vita-2011-4 - Veterinární a farmaceutická univerzita Brno

Z INNOSTI FVHECSc. a v laboratoři molekulární biologieÚstavu biologie a chorob volně žijícíchzvířat FVHE. Na zpracování vzorků sepodílí bakaláři a diplomanti z FVHEi z FaF a je zřejmé, že jeden problém lzeřešit integrovaně napříč všemi třemi fakultaminaší univerzity jakož i v širokémezinárodní spolupráci.Zapojení zahraničních spolupracovníkůje velmi různorodé od pomoci ve sběrumateriálu v terénu, přes samostatný sběrmateriálu a odeslání vzorků poštou ažpo dohodnutá speciální vyšetření našichizolátů velmi progresívními metodamis účastí našeho studenta na zahraničnímpracovišti (např. na dva semestry pojedenáš student Jiří Vojtěch studovat a zpracovávatvzorky do spolupracující laboratoředr. Sebastiana Günthera na Veterinárnífakultu Freie Universität Berlin). Vzorkyhavraního trusu byly odebrány na devítilokalitách v osmi evropských zemích. Natřech lokalitách jsme si vzorky museli odebratsami. S jiným než vlastním odběremvzorků jsme nepočítali v Česku. Česká lokalitas velkým nocovištěm havranů bylaprvní, kde jsem vzorky odebírali – byloto v prosinci 2010. Místo nocování v leseŽebračka sledoval několik týdnů kolegadoc. MVDr. Jiří Klimeš, CSc., a když sepočet nocujících havranů dostal na hodnotupřes 20 tisíc, vyrazili jsme společněodebírat. V té době hodně sněžilo, v nocipo položení plastikových folií pod stromy,na nichž havrani nocovali, pršelo a mybyli velmi nervózní, jak akce dopadne.Dopadla dobře, strefili jsme se s foliemipřesně pod stromy, na něž havrani zasedli,a déšť nebyl tak intenzivní, aby havranítrus z fólie smyl. Odebrali jsme 150 vzorkůa jeli do laboratoře k prvnímu zpracování.Spolupracovníci z Polska, Německa,Francie, Itálie a Švýcarska byli ochotnivzorky posbírat i zaslat. Spolupracovnícize Srbska a Španělska by přivítali, kdybychomvzorky přijeli posbírat sami, alepřislíbili spolupráci na místě a zajištěníkontaktu s lokálními ornitology, kteří tamhavrany v zimě sledují. Zvážili jsme svémožnosti a do Srbska a Španělska jsmese tedy začátkem letošního roku vypravili.Nejprve jsme zamířili do Srbska.V polovině ledna jsme vyrazili na nocovištěhavranů u města Novi Sad. NoviSad leží na břehu Dunaje v severní částiSrbska v oblasti Vojvodina. Dnes tam žijecca 285 tisíc obyvatel (po Bělehradu jeto druhé největší srbské město). Etnickyrůznorodý Novi Sad se začal rozvíjet jakovýznamná součást Rakouska-Uherska.Naproti na druhém břehu Dunaje ležíStudent BSP FVHE Tomáš Lang odebírá vzorky trusu do transportního bateriologického médiaznámá Petrovaradinská pevnost, kterávznikla v letech 1692 až 1780. Byla todruhá největší vojenská pevnost v celémRakousku-Uhersku a její návštěvujsme si později nenechali ujít. Po příjezdudo města nás čekala dvě překvapení.Jednak nezvyklé teplo, byla polovina lednaa přes den teploty kolem 15 °C, jednaknaši srbští kolegové nemonitorovalispolečné nocoviště havranů, ale jejichshromaždiště v centrálním parku (předjejich odletem na nocoviště někde zaDunajem). Je to běžná havraní strategie,nejprve se shromáždí a pak teprve až téměřza tmy přeletí na stabilní nocoviště.Zpočátku jsme byli skeptičtí, že se námpodaří nasbírat dostatečný počet vzorkův novosadském centrálním parku, protožehavrani využívali každý večer jinéstromy pro shromáždění před přeletemna nocoviště. Nicméně srbský ornitologa student Marko Šćiban to měl vypozorovánoa vzorky se nám s jeho pomocípodařilo odebrat. Po práci jsme se srbskýmipřáteli prošli centrum plné obsazenýchrestauračních zahrádek a byliponěkud rozpačití z torza mostu a televizníhovysílače zničeného v r. 1999při bombardování města vojsky NATO.Líbila se nám pěší zóna kolem Dunaje,kde plno lidí každodenně běhalo nebose jen tak procházelo. Na každých stometrech byly různé prolézačky pro dětinebo jsme dokonce narazili na venkovníStudenti BSP FVHE Jakub Procházka a Jiří Vojtěch při kultivaci vzorků do tekutých pomnožovacíchbakteriologických půd4 ❚ 2011 21