spol. s ro

<strong>1.</strong> ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ROKU <strong>2005</strong> 

V PODVOJNÉM ÚČETNICTVÍ 

Ing. Ivana Mašková MAKO AUDIT s.r.o., daňový poradce, 

auditor, maskova@mako.cz 

Právní úprava účetnictví v roce <strong>2005</strong>: 

� zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., poslední úplné 

znění bylo vyhlášeno pod č. 31/2004 Sb. Novely 

tohoto znění se týkají pouze přechodu z daňové 

evidence na účetnictví. 

� vyhláška č. 500/2002 Sb., pro rok <strong>2005</strong> novelovaná 

vyhláškou č. 379/<strong>2005</strong> s účinností od 5.10.<strong>2005</strong> 

a od <strong>1.</strong><strong>1.</strong>2006. Běžné praxe se týkají tučně vytištěné 

preferenční limity. 

Obsah novely: 

Účinnost od 5.10.<strong>2005</strong> 

� emisní povolenky na emise skleníkových plynů 

� preferenční limity a doplnění přílohy (mléčné 

kvóty) 

� konsolidace - definice konsolidačního celku v § 62 

Účinnost od <strong>1.</strong><strong>1.</strong>2006 

� snížení hodnoty realizovatelných CP 

� změna reálné hodnoty u derivátů 

� výše a odůvodněnost rezerv se inventarizuje 

� kursové rozdíly u zajišťovacích derivátů 

• České účetní standardy-stejné jako v roce 2006 

• Pokud používáte UZ (červené Sagity), jsou 

všechny 3 výše uvedené předpisy v ÚZ č. 523, 

stav k <strong>1.</strong>1<strong>1.</strong><strong>2005</strong> 

• Pro podporu účetnictví byla založena Národní 

účetní rada, která zpracovává tzv. Interpretace 

(výklady k některým složitějším okruhům účetnictví). 

Zveřejněny jsou na internetové adrese 

www.nur.cz 

Před účetní závěrkou je potřeba provést celou řadu 

prací, mezi něž patří kontrola hlavní knihy účetnictví a 

doúčtování různých závěrkových operací. Níže uvedený 

článek obsahuje nejdůležitější kontroly sestavené 

podle jednotlivých účtových tříd. 

Účtová třída 0 

Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek 

Účet 011 - Zřizovací výdaje 

Účtuje se o výdajích na založení firmy vyšších, než je 

stanovená pořizovací cena. 

- 1 - 

PROFEX 4/<strong>2005</strong> 

Od <strong>roku</strong> 2004 je novelou zákona o daních z příjmů 

opět vrácena hranice pořizovací ceny 60.000,- Kč, 

tak jak tomu bylo v roce 2002. V § 32 a) novely zákona 

o daních z příjmů jsou pro zřizovací výdaje stanoveny 

rovnoměrné odpisy na dobu 60 měsíců. 

Odepsané zřizovací výdaje se k závěrkovému dni 

z účetnictví vyřazují. 

Účet 013 - Software 

Od <strong>roku</strong> 2004 je vrácena hranice pořizovací ceny 

(povinnost účtovat na účet 013) na částku vyšší než 

60.000,- Kč a odpisová doba je stanovena § 32 a) na 

48 měsíců. 

Pro rok <strong>2005</strong> s účinností i pro software pořízený 

v roce 2004 je zkrácena doba odpisování na 36 

měsíců. 

Účet 014 – Ocenitelná práva 

V praxi se na tomto účtu nejčastěji účtuje o 

ISO normách. 

Od <strong>roku</strong> 2004 je vrácena hranice pořizovací 

ceny na částku vyšší než 60.000,- Kč a odpisová 

doba je stanovena § 32a) na 72 měsíců. 

Mléčné kvóty: 

Novelou vyhlášky 500/2002 Sb. s účinností 

pro rok <strong>2005</strong> se bude postupovat takto: 

Bezplatné přidělení kvóty prvnímu držiteli: 

• povinnost uvést tyto limity do přílohy k závěrce 

platí pro všechny účetní jednotky bez ohledu na 

období kdy byla mléčná kvóta přidělena, 

• doporučení uvést tyto limity v podrozvahové 

evidenci, 

• pokud bude chtít první držitel o bezplatně přidělené 

mléčné kvótě účtovat, účtuje se 

v reprodukční ceně na účtech 014/347. Kvóta 

bude odpisována rovnoměrným měsíčním účetním 

odpisem 551/074 a ve stejné částce a období 

se rozpustí účet 347/648 do výnosů. Podle mého 

názoru by pro praxi mělo postačovat , aby mléčné 

kvóty přidělené prvnímu držiteli, byly uvedeny 

v příloze a podrozvahové evidenci a v rozvaze o 

nich účtováno nebylo. 

Nákup a prodej mléčné kvóty: 

Prodej mléčné kvóty představuje jednorázový 

časově nerozlišený výnos s 19% zdanitelným 

plněním v období kdy je kvóta prodávána.


Nákup mléčné kvóty se bude účtovat na 

účtu 014. Mléčné kvóty nakoupené v roce 

<strong>2005</strong> odpisujte 72 měsíců (§ 32a ZDP). 

Nehmotný majetek v pořizovací ceně nižší 

než 60.000 Kč, je možno účtovat přímo do 

nákladů na účet 518. 

Od <strong>roku</strong> 2004 se pro daňové účely vrací 

vstupní cena na částku vyšší než 60.000,- Kč. 

Vstupní cena pro účetnictví může být i vyšší. 

Podle mého názoru je pro praxi nejjednodušší, 

aby vstupní cena pro účetnictví (hranice povinnosti 

účtovat na účtech skupiny 01) i daně byla 

shodná a kopírovala cenu daňovou (60.000,- Kč). 

Pokud budou při pořizování nehmotných aktiv 

uzavřeny smlouvy, ve kterých je stanovena doba 

využitelnosti, má tato doba využitelnosti dle 

smlouvy přednost před počtem měsíců daných § 

32a) zákona o daních z příjmů. 

Odpisy stanovené podle § 32a) jsou odpisy 

rovnoměrné, časové. Odpisování tohoto majetku 

nelze přerušit. 

Pokud byla výše uvedená nehmotná aktiva 

pořízena v minulých obdobích s jiným odpisovým 

režimem, doodepíší se tímto původním 

režimem. Totéž platí pro mléčné kvóty nakoupené 

do konce <strong>roku</strong> 2004. 

Odpisy nehmotných aktiv nakoupených 

v roce 2004 a později se uvádí v daňovém 

přiznání v tabulce B, kde je pro ně samostatný 

řádek – odpisy dle § 32a). 

Účet 017 – Goodwill 

Vyhláška 500/2002 Sb., zavedla do účetnictví 

od <strong>roku</strong> 2003 nové účty a pojmy, který jsou 

spojeny s nákupy a vklady podniků nebo jejich 

částí a dále s přeměnami (sloučení, splynutí, 

rozdělení). Podnikem se rozumí podnik, jak je 

charakterizován v § 5 obchodního zákoníku a § 

476 a dalších obchodního zákoníku. Za prodej 

podniku se nedá považovat část vybraných aktiv 

s jedním úvěrem, ale musí to být buď podnik celý, 

veškerý majetek a závazky (kromě závazků daňových, 

soc. zabezpečení apod., tzv. veřejnoprávní 

závazky) nebo ucelená část podniku - 

středisko provozovna s veškerým majetkem a 

příslušnými závazky, zaměstnanci apod. 

Na jednoduchém příkladu prodeje podniku je 

možno vysvětlit vzniklou problematiku. 

Prodávající 

------------------------------------------------------------------ 

02x 300 vlastní kapitál 40 (účty 411 až 431) 

08x -200 závazky 90 

112 20 

311 10 

----------------------------------------------------------------- 

A 130 P 130 

V případě, že se prodává nebo vkládá podnik, 

je stanovena kupní cena veškerého majetku a 

- 2 - 

závazků jednou částkou Při prodeji nebo vkladu 

podniku je povinný znalecký posudek jmenovaným 

soudním znalcem. Předmětem prodeje nebo 

vkladu je majetek a závazky. Účty vlastního kapitálu 

se nepřevádí. Mezi souhrnným oceněním 

podniku a přebíranými položkami majetku vzniká 

u nakupující účetní jednotky rozdíl, který bude 

podle zvolené metody zaúčtován na účtu 017- 

Goodwill nebo 027-Oceňovací rozdíl z nabytého 

majetku. 

1) Na základě znaleckého posudku zavede nakupující 

strana jednotlivé položky majetku do 

účetnictví podle toho jak je znalec ocení (přecení) 

a vzniklý nepřiřaditelný zbytek (rozdíl) 

představuje položku goodwill- účet 017, který 

je v rozvaze v části nehmotného majetku. 

2) Kupující strana zaúčtuje majetek v účetních 

hodnotách strany prodávající a vzniklý rozdíl 

představuje položku, která se nazývá oceňovací 

rozdíl z nabytého majetku - účet 027. 

Tento rozdíl se v rozvaze vykazuje v části 

hmotného majetku. 

Dohodnutá kupní cena podniku je 50 mil. Kč. 

Za tuto jedinou cenu mohou být v praxi nakoupeny 

stovky položek, které musí nakupující účetní 

jednotka jednotlivě zavést do svého účetnictví. 

Příklad 1) goodwill , jednotlivé položky majetku 

se přeceňují. Znalec ocenil hmotný majetek 

na 120, zásoby na 10 a pohledávky na 5, 

závazky zůstávají 90. 

------------------------------------------------------------------ 

02x 120 závazky 90 

112 10 kupní cena 50 

311 5 

017 5 

------------------------------------------------------------------ 

A 140 P 140 

Rozdíl na účtu 017 se nazývá goodwill, protože 

byla zvolena metoda přecenění podle znaleckého 

posudku. V roce 2003 se vzniklý goodwill odpisoval 

účetním odpisem, který se rovnal odpisu daňovému. 

Odpisová doba byla stanovena na 60 

měsíců. Odpisování se zahájí po zařazení 017 do 

účetnictví. Pokud goodwill vznikl z nákupu podniku 

nebo jeho části, účetní odpis je zároveň odpisem 

daňovým, pokud vznikl z vkladu podniku 

nebo jeho části odpisuje se pouze účetně. Účetní 

odpis zůstal nezměněn a trvá 60 měsíců. 

Novelou ZDP se od <strong>roku</strong> 2004 daňová odpisová 

doba goodwillu prodlužuje na 180 měsíců. 

Jestliže se v roce 2003 odpisovalo např. 10 

měsíců, měsíční odpis byl 5mil : 60 = 83333 Kč x 

10 = 833330 za 10 měsíců a zůstatková cena 

k 3<strong>1.</strong>12.2003 je 5 mil – 833330 = 4.166.670 Kč. 

Další odpisování se vypočítá ze zůstatkové ceny 

k 3<strong>1.</strong>12.2003 děleno 170 měsíci (4166670 : 170 

=24.509,- Kč měsíčního odpisu). Počínaje lednem 

2004 bude jiný měsíční odpis vypočítaný jak

je uvedeno. Goodwill vzniklý v roce 2003 se pro 

daňové účely přetřiďuje, aby byl celkově odpisován 

180 měsíců. Goodwill vzniklý v roce 2004 a 

později se odpisuje 180 měsíců. Odpisování 

se zahajuje podle data zařazení. 

Příklad 2) oceňovací rozdíl k nabytému majetku, 

znalecký posudek i když existuje, není 

potřeba, jednotlivé položky se přebírají 

v účetních hodnotách . Hmotný odpisovaný 

majetek se přebírá v zůstatkové ceně, účty 

oprávek se nepřevádí. 

------------------------------------------------------------------ 

02x 100 závazky 90 

112 20 kupní cena 50 

311 10 

027 10 

------------------------------------------------------------------ 

A 140 P 140 

Rozdíl na účtu 027 se nazývá oceňovací rozdíl 

k nabytému majetku, protože byla zvolena 

metoda převzetí účetních hodnot prodávajícího 

podniku. Odpisová doba je stanovena na 180 

měsíců. Odpisování se zahájí po zařazení 027 do 

účetnictví. Pokud oceňovací rozdíl vznikl 

z nákupu podniku nebo jeho části, účetní odpis je 

zároveň odpisem daňovým, pokud vznikl z vkladu 

odpisuje se pouze účetně. 

Goodwill i oceňovací rozdíl může vyjít kladný 

nebo záporný, v obou případech se vykazuje 

v aktivech rozvahy. Kladný rozdíl se odpisuje do 

nákladů, záporný do výnosů. 

K prodejům a vkladům podniku docházelo i 

před <strong>1.</strong><strong>1.</strong>2004. Některé účetní jednotky mají 

z minulých období účet 097, který má být již od 

<strong>1.</strong><strong>1.</strong>2003 převeden na účet 027 s názvem oceňovací 

rozdíl k nabytému majetku. Oprávky z účtu 

098 patří na účet 087-Oprávky k oceňovacímu 

rozdílu. Obsahová náplň účtu se nemění, odpisový 

režim je stejný jako v předchozích letech. 

Účty 02x, 08x Dlouhodobý hmotný majetek 

U účtů dlouhodobého majetku je možno doporučit 

provedení níže uvedených uzávěrkových 

kontrol: 

• Kontrola shody syntetické a analytické 

evidence (hlavní kniha majetku se kontroluje 

na hlavní knihu účetnictví). 

• Pokud byl v průběhu <strong>roku</strong> <strong>2005</strong> prodáván 

majetek, zkontrolujte podle karty účtů 641, 

zda byly všechny vyfakturované předměty vyřazeny 

z majetku. Pokud zapomenete vyřadit 

a předmět má zůstatkovou cenu, vzniká daňová 

chyba ve dvou letech. V roce <strong>2005</strong> chybí 

náklady a v roce 2006 jsou náklady, které tam 

nepatří. Zkontrolujte, zda je vyfakturováno 

vše, co jste prodali, i když k tomuto omylu dochází 

v praxi naprosto výjimečně. 

- 3 - 


• Pokud byly prodávány nemovitosti, účetní 

případ nastává dnem podání vkladu práva na 

katastr nemovitostí. Po tomto datu se zaúčtuje 

náklad na 541 a výnos na 64<strong>1.</strong> Je potřebné 

ohlídat prodeje, které se uskutečnily na konci 

<strong>roku</strong> <strong>2005</strong>. V praxi se stává, že firma vystaví 

fakturu např. na prodej domku, zaúčtuje tržbu 

na 641, přijme peníze a žádost o vklad práva 

se podá v lednu 2006. V tomto případě se přijaté 

peníze považují za zálohu, o nákladech i tržbě 

se účtuje v roce 2006. Účet 541 je 

v nákladech správně pouze tehdy, když právní 

účinky vkladu nastaly v roce <strong>2005</strong>. 

• Při vyřazení z důvodu likvidace je potřeba mít 

protokoly o vyřazení, případné doklady o prodeji 

šrotu apod. Pokud se z likvidovaného majetku 

získá použitelný materiál je tento materiál aktivován 

na sklad (112/621). 

• Opravitelná škoda na vlastním majetku podle 

daňových předpisů není chápána jako škoda. 

Pokud poškozený majetek uvedete do původního 

stavu, aby mohl být dále používán, jak externí 

náklady na účtu 511, tak vnitropodnikové 

náklady např. na účtech 521 nebo 501, jsou 

náklady daňově účinnými a na účtu škod se 

vůbec neúčtuje. Případná náhrada od toho kdo 

škodu způsobil nebo od pojišťovny je daňovým 

provozním výnosem na účtu 648. Řeší §25 

odst.2 ZDP. Neopravitelné škody na vlastním 

majetku, kdy je majetek v důsledku této 

škody vyřazen, jsou daňově účinným nákladem 

pouze do výše náhrady. Např. zaměstnanec 

nabourá auto, které je majetkem firmy tak, 

že jej nelze vůbec opravit a půjde do šrotu. Daňová 

zůstatková cena takto vyřazeného auta je 

daňově účinným nákladem jen do výše zúčtované 

náhrady od zaměstnance nebo pojišťovny. 

O škodě se účtuje na účtu 582, náklad musíte 

rozdělit na daňovou část do výše přijatých 

náhrad a nedaňovou část - zůstatková cena 

nad výši přijatých náhrad. Řeší §25 odst.1, 

písm.n a §25 odst.2 ZDP. Přijaté náhrady účtujte 

do stejného patra mimořádného výsledku – 

náklad je ve skupině 58, výnos se účtuje do 

skupiny 68. 

• Škoda ze živelních pohrom a škoda způsobená 

podle potvrzení policie neznámým 

pachatelem zúčtovaná na účtu 582 je daňově 

účinným nákladem. Případná úhrada této škody 

(většinou pojišťovnou) je daňovým výnosem na 

účtu 688. Řeší §24 odst.2 písm.l a §24 odst.10 

ZDP.Totéž platí i o neopravitelné škodě způsobené 

živelní pohromou na stavbách v případě, 

že na místě stavby postavíme stavbu novou. 

Zůstatková cena stavby demolované nevstupuje 

do pořizovací ceny stavby nové, ale je daňovým 

nákladem na účtu 582. 

• Na účtech mimořádných nákladů a výnosů 

účtujte v případě, že částka je významná. 

Pokud významná není je možno zaúčtovat


škody na účtech 549 a 648 a neotvírat patro 

mimořádného výsledku hospodaření. Výši 

významné částky stanoví účetní jednotka 

např. po dohodě s auditorem. 

• U přírůstků majetku zkontrolujte zařazení (karty 

účtu 042), vedlejší náklady spojené 

s pořízením patří do ceny majetku. Dejte pozor 

zejména na faktury blížící se u drobného majetku 

40 tis. Kč. Pokud jsou zaúčtovány 

v nákladech (v souladu s vnitropodnikovou 

směrnicí) hrozí nebezpečí, že případná cena 

instalace, montáže, dopravy, zvýší hodnotu faktury 

nad 40 tis. Kč a jednorázové náklady jsou 

pak chybné. Pokud máte pochybnost o správnosti 

zatřídění do SKP je možno se obrátit na 

některou ze specializovaných firem, které se 

zatříděním zabývají – výhradně písemnou 

formou. 

Bohuš Libich – Consult service 1, Přemyslovská 

37/1858, 130 00 Praha 3, tel. 222710922 

ÚRS PRAHA, a.s., Pražská 18, 100 00 Praha 10, 

tel. 267219111 

Ing. Dana Bendová-Orges-consulting, Ing. Ivan 

Peška-Orges-consulting, Malá Štěpánská 541/15, 

120 00 Praha 2, tel. 224918523, 224921545 

SIAK , <strong>spol</strong>.s r.o. B. Němcové 451, 760 01 Zlín, 

tel. 577221634 

Lamira s.r.o. Pražská 268/II 342 01 Sušice 

• Při nákupech s výhradou vlastnictví se jedná 

se o situaci, kdy je ve smlouvě dáno, že vlastnictví 

věci přechází až úplným zaplacením - v 

- 4 - 

ceně (v úplatě za věc) je obsaženo právo užívat 

věc (mělo by to být součástí smlouvy). Ve 

smlouvě by mělo být i uvedeno co se stane, 

pokud vlastnictví nepřejde. O tomto majetku se 

účtuje na účtech 02 jako o majetku vlastním (§ 

28/1 zákona o účetnictví). Daňově vlastnictví 

nepřechází, nelze daňově odpisovat až do doby, 

kdy vlastnictví skutečně přejde. 

• V poslední době se rozšiřují nákupy movitého 

majetku (042/321, 022/042), při kterých je 

faktura uhrazena poskytnutým investičním 

úvěrem (321/461), v současné době tak postupují 

i některé leasingové <strong>spol</strong>ečnosti. 

Banka si tento úvěr zajistí převodem práva 

k majetku, který následně smlouvou o výpůjčce 

poskytne účetní jednotce na celou dobu po kterou 

se úvěr splácí. K takto získanému majetku 

se účetní jednotka chová jako k majetku svému 

a pokud se úvěr splácí, nenastane žádný problém. 

Účetní jednotka odpisuje účetně i daňově 

(§ 28/1 zákona o účetnictví , § 28/4 zákona o 

daních z příjmů). 

• Z důvodu úspory nákladů na daň z převodu 

nemovitostí se dá využít při vzájemných nákupech 

a prodejích směnné smlouvy. Daň 

z převodu nemovitostí se platí jen jednou a to 

z ceny, která je nejvyšší. Pokud jsou ve směnné 

smlouvě sjednány ceny, účtuje se o cenách 

sjednaných. Pokud nejsou ceny sjednány, účtuje 

se ve výši znaleckých posudků. (Český účetní 

standard č. 13, bod 5.<strong>1.</strong>4.) 

Příklad: 

Firma A vlastní stavbu, která bude předmětem směny za stavbu firmy B. Ve směnné smlouvě 

nejsou sjednány ceny (ani být sjednány nemusí). 

A) 021 3000 081 1000 ZC 2000 

Znalecký posudek 2400 

B) 021 4000 081 1000 ZC 3000 

Znalecký posudek 2700 

Daň z převodu se počítá z ceny 2700, platí ji obě firmy jednou polovinou. 

Zaúčtování A) 

- doúčtování oprávek 541/081 2000 zůstatková cena 

- vyřazení stavby A 081/021 3000 pořizovací cena 

- zařazení stavby B 021/641 2700 znalecký posudek 

Zaúčtování B) 

- doúčtování oprávek 541/081 3000 zůstatková cena 

- vyřazení stavby B 081/021 4000 pořizovací cena 

- zařazení stavby A 021/641 2400 znalecký posudek 

Obě firmy budou odpisovat směněnou stavbu jako stavbu novou, odpisovou sazbou prvního 

<strong>roku</strong>. Daňová účinnost nákladů na účtu 541 se hodnotí podle daňové zůstatkové ceny (náklad je uznatelný 

do výše daňové zůstatkové ceny). Uživatelé programů ZEIS pořídí vyřazení stavby druhem pohybu prodeje, 

počítač automaticky rozdělí účet 541 na daňovou a nedaňovou část podle údajů, které jsou uloženy 

v kartě majetku.

Pokud se směňují stavby, které nebyly ve 

vlastnictví (po kolaudaci) více než 3 roky, vzniká 

zdanitelné plnění DPH na straně účetní jednotky, 

která tuto stavbu poskytuje. V případě, že vznikne 

zdanitelné plnění, je vhodné, aby znalecký 

posudek obsahoval údaj o tom, zda ocenění je 

včetně DPH či bez DPH a tak se vyhnout rozhodování, 

z jaké ceny má být DPH odvedeno. Pokud 

není stanoveno zda se jedná o cenu 

s daní nebo bez, tak se podle stanoviska 

MFČR v daňové praxi vždy jedná o cenu včetně 

daně. 

Při pořizování stavby pomocí zakázek (v 

průběhu <strong>roku</strong> se účtuje do nákladů a náklady 

se směrují na zakázku) je nutné vynaložené 

náklady aktivovat na investice 042/624. 

Na účet 021 se zařazuje po dokončení a 

nabytí právních účinků kolaudačního rozhodnutí. 

Pokud požádáte o předčasné užívání 

(podle § 83 stavebního zákona) ponechává se 

stavba na nedokončené investici až do řádné 

kolaudace, nelze odpisovat. Pokud je povolen 

(nařízen) zkušební provoz (§ 84 stavebního 

zákona) zařazuje se na účet 021 a odpisuje se 

účetně i daňově. 

V praxi se občas stává, že si majetek 

(stavbu nebo stroj) účetní jednotka pronajme 

(nejedná se o leasing) a následně pak majetek 

odkoupí. V tomto případě se dostane do působnosti 

§ 24/5a) zákona o daních z příjmů a 

musí zjistit, zda je kupní cena vyšší než zůstatková 

cena majetku u pronajímatele. Jedná 

se o cenu po rovnoměrných odpisech. Jestliže 

je kupní cena nižší budou náklady na nájemné 

uplatněné v minulých letech daňově 

neuznatelné a bude je potřeba dodanit. 

Dotace na pořízení majetku 

Vyhláška 500/2002 Sb., i český účetní standard 

č.13, bod 5.<strong>1.</strong>5. jednoznačně stanoví, že o 

přijatou dotaci se snižuje pořizovací cena majetku. 

Může dojít až k takovému stavu, že evidovaný 

majetek má velmi nízkou nebo nulovou zůstatkovou 

cenu, takže např. čistička hodnoty 30 

mil. Kč je v účetnictví evidována za 1 mil. Účetní 

jednotka má povinnost takovou skutečnost uvést 

v příloze k roční závěrce, protože závěrkové ocenění 

majetku lze účetně pouze snížit pomocí 

opravných položek, nikoliv však zvýšit. Účetní i 

daňové odpisy se počítají z této snížené částky i 

kdyby poklesla pod 40 tis. Kč. 

Za dotaci se považuje i dotace k úrokům. 

V roce 2002 vstupovaly dotace k úrokům povinně 

do pořizovací ceny majetku (do data zařazení). 

Od <strong>roku</strong> 2003 se podle rozhodnutí účetní jednotky 

postupuje tak, že pokud jsou nákladové úroky 

součástí ocenění (042) jsou i dotace k úrokům 

součástí ocenění. Pokud jsou nákladové úroky na 

účtu 562, jsou i dotace k těmto úrokům součástí 

výnosů na účtu 66x. I nadále je rozhodujícím 

datumem pro použití vnitropodnikové směrnice 

- 5 - 


pro účtování úroků z investičních úvěrů datum 

zařazení. 

<strong>1.</strong> způsob – směrnice určuje účtování úroků do 

nákladů na 562. Do data zařazení i po datu 

zařazení se účtuje stejně na účet 562, přijaté 

dotace na úroky na účet 66x. 

2. způsob - směrnice určí, že úroky budou součástí 

vstupní ceny. Jedná se o úroky do data 

zařazení, které se pak účtují na účtu 042 MD, 

přijaté dotace k úrokům na 042 DAL. Po datu 

zařazení se úroky účtují na účet 562, přijaté 

dotace na úroky na účet 662. 

Vzhledem k tomu, že vyhláška 500/2002 

Sb., změnila způsob oceňování hmotného 

majetku v části úroků z investičních úvěrů, je 

nezbytné, abyste měli ve vnitropodnikové 

směrnici uveden vámi použitý způsob. 

• Inventurní nálezy majetku se zaúčtují 

02x/08x jako majetek zcela odepsaný. Účtuje 

se v reprodukční ceně. 

• Dlouhodobý hmotný majetek pořizovací 

ceny do 40 tis. Kč. O způsobu účtování tohoto 

majetku rozhoduje účetní jednotka sama ve vnitropodnikové 

směrnici. Směrnice musí být 

zpracována a může být využívána po řadu let, 

dokud nedojde k její změně například z důvodů 

věrnějšího zobrazení majetku. Směrnice se 

může vyskytnout ve 3 variantách: 

1) veškerý dlouhodobý majetek v pořizovací ceně 

do 40 tisíc bude považován za zásoby a 

při výdeji do používání bude účtován do nákladů 

na spotřebu (501). Účetní jednotka má 

povinnost sledovat tento majetek 

v operativní evidenci (např. kusově podle 

umístění nebo odpovědného pracovníka). 

2) Veškerý dlouhodobý majetek v pořizovací 

ceně do 40 tisíc bude považován za dlouhodobý 

hmotný majetek, bude účtován na účtu 

022. Ve vnitropodnikové směrnici musí být 

sestaven účetní odpisový plán. Majetek je 

třeba odpisovat v souladu se všeobecnými 

účetními zásadami podle odpisového plánu 

a na základě doby použitelnosti, případně 

reálné hodnoty majetku k datu inventarizace. 

Účetní odpis se rovná odpisu daňovému. 

Doporučuji minimální dobu odpisu 24 měsíců. 

3) Třetí variantou vnitropodnikové směrnice je 

kombinace obou předchozích. Např. majetek 

do pořizovací ceny 10 tisíc bude sledován 

v zásobách a účtován do spotřeby, od 10 do 

40 tisíc bude na účtu 022 a bude odpisován 

zvoleným účetním odpisem, který bude zároveň 

odpisem daňovým. 

• Maximální rovnoměrné (lineární) odpisy. 

Od <strong>roku</strong> 2001 platí, že pokud uplatňujete rovnoměrné 

daňové odpisy majetku podle §31, tyto 

odpisy jsou stanoveny jako maximální. To


znamená, že můžete použít i jakýkoliv odpis 

nižší. Z toho plyne, že omyly způsobené chybným 

zařazením do skupiny s pomalejším odpisem 

(místo odp. skupiny 1 se zařadí do odp. 

sk. 2) mohou být ponechány a nemusí se pracně 

opravovat. 

• U zrychlených odpisů podle §32 je i nadále 

nutno uplatňovat odpis přesně v částce stanovené 

zákonem. 

• Opravy dlouhodobého hmotného majetku 

a technické zhodnocení dlouhodobého 

hmotného majetku Daňově i účetně lze zúčtovat 

do nákladů pouze výdaje související s dlouhodobým 

majetkem, které mají charakter opravy 

nebo údržby. Oprava (Vyhláška 500/2002, 

část IV. Účetní metody, odst.2, písm. a) - opravou 

se odstraňuje částečné fyzické opotřebení 

nebo poškození za účelem uvedení do předchozího 

nebo provozuschopného stavu. Uvedením 

do provozuschopného stavu se rozumí 

provedení opravy i s použitím jiných než původních 

materiálů, dílů, součástí nebo technologií, 

pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. 

Údržbou se rozumí soustavná činnost, 

kterou se zpomaluje fyzické opotřebení, předchází 

se poruchám a odstraňují se drobnější 

závady. Za opravu nelze považovat odstranění 

úplného opotřebení či poškození majetku ani 

morální opotřebení = technické zhodnocení. 

• Technické zhodnocení (nelze účtovat do 

nákladů) Technické zhodnocení je termín, který 

byl stanoven pouze pro účely daní a účetnictví. 

§33 ZDP definuje technické zhodnocení. 

Účetnictví tuto definici ze zákona o daních 

z příjmů přebírá: technické zhodnocení jsou 

VÝDAJE na dokončené nástavby, přístavby a 

stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace, 

pokud překročily částku 40.000,- Kč. Pokud tuto 

částku nepřekročí, záleží na účetní jednotce, 

zda je bude za technické zhodnocení považovat. 

Částka rozhodná pro posouzení se hodnotí 

vždy souhrnně za jednu položku majetku a jedno 

zdaňovací období. Pokud účetní jednotka 

rozhodne, že nebude pod 40.000,- Kč účtovat o 

technickém zhodnocení, zúčtuje se do nákladů 

jako ostatní provozní náklady proti účtu 548 v 

případě hmotného majetku nebo jako ostatní 

služby proti účtu 518 v případě nehmotného 

majetku – neúčtuje se jako o opravě. 

Je třeba si uvědomit, že technické zhodnocení 

= výdaje, proto nelze z právního hlediska samostatně 

zcizovat (prodat, darovat, vložit), protože 

nejde o reálný majetek v právním slova smyslu. 

Tento fakt si je nutné uvědomit především tehdy, 

pokud byste prováděli technické zhodnocení na 

pronajatém majetku. Pronajímateli je možné přefakturovat 

náklady na provedené technické zhodnocení, 

ale nemůžete mu prodat technické zhodnocení 

jako takové - majetek na němž je provedeno, 

je jeho majetkem a tudíž i technické zhodnocení 

je součástí jeho majetku. Zdaňování tech- 

- 6 - 

nického zhodnocení při ukončení pronájmu bylo 

často měněno a je nutné mu věnovat zvýšenou 

pozornost jak z titulu daně z příjmů, tak DPH. 

K jednotlivým druhům technického zhodnocení: 

- nástavby, vestavby a přístavby jsou definovány 

ve stavebním zákoně, 

- rekonstrukcí se rozumí zásahy do majetku, 

které mají za následek změnu jeho účelu 

nebo technických parametrů, 

- modernizací se rozumí rozšíření vybavenosti 

nebo použitelnosti majetku. 

Drobné poznámky k technickému zhodnocení: 

� stavební úprava nerovná se oprava. Stavební 

úprava je technickým zhodnocením, oprava je 

nákladem. Většinou na stavební úpravu musíte 

mít stavební povolení a na opravu ne, ale 

rozhodně to neplatí obecně. 

� změna parametrů - Technickým zhodnocením 

je např. zlepšení izolačních vlastností 

střechy, tepelných vlastností fasády (zateplení), 

pořízení rolet před okna, zvýšení výkonu 

motoru, přechod z tepelných ko;tlů na plynové. 

� pouhá záměna materiálu není technickým 

zhodnocením (pokyn D-190, k §33). 

� změna účelu užívání s rekolaudací - např. 

změna bytu na nebytové prostory na základě 

stavebního povolení. V tomto případě se může 

stát i vymalování těchto prostor technickým 

zhodnocením, pokud se maluje v přímé souvislosti 

se změnou účelu užívání. 

� příkladem modernizace může být např. montáž 

závěsného zařízení na automobil, pokud s 

ostatními položkami za rok přesáhne 40.000,- 

Kč. 

� pokud není technické zhodnocení ke konci 

<strong>roku</strong> dokončeno, musíte jej nechat na 042 až 

do doby jeho dokončení (týká se především 

stavebních prací). 

Doporučení: pokud si nejste jisti, zda celková 

částka přesáhne za rok 40.000,- Kč u jedné položky 

majetku a máte snahu uplatnit do nákladů 

co nejvíce, účtujete na zvláštní analytické účty 

518 a 548 a posuzujete u jednotlivého majetku, 

zda jste překročili stanovenou hranici. Tyto analytické 

účty podrobíte ke konci <strong>roku</strong> inventarizaci 

podle jednotlivých položek. 

Dokončená technická zhodnocení na pronajatém 

majetku (zejména stavební úpravy) se od 

<strong>roku</strong> 2002 účtují na účtu 021,022 se samostatnou 

analytickou evidencí (převedeno z účtu 029). 

Daňové odpisy se řídí podle majetku který byl 

takto zhodnocen (daňově se odpisuje stejně jako 

stavba, stroje). Účetní odpis má být rozložen na 

dobu trvání smlouvy, pokud se jedná o časově 

omezenou nájemní smlouvu.

V roce 2004 jsou již povinné jen účtové skupiny. 

Pro uživatele programového vybavení ZEIS je 

možno doporučit použití směrné účtové osnovy. 

Celá řada vazeb, která je naprogramována tvůrci 

programu závisí na přiměřeném dodržení doporučené 

účtové osnovy. 

Odpisování dlouhodobého majetku zaznamenalo 

v roce <strong>2005</strong> změny. 

Daňové odpisy u majetku v odpisových 

skupinách 1,2,3 jsou v roce <strong>2005</strong> vyšší než 

v minulých letech, protože došlo ke zkrácení 

doby odpisování (zvýšení % sazby). Pozor na 

odpisovou skupinu 1a) pro osobní auta M1, 

kde zůstala původní doba odpisování 4 roky. 

V programu ZEIS se tato skupina zobrazuje 

jako OS č. 9. Reinvestiční odpočet byl 

v roce <strong>2005</strong> zrušen a částečně byl nahrazen 

možností uplatnění ZVÝŠENÝCH odpisů pro 

nakoupený nový majetek viz §30 až 32 ZDP. 

Reinvestiční odpočet dosud neuplatněný nepropadá, 

je možno ho v daňovém přiznání 

uplatnit za stejných podmínek jako 

v předchozích letech. 

EVIDENCE ZVÍŘAT 

Příklad kontroly 

- 7 - 


Účet 026 – Základní stádo a tažná zvířata 

• Zkontrolujte shodu syntetické a analytické 

evidence z hlavní knihy modulu zvířata na 

hlavní knihu účetnictví. 

• Zkontrolujte zařazení nakoupených zvířat 

(účet 042) 

• Úhyn dospělých zvířat (zařazených do majetku) 

je daňově účinným nákladem do výše 

daňové zůstatkové ceny zjištěné podle §29 

odst.2 ZDP, pokud máte potvrzení od veterináře, 

že jste úhyn nezavinili. Zůstatkovou cenu 

zúčtujete 549/086 a následně vyřadíte 086/026. 

Řeší §25 odst.2 ZDP. Program ZEIS účtuje na 

účty 549300 nebo 549310. Případné náhrady 

těchto úhynů pojišťovnou se účtují na účet 

648. 

Vzhledem k tomu, že programové vybavení 

ZEIS eviduje v modulu zvířata základního stáda i 

zvířata ostatní, je vhodné provést kontrolu celého 

modulu najednou, pomůckou může být část protokolu 

závěrkového ověřování. 

Analytická evidence musí souhlasit na zůstatky účtů 026, 086 a 124 v hlavní knize účetnictví. Sestava 

stavu základního stáda s přehledem odpisování musí souhlasit na obratovou soupisku zvířat v kusech i 

zůstatkových cenách. 

účet M/D kon. stav evidence 

------------------------------------- 

026110 MD 4227498.02 4227498.02 

026200 MD 213918.82 213918.82 

026300 MD 104229<strong>1.</strong>21 104229<strong>1.</strong>21 

086110 DAL 2479450.04 2479450.04 

086200 DAL 81859.67 81859.67 

086300 DAL 678898.42 678898.42 

124100 MD 3639297.21 

124200 MD 420579.20 

124300 MD 169520.00 

124600 MD 642118.43 

124700 MD 18878.34 

************************************* 

celkem: 7133893.10 2243499.92 

Účetní a daňové odpisy jsou shodné. Jsou proúčtovány na účtu 551300 v plné výši. Všechna zvířata základního 

stáda jsou odepisována lineárně. Zkontrolovány odpisy z evidence základního stáda na obratovou 

soupisku a účet 551300, bez závad. Namátkově zkontrolován výpočet odpisů u následujících inventárních 

čísel: 

kateg. inv.čís. zařazeno vyřazeno vst.cena d.odp.KPR d.odp.OPR d.zůst.cena 

============================================================================== 

121100 000000068755 22.07.99 . . 18293.98 13064.00 5229.98 0.00 

121100 000000068756 20.04.99 17.09.02 19417.60 13866.00 2777.00 2774.60 

121100 000000068827 20.04.00 . . 18926.30 810<strong>1.</strong>00 5413.00 5412.30 

121100 000000068828 3<strong>1.</strong>05.00 20.06.02 18780.02 8039.00 2686.00 8055.02 

121100 000000068938 28.02.01 . . 20837.07 2959.00 5960.00 11918.07 

121100 000000068937 22.05.01 2<strong>1.</strong>02.02 2131<strong>1.</strong>09 3027.00 3048.00 15236.09 

121100 000000111007 26.05.02 . . 20294.04 0.00 2882.00 17412.04 

121100 000000111008 05.03.02 17.09.02 20029.58 0.00 0.00 20029.58


Uplatněné odpisy v roce <strong>2005</strong> 

kateg. daň.odp.OPR účet.odp.OPR 

=========================================== 

121100 924149.22 924149.22 

122100 36748.67 36748.67 

122200 11993.00 11993.00 

123100 198095.48 198095.48 

123200 1143<strong>1.</strong>00 1143<strong>1.</strong>00 

------------------------------------------- 

1182417.37 1182417.37 

Zkontrolována přeřazení ze zvířat do základního stáda, množství i kusy souhlasí, obrat účtu 614270 - Přeřazení 

zvířat a účtu 624300 - Aktivace souhlasí. 

Nakupovaná zvířata jsou oceněna ve výši vyfakturovaných nákladů. Stav účtu 042300 a 111124 je k 

3<strong>1.</strong>12.<strong>2005</strong> nulový. 

Úbytky zvířat jsou účtovány v průměrné účetní ceně. 

Přírůstky a příchovky zvířat jsou oceňovány podle plánové kalkulace a jsou proúčtovány na účtech 614211, 

614212, 614213 - zkontrolováno, bez závad. 

Úhyny základního stáda jsou proúčtovány na účtu 549300. Podle potvrzení veterináře se jedná o nezaviněné 

úhyny, náklad je daňově uznatelný. 

Normy přirozených úbytků ostatních (mladých) zvířat jsou stanoveny vnitropodnikovou směrnicí a nebyly 

překročeny. Úhyny v normě jsou daňově uznatelným nákladem na účtu 614. 

Reinvestiční odpočet na zařazené základní stádo nelze počínaje rokem <strong>2005</strong> 

uplatnit. V řádku 30 daňového přiznání se budou vracet uplatněné reinvestiční 

odpočty zařazeného základního stáda tam, kde nebyla dodržena 3 letá lhůta a 

zvíře ZS bylo vyřazeno (prodej, úhyn…) 

Výdeje zvířat na majetkové podíly nebyly v průběhu <strong>roku</strong> uskutečněny. Na vypořádací podíly byla vydána 

prasata v ceně obvyklé, DPH bylo odvedeno, bez závad. 

� Pozor: zvýšené odpisy, které částečně nahrazují 

reinvestiční odpočet lze v roce <strong>2005</strong> uplatnit pouze na 

nakoupená zvířata základního stáda. Tato skutečnost 

je opravena novelou zákona pro rok 2006, kde počínaje 

rokem 2006 je možno využít zvýšených odpisů i pro 

zvířata základního stáda, která byla do ZS přeřazena 

z kategorií, které základnímu stádu předchází. 

Účet 031 - Pozemky 

Pokud došlo v roce <strong>2005</strong> k prodeji pozemků je 

potřeba vyhodnotit daňovou uznatelnost nákladů 

na účtu 54<strong>1.</strong> Náklad je daňově uznatelný pouze 

do výše dosažených tržeb. ( § 24/2 t zákona o 

daních z příjmů). 

- 8 - 

Hodnotí se samostatně jednotlivé prodávané 

pozemky. 

Při prodeji pozemků, které byly nabyty vkladem 

od podnikatele je při prodeji daňově uznatelným 

nákladem pořizovací cena evidovaná u 

vkladatele před jeho vložením, a to jen do výše 

příjmů z prodeje tohoto pozemku. 

Nově nalezené pozemky se účtují na účtu 

031/413. Pokud se jedná o pozemky, které měly 

být v účetnictví v roce 1991, účtuje se v cenách 

vyhlášky č. 393/1991 Sb. 

Při směně pozemků je rovněž potřeba vyhodnotit 

daňovou uznatelnost nákladů na účtu 54<strong>1.</strong> 

Příklad zaúčtování směny pozemků: (oba vlastníci získali pozemky v minulosti nákupem. Poznámku 

uvádím proto, že daňová uznatelnost nákladů směňovaných pozemků získaných vkladem může být odlišná). 

ZP = znalecký posudek 

Účetní jednotka A Účetní jednotka B 

Účet 031 100 Účet 031 80 

ZP 120 ZP 90 

a) vyřazení pozemků z evidence 

541/031 100 541/031 80 

b) zařazení směněných pozemků do evidence ve výši znaleckého posudku nabývaného pozemku. 

Společnost A nabývá pozemek B, který je znalcem oceněn na 90, B nabývá za 120.

031/ 641 90 031/641 120 

- 9 - 


c) daňové vyhodnocení nákladů na 541 do výše tržeb na 641 daňově, zbytek nedaňově. (výnosy na 

641 jsou vždy daňové) 

5411 daň. náklad 90 

5419 nedaň. náklad 10 

5411daňový náklad 80 

Nákup pozemků s porosty 

a) Kupní smlouva stanoví celkovou cenu na 70 tis. Kč za pozemek, 30 tis. za okrasné keře a 30 tis. 

Kč za plot. 

- nákup pozemku 031/321 70 

- nákup dřevin 031/321 30 

(stejně se účtuje nákup lesního porostu) 

- nákup plotu 021/321 30 

plot je stavba, bez ohledu na výši pořizovací ceny patří na účet 021 

- pokud by se <strong>spol</strong>ečně s pozemkem kupovaly místo okrasných keřů nebo lesa trvalé porosty (vinice, 

chmelnice, sady) bez ohledu na pořizovací cenu se vždy účtují na účtu 025 – Pěstitelské celky trvalých 

porostů. 

- Pořízení pozemku, na kterém jsou okrasné keře a oplocení, se účtuje podle kupní smlouvy, která je 

v lepším případě rozdělena na jednotlivé položky, běžněji je však dohodnuta částka jediná. 

b) Kupní smlouva stanoví 70 tis. Kč, jednotlivé položky nejsou uvedeny. V tomto případě si musí 

účetní jednotka poradit tak, že vezme znalecký posudek a pořizovací cenu rozdělí v poměru ocenění ve 

znaleckém posudku. Zaúčtování je stejné. Není-li znalecký posudek k dispozici, stačí odborný odhad v tržní 

ceně. 

Při nákupech pozemků byly často různé kolky 

a znalecké posudky zaúčtovány v nákladech, 

ačkoliv patří do pořizovací ceny pozemku. 

� POZOR: V roce 2004 a později se značně 

rozšířily nákupy pozemků , které byly u účetní 

jednotky v pronájmu. U nabyvatele je potřeba 

porovnat sjednanou kupní cenu na vyhláškovou 

cenu. Pokud je sjednaná kupní cena nižší než 

znalecké ocenění (vyhláškové ocenění), náklady 

na nájemné tohoto pozemku jsou daňově neuznatelné. 

Daňově neuznatelné jsou nejen v roce 

nákupu, ale i v letech předchozích. Způsob dodanění 

vyplývá z níže uvedeného dotazu a odpovědi 

MF. Příklad je uveden v časopisu PROFEX 

3/<strong>2005</strong>. Dodaňuje se nájemné, které bylo u pronajatých 

nakoupených pozemků v nákladech 

<strong>roku</strong> 2004 a <strong>2005</strong> do data přechodu vlastnictví 

(právní účinky vkladu v KN). 

� Dotaz na MF: 

V prosinci 2004 jsme nakoupili zemědělský pozemek, 

který jsme měli pronajatý od <strong>roku</strong> 1990. 

V jednotlivých letech jsme platili nájem, který pro 

nás byl nákladovou položkou. Při nákupu pozemku 

jsme nedodrželi podmínku danou § 24 odst. 5, 

písm. b) zákona o daních z příjmů – kupní cena 

byla nižší než ocenění podle zákona č. 151/1997 

Sb. Podle našeho názoru jsme v minulých letech 

podávali správné daňové přiznání, nájem byl 

v daňových nákladech, o koupi se vůbec nejed- 

nalo ani nevědělo. O koupi se začalo jednat 

v srpnu <strong>roku</strong> 2004. 

Ještě doplňujeme, že se z naší strany nejednalo 

o spekulace dostat prostřednictvím nájmu 

kupní cenu pozemku do nákladů. Náš problém je 

problémem všech zemědělských podniků, které 

pozemky užívaly od padesátých let, pronajímány 

jsou od <strong>roku</strong> 1990. Nájemné se pohybuje v částkách 

200-800 Kč za 1ha. V roce 2004 se začaly 

nákupy takto pronajatých pozemků vyskytovat 

častěji. 

Vzhledem k tomu, že jsme podle našeho názoru, 

v předchozích letech podávali správné daňové 

přiznání rozhodli jsme se postupovat takto: 

V přiznání za rok 2004 vyloučíme z daňových 

nákladů nájem <strong>roku</strong> 2004, nájem za rok 2001, 

2002 a 2003 ponecháme v nákladech, protože 

ustanovení § 24/5b) ve znění <strong>roku</strong> 2001 až 2003 

se nám zdají pro náš případ nepoužitelná. 

Je náš postup správný ? Děkujeme za odpověď. 

Odpověď MF: 

Návrh postupu z hlediska uplatnění nájemného 

po odkoupení najatého pozemku je 

v souladu se zákonem č. 586/1992 Sb., o daních 

z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.


Účet 042 

– Pořízení dlouhodobého hmotného majetku 

V praxi se často vyskytují v aktivech položky 

vynaložených investičních nákladů na účtu 042pořízení 

dlouhodobého hmotného majetku. 

V některých případech je investice pozastavena a 

řeší se, co se s ní v budoucnu udělá. V tomto 

případě je vhodná tvorba účetní opravné položky 

na účtu 094, aby hodnota takového sporného 

aktiva byla zreálněna 

Příklad: 

- tvorba opravné položky na nedokončenou investici 

160.000,-- Kč 5599/094 

- inventurní komise rozhodla o odpisu 

160.000,-- Kč 548x/042 

- zúčtování opravné položky 

160.000,-- Kč 094/ 5599 

Odpis nedokončené investice se účtuje na 

účtu 548/042. Jestliže účetní jednotka rozhodne o 

tom, že odpis je daňový, musí to umět zdůvodnit. 

Pokud by například došlo k zastavení investice 

z rozhodnutí správního orgánu, byla by odepsaná 

investice daňově účinným nákladem. 

Pokud pořizujete majetek ve vlastní režii a 

vzniklé náklady účtujete do třídy 5 na jednotlivé 

zakázky, nezapomeňte k rozvahovému 

dni aktivovat 042/624, případně 121/624. 

Účet 061,062 účasti s rozhodujícím a podstatným 

vlivem 

Výše uvedené účty představují dlouhodobý finanční 

majetek, tzv. majetkové účasti. Držitel 

těchto účastí investoval peněžitý nebo nepeněžní 

vklad, aby byl vlastníkem jiné firmy ( ve výši %, 

která účasti vyjadřují). Tento vlastník má právo 

hlasovat, pobírat zisk, má právo na likvidační 

zůstatek. Představitelem účastí jsou akcie a podíly 

v obchodních <strong>spol</strong>ečnostech. Od <strong>roku</strong> 2002 

platí pro pořizované účasti oceňování pořizovací 

cenou , tj. včetně vedlejších souvisejících nákladů. 

Pokud jste kupovali akcie, zkontrolujte, zda 

právní, zprostředkovatelské a podobné služby, 

které se před rokem 2002 účtovaly do nákladů, 

jsou zaúčtovány v ceně aktiva, čili na účtech 06x. 

Majetkové účasti se k závěrkovému dni přeceňují 

podle §27 zákona o účetnictví 

Účetní jednotky mohou zvolit pro závěrkové 

ocenění metodu pořizovací ceny s využitím 

opravné položky nebo metodu ekvivalence. 

V rámci účtů 061 a 062 nelze obě metody kombinovat. 

Veškeré analytické účty 061,062 musí být 

oceněny stejnou metodou, kterou účetní jednotka 

stanoví ve vnitropodnikové směrnici pro závěrkové 

ocenění cenných papírů-účastí. 

- 10 - 

Přecenění účtů 061 a 062 pomocí opravné 

položky znamená, že si opatříte rozvahu <strong>spol</strong>ečnosti 

ve které máte účast a porovnáte poměr 

vlastního kapitálu a základního kapitálu. Pokud je 

vlastní kapitál větší než základní, účast se zhodnocuje. 

Protože jste ale zvolili metodu pořizovací 

ceny a opravné položky, směrem nahoru přecenit 

nelze, nebude se účtovat nic a stavy na účtech 

ponecháme v pořizovací ceně. Pokud by byly 

účasti významně znehodnoceny (dceřiná <strong>spol</strong>ečnost 

je stále ve ztrátách, má velmi nízký nebo 

záporný vlastní kapitál, poměr mezi vlastním kapitálem 

a základním kapitálem vyjde méně než 1) 

je potřeba snížit hodnotu účasti nepřímo zaúčtováním 

nedaňové opravné položky 5799/096 max. 

do výše pořizovací ceny evidované na účtu 061 a 

062. Opravnou položkou lze hodnotu účasti pouze 

snížit, při 100% opravné položce je sloupec 

brutto a korekce stejně vysoký a rozvahová hodnota 

netto je nula. 

Přecenění ekvivalencí spočívá v tom, že se 

účty 061 a 062 přecení v závislosti na výsledcích 

dceřiné <strong>spol</strong>ečnosti, jejíž účast účetní jednotka 

drží. Přeceňuje se přímo účet 061, 062, prostřednictvím 

účtu 414 MD nebo DAL a samostatného 

analytického účtu jednotlivých účastí. Znamená 

to, že je možno zachytit snížení i zvýšení hodnoty 

příslušné účasti. 

Příklad: 

Účetní jednotka A má 25% účast na základním 

kapitálu (hlasovacích právech) účetní jednotky 

B. Účast je zaúčtována na účtu 062100 

v pořizovací ceně. Touto cenou mohou být 

složené peníze při zakládání <strong>spol</strong>ečnosti B, 

zůstatková účetní hodnota nepeněžního vkladu, 

ale také peníze vynaložené při koupi akcií 

od původního zakladatele. Předpokládejme, 

že na účtu 062 je částka 5.000.000,-- Kč. 

Vlastní kapitál <strong>spol</strong>ečnosti B (řádek rozvahy 

vlastní kapitál <strong>roku</strong> <strong>2005</strong>) je: 

a) 28.000.000,-- Kč. 25% z 28 mil. je 7mil. Kč. 

Účetní jednotka A přecení účast na účtu 062100 

zaúčtováním přecenění na analytickém účtu 

062101/414 2.000.000,-- Kč. Celková rozvahová 

hodnota tak stoupne na 7 mil. Kč. 

b) 16.000.000,-- Kč. 25% ze 16 mil. jsou 4 mil. 

Kč. Účetní jednotka A přecení účast na účtu 

062100 zaúčtováním přecenění na analytickém 

účtu 414/ 062101 <strong>1.</strong>000.000,-- Kč. Celková rozvahová 

hodnota tak klesne na 4 mil. Kč. 

c) -2.000.000,-- Kč. 25% ze záporného vlastního 

kapitálu je rovněž záporné číslo. Účetní jednotka 

B má v současné době veškeré vklady prohospodařené. 

Účetní jednotka A nebude účtovat do 

mínus 500 tis., ale proúčtuje snížení hodnoty 

účasti na nulu, zaúčtuje 414/ 062101 5.000.000,- 

- Kč. Celková rozvahová hodnota klesne na nulu.

Účet 063 realizovatelné cenné papíry 

s vlastnictvím pod 20% hlasovacích práv 

Na tomto účtu jsou v praxi zaúčtovány akcie 

různých a.s. na výrobu prasat, vajec, ACHP, 

škrobárny apod. Zemědělské podniky drží tyto 

akcie, aby jako akcionáři mohli prodávat do těchto 

<strong>spol</strong>ečností své produkce, nebo využívat různých 

služeb. Dividendy (výnosy z těchto akcií 

zemědělské podniky nedostávají). Akcie na účtu 

063 mají být k závěrce přeceněny podle § 27 

zákona o účetnictví reálnou cenou. Za reálnou 

cenu se podle § 27 považuje: 

a) tržní hodnota Týká se pouze veřejně obchodovatelných 

CP (tuzemská a zahraniční burza, 

RMS). Tyto CP se v běžné praxi nevyskytují. 

Údaje se zjišťují z tisku, kde jsou ceny vyhlašovány. 

Běžná praxe nemá veřejně obchodovatelné 

cenné papíry. 

b) posudek znalce v tržní ceně. Soudní znalec, 

kterému ocenění zadáte, ocení znaleckými metodami 

a přecenění se zaúčtuje směrem nahoru 

063 AE/414, směrem dolů 414/063 AE. V praxi je 

možno doporučit závěrkové znalecké přecenění 

v případech kdy se účetní jednotka chystá např. 

akcie v příštím roce ve větším množství prodat. 

Příklad: ocenění podle písmene b) 

Na účtu 063100 jsou evidovány akcie v hodnotě 

1000000,-- Kč. Jejich reálná cena zjištěná znalcem 

je 200000,-- Kč. K 3<strong>1.</strong>12. přeceníme na účtu 

414MD/063101DAL ve výši 800000,-- Kč. 

V rozvaze bude vykázáno v aktivech 200000,-- 

Kč znaleckého ocenění. Pasíva (vlastní kapitál) 

budou snížena o hodnotu 414MD. 

V případě prodeje se přecenění rozpouští 

063101/414 800.000,-- Kč a zaúčtuje se prodej 

561/063100 <strong>1.</strong>000.000,-- Kč a tržba 311/66<strong>1.</strong> 

Případná ztráta z prodeje je daňově uznatelná. 

c) kvalifikovaný odhad tržní ceny na základě 

věrohodného matematického modelu. Pro 

naši běžnou praxi je tento způsob nepoužitelný. 

d) ocenění stanovené podle zvláštních právních 

předpisů (zákon 151/1997 Sb.) 

Zákon č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku 

oceňuje cenné papíry, které nejsou veřejně obchodovatelné 

podle § 20 tohoto zákona. Veřejně 

neobchodovatelné akcie se ocení podílem na 

vlastním jmění akciové <strong>spol</strong>ečnosti podle závěrky 

za předchozí období. Podíl se vypočítá tak, že 

v čitateli je hodnota vlastního jmění (rozvahový 

stav vlastního kapitálu násobený tisícem) a ve 

jmenovateli počet kusů akcií převedených na 

stejnou jmenovitou hodnotu (rozvahový stav základního 

kapitálu). Zjištěné číslo je závěrková 

hodnota akcie jmenovité hodnoty <strong>1.</strong>000 Kč. Pokud 

účetní jednotka zvolila tuto metodu postupuje 

se podle níže uvedeného příkladu.( Stejným způsobem 

se postupuje při ocenění pro účely daně 

dědické a darovací). 

- 11 - 


Příklad 1: účetní jednotka má na účtu 063 2000 

ks akcií jmenovité hodnoty 1000 Kč. Pořizovací 

cena akcií je 2.000.000 Kč. Jedná se o menšinového 

akcionáře ACHP. Rozvaha ACHP má vlastní 

kapitál 32.000 x 1000 = 32.000.000 Kč : 

30.000 ks akcií j.h. 1000 Kč. Na jednu akcii jmenovité 

hodnoty 1000 Kč připadá 1200 Kč podílu 

na vlastním kapitálu. 

Držitel těchto akcií v závěrce přecení 2000 ks x 

1200 Kč je 2.400.000 Kč, na účtu je zaúčtováno 

2.000.000 Kč, proto se přecenění zaúčtuje 063 

AE/414 ve výši 400.000 Kč 

Příklad 2: účetní jednotka má na účtu 063 2000 

ks akcií jmenovité hodnoty 1000 Kč. Akcie byly 

pořízeny nepeněžním vkladem, jejich pořizovací 

cenou je zůstatková hodnota nepeněžního vkladu 

2.300.000 Kč. Rozvaha dceřiné <strong>spol</strong>ečnosti má 

vlastní kapitál 32.000 x 1000 = 32.000.000 Kč : 

30.000 ks akcií j.h. 1000 Kč. Na jednu akcii jmenovité 

hodnoty 1000 Kč připadá 1200 Kč podílu 

na vlastním kapitálu. 

Držitel těchto akcií v závěrce přecení 2000 ks x 

1200 Kč je 2.400.000 Kč, na účtu je zaúčtováno 

2.300.000 Kč, proto se přecenění zaúčtuje 063 

AE/414 ve výši 100.000 Kč. 

e) pořizovací cenou podle § 27/5 - není-li objektivně 

možné stanovit reálnou hodnotu, ponechají 

se akcie v pořizovací ceně. I tato cena se pak 

považuje za cenu reálnou. Účetní jednotka má 

povinnost vytvořit účetní opravnou položku je-li 

k této tvorbě důvod. Příkladem, kdy není možno 

stanovit reálnou hodnotu jsou podle mého názoru 

např. akcie AGB. Pokud je účetní jednotka vlastní, 

doporučuji u našich podniků tvorbu 100% 

opravné položky na účtech 5799/096-nepřímé 

snížení ceny pomocí opravných položek. Podle 

mého názoru není v rozporu se zásadou věrného 

zobrazení i ponechání jiných akcií v pořizovací 

ceně, např. těch , jejichž pořizovací cena je nevýznamná-účetní 

jednotka vlastní např. 1ks akcií 

škrobáren za 50 tis. Kč apod. Způsob přecenění 

by měl být zvolen po konzultaci s auditorem zejména 

proto, že přecenění směrem nahoru 

063/414 představuje obdobu zisku, který je však 

podle mého názoru nejistý a přesto ovlivňuje výši 

vlastního kapitálu, jehož hodnota je potřebná 

v řadě dalších výpočtů.(uznatelnost úroků, vypořádací 

podíly, podíly na zisku). 

Příklad: 

Na účtu 063100 jsou evidovány akcie AGB 

v hodnotě 1000000,-- Kč. Účetní jednotka rozhodla, 

že reálnou 

cenou těchto akcií bude pořizovací cena, protože 

každá jiná cena je nezjistitelná. Z celkové obecně 

známé situace a s použitím zásady opatrnosti, 

účetní jednotka usoudila, že se jedná o bezcenné 

akcie, proto účtuje 100% účetní opravnou položku 

na účtech 5799/096.


Z výše uvedeného je patrné, že účetní jednotka 

má ve způsobu ocenění na účtech 063 

možnost volby, metody je možno kombinovat. 

Zvolený způsob ocenění doporučuji konzultovat 

se svým auditorem. 

Účet 065 dlužné cenné papíry držené do 

splatnosti 

Závěrkové přecenění podle § 27 zákona o 

účetnictví se u těchto cenných papírů provádí 

zaúčtováním poměrného úrokového výnosu. 

V současné době se tyto cenné papíry v naší 

- 12 - 

praxi nevyskytují. Pokud by se nějaké dluhopisy 

vyskytly, účtuje se takto: 

Na účtu 065100 je jejich pořizovací hodnota a 

na samostatné analytické evidenci 065101/6651 

je alikvotní úrokový výnos (daňový) patřící do 

<strong>roku</strong> ve kterém je o něm účtováno. 

V následujícím roce obdrží podnik hrubý úrokový 

výnos, který se zahrne do obecného základu 

daně, srážková daň se neodvádí. 

V běžné praxi se v účetnictví ve skupině 06x objevují níže uvedené účasti a cenné papíry 

Účet Charakteristika Reálná Jiný způsob Daňová uznatelnost při pro- 

aktiva 

cena 

deji v roce <strong>2005</strong> 

061 akcie Více než 50% NE Ekvivalence nebo pořizovací Nabývací cena akcií do 

účast 

cena a opravná položka výše tržeb §24/2w 

061 podíly Více než 50% NE Ekvivalence nebo pořizovací Nabývací cena podílu do 

v s.r.o. účast 

cena a opravná položka výše tržeb 24/2w 

062 akcie 20-50% účast NE Ekvivalence nebo pořizovací Nabývací cena akcií do 

cena a opravná položka výše tržeb 24/2w 

062 podíly 20-50% účast NE Ekvivalence nebo pořizovací Nabývací cena podílu do 

v s.r.o 

cena a opravná položka výše tržeb 24/2w. 

063 akcie Pod 20% ANO Znalec. posudek v tržní ceně Zák. 260/2002 Sb. Novela, 

Dle zákona 151/97 Sb. 

náklad je uznatelný bez 

Pořizovací cena s využitím ohledu na dosaženou tržbu 

opravné položky 

24/2r 

063 podíly Pod 20% NE Pořizovací cena Nabývací cena podílu do 

v s.r.o. 

výše tržeb 24/2w 

065 dluhopi- 

NE Pořizovací cena. V závěrce se Hodnota CP bez ohledu na 

sy 

zvýší o poměrný úrokový výnos dosaženou tržbu 24/2r 

252 vlastní 

akcie a podíly 

v s.r.o. 

NE Pořizovací cena. V závěrce se 

nepřeceňuje 

Nabývací cena podílu do 

výše tržeb 24/2w 

Zvolený způsob ocenění účtů 061 a 062 bude uveden ve vnitropodnikové směrnici i v příloze k roční závěrce 

. 

Zvolená varianta reálné ceny (reálných cen) u ocenění na účtu 063 bude uvedena ve vnitropodnikové 

směrnici i v příloze. 


V účtové třídě 1 zkontrolujte shodu syntetické 

a analytické evidence. Hlavní kniha zásob se 

porovná s hlavní knihou účetnictví ( účty 

112,123,132). Dále si v modulu skladové evidence 

vytiskněte sestavu bezobrátkových zásob 

(2 roky bez obratu). Podle této sestavy získáte 

přehled o zásobách, které je potřeba prodat, 

spotřebovat, apod. Z auditorského hlediska by 

hodnota těchto bezobrátkových zásob měla být 

snížena o zaúčtování účetní opravné položky na 

účtech 5599/191, čímž splníte povinnost správného 

závěrkového ocenění majetku podle §25 

zákona o účetnictví. Další rok se účtuje změna 

stavu účtu 191 nebo se opravná položka zcela 

rozpustí 191/5599 a nová hodnota se opět 

zaúčtuje 5599/19<strong>1.</strong> 

Jako pomůcku pro kontrolu účtové třídy 1 

uvádím část zápisu z kontrol prováděných naší 

firmou. 

Analytická evidence materiálu, výrobků a zboží 

souhlasí na zůstatky účtů 112 a 123 v hlavní knize 

účetnictví. 

SUAU Stav Celkem 

-------------------------------- 

112010 0.00 

112020 0.00 

112040 30747.00 

112050 861532.29 

112070 49138.40 

112080 237980.58 

112100 0.00 

112110 60559.40 

112190 6612<strong>1.</strong>07 

112610 207165.59

112620 37169.73 

112999 0.04 

123100 6779077.00 

123200 0.00 

123400 0.00 

132000 3753094.25 

================================ 

12082585.35 

Byly předloženy inventurní soupisy, inventarizace 

proběhla k 3<strong>1.</strong>12., byly zjištěny inventurní 

rozdíly vzniklé záměnami a mankem v normě, 

opraveno, zaúčtováno na 50<strong>1.</strong> Manko nad normu 

zaúčtováno na 5499/112. 

Vnitropodniková směrnice pro oceňování zásob 

byla předložena a je dodržována. 

Přímo do spotřeby jsou účtovány nákupy drobného 

spotřebního a opravárenského materiálu a 

kancelářských potřeb. 

Nakupované zásoby jsou účtovány ve výši fakturovaných 

nákladů. Příjmy na sklad odpovídají 

došlým fakturám. 

MS Položek Kč 

------------------------------------------------ 

35 krmiva, steliva 2 3157.00 

36 Paliva 1 2822.40 

37 Ostatní materiál 2 7180.57 

39 Obaly vlastní 1 9799.50 

42 Stavební materiál 2 15017.00 

45 Stavební materiál 1 21745.50 

52 Hutní a spoj.mat. 1 4155.00 

60 Náhradní díly 30 21728.80 









------------------------------------------------ 

Nedokončená výroba 

257829.03 

Nedokončená výroba běžného <strong>roku</strong> je ukončena 

a odúčtována. Nedokončená výroba příštích 

období je oceněna přímými náklady na výkony 

400 až 699 s podílem režijních nákladů (režie 

RV). V plné výši je proúčtována na účtu 611120. 

Zdokladováno výsledkovou výkonů. V rámci auditu 

byly přeúčtovány náklady z výkonu len (který 

účetní jednotka nepěstuje-chyba pořízení) na 

výkon kam náklady správně patří. 

• Nakoupené zásoby se oceňují pořizovací 

cenou - vždy včetně nákladů souvisejících s pořízením 

(např. přeprava, provize, clo). 

• Ocenění zásob vlastní výroby (včetně zvířat) 

ve výši vlastních nákladů musíte být 

schopni doložit plánovou nebo skutečnou kalkulací. 

Vlastními náklady se rozumí přímé ná- 

- 13 - 


Výdaje ze skladu se provádějí v průměrné ceně, 

které se přepočítává průběžně při každém 

příjmu. 

Účetní jednotka používá variantu A pro účtování 

zásob, pořízení materiálu je účtováno přes 

účet 111112, účet vykazuje nulový zůstatek. 

Prodeje materiálu jsou účtovány přes účty 542 

a 642, materiál nebyl prodáván pod cenou. 

Prodeje zboží jsou účtovány přes účty 504 a 

604, bylo zkontrolováno zaúčtování tržeb a vypočítán 

průměrný rabat. 

Byla vytvořena sestava bezobrátkových zásob 

(zásoby 24 měsíců bez obratu), celková částka 

těchto zásob činí 257829.03 Kč. Opravné položky 

k jsou vytvořeny v částce 200 tis. Kč, což dostatečně 

zohledňuje zásadu opatrnosti a správného 

závěrkového ocenění. 

klady s případným podílem výrobní režie. Zahrnovat 

do skutečné nebo plánové kalkulace 

položky jiné není v souladu se zákonem o 

účetnictví. Kalkulační položky přímých nákladů 

jednotlivých výkonů např. v rostlinné výrobě 

jsou spotřeba osiv, hnojiv, chemických ochranných 

prostředků, mzdy pokud jsou směrovány 

na jednotlivé výkony, opravy jednoúčelových 

strojů, odpisy jednoúčelových strojů-např na 

cukrovku, jiné provozní náklady prováděné 

formou služeb – postřiky od ACHP, ale i jiné 

provozní náklady prováděné vlastními pomocnými 

činnostmi. V praxi se část těchto nákladů 

z důvodů provozních účtuje do režijních nákladů 

RV, které se pak zpětně rozpouštějí 

k jednotlivým výkonům. Kvalita kalkulací, které 

poskytují programy je závislá na kvalitě vstupních 

nákladů a jejich směrování na plodiny ne-


bo režie. Pro oceňování vlastní produkce 

v zemědělství je podle mého názoru vhodná 

metoda přímých nákladů + podíl režijních nákladů 

příslušné činnosti. Do kalkulací nákladů 

na plodiny patří i podíl nákladů na pomocné 

činnosti (traktory, kombajny). Podíl těchto nákladů 

by měl vstoupit do nedokončené výroby 

a následně do kalkulací. Zemědělské podniky 

dostávají dotace na RV. Tyto dotace je možno 

směrovat přímo na výkon, ale pak by měl být 

výpočet nedokončené výroby nastaven tak, 

aby položka dotací výpočet nedokončené výroby 

neovlivnila. Druhou možností je směrovat 

veškeré dotace na samostatný (nekalkulovatelný 

) výkon např.900, kde je zajištěno, že položka 

do žádných výpočtů nevstoupí. 

• Dalším problémem u zásob vlastních výrobků 

RV v zemědělských podnicích je způsob ocenění 

nedokončené rostlinné výroby a návazně 

ocenění hotových rostlinných výrobků. Dlouholetá 

vžitá praxe oceňuje nedokončenou výrobu 

RV na úrovni skutečně vynaložených nákladů. 

Hotové výrobky RV jsou oceňovány kalkulovanými 

plánovanými náklady. Použití dvou 

různých metod ocenění u zásob, které na sebe 

bezprostředně navazují způsobuje meziroční 

kolísání provozního hospodářského výsledku 

v závislosti na množství sklizených a uskladněných 

výrobků. Podle mého názoru je správné 

obě metody ocenění sladit a ocenit hotové 

výrobky rovněž na úrovni skutečných nákladů. 

Tato korekce ocenění (z plánovaných nákladů 

na skutečné ) by měla být provedena u zásob 

vlastních výrobků, které zůstanou uskladněny 

do dalšího <strong>roku</strong>. Nesoulad metod v ocenění se 

nemůže projevit u těch zásob, které jsou 

v rámci jednoho účetního období vyrobeny, 

prodány nebo spotřebovány. Skutečné náklady 

na rostlinné výrobky se získávají z kalkulací 

skutečných nákladů, ovšem za předpokladu, že 

účetní jednotka postupuje při pořizování a kontrole 

vstupních dat tak, aby kalkulace plodin 

podávaly alespoň pravděpodobné výsledky. 

V případech kdy uskladněné produkty RV 

nejsou opraveny korekcí na skutečný náklad, 

vykazuje účetní jednotka v provozním výsledku 

zisk ale i ztrátu, která vzniká pouze z použití 

různých metod ocenění. V konečném důsledku 

je zkreslen účetní, ale i daňový výsledek RV u 

všech výrobků RV, které jsou v inventuře 

k 3<strong>1.</strong>12. příslušného <strong>roku</strong>. 

• V inventuře musíte doložit i nedokončenou 

výrobu průmyslového charakteru (např. dle výkonů, 

zakázek a to i nehmotné povahy- projektové 

práce). Vysoké přijaté zálohy na účtu 324 

a nízká nebo nulová NV na účtu 121 signalizuje 

případnému kontrolnímu orgánu, že má o nedokončenou 

výrobu projevit zvýšený zájem 

(správci daně musíte umět věrohodně zdůvodnit, 

proč vám byla poskytnuta záloha a přitom 

jste na zakázce ještě nezačali pracovat). U zemědělských 

podniků se závěrkový stav účtu 

- 14 - 

nedokončené rostlinné výroby dokládá výsledovkou 

výkonů 400-699. U ostatních podniků 

inventurním soupisem oceněných nedokončených 

zakázek 

• zůstatek účtu 111 ke konci <strong>roku</strong> 

� v případě účtování způsobem A: 

a) pokud máte materiál a nedošla faktura, 

převedete na DAL 389 

b) pokud máte fakturu a nedošel materiál, 

převedete na materiál na cestě (účet 

119) 

� pokud účtujete způsobem B: 

a) pokud máte materiál a nedošla faktura, 

spotřebovaný materiál zaúčtujete 

501/389, nespotřebovaný 112/389 

b) pokud máte fakturu a nedošel materiál, 

zaúčtujete 119/501 (stornujete spotřebu 

materiálu, který dosud nemáte) 

I když účtujete způsobem B, jste povinni vést 

skladové karty, na konci <strong>roku</strong> udělat inventuru a 

ocenit včetně nákladů souvisejících. Manko = 

rozdíl mezi kartou a skutečným fyzickým stavem 

Při inventarizaci zásob variantou B zaúčtujete: 

112 (132) / 501 (504) dle skladových karet 

549 / 112 (132) manko dle inventury 

• Pokud jsou při inventarizaci zjištěny nepoužitelné 

zásoby, např. z důvodu zdravotní závadnosti 

apod. a musíte je fyzicky zlikvidovat, ve 

většině případů se jedná o nedaňovou škodu 

na 549/112 (132). Pravděpodobně by se pouze 

výjimečně podařilo prokázat, že se jedná o 

technologický úbytek. Pokud nepotřebné zásoby 

prodáte se ztrátou, je nutno prokázat reálný 

důvod této ztráty, pokud se nám to podaří, většinou 

správce daně tento náklad nezpochybňuje. 

• U přebytků nakoupených zásob účtujete 

1xx/50x pokud se jedná o přebytek prokazatelně 

vzniklý chybným účtováním při vyskladnění 

(např. záměna s jinou položkou zásob). Nejedná-li 

se o záměny, ale o skutečný přebytek účtuje 

se výnos na 648. 

Poskytnuté zálohy na zásoby- účet 15x 

Počínaje rokem 2004 je pro poskytnuté zálohy 

na zásoby určen samostatný účet ve 

skupině 15x. Na účtech 31(4) se již poskytnuté 

zálohy neúčtují. 

Manka a škody 

Velmi zjednodušeně řečeno, rozdíl mezi mankem 

a škodou spočívá v následujícím: 

• škoda je většinou zjištěna jindy než při 

inventarizaci a znáte u ní i den, příčinu a 

konkrétní položku, u které ke škodě došlo

(např. 8.9. spadla z regálu láhev a rozbila se, 

nebo jste nabourali auto a došlo 

k neopravitelné škodě). Z hlediska účetního se 

škodou rozumí fyzické znehodnocení (neodstranitelné 

poškození nebo zničení) nehmotného 

a hmotného majetku, a to z objektivních i 

subjektivních příčin. Toto poškození vede 

k zaúčtování vyřazení poškozeného majetku 

z účetní evidence. Jedná-li se o škodu běžného 

charakteru spojenou s provozem, účtuje se 

na účtu 549. Pokud se jedná o škodu mimořádnou, 

ke které dochází naprosto výjimečně účtuje 

se na účtu 582. 

• u manka jste zjistili, že něco chybí, ale 

nevíte kdy a proč k této ztrátě došlo (např. 

při inventarizaci v maloobchodě zjistíte, že chybí 

zboží za 50000 Kč). 

• technologické ztráty a ztratné v maloobchodních 

prodejnách jsou považovány při 

splnění určitých předpokladů za přirozené úbytky 

zásob. Pokud v podniku existuje platná vnitropodniková 

směrnice upravující výši těchto přirozených 

úbytků, ve které je stanovena ekonomicky 

zdůvodnitelná výše těchto ztrát, účtujete 

o běžné spotřebě. Např. 501/112, 504/132, 

613/123, 614/124. Jedná se o daňově účinné 

náklady. Vnitropodniková směrnice musí být 

zpracována s maximální péčí (podle zdokladované 

skutečnosti v minulosti, i s využitím dnes 

již neplatných státních norem, dle stanoviska 

odborného pracoviště, výzkumného ústavu, 

Shrnutí problematiky do jednoduché tabulky: 

Typ úbytku (přebytku) Účetně Daňově 

Manko do normy, technologické ztráty, ztratné, 

úhyny zvířat evidovaných na účtu 124 

Manko nad normu 

- 15 - 


podle standardů v daném oboru). Posouzení 

oprávněnosti výše technologických ztrát provede 

správce daně při daňové kontrole. Řeší §25 

odst.2 ZDP. 

• škoda ze živelních pohrom a škoda způsobená 

podle potvrzení policie neznámým 

pachatelem zúčtovaná na účtu 582 je daňově 

účinným nákladem. Případná úhrada této škody 

(většinou pojišťovnou) je daňovým výnosem 

na účtu 688. Řeší §24 odst.2 písm.l a §24 

odst.10 ZDP. Taková mimořádná škoda se 

účtuje na účtu 582 (549). 

• všechny ostatní škody a manka jsou daňově 

účinným nákladem pouze do výše případné 

náhrady. Řeší §25 odst.1 písm.n ZDP. 

• pokud způsobíte škodu na cizím majetku, 

většinou se s majitelem vyrovnáte prostřednictvím 

náhrady škody. O náhradě škody účtujete 

na účtu 588/379(221). Pokud dochází k náhradě 

škody v přímé souvislosti s provozem podniku, 

domnívám se, že lze účtovat i na účtu 548 

(např. si dohodnete se sousedním podnikem, 

že kvůli zkrácení trasy budete vozit krmení přes 

jeho pole a způsobenou škodu mu uhradíte). 

Pokud jste tuto škodu způsobili při podnikání 

(prokážete správci daně, že se jedná o náklad 

vynaložený na dosažení, zajištění a udržení 

zdanitelných příjmů), jedná se o daňově účinný 

náklad. 

Běžná spotřeba - účtové 

skupiny 50, 61 

Škoda 549, náhrada 

648 

Daňově účinný náklad 

Inventurní přebytek Výnos 648 Daňový výnos 

Formální přebytek vzniklý chybným účtováním 

při vyskladnění nakoupených zásob 

Formální manko z chybného účtování doložené 

účetním dokladem 

DAL 50x 

Daňově účinný náklad pze do 

výše přijaté náhrady 

Snížení daňově účinných nákladů 

Účtové skupiny 50, 61 Daňově účinný náklad 

Dočasné znehodnocení-opravná položka 559/19x Daňově neúčinný náklad 

Trvalé znehodnocení 549 Daňově neúčinný náklad 

Škoda způsobená neznámým pachatelem, 

živelní pohromou. 

582 Daňově účinný náklad



• kontrola zůstatků pokladny a banky, zůstatky 

jsou doloženy výčetkou platidel u pokladny a 

závěrečnými výpisy u bankovních účtů. Záporný 

zůstatek běžného účtu (kontokorentní 

úvěr) se v rozvaze vykazuje v pasívech mezi 

krátkodobými úvěry. 

• kontrola zůstatků 261- pokud má účet zůstatek, 

je v inventuře doloženo z čeho pochází. 

V rozvaze se zůstatek účtu 261 uvádí v řádku 

kde peníze mají skončit. Např. zůstatek 261 

MD –byl proveden odvod peněz z pokladny 

do banky. Účet 261 MD se v tomto případě 

přičítá k bankovním účtům, protože peníze 

dojdou (budou připsány) do banky. 

• manko v pokladně a u cenin se účtuje na účtu 

569, případná náhrada na účtu 668. Náklad je 

daňově uznatelný do výše přijatých náhrad. 

Krádež hotových peněz neznámým pachatelem 

na základě zjištění policie, je daňově uznatelným 

nákladem. 

Kursové rozdíly 

• Kursové rozdíly zjištěné na účtech účtových 

skupin 21, 22, 25,26 zúčtujete do nákladů nebo 

výnosů proti účtům 563 nebo 663 podle toho, 

zda vznikne kursový zisk nebo ztráta. Přepočet 

provádíte denním kursem ČNB platným k rozvahovému 

dni a provádíte jej i u kontokorentních 

devizových účtů pokud vykazují pasivní zůstatek. 

Kurs ČNB k 3<strong>1.</strong>12.<strong>2005</strong> u vybraných měn 

Země Množství Kód Kurs 

EMU 1 EUR 29,005 

Slovensko 100 SKK 76,565 

USA 1 USD 24,588 

Velká Británie 1 GBP 42,338 

Švédsko 1 SEK 3,089 

Švýcarsko 1 CHF 18,654 

Polsko 1 PLN 7,514 

Příklad: 

V pokladně máte k datu 3<strong>1.</strong>12. částku <strong>1.</strong>000,- 

EUR, na účtu 211 máte tyto finanční prostředky 

zachyceny v částce 30.000 Kč, kurs ČNB 

k rozvahovému dni je 29,005 Kč. 

Stav účtu k rozvahovému dni musí být: 

29,005 x <strong>1.</strong>000 EUR = 29.005 Kč 

- 16 - 

Zúčtujete rozdíl 29.005 – 30.000 = - 995 Kč 

účetním zápisem 563/211 

Upozorňuji, že v programu Finance zaúčtování 

kursových rozdílů provedete stejným způsobem 

jako v minulých letech a to v pořízení do hodnoty 

„kurz“ zadáte „1,00“ a proúčtujete vypočítaný kursový 

rozdíl (zisk nebo ztrátu). V případě, kdy u 

valutové pokladny nebo devizového účtu je kurz 

roven „1,00“, program neúčtuje v cizí měně, ale 

pouze v korunách. (Platí pro valutovou pokladnu a 

devizový účet). 

Účet 252 – Vlastní akcie 

Od <strong>roku</strong> 2002 platí pro pořizované cenné papíry 

oceňování pořizovací cenou , tj. včetně vedlejších 

souvisejících nákladů. Pokud jste kupovali 

vlastní akcie, zkontrolujte, zda právní, zprostředkovatelské 

a podobné služby, které se před rokem 

2002 účtovaly do nákladů, jsou zaúčtovány v ceně 

aktiva, čili na účtu 252. 

O odkupu vlastních akcií se účtuje na účtu 

252- Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly. Na 

tomto účtu účtují akciové <strong>spol</strong>ečnosti nákup vlastních 

akcií v pořizovací ceně, bez ohledu na to, 

jaká je jmenovitá hodnota této akcie. Ve smlouvě 

byla dohodnuta cena 800 Kč za jednu akcii jmenovité 

hodnoty 1000 Kč. Listinné akcie na jméno 

se převádí rubopisem, to znamená, že převodce 

(osoba na jejíž jméno akcie zní) tyto akcie podepisuje 

a předává je zástupcům akciové <strong>spol</strong>ečnosti 

(JH=jmenovitá hodnota). 

Příklad: 

-nákup akcie JH 1000 Kč za 800 Kč 

252/321 800 

- úhrada za vlastní akcie 

321/221 800 

Dále musí být rozhodnuto jak <strong>spol</strong>ečnost s vlastními 

akciemi naloží, zda je prodá nebo o jejich 

jmenovitou hodnotu sníží základní kapitál. 

- prodej akcií 

561/252 800 

- tržba za akcie 

311/661 700 

V případě prodeje vlastních akcií se testuje 

náklad na účtu 561 proti výnosům na účtu 66<strong>1.</strong> 

Je-li výnos na účtu 661 menší než náklad na účtu 

561, je tento náklad daňově účinný pouze do výše 

dosažených tržeb. Pro prodej vlastních akcií je 

vhodné založení samostatných analytických účtů 

561 a 66<strong>1.</strong> Nepodaří-li se akcie prodat v době 

stanovené obchodním zákoníkem, musí být snížen 

základní kapitál. 

V případě, že účetní jednotka rozhodne o snížení 

základního kapitálu, snižuje se o částku 

jmenovité hodnoty akcie.

- snížení základního kapitálu 

411/419 

1000 ke dni zápisu snížení v OR 

Poté, co jsou akcie fyzicky zničeny, zrušeny 

v SCP, zaúčtuje se 

- zrušení akcií 

419/252 800 

- doúčtování rozdílu do JH 

419/421 200 

Počínaje rokem 2002 se rozdíl účtuje proti 

účtům vlastního kapitálu podle rozhodnutí účetní 

jednotky. Někdy je již v zápisu z valné hromady 

rozhodnuto o který vlastní zdroj se bude jednat, 

pokud rozhodnuto není doporučuji tvorbu rezervního 

fondu. 

Prodej akcií zaměstnancům 

Od data zrušení zaměstnaneckých akcií 

(<strong>1.</strong><strong>1.</strong>2001) nelze tyto akcie emitovat, ale pro zaměstnance 

může akciová <strong>spol</strong>ečnost nakoupit 

vlastní akcie a dále jim je prodat. Akcie mohou být 

prodány zaměstnancům za podmínek uvedených 

v § 158 obchodního zákoníku. Zaměstnanci, kteří 

si tyto akcie nakoupí nemusí zaplatit celou pořizovací 

cenu, ale rozdíl musí být pokryt z vlastních 

zdrojů <strong>spol</strong>ečnosti. Samozřejmě, že tyto zdroje 

musí existovat. Částka, která nebude od kupujících 

zaměstnanců požadována nesmí překročit 

5% základního kapitálu v době kdy se o prodeji 

rozhoduje. 

Předpokládejme, že <strong>spol</strong>ečnost nakoupila vlastní 

akcie za 800 Kč, prodává je za 800 Kč s tím, že 

zaměstnanci uhradí 400 Kč a zbytek bude hrazen 

v souladu se stanovami <strong>spol</strong>ečnosti z volných 

zdrojů. 

- nákup vlastních akcií 

252/221 800 

- prodej akcií zaměstnancům 

561/252 800 

- tržba za akcie od zaměstnanců 

335/661 800 

- čerpání vlastních zdrojů 

42x/335 400 

- úhrada od zaměstnanců 

221/335 400 

Účet Charakteristika aktiva Reálná 

cena 

252 vlastní 

akcie 

252 vlastní 

obchodní podíly 

v s.r.o. 

- 17 - 


Pro zaměstnance se rozdíl, který nemusí zaplatit, 

POVAŽUJE za zdanitelný nepeněžní příjem. 

Příjmy z prodeje akcií jsou u fyzické osoby po půl 

roce držení osvobozeny podle §4, odst. 1, písm. 

w) ZDP. Osvobozené příjmy fyzická osoba do 

přiznání neuvádí. Pokud by došlo k prodeji do půl 

<strong>roku</strong>, jedná se o příjem podle §10 ZDP. 

Účet 252 – Vlastní obchodní podíly 

Na účtu 252 vlastní obchodní podíly účtují <strong>spol</strong>ečnosti 

s ručením omezeným v případě, že ze 

<strong>spol</strong>ečnosti odchází <strong>spol</strong>ečník dohodou o vypořádání 

(nebo soudně nařízené vypořádání), čímž 

mu vznikne nárok na vypořádací podíl- o této skutečnosti 

účtuje <strong>spol</strong>ečnost. V praxi je obvyklejší, 

že se prodá obchodní podíl mezi dvěma osobami- 

o této skutečnosti <strong>spol</strong>ečnost neúčtuje. Nárok 

na vypořádací podíl vzniká rovněž, když zemře 

<strong>spol</strong>ečník a jeho dědic se <strong>spol</strong>ečníkem nestane. 

Podrobněji viz časopis <strong>Profex</strong> 4/2004. 

Příklad: 

- vznik ná<strong>roku</strong> 

252/365 100 

- srážková daň 15% (vklad byl 60) 

365/342 6 

- odvod srážkové daně 

342/221 6 

- výplata vypořádacího podílu 

365/221 94 

Do 6 měsíců musí valná hromada rozhodnout jak 

s uvolněným obchodním podílem (účet 252) naloží. 

Pokud je na základním kapitálu dostatečně 

vysoká částka, může být snížen základní kapitál. 

Pokud nebude snižován základní kapitál rozhodují 

většinou <strong>spol</strong>ečníci o převzetí uvolněného podílu 

ostatními <strong>spol</strong>ečníky v poměru jejich vkladů za 

úplatu (§113 odst. 6 obchodního zákoníku). Podmínky 

převodu schvaluje valná hromada. 

Příklad: 

- převod uvolněného podílu 

561/252 100 

předpis úhrady <strong>spol</strong>ečníkům 

355/661 100 

úhrada do data dle valné hromady 

221/355 100 

Jiný způsob přecenění Daňová uznatelnost při prodeji 

v roce 2002 

Pořízené vlastní akcie NE Pořizovací cena Pořizovací cena do výše 

tržeb 24/2w 

Dohoda o vypořádání 

nebo smrt <strong>spol</strong>ečníka 

jehož dědic se <strong>spol</strong>ečníkem 

nestane 

NE Uvolněný obchodní podíl 

ve výši vypořádacího podílu 

Hodnota uvolněného podílu 

na účtu 252 do výše dosažených 

tržeb



Součástí účtové třídy 3 je i kontrola mzdové 

evidence, jako pomůcku uvádím část zápisu 

z ověření této části rozvahových účtů. 

Kontrola mzdové evidence 

Inventarizace pohledávek a závazků z oblasti 

mezd byla provedena. Zůstatky účtů 331,336,342 

souhlasí na prosincové zaúčtování mezd, jsou 

řádně zinventarizovány a doloženy. 

Půjčky zaměstnancům: 

Na účtu 335001 jsou evidovány půjčky zaměstnancům 

poskytnuté na bytové účely dle §6 

odst.9 písm n. Částka přesáhla zákonem stanovenou 

hranici 100 tis. Kč, na přesahující částku je 

placen úrok v obvyklé výši. Až do výše 100 tis. Kč 

se jedná o půjčku bezúročnou, příjem vzniklý 

prominutím úroků je pro zaměstnance osvobozen 

od daně podle výše uvedeného ustanovení zákona 

o daních z příjmů. 

Na účtu 335202 jsou evidovány půjčky zaměstnancům 

poskytnutým na bytové účely dle §6 

odst.9 písm.n, které byly poskytnuty v souvislosti 

se živelní pohromou (povodeň srpen 2002). Půjčky 

jsou bezúročné, nepřesahují zákonem stanovený 

limit. 

Penzijní připojištění 

Byla provedena kontrola daňové uznatelnosti 

příspěvků podniku na penzijní připojištění zaměstnanců. 

Podle znění §24 odst.2 písm zj) je 

daňově uznatelným nákladem příspěvek zaměstnavatele 

poukázaný na účet jeho zaměstnance u 

penzijního fondu maximálně však do výše 3% 

úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro 

sociální pojištění za zdaňovací období. Do nákladů 

<strong>roku</strong> <strong>2005</strong> lze zahrnout pouze příspěvek zaměstnavatele 

poukázaný na účet penzijního fondu 

v roce <strong>2005</strong>. 

Z daňově uznatelných nákladů bylo vyloučeno 

na účet 527900 3.712 Kč. Jedná se o příspěvky, 

které překročily 3% úhrnu vyměřovacích základů. 

Zůstatek účtu 527170 souhlasí na hodnotu poukázaných 

příspěvků zaměstnavatelem nepřesahující 

3% úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance 

pro SP za zdaňovací období. 

Úhrada zdravotního a sociálního pojištění 

Zdravotní a sociální pojištění za prosinec <strong>2005</strong> 

bylo uhrazeno 15.<strong>1.</strong>2006 dokladem číslo 902007. 

Účetní jednotka nemá žádné nedoplatky ani penále. 

Zákonné pojištění odpovědnosti (mzdy) 

- 18 - 

V nákladech na účtu 548202 jsou proúčtovány 

čtyři čtvrtletní platby, bez závad. 

Plnění povinného podílu ZPS 

Povinný podíl osob se ZPS není splněn, 

vzniká povinnost odvodu do státního rozpočtu. 

Tento odvod byl proúčtován v roce 

<strong>2005</strong> účetním zápisem 548000/345930, náklad 

je daňově uznatelný. 

Částka vyhlášená pro výpočet je dána vyhláškou 

a činí 18.421 Kč. Výše odvodu je 18.421 

x 2,5 = 46.052,50 Kč ( za jednoho nesplněného 

ZPS). 

Kontrola ostatních účtů 3. účtové třídy 

• V účtové třídě 3 se počínaje rokem 2004 

neúčtuje na účtu 312. Obsahová náplň tohoto 

účtu se přesouvá na účet 257-směnky jako 

cenné papíry. 

Příklad: 

- vystavená faktura 1000 311/601,343 

- úhrada směnkou 1000 257/311 

(směn.suma 1030) 

- směnečný úrok 30 257/665 

- úhrada směnky 1030 221/257 

Pokud je směnka držena k 3<strong>1.</strong>12. a zaplacena 

až v novém roce, přeceňuje se účet 257 - 

hodnota směnky se zvyšuje o AÚV (alikvotní 

úrokový výnos) 257/665. Výše ú<strong>roku</strong> se vypočítá 

podle dnů splatnosti směnky. Část ú<strong>roku</strong> 

patřící do starého <strong>roku</strong> se zaúčtuje 257/665. O 

časovém rozlišení se neúčtuje. Další část úroků 

se účtuje v následujícím roce opět na 

257/665. 

• Pokud jste v průběhu <strong>roku</strong> nakupovali pohledávky, 

zjistěte, zda máte správně oceněno pořizovací 

cenou. Do této ceny patří i vedlejší náklady 

na znalecké posudky, provize, právní 

služby, které se od <strong>roku</strong> 2002 účtují do pořizovací 

ceny nakoupených pohledávek na účet 

pohledávek. 

• Nákup „souboru pohledávek“. V praxi se často 

vyskytují nákupy celé řady pohledávek za 

jedinou cenu. Pokud se jedná o pohledávky 

splatné po <strong>1.</strong><strong>1.</strong>1995 nedá se jejich nákup považovat 

za nákup souboru, nelze je evidovat jednou 

částkou, ale je potřebné tyto pohledávky 

zaevidovat do účetnictví jednotlivě. V případě 

úhrady (zápočtu) některé z nich je potřeba tuto 

úhradu přiřadit k příslušné pohledávce a tím 

správně zaúčtovat a zdanit.

Příklad: účetní jednotka nakoupila pohledávky 

jmenovité hodnoty 10 mil. za 10% tj. za 1 mil 

Kč. Pro jednoduchost předpokládejme, že se 

jednalo o 3 pohledávky ve jmenovité hodnotě 

7 mil., 2 mil. a 1 mil. Kč. (Jmenovitá hodnota 

pohledávek se vede v podrozvahové evidenci). 

Do účetnictví zaúčtujeme 378/ 379 1 mil. Kč ( 

v saldokontu nebo na analytických účtech 378 

budou evidovány pohledávky v pořizovací 

ceně 700 tis., 200 tis. a 100 tis. Kč. Potom se 

stane, že pohledávka jmenovité hodnoty 1 

mil., pořizovací ceny 100 tis. Kč, bude částečně 

uhrazena nebo započtena (např. 300 tis. 

Kč). Správné zaúčtování je 221/311 100 tis. 

do výše pořizovací ceny a zbývající část 

221/648 (668) 200 tis. Kč je daňovým výnosem. 

• Pohledávky a závazky v cizí měně. V průběhu 

<strong>roku</strong> se kursové rozdíly ze zaplacených 

pohledávek a závazků účtují do nákladů nebo 

výnosů na účty 563, 663. Používá se kurs, který 

má účetní jednotka stanoven ve své vnitropodnikové 

směrnici (denní, měsíční…). K datu roční 

závěrky se musí majetek a závazky vyjádřené v 

cizí měně, přepočítat kursem ČNB platným k 

3<strong>1.</strong>12. Rozdíl zjištěný tímto přepočtem se zaúčtuje 

jako kursový rozdíl na účty 563,663. 

Kursové rozdíly 

U kursových rozdílů, které vznikají 

v průběhu <strong>roku</strong> se používá kurs stanovený 

účetní jednotkou ve vnitropodnikové směrnici. 

Použití pevných kursů umožňuje §4 odst.7 

zákona o účetnictví. 

U kursových rozdílů, které vznikají ze závěrkového 

přecenění neuhrazených závazků a 

pohledávek se vžil název NEREALIZOVANÉ 

kursové rozdíly. Tyto nerealizované kursové rozdíly 

vznikají při přepočtu pohledávek a závazků 

kursem ČNB k 3<strong>1.</strong>12. a účtují se na účet 563 a 

663. Jsou daňově účinné. 

První povinné závěrkové „ přecenění „ závazků 

a pohledávek do nákladů a výnosů se provádělo 

poprvé v roce 2003. Vzhledem k tomu, že daňové 

zatížení některých firem z tohoto přecenění 

bylo velmi vysoké, bylo jim umožněno odsunout 

zdanění nerealizovaných kursových zisků z <strong>roku</strong> 

2003 do 3 zdaňovacích období ( rok 2004,<strong>2005</strong> a 

2006). Daňový základ (zisk) vzniklý v roce 2003 

rozdílem účtů 563 a 663 z nerealizovaných kursových 

rozdílů je možno zdanit po třetinách. Kdo si 

odložil zdanění zisku z nerealizovaných kursových 

rozdílů, nesmí zapomenout, že v roce 

<strong>2005</strong> zdaňuje (připočítává v daňovém přiznání 

řádek 62) minimálně ½ dosud nezdaněného 

zisku. ( Přechodná ustanovení ZDP č. 

438/2003 Sb., bod 33. 

- 19 - 


Daňový základ z nerealizovaných kursových 

rozdílů vzniklý za rok <strong>2005</strong> se zdaňuje 

jednorázově v roce <strong>2005</strong>, je součástí výsledku 

hospodaření <strong>roku</strong> <strong>2005</strong>. 

Příklad na postupné (odložené zdanění) ve 

třech po sobě jdoucích letech 

Z nerealizovaných kursových rozdílů byl rozdílem 

samostatných analytických účtů 563 a 663 vyčíslen 

zisk 3 mil. Kč. Tento zisk se vyloučil 

v daňovém přiznání <strong>roku</strong> 2003 ze zdanitelných 

příjmů (řádek 162 DP), v roce 2003 nebylo zdaněno 

nic. V roce 2004 byla zdaněna minimálně 

1/3 tohoto zisku tj. 1 mil. Kč (bude se připočítávat 

v řádku 62 daňového přiznání). V roce <strong>2005</strong> bude 

zdaněna min. ½ zbývajícího zisku a poslední část 

bude zdaněna v roce 2006. Zákon uvádí částky 

minimální, z toho plyne, že může být zdaněno 

více, nikoliv však méně. 

Pro úplnost uvádím, že částka odloženého zdanění 

3 mil. Kč je položkou pro výpočet odloženého 

daňového závazku účetních jednotek auditovaných 

ze zákona, viz. účet 48<strong>1.</strong> 

Závěrkové přepočty neuhrazených závazků 

a pohledávek vedených v cizích měnách se 

provádí výsledkově kursem ČNB k 3<strong>1.</strong>12. příslušného 

<strong>roku</strong>. 

Počínaje závěrkou <strong>roku</strong> 2003 se přeceňuje 

POUZE výsledkově, jiná metoda není možná. 

Příklad přecenění pohledávek: 

K 3<strong>1.</strong>12. je evidována neuhrazená pohledávka 

v cizí měně. Je to pohledávka ve výši 10.000 

EUR, vyjádřená v účetnictví v Kč 300.000,-- Kč. 

Kurs ČNB k 3<strong>1.</strong>12.<strong>2005</strong> je 29.005 Kč. 

- přecenění k 3<strong>1.</strong>12.<strong>2005</strong> 

10.000x29.005= 290.050 

- zaúčtování závěrkového KR 

563/311 9.950 daňový náklad 

Pokud existují k pohledávce v cizí měně opravné 

položky, musí být evidovány také v cizí měně. 

V roční závěrce se rovněž přecení kursem ČNB. 

Příklad přecenění závazků: 

K 3<strong>1.</strong>12. je evidován neuhrazený závazek v cizí 

měně. Je to závazek ve výši 10000 EUR, vyjádřený 

v účetnictví v Kč 300.000,-- Kč. Kurs ČNB k 

3<strong>1.</strong>12. je 29.005 Kč. 

- přecenění k 3<strong>1.</strong>12.<strong>2005</strong> 

10.000x29.005 = 290.050 

- zaúčtování závěrkového KR 

321/663 9.950 daňový výnos


Opravné položky k pohledávkám po splatnosti 

(účet 391) 

Tyto opravné položky jsou daňové i nedaňové. 

Z tohoto důvodu je potřebné rozlišit účty opravných 

položek analyticky, viz. směrná účtová 

osnova programového vybavení ZEIS. 

• opravnou položku je nutno rozpustit vždy, 

když pominou důvody pro její existenci (zánik 

pohledávky úhradou, zápočtem, prominutím 

dluhu, odpisem, promlčení, ukončení konkursu). 

Musíte tedy v rámci inventarizací provést důkladnou 

prověrku všech pohledávek, ke kterým 

jste v minulosti vytvořili opravnou položku (účet 

391), a posoudit správnost existence opravných 

položek.. 

Daňové opravné položky 

Podle zákona o rezervách má účetní jednotka 

právo (nikoliv povinnost ) tyto opravné 

položky tvořit. Daňově uznatelná tvorba 

opravných položek má počínaje rokem 2004 

řadu omezujících ustanovení. 

§ 2) zákona o rezervách: tvoří se pouze 

k rozvahové hodnotě nepromlčených pohledávek 

splatných po 3<strong>1.</strong>12.1994 a zaúčtovaných 

v účetnictví. Rozvahovou hodnotou je jmenovitá 

hodnota pohledávky nebo pořizovací cena 

pohledávky zaúčtované na rozvahových 

účtech. Nelze tvořit na pohledávky vzniklé 

z titulu úvěrů, půjček, ručení, záloh, plnění ve 

prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty 

<strong>spol</strong>ečnosti, smluvních úroků a pokut, poplatků 

z prodlení, penále a jiných sankcí ze závaz- 

Příklad: 

- 20 - 

kových vztahů a dále k pohledávkám o kterých 

nebylo účtováno ve výnosech a které nebyly 

zahrnuty do základu daně z příjmů a 

k pohledávkám nabytým bezúplatně. Opravné 

položky nelze tvořit k souboru pohledávek. 

Jestliže má věřitel vůči dlužníkovi současně 

splatné závazky a pohledávky nelze tvořit aniž 

by byl proveden zápočet. 

Firma potřebuje daňové náklady 

K 3<strong>1.</strong>12. bude vytvořena sestava pohledávek, 

které jsou po splatnosti 6 a více měsíců. Vyřadí se 

pohledávky, na které nelze tvořit opravné položky 

(penalizační faktury, faktury vůči spřízněným osobám-viz. 

§2/2 a §8a/3 zákona o rezervách, ověří 

se že se jedná o výnosové pohledávky, zdaněné 

pohledávky atd. 

Z pohledávek na které je možno vytvořit daňové 

opravné položky se utvoří 2 skupiny: 

1) Pohledávky za dlužníky, kteří jsou 

v konkursu 

Pokud v této skupině pohledávek existují pohledávky 

na které byly vytvořeny 100% daňové 

opravné položky v době kdy dlužník do konkursu 

vstoupil, existuje v účetnictví účet 391AE konkurs. 

Zde je potřeba ověřit, zda konkurs není ukončen. 

Pokud není konkurs ukončen, s pohledávkou 

se nestane nic a čeká se další účetní období. Pokud 

je konkurs ukončen je nutné zrušit opravnou 

položku ve prospěch daňově uznatelných výnosů 

391/558 a pohledávku odepsat na vrub daňových 

nákladů. Viz příklad. 

V roce 1999 byla přihlášena do konkursu pohledávka hodnoty 100 a ve stejném období byla vytvořena 100% 

opravná položka (podle § 8 zákona o rezervách). V roce <strong>2005</strong> byl konkurs ukončen a firma obdržela 5% 

úhradu. 

Rok 1999 558/391AE konkurs 100 daňově 

Rok <strong>2005</strong> na účtu 391 je zůstatek 100 

Rok <strong>2005</strong> úhrada 5% pohledávky 221/311 5 

odpis zůstatku pohledávky 546/311 95 daňově 

zrušení opravné položky 391/558 100 daňově 

- pokud v této skupině pohledávek existují pohledávky, 

na které nebyla v roce přihlášení vytvořena 

opravná položka, nelze tuto dodatečně ve výši 

100% tvořit. Můžeme však využít možnost tvorby 

opravné položky podle § 8a) zákona o rezervách a 

vytvořit opravné položky podle měsíců po splatnosti. 

Pokud je pohledávka přihlášena a dlužník je 

v konkursu, pohlížíme na takovou pohledávku 

jakoby na ní běželo soudní řízení, což dovoluje 

tvorbu vyšší daňové opravné položky než je 20%. 

Příklad: 

V roce 2000 byla přihlášena do konkursu pohledávka 

hodnoty 100 a ve stejném období nebyla 

vytvořena 100% opravná položka (podle § 8 zákona 

o rezervách), protože firma nepotřebovala 

daňové náklady. V roce <strong>2005</strong> má firma daňový 

základ a potřebuje ho snížit. Jednou z možností je 

tvorba daňové opravné položky ke konkursní 

pohledávce kde dosud opravná položka nebyla 

tvořena. Pohledávka byla splatná 10.10.2000. K 

3<strong>1.</strong>12.<strong>2005</strong> je tato pohledávka více než 36 měsíců 

po splatnosti, což dovoluje tvorbu daňové opravné 

položky ve výši 100% podle §8a. I zde však platí, 

že se musí jednat o pohledávky výnosové, 

zdaněné atd..)

• pro ovlivnění daňového základu je třeba zjistit, 

jestli v roce <strong>2005</strong> nebyl na některého z dlužníků 

prohlášen konkurs. V případě, že ano a 

firma přihlásí své pohledávky v roce <strong>2005</strong> ve 

stanovených lhůtách, má možnost tvorby 100% 

daňové opravné položky. Právo tvořit 100% 

opravnou položku podle § 8) zákona o rezervách 

má firma, která přihlásila své pohledávky 

v pořádkové lhůtě vyhlášené soudem (zpravidla 

30 dnů od prohlášení konkursu). Pokud tato 

lhůta byla zmeškána a pohledávka byla přihlášena 

a přijata do prvního přezkumného jednání, 

lze vytvářet opravnou položku podle § 8a) tj. 

podle počtu měsíců po splatnosti. Jako doklad 

je vhodná sestava pohledávek za dlužníkem 

v konkursu (pohledávky podle IČO). O tvorbě 

opravných položek k pohledávkám 

v konkursu platí rovněž, že se tvoří 

k rozvahové hodnotě pohledávek (částka 

zaúčtovaná na 311), pohledávky musí být ve 

výnosech, výnosy musí být zdaněny… 

2) ostatní pohledávky 6 měsíců po splatnosti 

(dlužník není v konkursu) 

Ze seznamu těchto pohledávek se vyberou ty, 

které jsou předmětem soudního řízení. To znamená, 

že na ně byla podána žaloba a soudní 

řízení bylo zahájeno. Občas se setkávám 

s dotazem, zda likvidace je soudní řízení. Likvidace 

není soudní řízení a pohledávky za firmou 

v likvidaci nejsou ničím výjimečné. Pokud nejsou 

u soudu, nelze na ně vytvářet opravné položky 

vyšší než 20%. Pokud jsou pohledávky předmětem 

soudního řízení vytváří se na ně opravné 

položky až do výše 100% podle délky po splatnosti 

dle § 8a/2 zákona o rezervách. Samozřejmě, 

že musí existovat průkazná dokumentace o 

tom, že o pohledávce probíhá soudní řízení. 

Máte-li platební rozkaz, soudní řízení proběhlo, 

je možno tvořit opravné položky postupně 

podle splatnosti až do výše 100%. 

Ve firmách je řada pohledávek 6 měsíců po 

splatnosti, které nejsou a nebudou u soudu. Na 

tyto pohledávky je možno vytvořit max. 20% daňovou 

opravnou položku podle §8a/2 zákona o 

rezervách. Skupinu těchto pohledávek a jejich 

opravných položek je potřeba bedlivě hlídat, aby 

u nich nedošlo k promlčení. Důvodem je ustanovení 

§ 8a/1zákona o rezervách-opravné položky 

mohou existovat pouze k nepromlčeným pohledávkám. 

Firmy postupují tak, že vytvoří opravnou 

položku 20% a v následujícím období tuto pohledávku 

odepíšou s využitím možnosti získat 20% 

daňových nákladů. V roce 2003 bylo naposledy 

možné bez soudu vytvářet 33% daňovou 

opravnou položku. V závěrce <strong>roku</strong> <strong>2005</strong> není 

potřeba rozpouštět 13% do výnosů (558 DAL). 

Pokud není pohledávka promlčena je možno 

ponechat. Nové opravné položky lze tvořit 

pouze do výše 20%. 

- 21 - 

Příklad: 


10.10.2002 je splatná pohledávka za s.r.o. ve 

výši 100.000 Kč. (promlčecí lhůta 4 roky). Ke 

dni závěrky <strong>2005</strong> není pohledávka uhrazena, 

firma se rozhodla vytvořit v roce <strong>2005</strong> daňovou 

opravnou položku 20 %. 

3<strong>1.</strong>12.<strong>2005</strong> je pohledávka více než 36 měsíců 

po splatnosti, ale protože není u soudu, není 

možno vytvořit vyšší daňovou opravnou položku 

než je 20%. Pohledávka má 4 letou promlčecí 

lhůtu, promlčena bude 10.10.2006. 

Rok <strong>2005</strong> 

tvorba opravné položky 

558/391 20000 

Rok 2006 

- rozpuštění opravné položky 

391/558 daňově 20000 

- odpis pohledávky daňově 

5461/311 daňově 20000 

(odepsat před dnem promlčení) 

- odpis pohledávky nedaňově 

5469/311 80000 

� Maximální možná výše tvorby opravných 

položek závisí na tom, jak dlouho má pohledávka 

po splatnosti k datu tvorby (k 3<strong>1.</strong>12.): 

Po splatnosti 

(měsíce) 

Opravná položka 

6 20% rozvahové hodnoty pohl. 

20% opravné položky podle §8a) zákona o rezervách 

lze tvořit na základě rozhodnutí účetní jednotky 

bez zásahu soudu. 

Vyšší opravné položky lze tvořit pouze pokud 

bylo zahájeno soudní nebo rozhodčí řízení a 

poplatník se jej řádně účastní a řádně a včas 

činí úkony potřebné k uplatnění jeho práva. (v 

roce 2003 naposledy bylo možno tvořit 33%), 

počínaje rokem 2004 se hranice posouvá - 

bez soudu lze vytvářet daňové opravné položky 

pouze do výše 20%. 

Po splatnosti 

(měsíce) 

Opravná položka 

12 33% rozvahové hodnoty pohl. 

18 50% 

24 75% 

30 80% 

36 100% 

Firma nepotřebuje daňové náklady 

I v těchto firmách je řada pohledávek po 

splatnosti, které nejsou a nebudou u soudu. Fir-


ma by podle mého názoru měla využít možnost 

částečného (20%) daňového odpisu těch pohledávek, 

kde částka úspory daně bude úměrná 

daňovým rizikům a následnému prokazování. 

Postup bude vycházet ze sestavy pohledávek 

např. 24 měsíců po splatnosti. Na tyto pohledávky 

je možno vytvořit max. 20% daňovou 

opravnou položku podle §8a/2 zákona o rezervách. 

Po rozboru faktur je třeba vybrat 

pohledávky, které budou v roce 2006 promlčeny, 

nepůjdou k soudu a jsou vyšší než 

30.000 Kč. ( Pro pohledávky do 30.000 Kč bude 

počínaje rokem 2006 nový režim daňových 

opravných položek) 

Na pohledávky nad 30.000 Kč se vytvoří 

v roce <strong>2005</strong> daňová opravná položka 20%. 

V lednu 2006 budou pohledávky odepsány do 

nákladů s využitím 20% daňových nákladů. 

Příklad: 

10.10.2002 je splatná pohledávka za s.r.o. ve 

výši 100.000 Kč. (promlčecí lhůta 4 roky). Ke 

dni závěrky není pohledávka uhrazena, není 

promlčena. Firma se rozhodla vytvořit v roce 

<strong>2005</strong> daňovou opravnou položku 20 %. 

3<strong>1.</strong>12.<strong>2005</strong> je pohledávka 38 měsíců po splatnosti, 

ale protože není u soudu, není možno 

vytvořit vyšší daňovou opravnou položku než 

je 20%. Pohledávka má 4 letou promlčecí lhůtu, 

promlčena bude 10.10.2006 a splňuje 

všechny podmínky pro možnost uplatnění 

daňových opravných položek. 

Rok <strong>2005</strong> 

tvorba opravné položky 

558/391 20000 

Rok 2006-leden 

- rozpuštění opravné položky 

391/558 daňově 20000 

- odpis pohledávky daňově 

5461/311 daňově 20000 

- 22 - 

- odpis pohledávky nedaňově 

5469/311 80000 

Účetní opravné položky: 

se tvoří na pohledávky v procentické výši podle 

neuhrazených pohledávek po splatnosti. Jejich 

úkolem je zajistit správné závěrkové ocenění a 

správnou hodnotu pohledávek v rozvaze. Auditorské 

postupy doporučují tvorbu účetních opravných 

položek po splatnosti např. takto: 

Po splatnosti (měsíce) Opravná položka 

3 ve výši 25% neuhrazené 

pohledávky 


pohledávky 


pohledávky 

12 a více ve výši 100% neuhrazené 

pohledávky 

Účetní opravné položky k pohledávkám se 

zaúčtují jako nedaňový náklad na účtu 5599/39<strong>1.</strong> 

Pro účetní opravné položky je nutný samostatný 

analytický účet 39<strong>1.</strong> 

Pro stanovení výše opravných položek je nezbytné 

vytisknout si k 3<strong>1.</strong>12. sestavu neuhrazených 

pohledávek. Programová vybavení budou 

zpravidla schopna poskytnout i sestavy podle 

měsíců po splatnosti. Tyto sestavy by měly být 

podkladem pro tvorbu účetních opravných položek. 

Předpokládejme, že výsledek z těchto sestav je 

následující: 

3 měsíce po splatnosti <strong>1.</strong>200.000,-- 25% 300.000,-- 

6 měsíců po splatnosti 800.000,-- 50% 400.000,-- 

9 měsíců po splatnosti 500.000,-- 75% 375.000,-- 

12 a více měsíců 600.000,-- 100% 600.000,-- 

Celkem účetní opravné položky <strong>1.</strong>675.000,-- 

Rozvahová hodnota brutto pohledávek by 

měla být snížena ve sloupci korekce o 

<strong>1.</strong>675.000,-- Kč opravných položek zaúčtovaných 

na 5599/391 AE účetní. Toto zaúčtování sníží 

hodnotu výsledku hospodaření (sníží zisk, prohloubí 

ztrátu). Je úkolem auditora, aby posoudil 

výši vytvořených účetních opravných položek, 

zkontroloval vnitropodnikovou směrnici a rozhodl 

ve svém vý<strong>roku</strong> o správném či nesprávném postupu 

účetní jednotky. Neexistence účetních 

opravných položek, pokud jsou ve významné 

výši, je jedním z důvodů pro výrok s výhradou 

k věrnému zobrazení (ocenění) majetku. 

Příklad: 

Předpokládejme, že firma má vytvořené daňové 

opravné položky na účtu 391 AE daňová, ve výši 

<strong>1.</strong>000.000,-- (jedná se o opravné položky 

k pohledávkám za dlužníky v konkursu). Účetní 

opravné položky jsou vypočítány na <strong>1.</strong>675.000 

Kč.

Tato firma má již zreálněné pohledávky o 1 mil. 

Kč daňových opravných položek, proto doúčtuje 

pouze 675.000,-- Kč účetních opravných položek 

na účtu 5599/39<strong>1.</strong> Součet účetních 391 a daňových 

391 bude činit celkem opravné položky na 

syntetickém účtu 39<strong>1.</strong> Ve sloupci korekce 

v rozvaze tak sníží brutto hodnotu pohledávek 

právě o hodnotu vyčíslenou podle auditorských 

postupů. 

Promlčení pohledávek (ve zkratce): 

Pohledávky vzniklé dle obchodního zákoníku 

§397 (§387-§408) 

� obecná promlčecí doba 4 roky. 

� pokud dlužník uzná písemně svůj závazek, 

běží nová čtyřletá promlčecí doba od tohoto 

uznání a to i kdyby uznal závazek již po promlčení. 

� pokud je podána žaloba, běh promlčecí doby 

se zastavuje po dobu soudního nebo rozhodčího 

řízení. Stejně tak při přihlášení pohledávky 

do konkurzu (§20 odst.8 zákona o konkurzu 

a vyrovnání). 

� placení úroků se považuje za uznání dluhu v 

částce, ze které se platí úroky. 

� částečné plnění závazku lze uznat za uznání 

dluhu, jestliže lze usuzovat, že plněním dlužník 

uznává i zbytek závazku. 

� promlčecí doba končí nejpozději po 10 letech. 

Pohledávky vzniklé dle občanského zákoníku 

§101 (§100-§114) 

� obecná promlčecí doba tříletá. 

� pokud je podána žaloba, běh promlčecí doby 

se zastavuje po dobu soudního nebo rozhodčího 

řízení. Stejně tak při přihlášení pohledávky 

do konkurzu. 

� pokud dlužník písemně uzná závazek (co do 

důvodu i výše), promlčuje se za 10 let ode 

Příklad: 

- pohledávka na účtu 311 má hodnotu 100, je prodána za 80. 

546/311 80 daňový náklad 

546/311 20 nedaňový náklad 

378/646 80 tržba 

- 23 - 


dne, kdy k uznání došlo. Totéž platí, pokud 

pravomocně rozhodl soud. 

V praxi se občas vyskytuje problém v rozvahách, 

který vyplývá z rozdělení pohledávek na 

dlouhodobé (splatnost více než 1 rok) a krátkodobé. 

U závazků je tato skutečnost zohledněna 

přímo účtovou třídou, závazky krátkodobé třída 3, 

závazky dlouhodobé třída 4. U pohledávek je 

nutné toto členění zajistit v rámci analytické evidence 

v účtové třídě 3. Proto je potřeba při použití 

účtů pohledávek a opravných položek k nim, 

nahlédnout do směrných účtových osnov a použít 

pro tento účel vyčleněné účty. Pak by se nemohlo 

stát to, že v závěrkové rozvaze je občas vidět u 

dlouhodobých pohledávek jen sloupec korekce a 

žádné brutto, protože jsou chybně použity analytické 

účty 311 nebo 39<strong>1.</strong> 

Pro tvorbu účetních opravných položek 

k pohledávkám po splatnosti je nutná existence 

vnitropodnikové směrnice. Podle mého názoru je 

nejvhodnější vytvořit tuto směrnici ve <strong>spol</strong>upráci 

s auditorem. 

Všechny opravné položky se vytvářejí max. do 

výše 100% zaúčtované hodnoty příslušného aktiva. 

Postoupení pohledávky za úplatu 

(prodej pohledávek) 

• Pokud pohledávku postoupíte, účtujete na 

účtu 546 a náklad je daňově účinný pouze do 

výše tržeb s jedinou výjimkou pokud byla k pohledávce 

vytvořena tzv. zákonná opravná položka, 

je za daňově účinný náklad uznána prodejní 

cena + vytvořená zákonná opravná položka 

(§24/2s). V praxi budete postupovat tak, 

že při posuzování daňově uznatelných nákladů 

porovnáte účetní hodnotu pohledávky s dosaženými 

výnosy (tržba a rozpuštěná opravná položka). 

- pokud byla vytvořena zákonná opravná položka účetním zápisem 558/391 ve výši 

33 Kč, pohledávka byla 12 měsíců po splatnosti, je daňové posouzení následující:výnosem 

je 80 tržby a 33 rozpuštěné opravné položky = 113. Daňově uplatnit 

je možné pouze pořizovací cenu tj. částku, která byla na účtu 311 = 100. Celá 

hodnota pohledávky bude při prodeji daňově uznatelná, tržba je vyšší než náklad. 

546/311 100 daňový náklad 

391/558 33 rozpuštění opravné položky k prodávané pohledávce 

378/646 80 tržba


Výjimkou z uvedeného postupu je prodej pohledávky 

vzniklých z titulu smluvní sankce (účtovaná 

311/644). Protože výnos na účtu 644 byl při vystavení 

faktury daňově neúčinný, nelze uznat ani 

náklad na účtu 546 při postoupení pohledávky ze 

smluvních sankcí. 

U pohledávek postoupených před lhůtou 

splatnosti se zvyšuje daňově uznatelný náklad o 

diskont připadající na dobu od postoupení do 

data splatnosti. Totéž platí, přijmete-li jako platební 

prostředek směnku. Výše diskontu je stejná 

jako úroková sazba při poskytování finančních 

prostředků se stejnou dobou splatnosti. Hromadné 

postupování pohledávek před datem splatnosti 

specializované firmě se někdy používá 

k financování podniku místo úvěru. 

Kontrola zaúčtování daní 

Daň z příjmu PO - účet 341100 

Pro kontrolu této daně uvádím postup účetní jednotky, 

která podléhá auditu ze zákona a podává 

daňové přiznání k 30.6.2006 

Kontrola zaplacených záloh: 

Kontroluje se daňové přiznání za rok 2003 

(podává se ke 30.6.2004)– vyplývají z něj zálohy 

k 15.3. a 15.6. <strong>2005</strong>, dále daňové přiznání za rok 

2004 ze kterého vyplývají zálohy splatné 15.9. a 

15.12.<strong>2005</strong>. 

Zálohy z přiznání <strong>roku</strong> 2003 ve výši 108000 Kč 

započitatelné na rok <strong>2005</strong> byly splatné 15.3. a 

15.6.<strong>2005</strong>. Obě zálohy byly zaplaceny v termínu. 

Zálohy z přiznání <strong>roku</strong> 2004 ve výši 120000 Kč 

započitatelné na rok <strong>2005</strong> byly splatné v termínu 

15.9. a 15.12.<strong>2005</strong>. Obě zálohy byly zaplaceny 

v termínu. 

Celkem zaplacené zálohy 2x 108000 + 2x 

120000=456000 Kč. 

Kontrola daňového přiznání za rok <strong>2005</strong> 

Kontrolou daňového přiznání k dani z příjmu 

právnických osob za rok <strong>2005</strong> bylo zjištěno, že 

vznikla daňová povinnost ve výši 547460 Kč, 

která byla zaúčtována na účet 5919/341100. Zůstatek 

účtu 341100 DAL souhlasí s oddílem 

V.Placení daně, řádek 4. (daňová povinnost 

547460-zálohy 456000 = 91460 Kč doplatek) 

Z daňové povinnosti vyplývají čtvrtletní zálohy ve 

výši 136.900,-Kč, které jsou splatné k 15.9.2006, 

15.12.2006, 15.3.2007, 15.6.2007. Výše zaplacených 

záloh 456000 Kč, souhlasí na řádek 1, 

oddíl V Placení daně. 

Účet 343 – DPH 

Účet 343 je účet rozvahový a v průběhu <strong>roku</strong> 

je účtováno na více analytických účtech. V praxi 

- 24 - 

se osvědčilo přeúčtovat zůstatky těchto analytických 

účtů k rozvahovému dni na jeden účet, případně 

na několik účtů podle neuhrazených nároků 

na odpočet nebo daňových povinností za jednotlivá 

zdaňovací období. 

K 3<strong>1.</strong>12. provedete kontrolu zůstatku účtu 343: 

Na straně Dal se projeví daňová povinnost, na 

straně MD nadměrný odpočet. Zůstatek účtu se 

musí rovnat výsledné částce z daňového přiznání 

podávanému k 25.<strong>1.</strong> 2006 s těmito výjimkami: 

• V případě, že jste měsíční plátci a v listopadovém 

přiznání jste vykázali nadměrný odpočet, 

je v zůstatku zahrnuta i částka tohoto odpočtu. 

• V případě, že DPH na vstupu byla pokrácena 

koeficientem podle §20 zákona o DPH, zúčtujete 

rozdíl mezi zúčtovanou daní a uplatněným 

odpočtem na účet 548. 

Vzniknou-li drobné zaokrouhlovací rozdíly (do 

10 Kč), zúčtujte je jako daňově účinný náklad na 

účet 548 nebo daňový výnos na účet 648. 

V případě, že rozdíl je větší než drobný, signalizuje 

to buď přeplatek či nedoplatek na dani, 

případně chybné účtování. Veškeré případné 

rozdíly musíte mít zdokladovány. 

Neuplatněná DPH je obecně daňově účinným 

nákladem pouze v případě, že se váže k plnění, 

které je daňově účinným nákladem. 

Účet 345, 531 – Silniční daň 

Je daňově uznatelná v období, za které je 

předepsána bez ohledu na to, kdy byla zaplacena. 

To platí i pro doměrky. O silniční dani účtujete 

předpisem. O zálohách 15.4, 15.7, 15.10. a 15.12 

účtujete 531/345, platby 345/22<strong>1.</strong> K 3<strong>1.</strong><strong>1.</strong>2006 se 

podává přiznání za rok <strong>2005</strong>. Nedoplatek či přeplatek 

daně, který vyplyne z tohoto přiznání, zvyšuje 

či snižuje náklady <strong>roku</strong> <strong>2005</strong>. 

Kontrola: 

Účet 531 musí ke konci <strong>roku</strong> vykazovat zůstatek 

ve výši daňové povinnosti v daňovém přiznání 

zvýšené o případné doměrky v průběhu <strong>roku</strong>. 

Účet 3455xx by měl mít zůstatek na straně DAL 

ve výši nedoplatku daně uvedeném v daňovém 

přiznání (eventuelně přeplatek na straně MD). 

Veškeré ostatní rozdíly (přeplatky či nedoplatky z 

minulých období) musíte mít zdokladovány. 

Účet 345, 532 – Daň z nemovitostí 

Daň z nemovitostí je daňově uznatelným nákladem 

až po zaplacení. Účtovat by se ale měla 

správně předpisem 5326xx/3456xx., aby nebyl 

porušen princip věcné a časové souvislosti (§3 

zákona o účetnictví). Ke konci <strong>roku</strong> je nutno 

zkontrolovat, zda je uhrazena celá zúčtovaná

daň. Pokud není uhrazena, přeúčtujte neuhrazenou 

část na účet 5329xx a vylučte ze základu 

daně na ř.40 daňového přiznání. Od základu daně 

ji odečtete ve zdaňovacím období, kdy dojde k 

úhradě na ř.112 daňového přiznání. 


Účet 5326xx musí ke konci <strong>roku</strong> vykazovat zůstatek 

ve výši zaplacené daně za rok <strong>2005</strong> zvýšený 

o případné doměrky zaplacené v průběhu <strong>roku</strong> 

<strong>2005</strong>. 

Účet 3455xx by neměl mít ke konci <strong>roku</strong> zůstatek. 

Zůstatek na straně DAL signalizuje nedoplatek na 

dani či chybné účtování a eventuelní daňový problém. 

Účet 345, 538 – Daň z převodu nemovitostí 

Daň z převodu nemovitostí je rovněž daňově 

uznatelným nákladem až po zaplacení. Účetním 

nákladem je v roce kdy k prodeji nemovitosti došlo. 

Z tohoto důvodu je možno doporučit tvorbu 

nedaňové rezervy na daň z převodu nemovitostí, 

pokud se jedná o významnou nákladovou položku. 

Příklad: 

V roce <strong>2005</strong> byla prodána stavba za smluvenou 

cenu 9.000.000,-- Kč. Znalecký posudek je 

7.800.000,- Kč. 

- prodej 541/081 ve výši zůstatkové ceny 

- tržba 311/641 ve výši sjednané ceny 

9.000.000,--. 

Z této ceny bude placena daň z převodu (platí 

se z ceny, která je vyšší). Daňové přiznání se 

podává do konce třetího měsíce následujícího 

po měsíci v němž byl zapsán vklad práva 

do katastru nemovitostí. Může se stát, že 

předpis i úhrada daně budou až v dalším roce. 

- v roce <strong>2005</strong> zaúčtujeme rezervu na daň 

z převodu 5549/459 270.000,-- Kč (3% z 

9mil.Kč) 

- v roce 2006 obdržíme zápis vkladu práva a přiznáme 

daň 5387/3457 

- uhradíme daň z převodu (úhradou vznikne daňový 

náklad, účet 3457 nebude mít zůstatek 

3457/221 

- rozpustíme účetní rezervu 459/5549 


Účet 5387xx by měl ke konci <strong>roku</strong> vykazovat zůstatek 

ve výši zúčtované a zaplacené daně z 

převodu nemovitostí, zvýšený o případné doměrky 

zaplacené v průběhu <strong>roku</strong> <strong>2005</strong>. 

- 25 - 


Účet 3457xx by v ideálním případě neměl mít ke 

konci <strong>roku</strong> zůstatek. Zůstatek na straně DAL signalizuje 

nedoplatek na dani či chybné účtování a 

eventuelní daňový problém. 

Daň z převodu nemovitostí není nikdy součástí 

pořizovací ceny majetku. 

Ostatní daně a poplatky 

• Počínaje rokem 2004 se za daňové náklady 

považují poplatky zaúčtované předepsané 

538/321 (nemusí být uhrazeny). 

• Vždy daňově neuznatelnými náklady jsou 

daň dědická, darovací a daň z příjmů zaplacená 

v tuzemsku. 

• Obecně známým faktem je, že daňově uznatelným 

nákladem nejsou pokuty a penále (s výjimkou 

zaplacených smluvních). Občas se ale 

zapomíná, že jsou daňově neuznatelné i další 

náklady obdobného charakteru: zvýšení daní 

(např. 10% za pozdní podání přiznání), úroky z 

odložených částek daní za dobu posečkání a 

přirážky k základním sazbám poplatků. Detailně 

řeší náklady obdobného charakteru §25 odst 1 

písm.f,g,h,y. 

38 - Účty přechodných aktiv a pasiv 

Pomocí účtů přechodných aktiv a pasiv se zajišťuje 

věcná a časová souvislost nákladů a výnosů, 

zajišťuje se i věrný obraz účetnictví. Patří sem 

účty časového rozlišení a dohadných položek. 

Účty časového rozlišení 

Na účtech časového rozlišení účtujete pouze 

tehdy, znáte-li přesně částku, účel a období, do 

kterého účetní případ patří. Pokud neznáte jednu 

nebo více těchto podmínek, účtujete na účtech 

dohadných položek (nevyfakturovaná elektřina, 

plyn, voda). Účty časového rozlišení: 

381 - náklady příštích období (<strong>1.</strong> velká splátka 

při finančním leasingu) 

382 - komplexní náklady příštích období (náklady 

na dlouhodobou propagaci) 

383 - výdaje příštích období (např.nájemné za 

rok <strong>2005</strong> platíte v roce 2006) 

384 - výnosy příštích období (příjem nájemného 

dopředu) 

385 - příjmy příštích období (provize za rok <strong>2005</strong> 

přijatá v roce 2006) 

Obecně platné principy: 

� pokud víte, že se událost stane nebo už se 

stala, víte kdy a znáte přesné vyčíslení, účtujete 

o časovém rozlišení.


� pokud víte, že se událost stane a znáte pouze 

přibližnou hodnotu, účtujete o dohadné položce. 

� pokud zjistíte dočasné znehodnocení aktiva, 

účtujete o opravné položce. (191,391,..) 

� pokud se vám zdá pravděpodobné, že někdy 

v budoucnu budete muset vynaložit nějaký 

náklad nebo existuje určité riziko, účtujete o 

rezervě. 

� pokud se vám nezdá pravděpodobné, ale je 

teoreticky možné, že v budoucnu budete muset 

uhradit potenciální závazek, uvádíte tuto 

skutečnost do přílohy k účetní závěrce - např. 

zástavy majetku apod. 

� náklady příštích období na účtu 381 se zúčtují 

do nákladů nejpozději do 4 let od zaúčtování 

na účet 381 s výjimkou nájemného a dalších 

případů vyplývajících ze smluv nebo platných 

předpisů. Např.pokud je o drobném majetku 

účtováno jako o zásobách, zúčtuje se do nákladů 

jednorázově. Existují však případy, 

kdy je nutno takový náklad časově rozlišit, 

jedná se o nákupy mnoha položek (zařízení 

nových jídelen, nocleháren, hotelů ve 

vysokých částkách), rozlišuje se max. na 4 

roky. 

Při účtování o časovém rozlišení platí, že časové 

rozlišení není nutno používat v těchto 

případech (český účetní standard č. 19, bod 

6.4, 6.4.) 

� jedná-li se o nevýznamné částky, kdy jejich 

ponecháním v nákladech či výnosech bez časového 

rozlišení není dotčen účel časového 

rozlišení a účetní jednotka tím prokazatelně 

nesleduje záměrné upravování výsledku hospodaření 

. 

� jde-li o pravidelně se opakující výdaje nebo 

příjmy, za předpokladu, že se výrazněji neovlivní 

věcná a časová souvislost nákladů a 

výnosů. 

Postup při časovém rozlišení nákladů a výnosů 

účetní jednotka upraví interní směrnicí a nesmí 

jej každoročně měnit. Ke změně může dojít 

jen zcela výjimečně a je nutné přitom postupovat 

podle ustanovení §8 odst.2 zákona o účetnictví (z 

důvodu věrného zobrazení, změna musí být uve- 

Příklad: 

- 26 - 

dena v příloze k účetní závěrce. V průběhu účetního 

období nelze způsob měnit). 

Daňové dopady tohoto ustanovení řeší pokyn D- 

190 (k §23 bod 2). 

Zásadně lze toto zjednodušení uplatnit pouze 

u částek, které by se časově rozlišovaly pouze 

dvě účetní období - nelze tedy časové rozlišení 

zanedbat např. u předplatného zaplaceného na 3 

roky dopředu i kdyby se jednalo o naprosto nevýznamnou 

částku. 

Tento pokyn také vyjmenovává příklady, kdy 

lze časové rozlišení zanedbat pro účely daně z 

příjmu. Jedná se např. o předplatné novin a časopisů, 

nákup kalendářů, diářů, časových jízdenek 

na MHD, placené pojistné, činnost auditorů a 

daňových poradců. 

Naopak vymezuje případy, kdy tento zjednodušený 

postup nelze uplatnit: o dohadné položce 

musíte účtovat vždy (na plyn, elektřinu, vodu), 

vždy musíte provádět časové rozlišení finančního 

leasingu, nájemného a nákladů na přípravu a 

záběh výroby. 

Finanční leasing 

1) Předčasné ukončení leasingu bez odkoupení 

předmětu nájmu 

Pokud se nájemce dohodne s leasingovou 

<strong>spol</strong>ečností, předčasně ukončí leasing a neodkoupí 

předmět nájmu (ten zůstane ve vlastnictví 

leasingové <strong>spol</strong>ečnosti), považuje se tento vztah 

od počátku za smlouvu o pronájmu a daňově 

uznatelným nákladem je pouze poměrná část 

nájemného, připadající na skutečnou dobu nájmu 

(§24 odst.6 ZDP). Pokud by skutečně zaplacené 

nájemné bylo nižší než tato poměrná část nájemného, 

je daňově uznatelná tato nižší částka. Většinou 

k této situaci dojde tak, že nájemce neplatí 

řádně leasingové splátky, leasingová <strong>spol</strong>ečnost 

odstoupí od smlouvy a odejme předmět nájmu. V 

případě, že nájemce uhradil první zvýšenou 

splátku, může se stát, že na straně MD účtu 381 

v jeho účetnictví zůstane část časově rozlišeného 

nájemného. Tento zůstatek účtu není možné zúčtovat 

do daňově účinných nákladů. 

<strong>1.</strong>4.2004 jste uzavřeli leasingovou smlouvu na stroj na dobu 36 měsíců a stroj převzali. Zaplatili jste první 

zvýšenou splátku 360.000 Kč a dále platíte pravidelně měsíčně 30.000 Kč bez DPH. Poměrné nájemné 

připadající na 1 měsíc trvání leasingu: 

(360.000 Kč + 36 x 30.000 Kč) / 36 = 40.000 Kč 

Ke 3<strong>1.</strong>3.<strong>2005</strong> byla smlouva předčasně ukončena dohodou obou stran a nedošlo k žádnému vyrovnání. Měli 

jste uhrazeno 10 splátek nájemného (duben 2004 až leden <strong>2005</strong>). 

Rok 2004: 

381/221 360.000 <strong>1.</strong>zvýšená splátka

- 27 - 


518/221 270.000 9 měsíčních splátek po 30.000 Kč 

518/381 90.000 9/36 časově rozlišené <strong>1.</strong>splátky 

Rok <strong>2005</strong>: 

518/221 30.000 desátá (lednová) splátka nájemného 

518/381 30.000 3/36 časově rozlišené <strong>1.</strong>splátky 

518/381 60.000 doúčtování nákladů na pronájem za tři měsíce <strong>roku</strong> 

<strong>2005</strong> – odpovídá neuhrazeným splátkám za únor 

a březen <strong>2005</strong>. 

Celkem daňově uznatelné náklady za rok <strong>2005</strong> 3 x 40.000 = 120.000 Kč 

588/381 180.000 nedaňový náklad-zůstatek časového rozlišení na 

účtu 381 

2) Předčasné ukončení leasingu s odkoupením 

předmětu nájmu a odkoupení předmětu 

nájmu po ukončení běžné nájemní smlouvy 

Při předčasném ukončení leasingové smlouvy 

s odkoupením předmětu pronájmu vzniká kromě 

problému uvedeném v odstavci 1) ještě jeden 

problém. Musíte navíc splnit podmínku uvedenou 

v §24 odst.5 ZDP. Tato podmínka stanoví, že u 

odpisovaného hmotného majetku kupní cena 

předmětu nájmu nebude nižší než zůstatková 

cena, kterou by měl majetek pokud by byl odpisován 

ze vstupní ceny evidované u pronajímatele. 

U osobních automobilů se vždy vychází z 

ceny včetně DPH. Sankce za nedodržení této 

podmínky je stále tvrdá - při jejím porušení se 

stává daňově neuznatelným nákladem nájemné 

za celou dobu nájmu. V praxi by to znamenalo 

dodanění těchto dříve uplatněných nákladů. Takto 

vyloučené nájemné lze ovšem od <strong>roku</strong> 2001 zahrnout 

do daňové vstupní ceny odkoupeného majetku 

(§29 odst.1 písm.a). 

Tato podmínka platí i pro běžné nájemní 

smlouvy, pokud je po jejím ukončení předmět 

nájmu odkoupen. 

Příklad: 

K ukončení leasingu často dochází po haváriích 

automobilu. Pokyn D-190 k §24 odst.2 bod 30 

umožňuje snížit zjištěnou zůstatkovou cenu dle 

§24 odst.5 o přijatou náhradu škody. Teprve takto 

stanovená částka je minimální kupní cenou a pokud 

je dodržena, k žádnému postihu nedochází. 

Problémem je, že v těchto případech pojišťovna 

vyplácí pojistné plnění většinou leasingové <strong>spol</strong>ečnosti 

jako majiteli a nájemce žádnou náhradu 

neobdrží. U velkých leasingových <strong>spol</strong>ečností 

znalých problému se tato situace řeší tak, že ze 

strany leasingové <strong>spol</strong>ečnosti dojde k vyúčtování 

náhrady vzniklé škody nájemci a na její úhradu je 

použita přijatá náhrada od pojišťovny a zůstatek 

první zvýšené splátky. Zbytek předepíše nájemci 

k náhradě. Většinou se jedná o komplikované 

případy, které je nutno řešit individuálně, v zásadě 

lze ale konstatovat, že pokud dojde k vyrovnání s 

leasingovou <strong>spol</strong>ečností formou náhrady škody či 

smluvní sankcí, je možné najít daňově přijatelné 

řešení. 

3) Cese (postoupení) leasingových smluv na 

straně nájemce - tento způsob není posuzován 

jako předčasné ukončení leasingové smlouvy, ale 

jako změna osoby nájemce (z hlediska ZDP i 

ZDPH): 

Práva z leasingové smlouvy na osobní automobil uzavřené na 36 měsíců jsou po 30 měsících postoupena 

za úplatu jinému subjektu. Celková hodnota <strong>1.</strong>splátky byla 360.000,- Kč, dále pravidelné měsíční splátky, 

cena za postoupení byla dohodnuta 160.000,- Kč. 

Dohodnutou částku je třeba rozdělit na dvě části: 

1) část odpovídající zůstatku účtu 381 (časové rozlišení <strong>1.</strong>splátky) v našem případě 360.000 / 36 * 6 = 

60.000,- Kč 

2. odstupné - částka vyjadřující skutečnost, že životnost předmětu leasingu je delší než 36 měsíců a tedy 

skutečná hodnota automobilu je vyšší než 60.000,- Kč plus 6 měsíčních splátek. V našem případě je hodnota 

odstupného 100.000,- Kč. 

Zůstatek časového rozlišení nečiní žádné problémy. Na straně původního nájemcem zúčtujete pouze rozvahově 

221/381, nejedná se o zdanitelné plnění. Na straně nového nájemce časově rozlišíte po zbývající dobu 

nájmu (§24 odst.2 písm.h). 

Odstupné ( částka je vyšší než zůstatek účtu 381) je zdanitelným plněním z hlediska DPH. Jedná se o převod 

práva s 19% sazbou DPH. 

Z hlediska daně z příjmů je odstupné na straně původního nájemce daňovým výnosem, na straně nového 

nájemce nedaňovým nákladem. Od <strong>1.</strong><strong>1.</strong>2001 je daňová neúčinnost tohoto nákladu zakotvena v §25 odst.1 

písm.ze.


Zaúčtování: 

Původní nájemce Nový nájemce 

311/381 60.000,- 381/321 60.000,- 

311/602 100.000,- 518/321 100.000,- daňově neúčinný náklad 

311/343 19.000,- 343/321 19.000,- 

Dohadné účty 

Aby bylo možno účtovat o časovém rozlišení 

na účtech 381 až 385, musíte znát ÚČEL, DOBU, 

ČÁSTKU. Jestliže některý z těchto údajů neznáte, 

použijete dohadné účty. Většinou není známa 

částka a účtujete na základě kvalifikovaného odhadu. 

Tento odhad musíte být schopni obhájit 

před správcem daně. Pokud se netrefíte přesně, 

o rozdílu účtujete až v dalším období. 

• nevyfakturované, dodané zásoby účtujete 

111/389 nebo 131/389. 

• nevyúčtovanou, spotřebovanou elektřinu, 

plyn, vodu apod. 502/389, tvorba je daňově 

uznatelným nákladem. 

• poskytnuté, nevyúčtované služby 518/389, 

jedná se o daňově účinný náklad. 

• pokud jste v minulosti tvořili dohadnou položku 

na nevyčerpanou dovolenou (doporučuje se 

tvořit na dovolenou, u které je předpoklad, že 

bude proplacena) nebo na roční odměny řídícím 

pracovníkům, je nutno si uvědomit souvislosti 

s daňovou uznatelností sociálního a zdravotního 

pojištění. Neuhrazené pojistné na účtu 

524 není daňově účinným nákladem a tvorba 

dohadné položky na podnikový odvod pojištění 

nemůže být daňově uznatelným nákladem. Pokud 

se nejedná o významné částky, doporučuji 

netvořit ani účetní (nedaňovou) dohadnou položku 

na podnikové pojištění. 


Účet 411 – Základní kapitál. 

Stav účtu musí u akciových <strong>spol</strong>ečností a <strong>spol</strong>ečností 

s ručením omezeným souhlasit na výpis 

z obchodního rejstříku. Pokud došlo v průběhu 

<strong>roku</strong> ke změně základního kapitálu, která ještě 

není zapsána, je snížení nebo zvýšení patrné na 

účtu 419 (změny základního kapitálu) a prostřednictvím 

tohoto účtu v příslušném řádku rozvahy. 

U družstev platí, že se celkový stav účtu 411 

nerovná zapsanému základnímu kapitálu. Obchodní 

zákoník dává družstvům možnost nechat 

zapsat pouze část z celkových vkladů. Družstva 

zakládají analytickou evidenci k účtu 411 na část 

zapsaný základní kapitál a další nebo nezapsaný 

základní kapitál. Celkový stav účtu 411 musí 

- 28 - 

souhlasit na součet všech vkladů snížených o 

příděl do nedělitelného fondu. Inventura účtu 411 

je nezbytnou podmínkou pro odsouhlasení 

správnosti výše vlastního kapitálu rozvahy. 

Nejméně 1x za rok je nutné zaúčtovat změny 

základního kapitálu z důvodu úbytku členské 

základny. Snížení nebo zvyšování členských 

vkladů se účtuje přímo na účtu 411, účet 419 se 

u družstev nepoužívá. V praxi jsem se setkala se 

třemi možnostmi data zaúčtování ná<strong>roku</strong> na vypořádací 

podíl a to podle úpravy výpočtu vypořádacího 

podílu ve stanovách. 

1) vypořádací podíl se rovná vkladu, který je 

snížen o příděl do nedělitelného fondu. O tomto 

je možno účtovat k datu vzniku ná<strong>roku</strong>, nejpozději 

v prosinci běžného <strong>roku</strong>. Celková částka 

zaúčtovaná na účtu 411 se převede do závazků 

za vypořádací podíly. Žádný rozdíl mezi hodnotou 

vkladu a nárokem na vypořádací podíl nevzniká. 

Vznik ná<strong>roku</strong> na VP 411/479 

2) vypořádací podíl se počítá jako podíl na 

vlastním kapitálu, podkladem je v souladu se 

stanovami vlastní kapitál ze závěrky předchozího 

<strong>roku</strong>. V tomto případě se opět účtuje k datu 

vzniku ná<strong>roku</strong>, nejpozději v prosinci běžného 

<strong>roku</strong>. Při výpočtu dochází k rozdílu mezi původním 

vkladem a nárokem na vypořádací podíl. 

Vznik ná<strong>roku</strong> na VP 411/479 

Rozdíl mezi vkladem a VP 429/479 vypořádací 

podíl je větší než vklad na 411 

Rozdíl mezi vkladem a VP 411/428 vypořádací 

podíl je menší než vklad na 411 

3) vypořádací podíl se počítá jako podíl na 

vlastním kapitálu, opět podle stanov, ale podkladem 

je vlastní kapitál ze závěrky <strong>roku</strong> ve 

kterém členství zaniklo. V tomto případě se 

účtuje v roce následujícím. Při výpočtu dochází 

k rozdílu mezi původním vkladem a nárokem na 

vypořádací podíl a účtuje se stejně jako 

v předchozím příkladu.. 

Účet 431 

- Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení 

- nejpozději před závěrkou <strong>roku</strong> je nutné přeúčtovat 

v souladu s rozhodnutím statutárních 

orgánů účet 43<strong>1.</strong> Ze zápisů z valných hromad 

nebo z členské schůze zjistí účtárna, jak statutární 

orgán schválil závěrku a jak naložil 

s docíleným výsledkem hospodaření. Valná

hromada, která schvaluje závěrku má proběhnout 

do 30.6. u akciových <strong>spol</strong>ečností a s.r.o. a do 

konce <strong>roku</strong> u družstev. 

V případě, že výsledkem hospodaření je ztráta, 

převádí se na účet neuhrazených ztrát 429 

nebo se likviduje z minulých zisků. Je potřeba 

zjistit jak valná hromada rozhodla. 

Jestliže je výsledkem hospodaření zisk, je potřeba 

zjistit zda měla být provedena dotace fondům 

a zda byla provedena. 

Dotace zákonným fondům je řízena obchodním 

zákoníkem, stanovy mohou určit dotaci vyšší. 

Zákonným fondem akciových <strong>spol</strong>ečností a 

s.r.o. je rezervní fond (§ 217 a § 124 obchodního 

zákoníku). Zákonným fondem družstev je nedělitelný 

fond ( § 235 obchodního zákoníku). 

Příklad: 

- 29 - 


Kromě zákonných fondů mohou mít <strong>spol</strong>ečnosti 

i fondy statutární, jejichž dotace je řízena 

stanovami a rozhodnutím statutárních orgánů. 

Sem patří např. FKSP, fond odměn, sociální fondy 

apod. K čerpání těchto fondů mají účetní jednotky 

vypracované vnitropodnikové směrnice. 

Pokud se pro čerpání fondů zakládají samostatné 

analytické účty s obratem na MD, je vhodné před 

závěrkou tyto MD obraty převést na stranu DAL 

příslušného účtu. 

V případě, že byl v roce <strong>2005</strong> zisk rozdělován 

na dividendy (podíly na zisku) je potřeba zkontrolovat, 

zda existuje platný doklad (rozhodnutí valné 

hromady) o tomto rozdělení. Dále je třeba 

zkontrolovat zda bylo dodrženo ustanovení § 178 

obchodního zákoníku. Z daňového hlediska je 

třeba zkontrolovat zda byla správně a včas odvedena 

srážková daň. Viz příklad. 

V roce <strong>2005</strong> si 2 <strong>spol</strong>ečníci s.r.o. rozdělili podíly na zisku 2.000.000,- Kč. Valná hromada, která rozhodla o 

rozdělení, se konala 20.5.<strong>2005</strong>. Peníze byly vyplaceny v listopadu a srážková daň byla odvedena 

v prosinci. 

Stav účtů k 3<strong>1.</strong>12.2004 

411 základní kapitál <strong>1.</strong>000.000,-- Kč 

421 rezervní fond zákonný <strong>1.</strong>000.000,-- Kč 

428 nerozdělený zisk 5.000.000,-- Kč 

431 výsledek ve schv. řízení - 2.000.000,-- Kč 

-------------------------------------------------------------------- 

vlastní kapitál (VK) 5.000.000,-- Kč (rozvaha k 3<strong>1.</strong>12.2004) 

§ 178 obchodního zákoníku stanoví, že rozděleno nesmí být více než je VK – (411+421) = 5.000.000 - 

2.000.000 = 3.000.000,-- Kč. Rozděleno mohlo být 3.000.000,-- Kč, bylo rozděleno 2.000.000,-- Kč Podmínka 

obchodního zákoníku byla splněna. 

Zaúčtování podle rozhodnutí valné hromady: 

předpis hrubých podílů 428/364 2.000.000,- Kč zaúčtováno musí být do 

konce srpna 

předpis sražené daně 15% 364/342 300.000,- Kč 

úhrada sražené daně 342/221 300.000,- Kč uhrazeno musí být do 

konce září 

výplata podílů <strong>spol</strong>ečníkům 364/221 <strong>1.</strong>700.000,- Kč listopad 

Výše uvedená <strong>spol</strong>ečnost se dopustila chyby při odvodu srážkové daně. Srážková daň se obecně odvádí 

do konce následujícího měsíce po výplatě, avšak nejpozději do konce čtvrtého měsíce po měsíci kdy se 

konala valná hromada, která rozhodla o výplatě podílů (dividend). Toto ustanovení zákona o daních 

z příjmů platí i pro akciové <strong>spol</strong>ečnosti a družstva. 

• § 19 odst. 2, písm. zf) zákona o daních z příjmů osvobozuje od srážkové daně příjmy z dividend a 

podílů na zisku, placené dceřinou <strong>spol</strong>ečností <strong>spol</strong>ečnosti mateřské. Účinnost od <strong>1.</strong>5.2004. Osvobození 

je možno uplatnit při splnění níže uvedených podmínek: 

� Platby se provádí mezi <strong>spol</strong>ečnostmi (právnickými osobami), které mají právní formu a.s., s.r.o. a 

družstvo. 

� Platit může česká <strong>spol</strong>ečnost české <strong>spol</strong>ečnosti, 

� nebo česká <strong>spol</strong>ečnost <strong>spol</strong>ečnosti zemí EU. 

� Společnost EU musí mít právní formu odpovídající naší a.s., s.r.o., družstvo. (informace o právních 

formách EU jsou na internetu na stránkách MF).


� Mezi <strong>spol</strong>ečnostmi musí existovat vztah mateřská a dceřiná <strong>spol</strong>ečnost po dobu alespoň 24 měsíců, 

účast musí být alespoň 20 %. ( v roce 2006 10% po dobu 12 měsíců) 

Příklad 1: 

Rakouská firma GmbH si jako jediný <strong>spol</strong>ečník založila v Česku <strong>spol</strong>ečnost s ručením omezeným. 

(Rakouská firma je mateřská <strong>spol</strong>ečnost, česká firma je dceřiná <strong>spol</strong>ečnost). Rakouský <strong>spol</strong>ečník 

rozhodl o rozdělení zisku tak, že 3 mil. Kč budou určeny na podíly na zisku. 

Postup do <strong>1.</strong>5.2004: 

- předpis ná<strong>roku</strong> na podíly 331/346 3 000 000 Kč 

- povinnost srazit daň 10% 346/342 300 000 Kč 

sazba dle smlouvy 

- odvod daně FÚ 342/221 300 000 Kč 

- úhrada podílů do Rakouska 364/221 2 700 000 Kč 

Postup po <strong>1.</strong>5.2004: 


- povinnost srazit daň zanikla, <strong>spol</strong>ečnosti splňují podmínky § 19 

- úhrada podílů 364/221 3 000 000 Kč 

Příklad 2: 

Česká akciová <strong>spol</strong>ečnost si založila dceřinou <strong>spol</strong>ečnost s ručením omezeným ve které vlastní 

100%. Mateřská <strong>spol</strong>ečnost rozhodla o rozdělení zisku dcery tak, že 3 mil. Kč budou určeny na podíly 

na zisku. 

Postup do <strong>1.</strong>5.2004: 





Mateřská <strong>spol</strong>ečnost přijala zdaněný podíl ve výši 2.550.000,- Kč jako nedaňový 

výnos na účtech 221/665900. 

Postup po <strong>1.</strong>5.2004: 



Mateřská <strong>spol</strong>ečnost přijala podíl 3.000.000 Kč jako nedaňový výnos na účtech 

221/665900. 

Osvobození dividend a podílů na zisku se netýká částek, které jsou přiznány fyzickým osobám a 

částek, které jsou přiznány právnickým osobám s účastí menší než 20%. V těchto případech se postupuje 

stejně jako v minulém období a zdaňuje se v Česku 15% srážkovou daní, do ostatních států podle smlouvy 

o zamezení dvojího zdanění. 

Příklad 3: 

Česká akciová <strong>spol</strong>ečnost si <strong>spol</strong>ečně s další a.s. založila dceřinou <strong>spol</strong>ečnost s ručením omezeným 

ve které vlastní 10% podílů. Mateřská <strong>spol</strong>ečnost rozhodla o rozdělení zisku dcery tak, že 3 mil. 

Kč budou určeny na podíly na zisku. 10% patří menšinovému zakladateli. Protože se jedná o vztah 

<strong>spol</strong>ečnosti, která nemá alespoň 20% účast, osvobození nelze použít. 

Postup do <strong>1.</strong>5.2004 i po <strong>1.</strong>5.2004 bude shodný, srážková daň bude odvedena. Pro 

rok 2006 bude na osvobození od srážkové daně postačovat 10% podíl. 

: 

- předpis ná<strong>roku</strong> na podíly 431/346 300 000 Kč 

(10% ze 3 000 000) 



- úhrada podílů 364/221 255 000 Kč 

Mateřská <strong>spol</strong>ečnost přijme zdaněný podíl 255.000 Kč jako nedaňový výnos na účtech 221/665900. Pro 

většinového 90% vlastníka se využije osvobození. 

- 30 -

- 31 - 


Pozor: novela zákona o daních z příjmů (669/2004 Sb.) postupně snižuje ukazatel % vztahu mezi 

mateřskou a dceřinou <strong>spol</strong>ečností, takže v budoucích letech by se osvobození týkalo i <strong>spol</strong>ečníků 

právnických osob s méně % účasti. Do <strong>roku</strong> 2006 došlo novelou pro rok 2006 ke snížení až na 

10%. 

Příklad 4: 

Česká <strong>spol</strong>ečnost s ručením omezeným má 2 <strong>spol</strong>ečníky, každý má účast 50%. Společnost rozhodla 

o rozdělení zisku 1 000 000 Kč. Každý <strong>spol</strong>ečník má nárok na 50% podílu. Protože se nejedná o 

vztah právnických osob, osvobození nelze použít. 

Postup do <strong>1.</strong>5.2004 i po <strong>1.</strong>5.2004 bude shodný: 




- úhrada podílů 364/221 850 000 Kč 

Společníci přijmou zdaněný podíl, který se již neuvádí v jejich daňovém přiznání. 

� Pozor: Od <strong>roku</strong> 2004 NELZE polovinu sražené daně započítat jako slevu v daňovém přiznání 

k dani z příjmů právnických osob. Tyto slevy byly v § 35 zákona o daních z příjmů počínaje zdaňovacím 

obdobím 2004 zrušeny. 

Účet 451 – Rezervy zákonné 

Jedná se o rezervy tvořené podle zákona o 

rezervách. Tvorba těchto rezerv je daňově uznatelným 

nákladem. V praxi jsou využívány zejména 

rezervy na opravy hmotného majetku, tvořené 

dle § 7 zákona o rezervách. Bohužel musím konstatovat, 

že v řadě případů, se kterými jsem se 

setkala, se tyto rezervy tvoří především pro momentální 

snížení daňového základu. Potřebná 

dokumentace se zpracovává ve chvíli, kdy správce 

daně ohlásí kontrolu a v naprosté většině případů 

se čerpání naslepo vytvářených rezerv nedá 

uhlídat. Z tohoto důvodu jsou rezervy na opravy 

hmotného majetku oblíbeným předmětem 

zkoumání správcem daně a častým důvodem 

doměrků s následnou penalizací. 

Správná tvorba rezerv na opravy hmotného 

majetku by měla vycházet z inventarizace dlouhodobého 

hmotného majetku, kde budou posuzovány 

předměty odpisové skupiny 2 až 5, jejich 

opotřebení a potřeba oprav. Na vybrané předměty, 

které bude potřeba opravit za 2 nebo více let 

se vypracuje plán konkrétní opravy a rozpočet 

nákladů na tuto opravu. Na základě takto provedené 

přípravy je možno zaúčtovat tvorbu rezervy. 

Následné čerpání rezervy je opět třeba bedlivě 

sledovat, aby faktury za provedené práce odpovídaly 

naplánované činnosti a zejména splňovaly 

náplň oprav-nikoliv technického zhodnocení. 

K tomuto účelu se provádí inventura rezerv podle 

jednotlivých karet rezerv. 

Příklad: 

Účetní jednotka rozhodla o tvorbě rezervy na 

opravu stroje (musí být ve vlastnictví nebo 

nájmu) odpisové skupiny 2. Podle zákona o 

rezervách platí, že rezerva musí být vždy tvo- 

řena minimálně dvě zdaňovací období. Maximální 

doba tvorby pro odpisovou skupinu 2 je 

3 zdaňovací období. Bylo rozhodnuto, že rezerva 

bude tvořena 2 zdaňovací období. Podkladem 

pro tvorbu rezervy je plán oprav, kde 

je celková plánovaná částka nákladů 600 tis. 

Kč. Rezerva se bude tvořit 2 období, ročně to 

bude 600 tis. : 2 = 300 tis. Kč. 

Ve 12/2004 bude zaúčtován daňový náklad 

552/451 300 tis. 

Ve 12/<strong>2005</strong> bude zaúčtován daňový náklad 

552/451 300 tis. 

Tento náklad se účtuje i v případě, že firma je 

ve ztrátě a další, byť daňové náklady, nepotřebuje 

nebo se jí dokonce nehodí, protože žádá o 

úvěr. 

Kromě § 7 zákona o rezervách je možno tvořit 

daňově uznatelné rezervy podle § 9 a 10 téhož 

zákona jako rezervu na pěstební činnost (lesy), 

odbahnění rybníků, skládky, odstranění 

důlních škod. Počínaje rokem 2004 je daňově 

uznatelným nákladem tvorba rezervy podle 

těchto paragrafů pouze za předpokladu, že 

k datu podání daňového přiznání je na zvláštním 

účtu uložena částka peněz, která odpovídá 

vytvořenému nákladu na účtu 552. Peníze 

nesmí být použity na jiný účel. Viz § 10a) zákona 

o rezervách. 

Tvorba a čerpání daňových rezerv je řízena 

zákonem o rezervách, ale k jednotlivým rezervám 

je nezbytnou dokumentací plán oprav, rozpočet 

nákladů, karty rezerv. Rezervy podléhají dokladové 

inventuře.


Inventurní soupis rezerv na opravy dlouhodobého hmotného majetku 

Název Zůstatek k <strong>1.</strong><strong>1.</strong> Tvorba Čerpání Zůstatek k 3<strong>1.</strong>12. 

Rezerva č.1 210 000 Kč 0 Kč 210 000 Kč 0 Kč 

Rezerva č.2 100 000 Kč 0 Kč 75 000 Kč 25 000 Kč 

Rezerva č.3 150 000 Kč 75 000 Kč 0 Kč 225 000 Kč 

Rezerva č.4 0 Kč 80 000 Kč 0 Kč 80 000 Kč 

Rezerva č.5 0 Kč 65 000 Kč 0 Kč 65 000 Kč 

Celkem 460 000 Kč 220 000 Kč 275 000 Kč 395 000 Kč 

Stav účtu 451 obrat 552 MD obrat 552 DAL 451 

Karta rezervy na opravu dlouhodobého hmotného majetku 

Rezerva číslo: 1 

Název rezervy: Rezerva na opravu motoru nákladního automobilu inventární číslo 111 

Rok zahájení tvorby: rok 2002 

Rok plánované opravy: rok <strong>2005</strong> 

Tvorba rezervy: 3 roky 

Podklad pro rezervu: přiložený rozpočet od firmy Opravy a Údržba s.r.o. na plánované náklady 210000 

Kč 

Rok 2002 2003 2004 <strong>2005</strong> 

Akce Tvorba rezervy Tvorba rezervy Tvorba rezervy Čerpání Zůstatek 

Částka 70 000 Kč 70 000 Kč 70 000 Kč 210 000 Kč 0 

Oprava zahájena: 5. 7.<strong>2005</strong> 

Oprava ukončena: 29.10.<strong>2005</strong> 

Oprava provedena: dodavatelsky 

Číslo dokladu: fa 2000698 

Částka opravy: 279.180 Kč zaúčtování: 511/321 

Čerpání rezervy: 210.000 Kč 451/652 

Základní zásady tvorby rezerv na opravu hmotného 

majetku: 

• tvorba rezerv a jejich výše musí být prokazatelné 

(§3, odst.2,3 zákona o rezervách ). 

• rezervy lze tvořit pouze na opravy majetku ve 

vlastnictví poplatníka, případně na majetek najatý, 

pokud je poplatník k provádění oprav písemně 

zavázán dle uzavřené smlouvy. Lze je 

tvořit pouze na majetek zařazený do 2. nebo 

vyšší odpisové skupiny dle ZDP. 

• Pozor! Od <strong>roku</strong> 2006 nebude možná tvorba 

rezerv na najatý majetek. 

• nesmí se tvořit na pravidelné opravy opakující 

se každý rok a na technické zhodnocení ani 

na opravy majetku, který je určen k likvidaci 

nebo na opravy majetku poškozeného v důsledku 

škody 

- 32 - 

• rezerva se tvoří ke konkrétnímu majetku a ke 

konkrétní opravě (na opravu střechy, další na 

opravu fasády, na opravu oken...). Ve většině 

případů je lépe tvořit více menších rezerv na 

jednotlivé opravy, než jednu rezervu velkou na 

celkovou opravu. Tento systém ovšem předpokládá 

dobrou evidenci. 

• rezerva se musí tvořit rovnoměrně a minimálně 

dva roky od data zahájení tvorby do data 

plánované opravy, přičemž rok zahájení tvorby 

se počítá, rok plánované opravy nikoliv. Výjimkou 

je možnost tvořit rezervu i v závislosti na 

opotřebení - například u nákladního automobilu 

lze tvořit rezervu na opravu podle počtu ujetých 

km. 

Zároveň je stanovena maximální doba tvorby 

rezervy podle zařazení opravovaného majetku 

do odpisové skupiny:

OS Minimální doba tvorby rezervy 

Max.doba tvorby rezervy, 

pokud tvorba byla zahájena v 

roce 1998 

- 33 - 


Max.doba tvorby rezervy, 

pokud byla tvorba zahájena 

1999 a později 

2 2 zdaňovací období 5 zdaňovacích období 3 zdaňovacích období 



5,6 2 zdaňovací období 16 zdaňovacích období 10 zdaňovacích období 

• při zjištění skutečnosti odůvodňující změnu 

výše rezervy, musí se provést úprava tvorby od 

toho <strong>roku</strong>, kdy byl zjištěn důvod (např. nárůst či 

snížení nákladů na základě nového rozpočtu 

apod.). Pokud je majetek, na jehož opravu byla 

tvořena rezerva, prodán či zlikvidován, rezerva 

se musí rozpustit 

• na opravu, na jejíž úhradu byla vytvořena 

rezerva, musíte přednostně tuto rezervu také 

čerpat - opravu nelze pokrýt z jiného zdroje. Pokud 

do konce <strong>roku</strong> opravu nedokončíte, ve výši 

proopravovaných nákladů musíte rozpustit v 

tomto zdaňovacím období část rezervy (pokud 

nejste povinni ji rozpustit celou) 

Příklad: 

• obecně platí, že rezervu tvoříte podle znění 

zákona platného v roce zahájení tvorby rezervy, 

ale pro rozpouštění rezervy se vždy použijí pravidla 

uvedená v platném znění zákona. 

• opravu je nutno zahájit nejpozději ve zdaňovacím 

období následujícím po období v němž 

bylo plánováno zahájení opravy. Pokud se nám 

to nepodaří, musíte rezervu rozpustit do výnosů. 

• rezerva musí být rozpuštěna v roce ukončení 

opravy, nejpozději však v roce následujícím po 

roce zahájení opravy. 

Opravu plánujete zahájit v roce <strong>2005</strong>, tvorbu rezervy zahájíte v roce 2003, plánovaný rozpočet 1 mil. Kč 

Rok 2003 2004 <strong>2005</strong> 

Akce Tvorba rezervy Tvorba rezervy Plánované zahájení opravy 

Částka 500 500 

Možné varianty: 

a) Opravu zahájíte v roce <strong>2005</strong>, dokončíte v roce <strong>2005</strong>: v roce <strong>2005</strong> rezervu rozpustíte. 

b) Opravu zahájíte v roce <strong>2005</strong>, dokončíte v roce 2006: v roce <strong>2005</strong> rozpustíte rezervu ve výši nákladů v 

tomto roce vynaložených na opravu, v roce 2006 rozpustíte zbytek. 

c) Opravu zahájíte v roce <strong>2005</strong>, do konce <strong>roku</strong> 2006 nedokončíte: v roce <strong>2005</strong> rozpustíte rezervu ve výši 

nákladů v tomto roce vynaložených na opravu, v roce 2006 rozpustíte zbytek. 

d) Opravu zahájíte v roce 2006, dokončíte v roce 2006: v roce 2006 rezervu rozpustíte. 

e) Opravu zahájíte v roce 2006, dokončíte v roce 2007: v roce 2006 rozpustíte ve výši nákladů v tomto roce 

vynaložených na opravu, v roce 2007 rozpustíte zbytek. 

f) Opravu zahájíte v roce 2006, do konce <strong>roku</strong> 2006 nedokončíte: v roce 2006 rozpustíte ve výši nákladů v 

tomto roce vynaložených na opravu, v roce 2007 rozpustíte zbytek. 

g) Opravu nezahájíte ani v roce 2006: v roce 2006 rozpustíte a správci daně budete muset zdůvodnit, proč 

jste plánovali opravu, která se neuskutečnila. 

Potřebné podklady pro tvorbu rezerv: 

- vnitropodniková směrnice upravující obecně 

postup tvorby rezerv, 

- věcný podklad pro opravu - rozpočet, kalkulace 

(nejlépe od externí firmy, lze použít i 

vlastní rozpočet), 

- rozhodnutí účetní jednotky o konkrétní rezervě 

(kolik let budete rezervu tvořit, pláno- 

vané zahájení opravy - rezervu je nutno tvořit 

pravidelně a rovnoměrně), 

- interní účetní doklad, účetní zápis, 

- karta rezervy. 

Účet 459 – Rezervy ostatní 

Rezerva na záruční opravy


Tyto rezervy se v praxi vytváří především u firem, 

které poskytují záruční opravy. Tvorba rezervy 

je nedaňová, v roce tvorby snižuje hospodářský 

výsledek, vlastní kapitál i možnosti rozdělení 

zisku. Ve firmě se tak zadržuje zdroj na náklady, 

které vzniknou v případě provádění následných 

záručních oprav. 

Pro způsob tvorby a čerpání účetních rezerv 

musí být vytvořena vnitropodniková směrnice, 

kde bude uveden způsob stanovení výše rezervy, 

zaúčtování i čerpání. Samozřejmě, že i nedaňové 

rezervy podléhají inventuře. 

• Zaúčtování tvorby účetních rezerv je nedaňovým 

nákladem 5549/459 

• Rozpuštění účetních rezerv je nedaňovým 

výnosem 459/5549 

Rezerva na daň z příjmů 

Možnost tvorby této rezervy vznikla díky novele 

zákona o účetnicí a řeší tak situaci firem, které 

jsou nuceny (především firmy zahraničních majitelů-právnických 

osob) vyhotovit roční účetní závěrku 

v době, kdy není úplně podrobně doděláno 

daňové přiznání. Dále by rezervu na daň z příjmů 

měly zaúčtovat firmy, které mají v určitých případech 

povinnost sestavit mezitímní účetní závěrku, 

např. při stanovení výše podílu v s.r.o. pro 

případy dědického řízení. 

Z praxe znám situaci, kdy zahraniční mateřská 

<strong>spol</strong>ečnost požaduje roční závěrku 20. ledna. 

Vzhledem k tomu, že daňové přiznání není hotové 

a skutečná daň není známá, zaúčtuje se 

předpokládaná daňová povinnost jako rezerva na 

daň z příjmů a účetnictví se uzavře. Samozřejmě, 

že firma má zaúčtovány všechny předpokládané 

účetní operace formou dohadných položek, účetních 

opravných položek, kursových rozdílů a dalších 

závěrkových operací, které jsou v prosinci 

běžné. 

Pokud bude účtována rezerva na daň z příjmů 

v závěrce k 3<strong>1.</strong>12. je možno doporučit níže uvedený 

způsob. 

- rezerva na odhadnutou daň z příjmů 

zaúčtováno 12/<strong>2005</strong> 5919/459 

<strong>1.</strong>000.000,-- Kč 

- v daňovém přiznání za rok <strong>2005</strong> je 

vypočítána a doúčtována daň např. 

v 04/2004 ve výši <strong>1.</strong>020.000,-- Kč 

5919/341 20.000,-- Kč 

459/341 <strong>1.</strong>000.000,-- Kč 

Účet 461 – Bankovní úvěry 

V případě, že máte investiční úvěry, zkontrolujte 

správnost zaúčtování úroků z těchto investičních 

úvěrů. Do data zařazení jsou součástí 

- 34 - 

pořizovací ceny (účtují se na 042) nebo nákladů 

(562), po datu zařazení jsou součástí nákladů na 

účtu 562. Počínaje rokem 2003 má účetní jednotka 

pro zaúčtování úroků do data zařazení 

právo volby. Je možné účtovat stejně jako 

v předchozích letech (přes 042) nebo je možné 

účtovat přímo na účet 562 do nákladů. Zvolený 

způsob je potřeba zakotvit ve vnitropodnikové 

směrnici. Pokud jsou k úrokům z úvěrů poskytovány 

dotace, účtují se ve skupině 66 jestliže je 

úrok v nákladech nebo na DAL 042, jestliže je 

úrok součástí ocenění majetku na MD 042. Pokud 

špatně splácíte úvěr a jsou vám předepsány 

sankční úroky, jsou tyto úroky daňově uznatelné 

až při úhradě. 

Účet 481 – Odložený daňový závazek a pohledávka 

Počínaje rokem 2002 zjišťují výši odložené 

daně všechny účetní jednotky, které mají povinnost 

mít závěrku ověřenou auditorem. Jsou to: 

• akciové <strong>spol</strong>ečnosti při splnění 1 ukazatele 

dle § 20 zákona 353/2001 Sb. 

• s.r.o.při splnění ukazatelů § 20 zákona 

353/2001 Sb. 

• družstva § 20 

• v.o.s. § 20 

• komanditní <strong>spol</strong>ečnosti § 20 

• fyzické osoby účtující v soustavě podvojného 

účetnictví § 20 

• podniky ve skupině ( právnické osoby, které 

mají mezi sebou vazby více než 20% účasti na 

základním kapitálu, Postupy účtování, Čl.I 

úvodní ustanovení, odst. 5 

Povinnost auditu se hodnotí podle <strong>roku</strong> 

2004 a <strong>2005</strong>, je požadováno splnění 2 ze tří 

ukazatelů ve dvou po sobě jdoucích letech. 

Ukazatele jsou brutto aktiva nad 40 mil. Kč 

(sloupec 1, řádek 1 rozvahy), obrat nad 80 

mil.Kč (účtová tř. 6 výnosy), průměrný přepočtený 

počet zaměstnanců nad 50. Od <strong>roku</strong> 

2004 se povinnost auditu akciových <strong>spol</strong>ečností 

hodnotí podle stejných ukazatelů, ale 

zde postačuje splnění jediného ukazatele ve 

dvou po sobě jdoucích letech. 

Účetní jednotky, které tyto ukazatele nesplní 

mohou o odložené dani účtovat podle svého rozhodnutí. 

Pokud si tuto metodu zvolí, musí v ní 

pak pokračovat. 

Zaúčtování odložené daně 

ZÁVAZEK POHLEDÁVKA 

592/481 povinně 481/592 opatrně

Zaúčtování výše uvedených případů má dopad 

do ř. vlastního kapitálu rozvahy, což s sebou následně 

přináší dopad do řady hodnotících ukazatelů. 

• hodnocení banky 

• § 25w zákona o daních z příjmů 

• rozdělení zisku § 178 obchodního zákoníku 

• vazba na obchodní zákoník, kdy ztráta dosáhne 

poloviny základního kapitálu 

• vazba na základnu pro výpočet vypořádacích 

podílů družstev a s.r.o. 

O odloženém daňovém závazku se účtuje povinně, 

o odložené pohledávce se účtuje jen tehdy, 

když má účetní jednotka reálný předpoklad, 

že odložená daňová pohledávka bude 

v budoucnu uplatněna. Musí existovat předpoklad, 

že v budoucnu vznikne daňový základ. 

Vznik odloženého daňového závazku (pohledávky) 

je dán tím, že některé náklady a výnosy 

nejsou daňově uznatelné a tím vzniká rozdíl mezi 

účetním hospodářským výsledkem a základem 

pro výpočet daně (daňovým hospodářským výsledkem). 

Tento rozdíl je buď trvalý nebo přechodný. 

Trvalý rozdíl představují náklady a výnosy, 

které nikdy nebudou uznány jako daňové ( 

náklady na reprezentaci, dary neodčitatelné od 

základu daně, škody proti kterým není výnos, 

odměny statutárním orgánům, penále FÚ apod.). 

Z trvalých rozdílů odložená daň nevzniká. Vzniká 

však z přechodných rozdílů, tj. položek, které 

jsou zaúčtovány v účetním výsledku, ale daňově 

budou uplatněny v jiném období. 

Odložený daňový závazek 

• Rozdíly mezi účetním a daňovým odpisem 

(účetní a daňovou ZC). Jestliže je malý účetní 

odpis a např. zrychlený daňový odpis, zaplatíme 

v roce zrychleného odpisu na dani méně, 

než bychom platili z účetního výsledku. Část 

daně jsme díky zrychlenému odpisu odložili do 

jiného období, vzniká odložený daňový závazek. 

Zaúčtování odloženého daňového závazku 

v běžném roce (592/481) je zohledněním toho, 

že v budoucnu z tohoto <strong>roku</strong> vyplývá vznik 

účetního případu 591/34<strong>1.</strong> Vlastní kapitál je 

snížen o takovou částku, jakoby byl snížen 

kdyby byly účetní a daňové odpisy stejné. 

• Vystavené nezaplacené penalizační faktury. 

V účetním výsledku hospodaření se objeví ve 

výnosech položka, ze které nebude počítána 

daň, která se stane daňovým výnosem až 

v době úhrady. Vzniká tak odložený daňový závazek. 

Pokud však k takové pohledávce bude 

existovat opravná položka, celkový dopad je 

nulový. 

- 35 - 


• Rozdílů, ze kterých vzniká odložený daňový 

závazek je málo. Podle mého názoru bude 

v běžné praxi vyčíslen odložený daňový závazek 

pouze z rozdílu účetní a daňové zůstatkové 

ceny odpisovaného majetku. 

Odložená daňová pohledávka 

• Daň z nemovitostí je zaúčtována v roce běžném 

roce, není uhrazena, daňově uznatelná 

bude v roce úhrady. V roce běžném je tato daň 

připočitatelnou položkou v daňovém přiznání. 

To, co jsme nezaplatili zdaníme, a na účet 

591/341 se dostane o něco více než kdyby byla 

daň z nemovitostí zaplacena. V roce úhrady 

bude tato položka snižovat daňový základ, i 

když už nebude zaúčtována v nákladech. 

V roce běžném proto vzniká odložená daňová 

pohledávka o které bychom měli účtovat 

481/592 – vytvořit zpět část vlastního kapitálu. 

Zde ale musí existovat reálný předpoklad, že 

v budoucnu vznikne daňový základ ze kterého 

bude možno daň z nemovitostí nezaplacenou a 

zdaněnou v roce běžném následně odečítat. 

Největším problémem bude podle mého názoru 

právě odhad budoucího vývoje účetní jednotky 

a rozhodnutí zda je možno o odložené daňové 

pohledávce účtovat. 

• Jestliže se účetně odpisuje a daňové odpisování 

bylo přerušeno má účetní jednotka nízkou 

účetní a vysokou daňovou zůstatkovou cenu. 

Vzniká odložená daňová pohledávka (nárok na 

zvýšení hodnoty vlastního kapitálu (481/592), 

ovšem opět musí existovat reálný předpoklad, 

že v budoucnosti až daňový základ vznikne, 

uplatní se daňové odpisy a daň bude skutečně 

uspořena. 

• Rozdíl mezi účetní a daňovou základnou 

opravných položek k zásobám. Předpokládejme, 

že v roce běžném bude zaúčtována 

opravná položka k bezobrátkovým zásobám, 

které mají účetní hodnotu <strong>1.</strong>000.000,-- Kč. 

Opravná položka se zaúčtuje ve výši 80% na 

5599/191 a sníží hodnotu výsledku hospodaření 

a hodnotu vlastního kapitálu. Daň tohoto <strong>roku</strong> 

bude vycházet z vyššího základu a na účtu 

591/341 se objeví vyšší částka než by byla 

zaplacena v případě prodeje nebo spotřeby zásob. 

Vzniká tak odložená daňová pohledávka, 

protože existuje reálný předpoklad, že zásoby 

budou v budoucnu prodány a celá jejich pořizovací 

cena vstoupí do daňového základu. Pokud 

by existoval reálný předpoklad, že zásoby budou 

nedaňově odepsány, jejich pořizovací cena 

nevstoupí do daňového základu, žádná pohledávka 

by nevznikla. 

• Rozdíl mezi účetní a daňovou hodnotou 

opravných položek k pohledávkám: Tento 

rozdíl vzniká z odlišného účetního a daňového 

působení opravných položek k pohledávkám. 

Pokud účetní jednotka využívá opravných položek 

pouze ke snížení daňového základu a


účetní opravné položky netvoří, vznikne jí stejné 

účetní i daňové působení účtu 558 a nevznikne 

odložený daňový závazek ani pohledávka. 

Pokud jsou účetní opravné položky tvořeny, 

jsou vyšší než daňové, vzniká odložená 

daňová pohledávka v případě, že existuje 

předpoklad, že část účetních opravných položek 

se stane v budoucnu daňovými opravnými 

položkami. Právě z této částky, která se může 

uplatnit v daních vzniká odložená daňová pohledávka. 

Přechodný rozdíl nelze proto zjistit 

přímo z účetnictví z účtů 391, ale z řádného 

rozboru opravných položek k pohledávkám. 

Doporučuji zabývat se pouze významnými 

položkami. Pokud máte pouze daňové 

opravné položky, odložená daň nevzniká. 

Pokud máte pouze účetní opravné položky, 

které nebudou nikdy daňovými, odložená 

daň nevzniká. 

Pro snadnější vyčíslení odložené daně 

z opravných položek i pro kontrolu jejich daňového 

uplatnění je nutná analytická evidence 

v členění na: 

391- opravné položky podle par.8)-konkurzní 

100% 

391- opravné položky podle par.8a)- různá výše 

% podle doby po splatnosti 

391- účetní opravné položky 

Pokud bychom se vrátili k příkladu účetních 

opravných položek z části opravné položky k 

pohledávkám, měla firma vytvořené daňové 

opravné položky na účtu 391AE daňová,ve výši 

<strong>1.</strong>000.000,-- (jedná se o opravné položky 

k pohledávkám za dlužníky v konkursu). Účetní 

opravné položky jsou vypočítány na <strong>1.</strong>675.000 

Kč. Celkem účet 391 tvoří <strong>1.</strong>675.000,-- Kč. Z toho 

je na samostatném analytickém účtu 391- daňové 

opravné položky <strong>1.</strong>000.000,-- Kč. 

- 36 - 

analytických účtech a rozdíl je základ pro další 

zkoumání a případné vyčíslení odložené daňové 

pohledávky. V našem příkladu je třeba těchto 

675.000,- Kč účetních opravných položek vyhodnotit 

z hlediska budoucí daňové účinnosti. 

• uplatnitelná ztráta je položka, která v případě 

daňového zisku sníží daň, proto z titulu daňových 

ztrát vzniká odložená daňová pohledávka. 

Účetní jednotka musí mít reálný předpoklad, že 

tuto ztrátu využije k budoucím ziskům. Výpočet 

vychází z tabulky E daňového přiznání. Jednotlivé 

ztráty je potřeba rozebrat z hlediska jejich 

využitelnosti. . 

V tabulce E daňového přiznání jsou uvedeny 

využitelné ztráty. Jedná se např. o celkovou 

částku 10.000.000,-- Kč. Ztráty pochází z <strong>roku</strong> 

98 a 99. Pro zaúčtování odložené daňové pohledávky 

musí existovat reálný předpoklad, že 

do <strong>roku</strong> <strong>2005</strong> včetně, vznikne daňový základ, 

proti kterému bude možno ztrátu využít. Je problematické 

požadovat po auditorovi, aby neměl 

výhradu k takové pohledávce, když účetní jednotka 

za celou dobu podnikání měla zisk jednou 

a to 200.000,-- Kč. 

• uplatnitelný reinvestiční odpočet je rovněž 

položka, ze které může vzniknout odložená daňová 

pohledávka. Výpočet vychází z tabulky F 

daňového přiznání a stejně jako u ztráty musí 

existovat reálný předpoklad, že odpočet bude 

uplatněn od daňového základu a že nebude pro 

nedodržení podmínek vracen. 

• Způsob zjištění a zaúčtování odloženého 

daňového závazku (pohledávky) konzultujte se 

svým auditorem. 

Níže uvádím případy ze kterých se v běžné 

praxi bude nejčastěji vyčíslovat odložený daňový 

závazek (pohledávka). 

Od celkové hodnoty účtu 391 se odečtou daňové 

opravné položky zaúčtované na daňových 

Přechodný rozdíl Výpočet Z/P 

Odpis D>U Z rozdílu účetní a daňové ZC Z Nejvhodnější je sestava z modulu majetek, kde 

ÚZC>DZC 

lze přímo zjistit účetní a daňovou zůstatkovou 

cenu. 

Odpis D

Daňová ztráta dosud neuplatněná 

Reinvestiční odpočet dosud 

neuplatněný 

027 z vkladu ,odpisy nejsou 

daňově uznatelné, 

nevzniká přechodný rozdíl. 

Princip vzniku odložené 

daně je odlišný než u výše 

uvedených příkladů 

Nerealizovaný kursový zisk 

- 37 - 


Z daňového přiznání tabulka E P Řádek 9, sloupec 5. Upozorňuji, že do této tabulky 

se uvádí i ztráta běžného <strong>roku</strong> opsaná 

z řádku 220 daňového přiznání <strong>roku</strong> 2002. 

Z daňového přiznání tabulka F P Tabulka Fb) řádek 8 

Z rozdílu účtů 027 a 087. Povinnost 

účtovat o odloženém 

závazku vyplývá z vyhlášky 

500/2002 Sb. a z ČÚ standardu 

č. 003. 

Z rozdílu analytických účtů 663- 

563 nereal. kursové rozdíly 

Výpočet odloženého daňového závazku (pohledávky) za rok <strong>2005</strong>. 

Z Odložený daňový závazek z přeceněných aktiv 

není přechodným rozdílem. V tomto případě má 

charakter rezervy na daň ze zisků, které s těmito 

aktivy vytvoříme. Přestože bude účetní výsledek 

ztráta (odpisy nejsou daňově uznatelné), daňový 

výsledek může být zisk, ze kterého vyplyne daňová 

povinnost. 

Z Samostatné analytické účty z nereal. kursových 

rozdílů. Nový titul <strong>roku</strong> 2003 u účetních jednotek, 

které odložily zdanění do <strong>roku</strong> 2004 až 2006. 

Do tabulky se použijí čísla z konce <strong>roku</strong> <strong>2005</strong> a zjistí se výše odloženého daňového závazku na 

konci <strong>roku</strong> <strong>2005</strong>. V prosinci <strong>2005</strong> se zaúčtuje pouze změna stavu účtu 481 zápisem 5929/481 nebo 

481/5929. 

Stav k 3<strong>1.</strong>12.<strong>2005</strong> 

Přechodné rozdíly Účetní vliv Kč Daňový vliv Kč Rozdíl Kč 

ZC majetku 9000000 4000000 +5000000 

Opravné položky 

k pohledávkám 

Závazek + Pohledávka 

- 

UZC větší než DZC + 

UZC menší než DZC - 

700000 500000 -200000 Účetní oprav.polož. > D - 

Daňová ztráta -3000000 -3000000 Tabulka E DP - 

Reinvestiční odpočet 0 0 Tabulka F DP - 

Ostatní 0 0 0 

Celkem přechodné 

rozd. 

+1800000 rozdíl x 0,24 = odložená daň 

Zůstatek účtu 481 z minulých let je závazek ve 

výši 465.000,- Kč. Na konci <strong>roku</strong> <strong>2005</strong> je zjištěn 

závazek ve výši 432000,- Kč (<strong>1.</strong>800.000 x 0,24). 

V prosinci <strong>2005</strong> bude zaúčtována změna stavu 

účtu 481 na celkovou hodnotu 432.000,- Kč zápisem 

481/5929 ve výši 33.000,- Kč. 

Pokud by např. na konci <strong>roku</strong> <strong>2005</strong> vyšla hodnota 

závazku 500.000,- Kč, zaúčtuje účetní jednotka 

5929/481 35.000,- Kč a tím zvýší stav účtu 481 

právě na 400.000,- Kč. 

Závazky po splatnosti 

Jestliže existují v účetnictví závazky ať 

v účtové třídě 4 nebo 3, které jsou po splatnosti a 

blíží se doba jejich promlčení, je potřeba, aby 

účetní jednotka zvážila, jak s těmito závazky naložit. 

Promlčecí lhůta je tříletá pro závazky, které 

vznikly podle občanského zákoníku a čtyřletá pro 

závazky vzniklé podle obchodního zákoníku. Lhůtu 

je možno pozastavit nebo prodloužit např. písemným 

uznáním, soudem, max. však na dobu 

10 let. 

Připomínám, že novelou zákona 310/2002 

Sb., zákon o utajovaných skutečnostech byla 

provedena i nepřímá novela zákona č. 

42/1992 Sb., transformační zákon. Do par. 13 

byl doplněn odstavec 4), který zní: 

Právo na vypořádání majetkového podílu se 

promlčí za deset let ode dne uplynutí sedmileté 

lhůty od schválení transformačního projektu. 

Účinnost novely zákona je dnem vyhlášení tj. 

12. července 2002. Tato novela se týká pouze 

pohledávek 7 letých oprávněných osob, které se 

nestaly členy družstva. Nároky těchto osob jsou 

u povinné osoby zaúčtovány na dlouhodobých 

závazcích. 

Příklad: druhá valná transformační hromada se 

konala 20.1<strong>1.</strong>1992 + 7let je rok 1999 + 10 let je 

2<strong>1.</strong>1<strong>1.</strong>2009. Právo na vypořádání majetkových 

nároků oprávněných osob - nečlenů, které byly 

schváleny v transformačním projektu dne 

20.1<strong>1.</strong>1992 bude promlčeno 2<strong>1.</strong>1<strong>1.</strong>2009. 

Promlčené závazky dosud nemusí být povinně 

účtovány do výnosů. Tato povinnost existuje u 

závazků zaniklých.


Zaniklé závazky musí být ke dni zániku odepsány 

povinně do výnosů. K zániku závazků dochází: 

• zánik závazku splynutím nastává v případě, 

že se setkají vzájemné závazky a pohledávky 

např. při sloučení firem. Pokud mají stejnou výši 

započtou se 321/31<strong>1.</strong> Ale může se stát, že u 

jedné firmy byla pohledávka postupně procentně 

odepsána (pohledávka z <strong>roku</strong> 94) a má zůstatek 

menší než je závazek v druhé účetní 

jednotce. V takovém případě se část ve výši 

zůstatku 311 započte a zbytek závazku je zaúčtován 

do výnosů. 

• zánik závazku prominutím. Účtuje se podle 

dohody o prominutí závazků. 

• zánik závazku bez právního nástupce. 

K této situaci v praxi dochází v případě, že věřitel 

chce vstoupit např. do likvidace a odepíše 

nedaňově pohledávky, o nichž je přesvědčen, 

že by je nevymohl, nebo náklady na vymožení 

pohledávky by byly vyšší než příjem 

z pohledávky. Likvidace úspěšně proběhne a 

firma je vymazána z obchodního rejstříku a neexistuje 

právní nástupce. Dlužník má závazek, 

který je zaniklý, protože i firma je zaniklá. Takový 

závazek je nutno odúčtovat do výnosů. 


Účet 513 – Náklady na reprezentaci 

Z dokladů, které jsou zaúčtovány na účet 5139 

nelze uplatňovat DPH na vstupu. 

Účet 518 – Ostatní služby 

• Pokud jste odběrateli zahraničních služeb, je 

potřeba si uvědomit, že z některých faktur za 

služby je povinnost odvádět srážkovou daň. 

Srážku je povinen provést plátce při výplatě, 

poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch 

poplatníka. Postup je řešen pro zahraniční faktury 

z Rakouska a Německa. 

• U příjmů podle § 22 odst.1 písm. c), f) a g) 

v bodech 1,2,5 a 6 provádí plátce srážku nejpozději 

v den kdy se o závazku účtuje 

v souladu se zákonem o účetnictví. V praxi se 

v tomto případě nejčastěji vyskytují nájemní 

smlouvy za nájem movitého majetku (stroje). 

V české firmě se nejpozději v prosinci zaúčtuje 

dle smlouvy do nákladů na 518 částka nájmů. 

Tato částka pak podléhá srážkové dani, která 

se odvádí do konce ledna <strong>2005</strong>. 

Příklad: 

- Nájemné dle smlouvy 1000 518/321 

- Předpis srážkové daně 50 321/342 

- Úhrada daně 50 342/221 

- 38 - 

Srážková daň se v ČR odvádí z některých faktur, 

které představují pro cizí firmu zdroj příjmů 

z území ČR. Za tyto příjmy se považují dle § 22 

zákona o daních z příjmů: 

1a) 

příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím 

stálé provozovny. 

1c) 

příjmy z jednorázově prováděných činností 

(oprav) a služeb, tj. příjmy, které nezpůsobí vznik 

stálé provozovny. Opět je to náplň účtu 511 a 518 

v případě faktur, které nemají trvalý charakter, 

opět s výjimkou uvedenou v 1g). Tyto faktury 

nepodléhají žádné srážkové dani. V případě potřeby 

je nutné doložit potvrzení o daňovém domicilu 

<strong>spol</strong>ečnosti, která fakturuje, aby bylo jasné, 

odkud <strong>spol</strong>ečnost je a že s tímto státem máme 

smlouvu o zamezení dvojího zdanění. 

1g) 

- licenční poplatky např. za užití počítačových 

programů, které nejsou ve vlastnictví (tzv. nájemní 

smlouvy na software), 

- různá technická poradenství a poradenství za 

zavedení tohoto systému, tj. veřejně nedostupné 

a utajované technické, výrobní, vědecké 

a obchodní informace 

- příjmy z užívání movité věci nebo její části 

umístěné na území ČR ( nájmy strojů) 

Tyto příjmy jsou řízeny smlouvou o zamezení 

dvojího zdanění a podléhají 5% srážkové dani. 

Smlouva o zamezení dvojího zdanění s Rakouskem 

má č. 48/1979 Sb. S Německem máme 

smlouvu ve všech bodech kromě podílů na zisku 

stejnou. Má č. 18/1984 Sb. 

- podíly na zisku do Rakouska se zdaňují 

srážkou dle smlouvy ve výši 10%, pokud 

splní podmínky §19 ZDP jsou od <strong>1.</strong>5.2004 

od srážkové daně osvobozeny. 

- úroky jsou od <strong>1.</strong>5.2004 osvobozeny.Jsou 

však hlídány jinými předpisy. Jejich daňová 

uznatelnost se testuje na par.25w) zákona o 

daních z příjmů. Úroky, které nevyhoví § 25w 

mohou být v některých případech správcem 

daně překvalifikovány na podíly na zisku 

s příslušnou srážkovou daní (§ 22/1g3 a pokyn 

D-190 k § 22 bod 10). 

- příjmy z užívání movité věci umístěné na 

území ČR (nájem movité věci) bez přechodu 

vlastnictví (nejedná se o finanční leasing) 

jsou zdaněny podle smlouvy 5% srážkou. 

Účty 544 a 644 

– Smluvní pokuty a úroky z prodlení 

Od <strong>1.</strong><strong>1.</strong>2001 je povinné účtování o smluvních 

sankcích bez ohledu na to, zda byly zaplaceny

či nikoliv. Smluvní pokuta a penále se účtují 

předpisem do nákladů nebo výnosů a jejich daňová 

uznatelnost se musí při tvorbě daňového 

přiznání vyhodnotit podle toho zda byly uhrazeny. 

Účet 549 – Manka a škody 

Tato manka nemají povahu zcela mimořádných 

událostí jakou jsou např. povodně nebo požár. 

Jedná se o úbytky ke kterým dochází v praxi 

běžně a u kterých je nutno posoudit jejich daňovou 

účinnost. 

• Na vrub účtu 549 se účtují manka a škody na 

majetku. Jedná se např. o manka a škody nad 

normu přirozených úbytků zásob (nakoupených 

i vlastní výroby), úplnou či částečnou škodu na 

nedokončené výrobě. Částečnou škodu na nedokončené 

výrobě lze vyjádřit ve výši úhrady 

od pojišťovny. Do výše náhrad je účet 549 daňově 

uznatelný. Nutné porážky zvířat a konfiskáty 

se účtují jako prodej i když není dosaženo 

tržby. Nezaviněný úhyn základního stáda se 

účtuje na 549. Jestliže existuje potvrzení od veterináře, 

že jde skutečně o nezaviněný úhyn, 

náklad je daňově uznatelný. 

• technologické úbytky se účtují jako spotřeba 

a na tento účet nepatří. Samozřejmě, že se 

z daňového hlediska jedná o technologické 

úbytky podložené a zdůvodnitelné 

• manka v normě na tento účet nepatří, podložená 

a zdůvodnitelná manka v normě se účtují 

jako spotřeba 

Účet 569 – 

Manka a škody na finančním majetku 

• Na účtu 569- Manka a škody na finančním 

majetku se účtuje manko v pokladně. Pokud 

bude předepsána náhrada zaúčtuje se pohledávka 

proti účtu 668- Ostatní finanční výnosy. 

• Pokud se účtuje k mankům a škodám zúčtovaným 

na 549 a 569 náhrada, je třeba ji účtovat 

do stejného patra výsledku na účty 648, 668. 

Účet 562 – Úroky 

Jestliže má účetní jednotka úročené úvěry a 

půjčky musí podle druhu těchto závazků provádět 

testy daňové uznatelnosti nákladů na účtu 562 

podle níže uvedených ustanovení zákona o daních 

z příjmů. U úroků z úvěrů od českých bank 

se neprovádí žádné testy. 

� § 23/7 výše úroků mezi spojenými osobami 

nesmí z daňového hlediska přesáhnout 140% 

diskontní sazby ČNB platné ke dni poskytnutí 

půjčky. Jedná-li se o půjčku od <strong>spol</strong>ečníka 

může být sazba nižší nebo nulová. 

- 39 - 


� § 24/zi jestliže je na straně věřitele fyzická 

osoba nebo podnikatel účtující v soustavě 

jednoduchého účetnictví musí být úrok uhrazen, 

aby byl považován za daňově uznatelný 

náklad. Příjemce ú<strong>roku</strong> zdaní příjem jako dílčí 

základ daně ve svém daňovém přiznání 

v roce kdy skutečně obdrží peníze. Pokud nebude 

úrok uhrazen v běžném roce, stane se u 

dlužníka připočitatelnou položkou v daňovém 

přiznání běžného <strong>roku</strong> 2 a odpočitatelnou položkou 

v daňovém přiznání v roce úhrady. 

U zahraničních osob byl test na úhradu 

počínaje rokem 2004 ze zákona vypuštěn. 

� § 25/w. Podle tohoto ustanovení se provádí u 

kapitálově spojených osob (vlastnictví více 

než 25% podílů na základním kapitálu) test na 

výši vlastního kapitálu podle níže uvedeného 

vzorečku. 

SVK x 4 

K = ---------------------------- 

Průměrný stav půjček 

Koeficient K = nebo je větší než 1, všechny úroky 

jsou daňově uznatelné. 

Koeficient K je menší než 1 – úroky se rozdělí na 

daňovou a nedaňovou část. Např. K=0,8 znamená, 

že 80% úroků z půjčky je daňových a 20% je 

nedaňových. 

Podrobný postup je uveden v pokynu D 190 

k §25. Stav vlastního kapitálu se bere z <strong>1.</strong><strong>1.</strong> testovaného 

<strong>roku</strong>. 

Příklad 1: 

Společník, česká fyzická osoba vlastnící 100% 

podílů, půjčil do své <strong>spol</strong>ečnosti půjčku 

<strong>1.</strong>000.000,-- Kč. 140% diskontní sazby ČNB 

k datu poskytnutí půjčky je 7%. Vlastní kapitál k 

<strong>1.</strong><strong>1.</strong> testovaného <strong>roku</strong> (rozvaha k 3<strong>1.</strong>12.minulého 

<strong>roku</strong>) je 200 tis. Kč. Výše půjčky se v průběhu 

<strong>roku</strong> nezměnila. 

a) půjčka je poskytnuta jako bezúročná. V tomto 

případě neprovádí účetní jednotka žádný z výše 

uvedených testů. 

b) půjčka je úročena 5% sazbou. Na účtu 562 je 

zaúčtováno 50 tis. Kč. 

- test na § 23/7 zákona o daních z příjmů = test 

na cenu obvyklou ú<strong>roku</strong>. Úrok nepřesahuje 

diskontní sazbu a smí být nižší. Podmínka § 

23/7 je splněna. 

- test na § 24/2zi = test na úhradu úroků, které 

musí být zaplaceny, aby byly daňově uznatelné. 

Úroky jsou zaplaceny, podmínka je splněna. 

Z pohledu tohoto § jsou úroky daňově uznatelné. 

- test na § 25/1w = test na výši vlastního kapitálu 

v případě, že se jedná o kapitálově spojené oso-


by. U <strong>spol</strong>ečníka, který vlastní více než 25% 

podílů se test musí provádět. 

K= (4 x 200.000): <strong>1.</strong>000.000 = 0,8 

Úroky zaúčtované na účtu 562 budou ve výši 

80% (40 tis.) daňově uznatelné a 10 tis. bude 

nedaňových. 

c) půjčka je úročena 10% sazbou. Na účtu 562 

je zaúčtováno 100 tis. Kč. 


na cenu obvyklou ú<strong>roku</strong>. Úrok přesahuje diskontní 

sazbu o 3%, která jsou nedaňová. Na účtu 562 

bude 70 tis. daňových a 30 tis. nedaňových. 

- test na § 24/2zi = test na úhradu úroků, které 

musí být zaplaceny, aby byly daňově uznatelné. 

Úroky jsou zaplaceny, podmínka je splněna. 

Z pohledu tohoto § jsou úroky daňově uznatelné. 


v případě, že se jedná o spřízněné osoby. 

K= (4 x 200.000): <strong>1.</strong>000.000 = 0,8 

Úroky zaúčtované na účtu 562 budou ve výši 

80% (80 tis.) daňově uznatelné a 20 tis. bude 

nedaňových. 

Ze 3 provedených testů se budeme řídit tím, který 

vyšel nejhůř, tj. test na cenu obvyklou, kterým 

dosáhneme 70 tis. daňových a 30 tis. nedaňových 

úroků. 

Příklad 2: 

Společník (akcionář s 30% podílem), česká právnická 

osoba , půjčil do <strong>spol</strong>ečnosti B půjčku 

<strong>1.</strong>000.000,-- Kč. 140% diskontní sazby ČNB 

k datu poskytnutí půjčky je 7%. Vlastní kapitál k 

<strong>1.</strong><strong>1.</strong>testovaného <strong>roku</strong> (rozvaha k 3<strong>1.</strong>12. minulého 

<strong>roku</strong>) je <strong>1.</strong>500.000,-- Kč. Výše půjčky se 

v průběhu <strong>roku</strong> nezměnila. 


případě neprovádí účetní jednotka žádný z výše 

uvedených testů. 

b) půjčka je úročena 5% sazbou. Na účtu 562 je 

zaúčtováno 50 tis. Kč. 

- test na § 23/7 na cenu obvyklou ú<strong>roku</strong>. Úrok 

nepřesahuje diskontní sazbu a smí být nižší. 

Podmínka § 23/7 je splněna. 

- test na § 24/2zi = test na úhradu úroků se u 

půjček mezi českými právnickými osobami neprovádí. 


v případě, že se jedná o kapitálově spojené osoby. 

V tomto případě se test musí provádět. 

K= (4 x <strong>1.</strong>500.000): <strong>1.</strong>000.000 = 6 

- 40 - 

Úroky zaúčtované na účtu 562 budou ve celé výši 

daňově uznatelné. 

c) půjčka je úročena 10% sazbou. Na účtu 562 

je zaúčtováno 100 tis. Kč. 


na cenu obvyklou ú<strong>roku</strong>. Úrok přesahuje diskontní 

sazbu o 3%, která jsou nedaňová. Na účtu 562 

bude 70 tis. daňových a 30 tis. nedaňových. 

- test na § 24/2zi = test na úhradu úroků se neprovádí. 


v případě, že se jedná o kapitálově spojené osoby. 

K= (4 x <strong>1.</strong>500.000): <strong>1.</strong>000.000 = 6, úroky jsou 

daňově uznatelné, ale opět se musíme řídit testem, 

který vyšel nejhůře, tj. test na cenu obvyklou. 

70 tis. bude daňových, 30 tis. nedaňových. 

Příklad 3: 

Česká právnická osoba nespojená, půjčila do 

<strong>spol</strong>ečnosti B půjčku <strong>1.</strong>000.000,-- Kč. 


případě neprovádí účetní jednotka příjemce půjčky 

žádný test, protože nemá co testovat. Věřitel, 

který by měl mít z půjčky výnos, může mít při 

kontrole problém a může mu být dodaněn úrok 

v obvyklé výši, pokud ekonomicky nezdůvodní 

proč půjčil bezúročně.Důvody hodnotí FÚ. (Obvyklou 

výší by zde nebyla diskontní sazba, ale % 

za které obvykle půjčují banky v místě věřitele). 

b) půjčka je úročena 10% sazbou. Věřitel není 

v žádném nebezpečí, má velký výnos. 

Dlužník má na účtu 562 zaúčtováno 100 tis. Kč. 

V tomto případě může nastat situace, kdy úrok 

v této výši bude v nákladech ponechán, protože 

bude ekonomicky zdůvodněn, např. tím, že 

v bance by byl placen úrok z úvěru 11% apod. 

Připomínám však, že správce daně přijímá důkazy 

dle své úvahy. V případě, že se mu výše ú<strong>roku</strong> 

nebude zdát přiměřená, může jejich část vyloučit 

ze základu daně. (§ 23/7 jinak spojené osoby). 

Potom nastoupí složitý rituál námitek, odvolání, a 

bude-li mít účetní jednotka zájem, spor rozřeší 

soud. 

Test na úhradu úroků ani test na výši vlastního 

kapitálu se neprovádí, účetní jednotky nejsou 

spojené. 

Účet 582 – Škody 

Na tento účet se účtují škody zcela mimořádného 

charakteru, např. povodňové škody, 

krádeže, úplné zničení majetku požárem, bouračkou 

apod.

Vzniklé škody na majetku vedou k vyřazení 

tohoto majetku z účetnictví a účtují se na účtu 

582. Z důvodu živelních pohrom jsou plně daňově 

uznatelné bez ohledu na výši náhrad či darů, 

které obdržíte. Škody ze živelních pohrom jsou 

vymezeny zákonem o daních z příjmů § 24 odst. 

10. Výši škody musí poplatník doložit posudkem 

pojišťovny nebo soudního znalce. Daňově uznatelnou 

je i škoda způsobená podle potvrzení policie 

neznámým pachatelem. Ostatní škody na 

majetku, které vedou k jeho vyřazení se testují do 

výše dosažených náhrad (účet 582 je daňově 

uznatelný do výše přijatých plnění na 688 od toho 

kdo poškodil nebo od pojišťovny. 

Opravitelné škody na hmotném majetku 

nejsou škodou ve smyslu zákona o daních z pří 

jmů a nevedou k vyřazení majetku z evidence. 

Faktury za opravy nebo náklady na vnitropodnikové 

opravy jsou daňovým nákladem bez 

ohledu na přijatá plnění. Náklady na opravy jsou 

v provozních nákladech (511,521,501), přijaté 

náhrady patří do provozních výnosů na účet 648. 

Škody na zásobách – 582/zásoby jsou daňově 

uznatelné do výše přijatých náhrad. Výjimkou 

jsou krádeže, na základě potvrzení policie o 

pachateli neznámém, škoda je daňově uznatelná 

v plné výši. Totéž platí o škodách způsobených 

živelní pohromou, bez ohledu na přijaté náhrady 

se jedná o daňově uznatelný náklad. 

Neopravitelná škoda ze živelních pohrom 

na stavbách, které uplavaly nebo byly zničeny 

tak, že musí být zdemolovány se účtuje na účet 

582/081 jako daňově uznatelný náklad až do 

výše daňové zůstatkové ceny. Postupuje se tak i 

v případě, že na stejném místě bude postavena 

stavba nová. ( Pokyn D-190 k § 24 odst. 2 ). 


Účet 611 

• u zemědělských podniků je ve většině programů 

používaných k účetní evidenci automatizována 

aktivace rostlinné nedokončené výroby. 

Tato aktivace je automaticky oceňována na 

úrovni skutečných vlastních nákladů a výše této 

aktivace je velmi závislá na čistotě účtování. 

Pokud využíváte původní metodiku používanou 

již při zpracování na sálových počítačích, účtuje 

se o nedokončené RV příštího <strong>roku</strong> na výkonech 

400 až 599. Chybné použití jiného výkonu 

má důsledek v nedostatečné aktivaci nedokončené 

RV. Pokud tedy máte velký rozdíl mezi 

počátečním stavem účtu 121 a zůstatkem tohoto 

účtu (zůstatek je menší) zkontrolujte výsledovku 

výkonů, zda máte u všech výkonů, které 

ovlivňují stav NV, zaseto, pohnojeno, zúčtovány 

mzdové náklady apod. Skutečné vlastní náklady 

pro ocenění nedokončené rostlinné 

- 41 - 


výroby by měly obsahovat podíl režie RV a 

podíl nákladů na pomocné činnosti. 

Účet 622 

• neprovedená aktivace vnitropodnikových 

služeb při pořízení majetku. Jedná se např. o 

vlastní dopravu dlouhodobého majetku. Doprava 

vlastními auty patří do pořizovacích cen, 

oceňujete na úrovni vlastních nákladů . 

Účet 624 

• neprovedená aktivace investičních zakázek. 

Pokud stavíte investice ve vlastní režii a celý 

rok účtujete vše do nákladů, je třeba nejpozději 

při uzávěrce aktivovat tyto náklady do výnosů 

zápisem 042/624. Aktivujete včetně výrobní režie, 

pokud doba vytvoření majetku přesahuje 

dobu jednoho <strong>roku</strong> zahrnujete i podíl správní 

režie. Od <strong>1.</strong><strong>1.</strong>2001 se do ocenění investice již 

nezahrnují kursové rozdíly (novela ÚOPÚ ÚT0, 

čl.VII odst. 1 písm.a). 

V praxi se používají dva způsoby účtování o 

vlastních investicích: 

1) všechny výdaje na investice se účtují 

rovnou na účet 042. Tento způsob je výhodný 

hlavně pro investice budované převážně dodavatelským 

způsobem včetně práce. Účet 

042 je praktické rozdělit na jednotlivé analytiky 

dle jednotlivých investic. Pokud tento způsob 

používáte, častou chybou je, že zapomínáte 

aktivovat práci vlastních zaměstnanců 

(042/624) ve výši skutečných nákladů. 

2) tzv. zakázkový způsob účtování, vhodný 

především pro automatizované zpracování na 

počítači. Veškeré náklady účtujete na příslušné 

nákladové účty a směrujete je na číslo příslušné 

investiční zakázky (jedna z kalkulačních 

položek určená pro směrování nákladů). 

Jednou měsíčně nebo minimálně vždy na 

konci <strong>roku</strong> aktivujete náklady tak, aby se celkový 

součet nákladů, zúčtovaných v účetním 

období na investiční zakázky, rovnal hodnotě 

aktivace 042/624. Některé programy mohou 

tuto aktivaci provádět automaticky. 

Účet 688 

• zkontrolujte kartu účtu 688. Pokud přijaté 

náhrady souvisí s nákladem zaúčtovaným 

v provozním výsledku (511,549), přeúčtujte 

na účet 648. Na účtu 688 by měly zůstat náhrady 

přijaté na škody zaúčtované na účtu 

582. 

Nezapomeňte, že ve třídě 5 a 6 existují mezi účty 

vazby 504 x 604, 541 x 641, 542 x 642, 546 x 

646, 561 x 661 apod. Chyba v zaúčtování může 

způsobit, že např. rabat na zboží bude vykazovat 

nízké hodnoty, které bude muset účetní jednotka 

dokládat a zdůvodňovat.


. 

2. VÝKAZY 

Po provedených kontrolách hlavní knihy a 

doúčtování všech uzávěrkových operaci včetně 

daňové povinnosti se sestavují požadované výkazy. 

Náplň jednotlivých výkazů (rozvaha, výkaz 

zisku a ztráty a příloha) je uvedena ve vyhlášce 

500/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů. 

Výkazy <strong>roku</strong> <strong>2005</strong> v plném rozsahu jsou 

shodné s rokem 2004. 

Náplň položek rozvahy a výkazu zisku a 

ztráty je vymezena v příloze č. 1 a 2 vyhlášky 

500/2002 Sb. Povinně se sestavuje rozvaha, 

výkaz zisku a ztráty a příloha. 

V textové příloze došlo v roce <strong>2005</strong> ke 

změně – doplňuje se evidence preferenčních 

limitů (mléčné kvóty…). Příloha je popsána ve 

vyhlášce 500/2002 Sb., v § 39. 

Výkaz cash flow a výkaz o stavu a pohybu 

vlastního kapitálu je nepovinný. U auditovaných 

podniků doporučuji dohodu 

s auditorem, zda tyto výkazy požaduje. 

ZVEŘEJŇOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY 

Všechny účetní jednotky zapsané v obchodním 

rejstříku mají povinnost zveřejnit účetní závěrku 

běžného <strong>roku</strong>. Tato povinnost je dána § 

21a) zákona o účetnictví. 

Závěrka je zveřejněna zasláním nebo předáním 

listin do Sbírky listin Obchodního rejstříku. 

Závěrkou rozumíme vyhotovení výkazů (rozvaha, 

výkaz zisku a ztráty a příloha). Výkazy se 

vyhotovují v plném rozsahu nebo ve zkráceném 

rozsahu. Výkazy v plném rozsahu jsou povinné 

pro účetní jednotky auditované ze zákona. Účetní 

jednotky, které nejsou auditovány ze zákona si 

mohou vybrat výkazy v plném rozsahu nebo ve 

zkráceném rozsahu. Závěrka se zasílá jedenkrát, 

(viz technická novela obchodního zákoníku, 

účinnost od <strong>1.</strong><strong>1.</strong>2002 – dvojmo se zasílají pouze 

listiny, které mají za následek změnu zápisu 

v obchodním rejstříku (§ 27a/6 obchodního zákoníku), 

daňové přiznání se nepřikládá. 

ÚČETNÍ JEDNOTKY AUDITOVANÉ ZE 

ZÁKONA ZVEŘEJŇUJÍ: 

a) závěrku 

• rozvahu v plném rozsahu 

• výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu 

- 42 - 

• přílohu v plném rozsahu (obecné informace, 

informace o použitých účetních metodách, doplňující 

informace,) Součástí přílohy může být 

cash flow a též popis stavu a změn vlastního 

kapitálu). 

b) výroční zprávu, která je rovněž ověřena 

auditorem 

Obsah výroční zprávy je dán § 21 zákona 

o účetnictví . Pro rok <strong>2005</strong> platí stejná pravidla 

jako v roce 2004. Obsah výroční zprávy konzultujte 

se svým auditorem. 

1) účetní jednotky auditované ze zákona jsou 

povinny vyhotovovat výroční zprávu. Výroční 

zpráva obsahuje nejméně informace: 

a) o minulém vývoji činnosti účetní jednotky a o 

jejím postavení nejméně za 2 bezprostředně 

předcházející účetní období 

b) o skutečnostech, které poskytují informace o 

podmínkách či situacích, které nastaly až po 

konci rozvahového dne 

c) o předpokládaném budoucím vývoji činnosti 

účetní jednotky 

d) o výdajích na činnost v oblasti výzkumu a 

vývoje 

e) o pořizování vlastních akcií, zatímních listů, 

obchodních podílů a akcií, zatímních listů, 

obchodních podílů ovládající osoby 

f) účetní závěrku za rok <strong>2005</strong> a zprávu auditora 

k této závěrce. 

g) informace požadované podle zvláštních 

předpisů 

h) informace o tom, zda účetní jednotka má 

organizační složku v zahraničí 

i) informace o aktivitách v oblasti ochrany 

životního prostřed a pracovněprávních 

vztazích. 

c) zprávu o vztazích mezi propojenými osobami 

pakliže je pro ni náplň. Zpráva má být vyhotovena 

(datována) do 3<strong>1.</strong>3. I tato zpráva je u auditovaných 

jednotek ověřována auditorem. Auditorská 

směrnice č.54 přikazuje auditorům, aby 

získali od účetní jednotky prohlášení k této zprávě. 

Toto prohlášení je jednou z podmínek ověření 

zprávy o vztazích mezi propojenými osobami. 

Zprávu zpracovává statutární orgán ovládané 

osoby. Účetní jednotky, které pro zprávu nemají 

náplň uvedou, že firma není v postavení ovláda-

né osoby, proto není přiložena zpráva o vztazích 

mezi propojenými osobami. 

Ovládaná osoba je: 

• každá akciová <strong>spol</strong>ečnost, která má většinového 

vlastníka. Většinovým vlastníkem v akciových 

<strong>spol</strong>ečnostech je ten, kdo drží více než 

40% akcií. 

• každá s.r.o., která má většinového <strong>spol</strong>ečníka, 

ale také každá s.r.o, jejíž <strong>spol</strong>ečníci jednají 

ve shodě. To je např. <strong>spol</strong>ečnost o 5 <strong>spol</strong>ečnících, 

každý z nich drží 20% podílů, jednají <strong>spol</strong>ečně, 

vždycky se nějak dohodnou (shodnou), 

tudíž jednají ve shodě a jednatel této <strong>spol</strong>ečnosti 

musí rovněž zpracovat zprávu o propojených 

osobách. Obecně se dá říci, že každá 

s.r.o. zpracuje zprávu o propojených osobách. 

• další právní formou, která se v praxi vyskytuje 

jsou družstva, kde podle mých zkušeností 

není většinový vlastník, ani členové nejednají 

ve shodě ve smyslu obchodního zákoníku. 

Družstva nebudou zpravidla zprávu o propojených 

osobách zpracovávat vůbec. 

Zprávu o propojených osobách vypracovává 

osoba ovládaná, zodpovídá za ni statutární orgán 

(představenstvo, jednatel). Zpráva má být vyhotovena 

do 3 měsíců po skončení účetního období 

a bude součástí výroční zprávy. Obsah zprávy 

bude přezkoumán dozorčí radou (kontrolní komisí) 

a stanovisko bude předneseno na valné hromadě. 

Obsah zprávy je uveden v §66a) odst. 9 obchodního 

zákoníku. Účelem této zprávy je, aby 

ovládající osoba nemohla zneužívat svého postavení 

v neprospěch ostatních. 

VZOR obsahu : 

Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami 

• Ovládaná osoba: obch. jm., sídlo, IČO, spis. 

zn. u Kraj. soudu, osoba jednající za <strong>spol</strong>ečnost, 

• Ovládající osoba: dtto 

• Období po které trval vztah mezi propojenými 

osobami: pokud ovládající vliv trval jen 

část účetního období, přesně je vymezit 

• Způsob ovládání: velikost majetkových podílů 

nebo hlasovacích práv ovládající osoby, jiné 

dohody o vykonávání ovládajícího vlivu, jednání 

ve shodě, 

• Personální ovládání: členové statutárního 

(dozorčího) orgánu ovládané osoby jsou zároveň 

členové statutárního (dozorčího) orgánu 

ovládající osoby - jmenovitě 

• U následujících výčtů plnění se uvádějí: název 

smlouvy (jiné dohody), smluvní strany, 

- 43 - 


předmět smlouvy, doba plnění, další podmínky, 

újma ovládané osoby, způsob úhrady újmy 

• Údaje se uvádějí za uvedené období. 

• Přehled uzavřených smluv: které byly uzavřeny 

v uvedeném účetním období mezi propojenými 

osobami, popřípadě uvést, že takové 

smlouvy nebyly uzavřeny. 

• Jiné právní úkony: učiněné v zájmu těchto 

osob, tzn. nešlo o smlouvu, ale nějaké mimosmluvní 

plnění na základě jednostranného 

právního úkonu (závazek z titulu ručení, dohody 

o zápočtu pohledávek, dohody o uznání dluhu, 

dohody o narovnání). 

• Opatření mezi propojenými osobami: v 

zájmu, na popud nebo uskutečněné ovládanou 

osobou (jiné smlouvy a ostatní závazky,vstup 

do jiných <strong>spol</strong>ečností formou kapitálové účasti, 

nákup části podniku, případy. Rozlišovat, kdy 

statutární orgán učinil tento akt z vlastní vůle a 

kdy to bylo z vůle ovládající osoby. 

• V našich podmínkách se jedná pouze o běžné 

faktury mezi propojenými osobami, i tyto se 

uvádějí do zprávy. K vyjádření o újmě se uvede 

že: Veškeré uvedené vztahy mezi propojeným 

osobami se týkají běžného obchodního styku a 

mezi osobami nedošlo k újmě. Smlouvy byly 

realizovány za existence běžných cen v obvyklém 

obchodním styku. 

• Prohlášení statutárního orgánu: Předložená 

zpráva o vztazích mezi propojenými osobami 

je úplná a správná. 

• Datum zpracování: musí být nejpozději 3<strong>1.</strong>3. 

následujícího <strong>roku</strong>, jehož se zpráva týká 

• Statutární orgán: podpisy nejlépe celého 

statutáru, jinak alespoň podpisy stanovené v 

obchodním rejstříku. 

• Vyjádření dozorčího orgánu: Za úplnost a 

správnost zprávy o vztazích mezi propojenými 

osobami odpovídá statutární orgán <strong>spol</strong>ečnosti 

XY, a.s. i dozorčí rada (kontrolní komise, či jiný 

kontrolní orgán v dané <strong>spol</strong>ečnosti) 

• Po přezkoumání „Zprávy o vztazích mezi 

propojenými osobami“ sestavené ovládanou 

osobou -. statutárním orgánem <strong>spol</strong>ečnosti XY, 

a.s., se sídlem v XX, IČO, zapsané v obchodním 

rejstříku pod spisouvou značkou, ze dne 

viz datum zpracování zprávy auditor konstatuje, 

že neshledal nedostatků v této zprávě a její 

úplnosti. 

• Datum: může být pozdější než datum zpracování 

zprávy a nesmí být vyšší než 3<strong>1.</strong>3. 

• Podpisy dozorčí rady (jiného kontrolního 

orgánu): nejlépe všechny, jinak doproručuji alespoň 

2


Firmy, které jsou auditovány ze zákona, 

mohou zveřejňovat tak, že vyhotoví jedinou 

složku - výroční zprávu, ve které budou obsaženy 

všechny výše uvedené body a,b,c (včetně 

zprávy auditora) Tento postup je z hlediska 

účetních jednotek nejpraktičtější. 

Okamžik zveřejnění nastává, když se setkají 

dvě skutečnosti. Závěrka je ověřena auditorem 

(včetně ověření výroční zprávy a 

zprávy o propojených osobách) a uskutečnila 

se valná hromada, členská schůze. Povinnost 

zveřejnění však neodpadá, když není např. 

svolána členská schůze. 

Zveřejňování v akciových <strong>spol</strong>ečnostech: 

Zveřejňuje se složka (výroční zpráva) která obsahuje: 

a) závěrku (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha) 

b) výroční zprávu 

c) zprávu o propojených osobách jestliže je většinový 

vlastník nebo se uvede, že firma není 

v postavení ovládané osoby, 

d) zprávu auditora. 

Zveřejňuje se do 30 dnů poté co je ověřeno auditorem 

a proběhla valná hromada, nejpozději však 

do 30.7. 

Zveřejňování v auditovaných <strong>spol</strong>ečnostech 

s ručením omezeným 

- 44 - 

Zveřejňuje se složka (výroční zpráva) která obsahuje: 

a) závěrku, 

b) výroční zprávu, 

c) zprávu o propojených osobách vždy, 

d) zprávu auditora. 

Zveřejňuje se do 30 dnů poté co je ověřeno auditorem 

a proběhla valná hromada, nejpozději však 

do 30.7. 

Zveřejňování v auditovaných družstvech 

Zveřejňuje se složka (výroční zpráva), která obsahuje: 

a) závěrku 

b) výroční zprávu 

c) zprávu o propojených osobách výjimečně, 

pouze když je většinový vlastník nad 40% 

d) zprávu auditora 

Zveřejňuje se nejpozději do 3<strong>1.</strong>12. 

Povinnost ověření účetních závěrek <strong>roku</strong> <strong>2005</strong> 

auditorem a tím i právo podávat daňové přiznání 

k 30.6.2006 vyplývá účetním jednotkám 

z <strong>roku</strong> 2004 a z <strong>roku</strong> <strong>2005</strong>. 

Pro stanovení povinnosti auditu dle tohoto zákona 

se hodnotí 3 ukazatele. Splněny musí být 

současně dva a to ve dvou po sobě jdoucích obdobích. 

Rok Brutto aktiva Obrat PPZ 

2004 nad 40 mil.Kč nad 80 mil.Kč nad 50 

<strong>2005</strong> nad 40 mil.Kč nad 80 mil.Kč nad50 

PPZ=průměrný přepočtený počet zaměstnanců. 

Akciové <strong>spol</strong>ečnosti jsou auditovány za rok 

<strong>2005</strong> ze zákona pokud splní jediný ukazatel ve 

dvou po sobě jdoucích letech. 

ÚČETNÍ JEDNOTKY, KTERÉ NEJSOU 

AUDITOVÁNY ZE ZÁKONA, ZVEŘEJŇUJÍ: 

Zde se jedná o všechny ostatní neauditované 

firmy zapsané v obchodním rejstříku. Jsou to: 

a) <strong>spol</strong>ečnosti s ručením omezeným, komanditní 

<strong>spol</strong>ečnosti, veřejné obchodní <strong>spol</strong>eč- 

nosti a družstva. Tyto právnické osoby zveřejňují 

závěrku (rozvaha, výkaz zisků a ztrát, příloha 

vše ve zkráceném nebo plném rozsahu, mohou si 

vybrat). Dále zveřejňují zprávu o vztazích mezi 

propojenými osobami, pokud pro ni mají náplň.(Společnost 

s ručením omezeným zveřejňuje 

zprávu o vztazích vždy). Povinnost zveřejnění je 

do 30 dnů od data konání valné hromady, která 

schválila závěrku. Kromě družstva je to nejpozději 

do 30.7. Družstvo zveřejňuje nejpozději do 

3<strong>1.</strong>12.

VAZBA VÝKAZŮ A DAŇOVÉHO PŘIZNÁNÍ NA ÚČETNICTVÍ 

- 45 - 


Výkazy se sestavují z hlavní knihy účetnictví (obratové předvahy). Před sestavením je nutné 

zkontrolovat správnost verze platné pro příslušnou závěrku ( výkazy se téměř každý rok mění) 

Z vazeb výkazů je potřebné zkontrolovat: 

- účetní výsledek hospodaření z hlavní knihy (ZEIS ** hospodářský výsledek ) = výsledku hospodaření 

za běžný rok z rozvahy a výsledku hospodaření po zdanění z výkazu zisku a ztráty. Výkazy, které 

se odevzdávají s daňovým přiznáním se zaokrouhlují na tis. Kč. Pokud v hlavní knize (obratové předvaze) 

není výsledek hospodaření vypočítán, jedná se o rozdíl mezi účtovou třídou 5 – Náklady a tř. 6 – 

Výnosy. 

Tento účetní výsledek hospodaření se přenáší do řádku 10 daňového přiznání pouze 

v případě, že účetní jednotka neúčtovala na účtech 591 až 595 – daň, doměrky daně, vratky daně,odloženou 

daň. Pokud je na těchto účtech účtováno, přenáší se do řádku 10 daňového přiznání 

účetní výsledek bez těchto položek (ZEIS (*) HV před zdaněním) 

Daňové přiznání se sestavuje z hlavní knihy účtů (obratové předvahy). Vznikne-li daňová povinnost 

, je zaúčtována na účtech 5919,5939/34<strong>1.</strong> Závěrkové výkazy se sestavují až po zaúčtování 

daňové povinnosti. Zaúčtovaná daň z příjmů včetně doměrků a vratek z účtů 595 se promítne ve výkazu 

zisku a ztráty v řádku daň z příjmu za běžnou (mimořádnou) činnost splatná. 

Do řádku 10 daňového přiznání se přenáší výsledek v Kč, který má vazbu na výsledek před 

zdaněním ve výkazu zisku a ztráty- postačí kontrola na výkaz zaokrouhlený na tis. Kč, ale je možno 

vytvořit výkaz i na koruny. 

Kontrola správnosti vazeb daňového přiznání a účetnictví se provádí dále na účet 591,593, 

kde zaúčtovaná částka souhlasí na daňové přiznání - řádek daňová povinnost. Zůstatek účtu 341 

souhlasí na nedoplatek, přeplatek v oddílu V.- placení daně. 

Obrat v daňovém přiznání = součet účtové třídy 6 bez účtů skupiny 69. 

VÝVOJ DISKONTNÍ SAZBY ČNB V % (SAZBA JE PLATNÁ 

ODE DNE VYHLÁŠENÍ DO PŘÍŠTÍ ZMĚNY) 

<strong>1.</strong> <strong>1.</strong>1990 4 23. 2. 2001 4,0 

<strong>1.</strong> 4. 5 27. 7. 4,25 

<strong>1.</strong>10. 7 30. 1<strong>1.</strong> 3,75 

1<strong>1.</strong>1<strong>1.</strong> 8,5 22. <strong>1.</strong> 2002 3,50 

<strong>1.</strong> <strong>1.</strong>1991 10 <strong>1.</strong> 2. 3,25 

8. 9. 9,5 26. 4. 2,75 

25. 3.1992 9 26. 7. 2,00 

26. 8. 8 <strong>1.</strong> 1<strong>1.</strong> 1,75 

30.12. 9,5 3<strong>1.</strong> <strong>1.</strong> 2003 1,50 

10. 6.1993 8 26. 6. 1,25 

24.10.1994 8,5 <strong>1.</strong> 8. 1,00 

26. 6.1995 9,5 25.6.2004 1,25 

2<strong>1.</strong> 6. 1996 10,5 27.8. 1,50 

27. 5. 1997 13,0 28.<strong>1.</strong><strong>2005</strong> 1,25 

14. 8. 1998 11,5 <strong>1.</strong>4. 1,00 

27. 10. 10,0 29.4. 0,75 

23. 12. 7,5 3<strong>1.</strong>10. 1,00 

12. 3. 1999 6,0 

3. 9. 5,5 

27. 10. 5,0


OZNÁMENÍ O PRÁVNÍCH PŘEDPISECH 

Sbírka 

zák. 

ročník 

<strong>2005</strong> 

Částka 

156 

Částka 

157 

Částka 

158 

Částka 

159 

Částka 

160 

Částka 

161 

Částka 

162 

Částka 

163 

Částka 

164 

Částka 

165 

Částka 

166 

Zákon 

Název, případně stručná charakteristika 

445 Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva obrany č. 267/1999 Sb., kterou se stanoví výše náborového příspěvku, 

příspěvku při přestěhování a stravného a postup při přiznávání cestovních a jiných náhrad vojákům z 

povolání, ve znění pozdějších předpisů. 

446 Vyhláška, kterou se stanoví okruh cizinců, kteří mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na 

území České republiky pouze na základě uděleného letištního víza. 

447 Vyhláška, kterou se stanoví výše nákladů na ubytování, stravování a přepravu po území České republiky cizince 

zajištěného za účelem správního vyhoštění. 

448 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivní smlouvy vyššího stupně. 

449 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 443/2004 Sb., kterou se stanoví základní metody pro zkoušení toxicity chemických 

látek a chemických přípravků. 

450 Vyhláška o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu 

hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. 

452 Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá 

ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 

453 Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce. 

454 Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Číselníku vybraných měřicích jednotek a jednotek ekonomických 

veličin (ČVMJ). 

455 Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Klasifikace kmenových oborů vzdělání (KKOV). 

456 Vyhláška, kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských 

pozemků. 

457 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 571/2004 Sb., kterou se stanoví vzory kupónů prokazujících zaplacení 

poplatku za užívání dálnice a rychlostní silnice, způsob jejich vyplňování, způsob vyznačování doby platnosti 

kupónů s dobou platnosti kratší než kalendářní rok a způsob jejich evidence. 

458 Vyhláška, kterou se upravují podrobnosti o organizaci výchovně vzdělávací péče ve střediscích výchovné péče. 

459 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 211/2004 Sb., o metodách zkoušení a způsobu odběru a přípravy kontrolních 

vzorků, ve znění pozdějších předpisů. 

460 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 231/2004 Sb., kterou se stanoví podrobný obsah bezpečnostního listu k 

nebezpečné chemické látce a chemickému přípravku. 

461 Vyhláška o postupu při poskytování dotací na přijetí opatření ke snížení ozáření z přírodních radionuklidů ve 

vnitřním ovzduší staveb a ke snížení obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě pro veřejné zásobování. 

462 Vyhláška o distribuci a sběru detektorů k vyhledávání staveb s vyšší úrovní ozáření z přírodních radionuklidů a 

stanovení podmínek pro poskytnutí dotace ze státního rozpočtu. 

463 Vyhláška o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k 450. výročí narození Mikuláše Dačického z Heslova. 

464 Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na měřidla. 

465 Nařízení vlády vydané na základě zmocnění uvedeného v zákoně o podpoře výstavby družstevních bytů. 

466 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 231/<strong>2005</strong> Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů pořízení 

a reprodukce majetku, ve znění vyhlášky č. 269/<strong>2005</strong> Sb.. 

467 Vyhláška o stanovení ochranného pásma I. stupně zdroje přírodní minerální vody jímané vrtem HV-7 v Nových 

Hradech – Byňov. 

468 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 487/2004 Sb., o osobnostní způsobilosti, která je předpokladem pro výkon 

služby v bezpečnostním sboru, ve znění vyhlášky č. 658/2004 Sb.. 

469 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 541/2002 Sb., kterou se stanoví sazebník náhrad nákladů za rozbory prováděné 

laboratořemi Státní zemědělské a potravinářské inspekce pro účely kontroly podle § 3 odst. 3 písm. b) 

zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů 

470 Nález Ústavního soudu ze dne 4. října <strong>2005</strong> ve věci návrhu na zrušení článku 3 odst. 1 věty třetí a čtvrté, článku 5 

odst. 8 písm.b) a článku 6 odst. 1, odst. 2 a odst. 3 obecně závazné vyhlášky města Louny č. 1/2003 o stanovení 

systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a stavebního 

odpadu. 

471 Úplné znění zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, jak 

vyplývá z pozdějších změn. 

472 Úplné znění zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně 

ovzduší), jak vyplývá z pozdějších změn. 

473 Vyhláška o základních sazbách stravného v cizí měně pro rok 2006. 

- 46 -

Částka 

167 

Částka 

168 

Částka 

169 

Částka 

170 

Částka 

171 

Částka 

172 

Částka 

173 

- 47 - 


474 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 89/2004 Sb., kterou se stanoví vnější označení příslušníka Vězeňské služby 

České republiky, zvláštní barevné provedení a označení služebních vozidel a prokazování příslušnosti k Vězeňské 

službě České republiky. 

475 Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. 

476 Nález Ústavního soudu ze dne <strong>1.</strong> listopadu <strong>2005</strong> ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky města 

Planá č. 2/2003 o závazných částech územního plánu sídelního útvaru města Planá. 

477 Sdělení Ústavního soudu o přijetí stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne <strong>1.</strong> listopadu <strong>2005</strong> sp. zn. Pl. ÚS - st. 

21/05 přijatého podle § 23 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve věci žaloby o určení vlastnického práva 

ve vztahu k uplatnění práva podle restitučních předpisů. 

478 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě 

elektřiny a tepelné energie. 

479 Sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání osvědčení o přírodních léčivých zdrojích a zdrojích přírodních minerálních 

vod a o zrušení osvědčení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod. 

480 Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 467/2000 Sb., kterou se vydává zkušební řád pro auditorské 

zkoušky a auditorské rozdílové zkoušky (auditorský zkušební řád), ve znění vyhlášky č. 406/<strong>2005</strong> Sb.. 

481 Vyhláška, kterou se vydává Dispečerský řád plynárenské soustavy České republiky. 

482 Vyhláška o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy. 

483 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 148/<strong>2005</strong> Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotace na 

nepotravinářské užití semene řepky olejné pro výrobu methylesteru řepkového oleje, ve znění nařízení vlády č. 

418/<strong>2005</strong> Sb. . 

484 Vyhláška, kterou se stanoví nákladové indexy věkových skupin pojištěnců veřejného zdravotního pojištění pro rok 

2006. 

485 Vyhláška o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání 

orgánům oprávněným k jejich využívání. 

486 Vyhláška, kterou se stanoví výše a způsob úhrady efektivně vynaložených nákladů na zřízení a zabezpečení 

rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv, na uchovávání a 

poskytování provozních a lokalizačních údajů a na poskytování informací z databáze účastníků veřejně dostupné 

telefonní služby. 

487 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za <strong>1.</strong> až 3. 

čtvrtletí <strong>2005</strong> pro účely zákona o zaměstnanosti. 

488 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o vyhlášení výše platové základny pro určení platu a některých náhrad 

výdajů podle zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů 

státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších 

předpisů, v roce 2006. 

489 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o vyhlášení výše platové základny pro určení platu podle zákona č. 

201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 

143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a 

orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, v roce 2006. 

490 Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních 

komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 

491 Vyhláška o postupu při vypracování privatizačního projektu a o osnově upravující způsob uspořádání jednotlivých 

částí privatizačního projektu. 

492 Vyhláška o krajských normativech. 

493 Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních 

výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů. 

494 Vyhláška, kterou se stanoví analytické metody kontroly složení kosmetických prostředků. 

495 Zákon, kterým se mění zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských 

<strong>spol</strong>ečností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských <strong>spol</strong>ečnostech), ve znění nálezu 

Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb. a zákona č. 562/2004 Sb. 

496 Vyhláška, kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad stanoví výše sazeb stravného, výše sazeb základních 

náhrad za používání silničních motorových vozidel a výše průměrných cen pohonných hmot. 

497 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 113/<strong>2005</strong> Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, ve 

znění vyhlášky č. 368/<strong>2005</strong> Sb.. 

498 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 374/2003 Sb., o náhradě nákladů spojených s výkonem veterinární prohlídky 

jatečních zvířat a masa a s vyšetřením a posouzením živočišných produktů, ve znění vyhlášky č. 232/<strong>2005</strong> Sb. 

Částka 499 Vyhláška, kterou se mění vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně. 

174 500 Vyhláška, kterou se mění vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 144/1997 Sb., o fyzické ochraně 

jaderných materiálů a jaderných zařízení a o jejich zařazování do jednotlivých kategorií. 

Částka 

175 

Částka 

176 

501 Vyhláška o vymezení nákladů provozovatele dráhy spojených s provozováním a zajišťováním provozuschopnosti, 

modernizace a rozvoje železniční dopravní cesty. 

502 Vyhláška o stanovení způsobu vykazování množství elektřiny při <strong>spol</strong>ečném spalování biomasy a neobnovitelného 

zdroje. 

503 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 338/2002 Sb., o technických požadavcích pro zabezpečení přechovávaných 

zbraní nebo střeliva a o podmínkách skladování, přechovávání a zacházení s černým loveckým 

prachem, bezdýmným prachem a zápalkami, ve znění nařízení vlády č. 347/2003 Sb.


Částka 

177 

Částka 

178 

Částka 

179 

Částka 

180 

Částka 

181 

504 Nařízení vlády, kterým se stanoví výčet podpoložek kombinované nomenklatury <strong>spol</strong>ečného celního sazebníku a 

jejich názvy označující tkáně nebo orgány lidského původu, uváděné v žádostech o povolení jejich dovozu nebo 

vývozu. 

505 Nařízení vlády o zvýšení částek životního minima. 

506 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon 

České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 

507 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 

508 Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 83/2002 Sb., kterou se stanoví seznam právnických 

a fyzických osob s uvedením jejich pracovišť, pro jejichž činnost se nevyžaduje povolení k zacházení s návykovými 

látkami, přípravky je obsahujícími a prekursory, ve znění vyhlášky č. 317/2003 Sb.. 

509 Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 355/2002 Sb., kterou se stanoví emisní 

limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické 

látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu. 

510 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 241/2004 Sb., o podmínkách provádění pomoci méně příznivým 

oblastem a oblastem s ekologickými omezeními, ve znění nařízení vlády č. 121/<strong>2005</strong> Sb.. 

511 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 503/2000 Sb., o Obchodním věstníku, ve znění nařízení vlády č. 

408/2003 Sb. 

512 Nařízení vlády o stanovení rozsahu poštovního oprávnění. 

513 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů. 

514 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 333/1993 Sb., o stanovení minimálních mzdových tarifů a mzdového 

zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci, ve znění pozdějších 

předpisů. 

515 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o podmínkách provádění opatření na podporu 

rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství spočívajících v ochraně složek životního prostředí (o provádění 

agroenvironmentálních opatření), ve znění pozdějších předpisů. 

516 Vyhláška, kterou se stanoví vzor průkazu zaměstnance územního finančního orgánu. 

Sdělení Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby v zákoně č. 444/<strong>2005</strong> Sb. 

517 Nařízení vlády, kterým se mění termín nabytí účinnosti některých nařízení vlády, týkajících se služebního poměru 

příslušníků bezpečnostních sborů. 

518 Nařízení vlády o povolání vojáků Armády České republiky k plnění úkolů Policie České republiky v období od <strong>1.</strong> 

ledna 2006 do 3<strong>1.</strong> prosince 2006. 

519 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 418/2003 Sb., kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů 

a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti 

vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zdravotních pojišťoven 

krytých ze zdrojů základního fondu včetně postupu propočtu tohoto limitu, ve znění vyhlášky č. 656/2004 Sb.. 

520 Vyhláška o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální 

částky nákladů řízení. 

521 Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 84/2001 Sb., o hygienických požadavcích na 

hračky a výrobky pro děti ve věku do 3 let. 

522 Nařízení vlády, kterým se stanoví seznam utajovaných informací. 

523 Vyhláška o bezpečnosti informačních a komunikačních systémů a dalších elektronických zařízení nakládajících s 

utajovanými informacemi a o certifikaci stínicích komor. 

524 Vyhláška o zajištění kryptografické ochrany utajovaných informací. 

525 Vyhláška o provádění certifikace při zabezpečování kryptografické ochrany utajovaných informací. 

526 Vyhláška o stanovení vzorů používaných v oblasti průmyslové bezpečnosti a o seznamech písemností a jejich 

náležitostech nutných k ověření splnění podmínek pro vydání osvědčení podnikatele a o způsobu podání žádosti 

podnikatele (vyhláška o průmyslové bezpečnosti). 

527 Vyhláška o stanovení vzorů v oblasti personální bezpečnosti a bezpečnostní způsobilosti a o seznamech písemností 

přikládaných k žádosti o vydání osvědčení fyzické osoby a k žádosti o doklad o bezpečnostní způsobilosti 

fyzické osoby a o způsobu podání těchto žádostí (vyhláška o personální bezpečnosti). 

528 Vyhláška o fyzické bezpečnosti a certifikaci technických prostředků. 

529 Vyhláška o administrativní bezpečnosti a o registrech utajovaných informací. 

530 Zákon, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění 

pozdějších předpisů, zákon č. 362/2003 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru 

příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve 

znění pozdějších předpisů, a zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších 

předpisů. 

531 Nález Ústavního soudu ze dne 13. prosince <strong>2005</strong>, vyhlášený dne 20. prosince <strong>2005</strong>, ve věci návrhu na zrušení § 

13 odst. 6 a 7 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve 

znění zákona č. 253/2003 Sb., a ustanovení čl. VI části třetí zákona č. 253/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 

95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně 

zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 

357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění 

zákona č. 253/2001 Sb., a některé další zákony. 

532 Vyhláška o úhradách léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely. 

Částka 533 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 469/2002 Sb., kterým se stanoví katalog prací a kvalifikační 

- 48 -

- 49 - 


182 předpoklady a kterým se mění nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, 

ve znění pozdějších předpisů. 

Částka 

183 

Částka 

184 

Částka 

185 

Částka 

186 

Částka 

187 

Částka 

188 

Finančnízpravodaj 

534 Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním 

úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých a o úpravě náhrady za ztrátu 

na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady). 

535 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 86/1993 Sb., o osobních požitcích poskytovaných duchovním 

církví a náboženských <strong>spol</strong>ečností, ve znění pozdějších předpisů. 

536 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 62/1994 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům 

rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí, ve znění pozdějších 

předpisů. 

537 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 330/2003 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných 

službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. 

538 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 372/2004 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů státním 

zástupcům přiděleným k výkonu funkce státního zástupce v zahraničí. 

539 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu 

a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 

540 Vyhláška o kvalitě dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice. 

541 Vyhláška o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení 

některých dalších ustanovení energetického zákona. 

542 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 673/2004 Sb., kterou se stanoví pravidla pro organizování trhu s plynem. 

543 Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2006. 

544 Zákon o výstavbě vzletové a přistávací dráhy 06R - 24L letiště Praha Ruzyně. 

545 Zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související 

zákony. 

546 Zákon, kterým se mění zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, 

a další související zákony. 

547 Zákon o státním dluhopisovém programu na úhradu závazku ze státní záruky za konsolidaci a stabilizaci bankovního 

sektoru a finančních dopadů z dělení majetku České a Slovenské Federativní Republiky mezi Českou republiku 

a Slovenskou republiku ve prospěch České národní banky. 

548 Nařízení vlády o stanovení některých podmínek provádění opatření <strong>spol</strong>ečné organizace trhů v odvětví cukru. 

549 Nařízení vlády o stanovení kategorií obcí výkonu služby vojáků z povolání a koeficientů pro výpočet přídavku na 

bydlení. 

550 Vyhláška, kterou se stanoví výše úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, včetně regulačních 

omezení, pro <strong>1.</strong> pololetí 2006. 

551 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně. 

552 Zákon, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon 

o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 

553 Zákon, kterým se mění zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o 

správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., a některé další zákony. 

554 Zákon, kterým se mění zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 

Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), 

ve znění pozdějších předpisů . 

<strong>2005</strong> Název, případně stručná charakteristika 

11/1 51 Zveřejnění seznamu nově registrovaných a zrušených pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů 

pojistných událostí. 

11/2 

12/1 

52 Zveřejnění seznamu nově registrovaných a zrušených pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů 


53 Seznamy certifikovaných typů registračních pokladen. 

54 Zveřejnění seznamu nově registrovaných a zrušených pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů 


55 Seznam odpovědných pojistných matematiků – doplněk. 

56 Seznam udělených osvědčení o autorizaci servisních středisek. 

57 Pokyn č. D - 290 - k uplatňování Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Norského království o zamezení 

dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (Sbírka mezinárodních smluv č. 121/<strong>2005</strong> 

Sb.). 

58 Pokyn č. D - 291 - k uplatňování Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Francouzské republiky o zamezení 

dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (Sbírka mezinárodních 

smluv č. 79/<strong>2005</strong> Sb.). 

59 Vyhláška č. 473 o základních sazbách stravného v cizí měně pro rok 2006.

1. ÃºÄetnÃ­ zÃ¡vÄ›rka roku 2005 v podvojnÃ©m ... - Profex AM, spol. s ro

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?

1. ÃºÄetnÃ zÃ¡vÄ›rka roku 2005 v podvojnÃ©m ... - Profex AM, spol. s ro