Plochy ve stavebnictví

Plochy ve stavebnictví 

Vypracoval 

Remeš, Hejný 

Č. revize: 7.0 

Obsah 

Obsah ................................................................................................................................... 1 

Předmluva ............................................................................................................................. 2 

1 Úvod ................................................................................................................................... 3 

2 Podlahová plocha obecně .................................................................................................. 4 

2.1 Výpočet podlahové plochy pro výpočet výměr stavby (nacenění) .................................... 6 

2.2 Výpočet podlahové plochy pro vykázání potřeby materiálu .............................................. 6 

2.3 Započítávaná plocha pro placení záloh za energie (služby) ............................................. 7 

3 Podlahová plocha v požární bezpečnosti staveb ................................................................ 7 

4 Podlahová plocha v tepelnětechnických výpočtech ............................................................ 7 

4.1 Rozměry pro výpočet tepelného výkonu/ztrát .................................................................. 7 

4.2 Celková podlahová plocha ............................................................................................... 8 

4.3 Podlahová plocha v programu Zelená úsporám ............................................................... 9 

5 Odvodňovaná plocha, účinná plocha střechy.....................................................................12 

6 Pokryvná plocha ................................................................................................................15 

7 Užitková plocha .................................................................................................................15 

8 Zastavěná plocha ..............................................................................................................15 

Poznámka ............................................................................................................................19 

Poděkování ..........................................................................................................................19 

Zdroje a použitá literatura .....................................................................................................19 

Strana 1 - 21


Vypracoval 



Předmluva 

Následující dokument obsahuje poslední verzi textů na téma „Plochy ve stavebnictví“ autorů 

Josefa Remeše a Lukáše Hejného, které byly v různé podobě i rozsahu uveřejněny na 

konferencích a v níže uvedených médiích. Po zapracování připomínek a doplnění, upřesnění 

několika statí poskytujeme tento dokument volně ke stažení v ucelené podobě, za účelem 

zvýšení informovanosti v řadách laické i odborné veřejnosti. 

Autoři: 

Ing. Josef Remeš josef.remes@centrum.cz www.jremes.cz 

Ing. Lukáš Hejný hejnyl@seznam.cz 

I přes veškerou snahu se může stát, že jsme na něco zapomněli nebo máte odlišnou 

zkušenost. Proto neváhajte a kritiku, ohlasy nebo připomínky směřujte prosím na emailovou 

adresu: 

josef.remes@centrum.cz 

Seznam konferencí a medií, kde byly dílčí články tématu „Plochy ve stavebnitcví“ publikovány: 

• REMEŠ, Josef; HEJNÝ, Lukáš. Podlahové plochy ve stavebnictví. In . Juniorstav 2011 : Sborník anotací z 13. 

odborné konference doktorského studia. Vydání první. Brno : Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, 

2011. s. 28. ISBN 978-80-214-4232-0. 

• HEJNÝ, Lukáš; REMEŠ, Josef. Podlahové plochy v tepelně technických výpočtech. In . Juniorstav 2011 : 

Sborník anotací z 13. odborné konference doktorského studia. Vydání první. Brno : Vysoké učení technické v 

Brně, Fakulta stavební, 2011. s. 62. ISBN 978-80-214-4232-0. 

• HEJNÝ, Lukáš; REMEŠ, Josef. Plochy ve stavebnictví : 1. díl - podlahové plochy. Střechy, fasády, izolace. 

2011, roč. 18, č. 3, s. 12-13. ISSN 1212-0111. 

• HEJNÝ, Lukáš; REMEŠ, Josef. Plochy ve stavebnictví : 2. díl - Podlahová plocha v tepelnětechnických 

výpočtech. Střechy, fasády, izolace. 2011, roč. 18, č. 4, s. 14-15. ISSN 1212-0111. 

• HEJNÝ, Lukáš; REMEŠ, Josef. Plochy ve stavebnictví : 3. díl - Plochy ostatní. Střechy, fasády, izolace. 2011, 

roč. 18, č. 5, s. 17-19. ISSN 1212-0111. 

• REMEŠ, Josef; HEJNÝ, Lukáš. Plochy ve stavebnictví a nejasnosti s jejich definováním. Materiály pro stavbu. 

2011, roč. 17, 8, s. 14-16. ISSN 1213-0311. 

• REMEŠ, Josef; VYHNÁLEK, Rudolf. Výměry v Revitu, 1. díl. Autodesk Club [online]. 3.8.2010, -. Dostupný z 

WWW: . 

• REMEŠ, Josef; VYHNÁLEK, Rudolf. Výměry v Revitu, 2. díl. Autodesk Club [online]. 9.8.2010, -. Dostupný z 

WWW: 

Strana 2 - 21


Vypracoval 



1 Úvod 

Pojem plocha se používá pro označení geometrického útvaru v prostoru, ale především 

pro označení obsahu geometrického obrazce. Ve stavebnictví plochu používáme pro 

stanovení výměr při výpisu místností, materiálů, pro stanovení ceny nebo 

v tepelnětechnických výpočtech atd. Často nastávají zajímavé situace, kdy naše legislativa 

stanovuje podlahové plochy ve dvou různých předpisech různým způsobem (např. v zákoně 

107/2006 Sb. a vyhlášce 372/2001 Sb.). Přesné stanovení plochy je často odlišné dle 

interpretace zákonů, norem, které na plochu odkazují, a tento článek má být takovým malým 

přehledem, úvodem do této problematiky vztaženým zejména k české legislativě a 

vycházejícím z pokynů a informací uvedených v předpisech a vyhláškách. 

Úvodem bychom rádi upozornili na skutečnost, že podlahová plocha je definována v 

několika různých vyhláškách nebo zákonech, což samo o soběvypovídá o tom, že i státní 

správa nemá jednotný názor na definici podlahové plochy a není tedy snadné se v této 

problematice orientovat. V článku nerozvádíme problematiku podlahové plochy bytů, protože 

popis, které prostory zahrnovat do vybavení bytu a které nikoliv, by vydal na jeden další 

článek takového rozsahu. Výklad této problematiky tedy přenecháváme právním a státním 

subjektům či orgánům. Je nutné však upozornit na to, že pravidla pro výpočet podlahové 

plochy bytu, které jsou uvedeny v zákoně o vlastnictví bytů a vyhlášce pro oceňování bytů a 

nebytových prostorů, se vzájemně liší. 

Rádi bychom upozornili, že článek má informativní charakter a nelze jej chápat jako výklad 

zákonů nebo vyhlášek. Pro úplné definice a náležící souvislosti je nutné nahlédnout do 

aktuálních podob odkazovaných zdrojů. 

Pro ulehčení a přehlednost je k tomuto článku připojena i příloha, kde naleznete doslovné 

citace z vyhlášek a zákonů, ze kterých bylo čerpáno. 

Druhy nejčastěji používanýchploch ve stavebnictví: 

• Podlahová plocha 

• Celková podlahová plocha 

• Odvodňovaná plocha 

• Pokryvná plocha 

• Užitková plocha 

• Zastavěná plocha 

Strana 3 - 21


Vypracoval 



2 Podlahová plocha obecně 

Plocha místností ve stavebních projektech slouží k několika účelům, a to k ověření 

hygienických požadavků prostorů, stanovení prodejní plochy, dále plochy pro výši otopných 

nákladů, plochy pro dotacenebo určení spotřeby materiálu naskladbu podlahy. Důležité 

jeuvědomit si, pro jaký účel bude hodnota výměry sloužit a podle toho zvolit způsob výpočtu 

podlahové plochy. 

Pro výpočet podlahové plochy místnosti platí: 

• plochu měříme v metrech čtverečních [m 2 ], kterou zaokrouhlíme na dvě desetinná 

místa, 

• podlahová plocha je plocha půdorysného řezu místností a prostorů stavebně 

upravených k účelovému využití ve stavbě, vedeného v úrovni horního líce podlahy 

podlaží, ve kterém se nacházejí, 

• jednotlivé plochy jsou vymezeny vnitřním lícem svislých konstrukcí stěn včetně jejich 

povrchových úprav (např. omítky), 

• do podlahové plochy místností se nezapočítávají nosné sloupy uprostřed místností, 

plocha dveřních a okenních ústupků, 

• do podlahové plochy místností se započítávají plochy využité k zastavění 

zařizovacími předměty (např. nábytek, vestavěný nábytek, umyvadlo, vana včetně 

schodišťového stupně, kuchyňská linka, lednice, plynový a elektrický sporák, kamna 

nebo jiná otopná tělesa); příčky, které nerozdělují místnosti a nejsou postaveny až 

ke stropu (např. dělicí příčky v koupelnách opticky oddělující záchodovou mísu od 

ostatního prostoru, mobilní příčky atd.), 

• u místností se šikmými stropy se do plochy obytné místnosti nezapočítává plocha se 

světlou výškou menší než 1,2 m, 

Strana 4 - 21


Vypracoval 



• při dvou patrech, která jsou spojeny schodištěm (betonové, ocelové i dřevěné) se 

započítává plocha dolního průmětu schodiště. Plocha otvoru v podlaze horní 

místnosti se nezapočítává. 

Dveřní a okenní ústupky 

Pojem dveřní a okenní ústupek není v žádné z vyhlášek jasně definován, ale předpokládá 

se, že se jedná o plochy vzniklé rozdílem a výplní otvoru, např. parapet okna nebo práh 

dveří. Na obrázku je zvýrazněno a podbarveno, co by dle názoru autorů mělo být 

považováno za dveřní a okenní ústupek. 

Strana 5 - 21


Vypracoval 



Poznámka 

Při vykazování ploch se lze setkat i s pravidly, směrnicemi, které může definovat investor 

nebo developer. Toto se týká zejména rozsáhlých objektů (např. administrativní budovy), kdy 

klienta zajímá více než podlahová plocha plocha pronajímatelná. Pro určování této plochy 

má každý ze států svou vlastní metodiku, směrnice (BOMA, IPC Code, DIN, GFA, atd.). 

2.1 Výpočet podlahové plochy pro výpočet výměr stavby 

(nacenění) 

• Do úhrnu podlahové plochy bytů nebo nebytových prostor se započte podlahová 

plocha: 

a) arkýřů a lodžií, 

b) výklenků, jsou-li alespoň 1,2 m široké, 0,3 m hluboké nebo jejichž 

podlahová plocha je větší než 0,36 m 2 a jsou alespoň 2 m vysoké, 

c) místností se zkoseným stropem, jejichž světlá výška v nejnižším bodě je 

menší než 2 m, a sklepů, pokud jsou místnostmi, vynásobená 

koeficientem 0,8, 

d) půdorysná plocha zabraná vnitřním schodištěm (schodišťový prostor) v 

bytě nebo nebytovém prostoru v jednotlivých podlažích. 

• Do úhrnu podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru se započte plocha 

prostorů, které jsou užívány výlučně s příslušným bytem nebo nebytovým prostorem: 

a) teras, balkónů a pavlačí vynásobená koeficientem 0,17, 

b) sklepních kójí a vymezených půdních prostor vynásobená koeficientem 

0,10. 

• V případě místností, které tvoří příslušenství bytu, a jsou společné pro více bytů 

nebo nebytových prostor (např. společné WC, předsíň, aj.), se do podlahové plochy 

bytů nebo nebytových prostor započte plocha, která odpovídá podílu plochy těchto 

společných místností ku počtu bytů nebo nebytových prostor. 

2.2 Výpočet podlahové plochy pro vykázání potřeby 

materiálu 

Je vhodné započítávat do plochy místnosti i plochu dveřních, okenních ústupků a plochu 

pod dveřnímiprahy (pozor, je možné rozlišovat vykazování plochy u dveří s prahem 

nebo přechodovou lištou). Hodnotu plochy je vhodné zaokrouhlovat o desetinu nebo setinu 

m 2 nahoru z důvodu rezervy při provádění na stavbě. 

Část materiálu na stavbě bude chybět vlivem technologického prořezu a vždy je lepší, aby 

raději 6 dlaždic přebývalo, než aby se dodatečně materiál objednával. Navíc u některých 

Strana 6 - 21


Vypracoval 



materiálů nemusíte mít zaručeno, že dostanete shodný barevný odstín, jaký měl materiál při 

prvním odběru. 

Plochu v místě prahu dveří autoři článku nepovažují za dveřní ústupek. Plocha dveřních 

ústupků a okenních ústupků by se na základě vyhlášek 372/2001 Sb., 3/2008 Sb. neměla do 

podlahové plochy započítávat, ale pokud si spočteme např. plochu ústupku u dveří do 

ocelové lisované zárubně tloušťky 100 mm umístěných v nosné stěně tloušťky 300 mm, tak 

nám vyjde, že plocha dveřního ústupku je 0,2 m x 1,0 m = 0,2 m 2 , což při větším počtu dveří 

může vytvořit nezrovna zanedbatelnou položku pro vykazování. Tato hodnota však 

nezahrnuje ještě plochu v místě prahu dveří. V současné době se většina dveří u novostaveb 

navrhuje jako bezprahové a tím se nám plocha pro vykazování potřebného materiálu opět 

navyšuje. Z těchto důvodů doporučujeme plochu pod prahy, plochu dveřních a okenních 

ústupků zahrnout do výpočtu plochy pro vykázání potřeby materiálu. 

2.3 Započítávaná plocha pro placení záloh za energie 

(služby) 

Rozúčtování nákladů na tepelnou energii pro vytápění a ohřev teplé užitkové vody pro 

jednotlivé byty se řídí vyhláškou č.372/2001 Sb. (VYHLÁŠKA Ministerstva pro místní rozvoj 

ze dne 12. října 2001, kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii 

na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele). Ve 

vyhlášce je přesně stanoveno započítávání dle plochy, její určení pro jednotlivé případy 

využívání pomocí koeficientů v příloze (vztažené i na menší výšku místnosti či zkosení). 

3 Podlahová plocha v požární bezpečnosti staveb 

U oboru požární bezpečnosti staveb se podlahové plocha místností označuje písmenem 

S, jednotkou jsou m 2 . Jednotlivé plochy jsou vymezeny vnitřním lícem svislých konstrukcí 

stěn včetně jejich povrchových úprav (např. omítky). Celková podlahová plocha požárního 

úseku v m 2 se stanoví součtem půdorysných ploch jednotlivých užitných podlaží požárního 

úseku. 

4 Podlahová plocha v tepelnětechnických 

výpočtech 

4.1 Rozměry pro výpočet tepelného výkonu/ztrát 

V původní ČSN 060210 zrušené roku 2008 se používaly vnitřní rozměry a konstrukční 

výška. V nové normě ČSN EN 12831 je řečeno, že výběr rozměrů musí být jednoznačně 

určen a mohou být použity vnitřní, venkovní nebo celkové vnitřní rozměry – viz citovaný 

článek. 

Strana 7 - 21


Vypracoval 



ČSN EN 12831 Tepelné soustavy v budovách - Výpočet tepelného výkonu: 

Výběr rozměrů budovy se musí jednoznačně určit. Bez ohledu na výběr, do 

výpočtu musí být zahrnuty ztráty celkovými vnějšími plochami stěn. 

Mohou se použít vnitřní, vnější, nebo celkové vnitřní rozměry podle EN 

ISO 13789, ale volba rozměrů se musí jednoznačně stanovit a dodržet 

v celém výpočtu. Upozorňuje se, že EN ISO 13789 nezahrnuje výpočtový 

postup po jednotlivých místnostech. 

Z výkladu tedy není jednoznačně dáno, které z rozměrů pro výpočet máme použít, ale 

obecně se doporučuje používat rozměry vnější, neboť setak automaticky dostáváme na 

stranu bezpečnější a částečně tak zohledňujeme vliv tepelných vazeb na rozdíl od použití 

rozměrů vnitřních. Pro použití vnějších rozměrů hovoří požadavek z druhé věty citátu. 

Obrázek:Soustava půdorysných rozměrů – vnitřní, vnější a celkové vnitřní 

4.2 Celková podlahová plocha 

Celková podlahová plocha zóny slouží pro výpočet tepelných zisků a stanovení vnitřní 

tepelné kapacity zóny. Celková podlahová plocha je dle zákona 406/2006 Sb. podlahová 

plocha všech podlaží budovy vymezená mezi vnějšími stěnami, bez neobyvatelných sklepů a 

oddělených nevytápěných prostor. 

Celkovou podlahovou plochu definují i technické normalizační informace TNI 73 0329 a 

TNI 73 0330, které uvádí, že podlahová plocha se uvažuje jako celková vnitřní podle ČSN 

EN ISO 13789. V případě místně snížené výšky v části místnosti se neuvažuje žádná 

redukce podlahové plochy a plocha schodiště (půdorysný průmět) se započítává jedenkrát 

v každém vytápěném podlaží. V případě, že schodištěm prochází systémová hranice 

budovy, započte se plocha schodiště přiměřeně. 

Strana 8 - 21


Vypracoval 



Pro výpočet celkové podlahové plochy platí: 

• celková podlahová plocha zóny je součtem podlahových ploch ve všech podlažích 

patřících do hodnocené vytápěné či ochlazované zóny; 

• plochu stanovujeme z celkových vnitřních rozměrů; 

• nezapočítávají se půdorysné plochy obvodových stěn, neobyvatelné sklepy a 

oddělené nevytápěné prostory; 

• započítávají se půdorysné plochy příček; 

• plocha schodiště se započítává půdorysným průmětem jedenkrát v každém podlaží; 

• v případě místně snížené výšky v části místnosti se neuvažuje žádná redukce 


Poznámka:Pro výpočet tepelného toku podlahy na zemině se do plochy podlahy na zemině 

plocha obvodových stěna započítává. 

4.3 Podlahová plocha v programu Zelená úsporám 

Úvod 

V posledních měsících je velmi často diskutovaná definice podlahové plochy pro výpočet 

roční měrné potřeby tepla na vytápění a plochy určující výši dotace v programu Zelená 

úsporám. Podlahová plocha je definována ve směrnici MŽP č. 9/2009 následovně: 

Pro potřeby Programu se rozumí: 

podlahovou plochou celková vnitřní podlahová plocha všech podlaží 

budovy vymezená vnitřní stranou vnějších stěn, bez neobyvatelných 

sklepů a oddělených nevytápěných prostor (zák. č. 406/2006 Sb., § 2, 

písm. p). 

Definice podlahové plochy uvedené v zák. č. 406/2006 Sb., v TNI 73 0329 a TNI 73 0330, 

na kterou se Směrnice č. 9/2009 MŽP odkazuje a podle kterých se provádí výpočty roční 

měrné potřeby tepla na vytápění, jsou uvedeny v předchozí kapitole č. 4.2. 

Výše uvedené definice podlahové plochy nejsou ve vzájemném rozporu. Problémy se 

stanovením podlahové plochy dosazované do výpočtu roční měrné potřeby tepla na vytápění 

a pro stanovení výše dotace nastaly v době, kdy se na oficiálních webových stránkách 

objevil „Pokyn k Příloze I/1 Směrnice MŽP č. 9/2009“ (dále jen „Pokyn“).Předem je důležité 

zmínit, že tento dokument nebyl nikým podepsán ani datován. V dnešní době je tento 

dokument ze stránek Programu Zelená úsporám již stažen, ale při kontrolách odevzdaných 

projektů na krajských pracovištích Státního fondu životního prostředí ČR jsou projekty stále 

posuzovány podle zmiňovaného Pokynu. Závaznost tohoto dokumentu (Pokynu) je pouze 

v rozsahu výkladu směrnice MŽP č. 9/2009 Sb. a neměl by být upřednostňován před 

závaznými dokumenty (zákony, vyhlášky,…) a být dokonce v jejich rozporu. 

Definice podlahové plochy uvedené v Pokynu je v rozporu s výše uvedenými definicemi. 

Strana 9 - 21


Vypracoval 



Definice podlahových ploch 

V Pokynu je definována: 

Jedná se o vytápěnou plochu objektu přímo nebo nepřímo přes okolní 

místnosti a to bez „neobývaných“ prostorů. „Neobývanými“ prostory se 

rozumí zejm. garáže, dílny, sklady, prádelny, kočárkárny, sklepní kóje 

a další suterénní (příp. přízemní) neobývané místnosti, půdní prostory 

bez obytné vestavby, apod. Do výpočtu měrné potřeby tepla na vytápění 

se „neobývané“ prostory uvažují jako nevytápěný prostor a do podlahové 

plochy určené pro dotaci se nezahrnují.“ 

Hlavní rozpor mezi definicí uvedenou v Pokynu a předchozími definicemi uvedenými ve 

Směrnici č. 9/2009 MŹP, zákoně č. 406/2006 Sb, TNI 73 0329 a TNI 73 0330 je v určení 

vytápěných prostor. 

Například vytápěné místnosti sušárny nebo prádelny v suterénu bytového nebo rodinného 

domu, do ketrých je dodávaná energie v podobě tepla, jsou podle Pokynu uvažovány ve 

výpočtu za nevytápěné místnosti. Ve výsledku může dojít k tomu, že aby byly splněny 

podmínky procentuální úspory a maximální hodnoty roční měrné potřeby tepla na vytápění 

pro získání dotací, bude potřeba zateplit dělicí konstrukce mezi prádelnou či sušárnou 

a obytnými místnostmi, ve skutečnosti tedy mezi vytápěnými místnostmi. 

Podlahová plocha pro stanovení výše dotace se v řadě případů může lišit od podlahové 

plochy užívané při výpočtu roční měné potřeby tepla na vytápění. Tato rozdílná hodnota 

podlahové plochy může způsobit problém při vyplňování krycího listu k podávané žádosti, ve 

které je pouze uvedena kolonka pro vypsání podlahové plochy uváděné ve výpočtu a zcela 

chybí kolonka pro podlahovou plochu pro výpočet výše dotace. Rozdílná hodnota 

podlahových ploch je způsobena např. při užití vícezónového modelu (zóna 1 = byty, zóna 2 

= chodby). Obě zóny uvažujme vytápěné, nikoli však se stejnou návrhovou teplotou. V tomto 

případě se do podlahové plochy pro výpočet roční měrné potřeby tepla na vytápění 

nezapočítávají plochy dělicích konstrukcí mezi zónami narozdíl do výsledné podlahové 

plochy pro výši dotace. 

Podpora je přidělována formou dotace jako fixní částka na m 2 podlahové plochy rodinného 

nebo bytového domu. Dotace jsou poskytnuty na nejvýše 350 m 2 podlahové plochy 

u rodinných domů a na nejvýše 120 m 2 v průměru na jednu bytovou jednotku u bytových 

domů.Při současném zateplování a provádění přístavby nebo nástavby budovy se výše 

dotace určí na podlahovou plochu budovy včetně přístavby nebo nástavby, nejvýše však na 

1,5 násobek podlahové plochy budovy původního tvaru. 

Strana 10 - 21


Vypracoval 



V Pokynu je dále uvedena definice, jak uvažovat zkosené stropy v podkroví pro stanovení 

podlahové plochy pro dotaci. 

Podlahová plocha pro dotaci je uvažována v souladu s Vyhláškou č. 

268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby. U místnosti se 

šikmými stropy se do plochy obytné místnosti nezapočítává plocha se 

světlou výškou menší než je 1 200 mm (viz. obr. 4). Tato místnost 

zároveň musí mít min. výšku 2 300 mm nejméně nad polovinou této 

vymezené podlahové plochy. Ve výpočtu je podlahová plocha uvažována 

podle obálky vytápěné části budovy. 

Tato definice je v rozporu s definicí uvedenou v TNI 73 0329 a TNI 0330, kde se 

neuvažuje redukce podlahové plochy v případě místní snížené světlé výšky v části místnosti. 

Závěr 

Na závěr této kapitoly uvádíme cíl programu Zelená úsporám uvedený v Příloze I ke 

směrnici MŽP č. 9/2009: 

Cílem Programu Zelená úsporám (dále jen Program), vyhlášeného Přílohami 

Směrnice č. 9/2009 Ministerstva životního prostředí (dále jen Směrnice) 

o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního 

prostředí ČR (dále jen Fond), je zabezpečení realizace opatření 

vedoucích k úsporám energie a využití obnovitelných zdrojů energie 

(dále jen „OZE“) v obytných budovách (rodinných a bytových domech). 

Z uvedeného cíle vyplývá, že se jedná o dotace na obytné budovy definované podle vyhl. 

č. 268/2009 Sb. Velikost podlahové plochy pro výši dotace by tedy měla být vztažena na celý 

objekt a veškeré vytápěné místnosti. Podlahová plocha pro výši dotaceby neměla 

býtsnižována o plochy místností („Neobývané“ prostory definované v Pokynu), které jsou ve 

skutečnosti vytápěnými prostory. 

Strana 11 - 21


Vypracoval 



5 Odvodňovaná plocha, účinná plocha střechy 

Při návrhu střešních konstrukcí se lze setkat s pojmy odvodňovaná plocha, účinná plocha 

střechy nebo účinná nepropustná plocha střechy. 

Odvodňovaná plochaje půdorysný průmět střešní roviny a je používána v následujících 

normách: 

• ČSN 73 1901 Navrhování střech – Základní ustanovení, 

• ČSN 73 3610 Navrhování klempířských konstrukcí. 

Odvodňovaná plocha slouží prostanovení dimenze střešních žlabů a odpadního potrubí. U 

šikmých střech se dříve velikost odvodňovacích prvků stanovovalaempiricky podle normy 

ČSN 73 3610 Klempířské práce stavební, která určovala jakou dimenzi žlabů, potrubí lze pro 

určitý rozsah odvodňované plochy použít. V roce 2008 tato norma prošla revizí a dostala 

nový název ČSN 73 3610 Navrhování klempířských konstrukcí. V této normě již empirické 

tabulky nenaleznete a jste odkázáni na normy: 

• ČSN EN 12056-3 Vnitřní kanalizace - Gravitační systémy - Část 3: Odvádění dešťových 

vod ze střech - Navrhování a výpočet, 

• ČSN 75 6760 Vnitřní kanalizace. 

Stručně řečeno, na co dříve stačila jednoduchá tabulka, nyní použijete výpočet, jehož 

metodika je popsána ve výše zmiňovaných normách. 

Strana 12 - 21


Vypracoval 



Obrázek: Tabulka pro empirický návrh žlabů podle velikosti odvodňované plochy 

Účinná plocha střechy je půdorysný průmět odvodňované plochy uváděný v m 2 , který se 

vypočte podle 4.3.2 ČSN EN 12056-3. Používá se pro výpočet odtoku dešťových vod dle 

norem ČSN 75 6760 a ČSN EN 12056-3. Pozor u účinné plochy střechy lze zohlednit vliv 

účinku větru, pokud národní a místní předpisy nestanovují jinak. 

Strana 13 - 21


Vypracoval 



6 Pokryvná plocha 

Pokryvná plocha je plocha používaná pro oceňování ovocných dřevin, vinné révy, 

okrasných rostlin a jejich smíšených porostů. 

Celková pokryvná plocha trvalých porostů ovocných dřevin, vinné révy, okrasných rostlin a 

jejich smíšených porostů oceňovaných podle tohoto ustanovení na pozemcích ve funkčním 

celku může být nejvýše 1500 m 2 včetně. Pokryvnou plochou se v daném případě rozumí 

plocha kolmých průmětů obsahu všech korun jednotlivých rostlin na povrch pozemku, jehož 

jsou součástí. Pokud je pokryvná plocha těchto porostů větší než 1 500 m 2 , ocení se trvalé 

porosty ovocných dřevin, vinné révy, okrasných rostlin a jejich smíšených porostů podle § 41 

vyhlášky 3/2008 Sb. 

7 Užitková plocha 

Přinákupu nemovitosti nebo na realitním trhu je ve spojitosti s bytovou jednotkou často 

užíván pojem „užitková plocha“. Užitkovou plochou bytu se rozumí součet ploch všech jeho 

místností včetně místností vedlejších užívaných výhradně nájemcem bytu, bez ploch 

domovního vybavení včetně sklepů, upravený podle zvláštního předpisu. Definici pojmu 

vymezuje vyhláška 85/1997 Sb. ze dne 8. dubna 1997, o nájemném z bytů pořízených v 

družstevní bytové výstavbě a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů. 

Upozornění: Ve stavebních předpisech je rozlišována obytná a užitková podlahová plocha 

bytu, jakožto i podlahová plocha budovy. Tyto předpisy si pojmy přizpůsobují podle účelu 

jejich použití (stanovení nájemného, ceny, energetické náročnosti stavby atd.), proto je nutné 

brát v úvahu, že v různých stavebních předpisech mohou mít pojmy různé významy. 

8 Zastavěná plocha 

Zastavěná plocha v projektech je často magické číslo, které si občas různé subjekty 

upravují k obrazu svému. Tyto účelné úpravy se liší dle potřeby. Jednou je potřeba míti 

zastavěnou plochu nižší za účelem zjednodušení stavebního řízení, někdy naopak vyhovuje 

číslo vyšší za účelem výhodnějšího zhodnocení stavby atd. Tomuto laborování nahrávají i 

předpisy a zákony, které nestanovují žádné specifické příklady a nereagují na vývoj 

konstrukčních systémů poslední doby. 

Zastavěná plocha a způsob jejího výpočtu je popsán v normě ČSN 73 4055 Výpočet 

obestavěného prostoru pozemních stavebních objektů a katastrální vyhlášce 26/2007 Sb. 

Pro pochopení problematiky si uveďme, co předpisy o zastavěné ploše říkají: 

Zastavěná plocha v ČSN 73 4055 

Zastavěná plocha je plocha půdorysného řezu vnějším obvodem svislých konstrukcí 

uvažovaného celku (budovy, podlaží nebo jejích částí); v I. podlaží se měří nad podnoží 

Strana 15 - 21


Vypracoval 



Poznámky 

• Z pohledu legislativy se zastavěnou plochou rozumí pozemky fyzicky zastavěné 

budovami i nádvoří k nim náležející. Stavební plocha je evidována v katastru 

nemovitostí jako stavební parcela další parcely tvořící souvislý celek s obytnými a 

hospodářskými budovami. 

• Zastavěná plocha a nádvoří jsou pozemky, na kterých jsou postaveny budovy 

(kromě skleníků a japanů) a nádvoří náležející k obytným, hospodářským nebo 

průmyslovým budovám jako jejich příslušenství. Je součtem zastavěných ploch 

jednotlivých budov na pozemku. 

• Podle ustanovení § 2, odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění se 

rozumí zastavěným stavebním pozemkem takový pozemek, který je evidován v 

katastru nemovitostí jako stavební parcela další pozemkové parcely zpravidla pod 

společným oplocením tvořící souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami. 

Další informace a pokyny pro stanovení zastavěné plochy naleznete i v oceňovací 

vyhlášce 3/2008 Sb.: 

Pokyny pro stanovení zastavěné plochy stavby (3/2008 Sb. oceňovací vyhláška) 

• Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty 

vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do 

vodorovné roviny. Izolační přizdívky se nezapočítávají. 

• Zastavěnou plochou nadzemní části stavby se rozumí plocha ohraničená 

ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních podlaží 

do vodorovné roviny. 

• Zastavěnou plochou podzemní části stavby se rozumí plocha ohraničená 

ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech podzemních podlaží 

do vodorovné roviny. Izolační přizdívky se nezapočítávají. 

Pokyny pro stanovení zastavěné plochy podlaží (3/2008 Sb. oceňovací vyhláška) 

• Zastavěnou plochou podlaží se rozumí plocha půdorysného řezu v úrovni horního 

líce podlahy tohoto podlaží, vymezená vnějším lícem obvodových konstrukcí tohoto 

podlaží včetně omítky. U objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je 

vnějším obvodem obalová čára vedená vnějším lícem svislých konstrukcí. Plochy 

lodžií a arkýřů se započítávají. U zastřešených staveb nebo jejich částí bez 

obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha podlaží vymezena ortogonálním 

průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny. 

• Do zastavěné plochy podlaží se započte i plocha, v níž není strop nižšího podlaží, 

například schodiště, haly a dvorany probíhající přes více podlaží. Započítává se 

plocha prostor podloubí, průjezdů a podobně, které jsou součástí nosných konstrukcí 

staveb. Pokud nejsou součástí nosných konstrukcí staveb, oceňují se samostatně. 

• Průměrná zastavěná plocha podlaží se zjistí jako součet zastavěných ploch všech 

podlaží dělený počtem podlaží. 

Strana 18 - 21


Vypracoval 



Výpočet zastavěné plochy a právní odpovědnost 

Doložení výpočtu zastavěné plochy stavebního objektu má být dle vyhlášky č. 499/2006 

Sb., o dokumentaci staveb, má být součástí technické zprávy a dokumentace předkládané 

stavebníkem stavebnímu úřadu. Odpovědnost za výpočet zastavěné plochy nese projektant 

a v případě pochybností, sporů lze přizvat znalce. 

Poznámka 

Podlahovou, užitkovou a jiné plochy definuje např. i Vyhláška hl. m. Prahy 26/1999, o 

obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, autoři se však 

rozhodli již tak rozsáhlý článek nezahlcovat výklady pojmů z městských vyhlášek. 

Poděkování 

Rádi bychom poděkovali následujícím osobám za věcné připomínky k jednotlivým částem 

článku: 

• JUDr. Pavla Schödelbauerová (podlahová plocha obecně, zastavěná plocha), 

• Doc. Ing. Dr. Zbyněk Svoboda (podlahová plocha v tepelnětechnických výpočtech), 

• Ing. Jiří Šála CSc. (podlahová plocha v tepelnětechnických výpočtech), 

• Ing. Danuše Čuprová, CSc. (připomínky a recenze k článku), 

• Ing. arch. Zdena Umlášková. 

Zdroje a použitá literatura 

• 3/2008 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 3. ledna 2008, o provedení některých ustanovení 

zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve 

znění pozdějších předpisů, (oceňovací vyhláška); (Změny: 456/2008 Sb.; 460/2009 

Sb.), 

• 26/2007 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 5. února 2007, kterou se provádí zákon č. 265/1992 

Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění 

pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České 

republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška); 

(Změna: 164/2009 Sb.), 

• 72/1994 Sb. ZÁKON ze dne 24. března 1994, kterým se upravují některé 

spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým 

prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů) (Změna: 273/1994 

Sb., 280/1996 Sb., 97/1999 Sb., 103/2000 Sb., 229/2001 Sb., 451/2001 Sb., 

320/2002 Sb., 437/2003 Sb., 171/2005 Sb., 179/2005 Sb., 296/2007 Sb., 345/2009 

Sb.), 

Strana 19 - 21


Vypracoval 



• 107/2006 Sb. ZÁKON ze dne 14. března 2006 o jednostranném zvyšování 

nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964; Sb., občanský zákoník, ve znění 

pozdějších předpisů; Změna: 150/2009 Sb., 

• 148/2007 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 18. června 2007 o energetické náročnosti budov, 

• 151/1997 Sb. ZÁKON ze dne 17. června o oceňování majetku a o změně některých 

zákonů (Změny: 121/2000 Sb.; 237/2004 Sb., 257/2004 Sb.; 296/2007 Sb.), 

• 268/2009 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na 

stavby, 

• 372/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 12. října 2001, 

kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a 

nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele, 

• 406/2000 Sb. ZÁKON ze dne 25. října 2000 o hospodaření energií (Změna: 

359/2003 Sb., 694/2004 Sb., 180/2005 Sb., 177/2006 Sb., 214/2006 Sb., 574/2006 

Sb., 177/2006 Sb. (část), 186/2006 Sb., 393/2007 Sb., 124/2008 Sb., 177/2006 Sb. 

(část), 223/2009 Sb.), 

• 501/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 10. listopadu 2006 o obecných požadavcích na 

využívání území; (Změna: 269/2009 Sb.; Změna: 22/2010 Sb.), 

• 526/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. listopadu 2006, kterou se provádějí některá 

ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu, 

• ČSN 06 0210 Výpočet tepelných ztrát budov při ústředním vytápění (5.1994); Změna 

Z1 (2.1999); Zrušena (9.2008), 

• ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty, 

• ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty, 

• ČSN 73 1901 Navrhování střech - Základní ustanovení (1.1999), 

• ČSN 73 3610 Klempířské práce stavební (7. 12. 1987), 

• ČSN 73 3610 Navrhování klempířských konstrukcí (3.2008); Změna: Z1 (11.2008), 

• ČSN 73 4301 Obytné budovy (6.2004); Změna: Z1 (7.2005); Změna: Z2 (9.2009), 

• ČSN 73 4055 Výpočet obestavěného prostoru pozemních stavebních objektů 

(1.1963), 

• ČSN 75 6760 Vnitřní kanalizace (5.2003), 

• ČSN EN 12056-3 Vnitřní kanalizace - Gravitační systémy - Část 3: Odvádění 

dešťových vod ze střech - Navrhování a výpočet (6.2001); Změna: Z1 (5.2003), 

• ČSN EN 12831 Tepelné soustavy v budovách - Výpočet tepelného výkonu (3.2005); 

Oprava: Opr.1 (8.2005), 

• ČSN EN ISO 13789 Tepelné chování budov - Měrné tepelné toky prostupem tepla a 

větráním - Výpočtová metoda (2.2009), 

• TNI 73 0329 Zjednodušené výpočtové hodnocení a klasifikace obytných budov s 

velmi nízkou potřebou tepla na vytápění - Rodinné domy (2.2009); Oprava: Opr.1 

(4.2009), 

• TNI 73 0330 Zjednodušené výpočtové hodnocení a klasifikace obytných budov s 

velmi nízkou potřebou tepla na vytápění - Bytové domy (6.2009), 

• Směrnice MŽP č. 9/2009 o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu 

životního prostředí ČR v rámci Programu Zelená úsporám, 

Strana 20 - 21


Vypracoval 



• Pokyn k Příloze I/1 Směrnice MŽP č. 9/2009, 

• Nový stavební zákon a související předpisy (Metodická pomůcka pro stavební úřady 

Zlínského kraje 2010), 

• Podlahová, obytná a užitková (užitná) plocha bytu nebo domu (Marie Báčová, 

Informační centrum ČKAIT) 

• Doc. Ing. Dr. Zbyněk Svoboda - Blog Stavební fyzika (http://blog.kdata.cz/stavebnifyzika/), 

• JUDr. Pavla Schödelbauerová - Byty: jak na výpočet plochy?- Stavební fórum 

(http://www.stavebni-forum.cz), 

• i-EKIS - Internetové energetické konsultační a informační středisko (http://www.iekis.cz/), 

• MOJEREALITY.COM (http://www.mojereality.com/), 

• Stavební klub (http://www.stavebniklub.cz/). 

Strana 21 - 21

Plochy ve stavebnictví - Příloha 

Vypracoval 


Tento dokument je přílohou k článku „Plochy ve stavebnictví“ a obsahuje přehled definicí, 

výkladů podlahových ploch, včetně odkazů na citované zdroje. 

Obsah 

1 Podlahová plocha obecně .................................................................................................. 2 

1.1 Podlahová plocha (72/1994 Sb.) ...................................................................................... 2 

1.2 Podlahová plocha (107/2006 Sb.) .................................................................................... 3 





2 Podlahová plocha v tepelnětechnických výpočtech ............................................................ 5 

2.1 Rozměry pro výpočet tepelného výkonu/ztrát .................................................................. 5 

2.2 Celková podlahová plocha (406/2006) ............................................................................. 5 

2.3 Podlahová plocha (TNI 73 0329) ..................................................................................... 6 

2.4 Podlahová plocha (TNI 73 0330) ..................................................................................... 6 

2.5 Podlahová plocha (Příloha č.I/1 k Směrnici MŽP 9/2009) ................................................ 7 

2.6 Podlahová plocha (Pokyn k Příloze č.I/1 k Směrnice MŽP 9/2009) .................................. 7 

3 Odvodňovaná plocha, účinná plocha střechy...................................................................... 8 

4 Pokryvná plocha ................................................................................................................11 

5 Užitná plocha .....................................................................................................................11 

6 Zastavěná plocha ..............................................................................................................12 

7 Měření a výpočet výměr staveb a jejich částí.....................................................................19 

8 Přesah stavby na sousední pozemek ................................................................................19 

Strana 1 - 22


Vypracoval 


1 Podlahová plocha obecně 

1.1 Podlahová plocha (72/1994 Sb.) 

Obecná ustanovení 

§ 1 Předmět a rozsah úpravy 

(1) Tento zákon upravuje spoluvlastnictví budovy, u něhož spoluvlastník budovy je 

vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru jako prostorově vymezené části budovy a 

zároveň podílovým spoluvlastníkem společných částí budovy. 

(2) Zákon upravuje vznik spoluvlastnictví budovy, práva a povinnosti vlastníků bytů a 

nebytových prostorů, jejich vzájemné vztahy, spoluvlastnictví společných částí 

budovy a některá práva a povinnosti stavebníků při výstavbě bytů a nebytových 

prostorů v budově ve spoluvlastnictví podle tohoto zákona. 

(3) Zákon upravuje též práva a povinnosti jiných subjektů v souvislosti se vznikem a s 

převodem nebo přechodem spoluvlastnictví budovy podle odstavce 1. 

(4) Spoluvlastnictví budovy a vlastnictví bytu nebo nebytového prostoru v ní podle tohoto 

zákona lze nabýt pouze v budovách, které mají alespoň dva byty nebo dva 

samostatné nebytové prostory nebo alespoň jeden byt a jeden samostatný nebytový 

prostor. 

§ 2 Vymezení pojmů 

Pro účely tohoto zákona se rozumí 

a) budovou trvalá stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově 

soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi 

s nejméně dvěma prostorově uzavřenými samostatnými užitkovými prostory, s 

výjimkou hal. Rozhodnutím vlastníka za budovu lze považovat rovněž sekci se 

samostatným vchodem, pokud je samostatně označena číslem popisným a je tak 

stavebně technicky uspořádána, že může plnit samostatně základní funkci budovy. 

b) bytem místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu 

určeny k bydlení, 

c) nebytovým prostorem místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí 

stavebního úřadu určeny k jiným účelům než k bydlení; nebytovými prostory nejsou 

příslušenství bytu^1) nebo příslušenství nebytového prostoru ani společné části 

domu, 

d) domem s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví taková budova, která je ve 

spoluvlastnictví podle tohoto zákona (dále jen "dům"), 

e) rozestavěným bytem místnost nebo soubor místností, určených v souladu se 

stavebním povolením k bydlení, pokud je rozestavěn v domě, který je alespoň v 

takovém stupni rozestavěnosti, že je již navenek uzavřen obvodovými stěnami a 

střešní konstrukcí, 

f) rozestavěným nebytovým prostorem místnost nebo soubor místností, určených v 

souladu se stavebním povolením k jiným účelům než k bydlení, pokud je rozestavěn 

Strana 2 - 22


Vypracoval 


v domě, který je alespoň v takovém stupni rozestavěnosti, že je již navenek uzavřen 

obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, 

g) společnými částmi domu části domu určené pro společné užívání, zejména základy, 

střecha, hlavní svislé a vodorovné konstrukce, vchody, schodiště, chodby, balkóny, 

terasy, prádelny, sušárny, kočárkárny, kotelny, komíny, výměníky tepla, rozvody 

tepla, rozvody teplé a studené vody, kanalizace, plynu, elektřiny, vzduchotechniky, 

výtahy, hromosvody, společné antény, a to i když jsou umístěny mimo dům; dále se 

za společné části domu považují příslušenství^1a) domu (například drobné stavby) a 

společná zařízení domu (například vybavení společné prádelny), 

h) jednotkou byt nebo nebytový prostor nebo rozestavěný byt nebo rozestavěný 

nebytový prostor jako vymezená část domu podle tohoto zákona, 

i) podlahovou plochou bytu nebo rozestavěného bytu podlahová plocha všech 

místností, včetně místností, které tvoří příslušenství bytu nebo rozestavěného bytu, 

j) podlahovou plochou nebytového prostoru nebo rozestavěného nebytového prostoru 

podlahová plocha všech místností nebytového prostoru nebo rozestavěného 

nebytového prostoru včetně ploch určených výhradně k užívání s nebytovým 

prostorem, popřípadě s rozestavěným nebytovým prostorem; do této plochy se 

započítává jednou polovinou podlahová plocha vnitřních ochozů a jiných ploch, které 

jsou součástí meziprostoru, 

k) zastavěným pozemkem pozemek zastavěný bytovým domem, ohraničený obvodem 

bytového domu. 

Zdroj: 72/1994 Sb. ZÁKON ze dne 24. března 1994, kterým se upravují některé 

spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým 

prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů) (Změna: 273/1994 Sb., 

280/1996 Sb., 97/1999 Sb., 103/2000 Sb., 229/2001 Sb., 451/2001 Sb., 320/2002 Sb., 

437/2003 Sb., 171/2005 Sb., 179/2005 Sb., 296/2007 Sb., 345/2009 Sb.) 


§ 2 Základní pojmy 


d) podlahovou plochou bytu součet podlahových ploch všech místností bytu a jeho 

příslušenství 1) , a to i mimo byt, pokud jsou užívány výhradně nájemcem bytu; 

podlahová plocha sklepů, které nejsou místnostmi, a podlahová plocha balkonů, 

lodžií a teras se započítává pouze jednou polovinou. 

1) § 121 odst. 2 občanského zákoníku. 

Zdroj: 107/2006 Sb. ZÁKON ze dne 14. března 2006 o jednostranném zvyšování 

nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964; Sb., občanský zákoník, ve znění 

pozdějších předpisů; Změna: 150/2009 Sb. 

Strana 3 - 22


Vypracoval 


Poznámka: Pokud pronajímatel zvyšuje nájemné podle zákona č. 107/2006 Sb., je třeba 

provést nový výpočet započitatelné podlahové plochy. V ostatních případech platí to, co 

vyplývá z nájemní smlouvy resp. evidenčního listu. 



Pro účely této vyhlášky se rozumí: 

l) systémovou hranicí plocha tvořená vnějším povrchem konstrukcí ohraničujících 

zónu, 

Zdroj: 148/2007 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 18. června 2007 o energetické náročnosti budov 


§ 8 Oceňování bytu a nebytového prostoru 

(5) Podlahová plocha bytu nebo nebytového prostoru je součet všech plošných výměr 

podlah jednotlivých místností a prostor tvořících příslušenství bytu nebo nebytového 

prostoru. 

Zdroj: 151/1997 Sb. ZÁKON ze dne 17. června o oceňování majetku a o změně některých 

zákonů (Změny: 121/2000 Sb.; 237/2004 Sb.; 257/2004 Sb.; 296/2007 Sb.) 



Pro účely této vyhlášky se rozumí 

i) obytnou místností část bytu, která splňuje požadavky předepsané touto vyhláškou, je 

určena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou plochu 8 m 2 . Kuchyň, která má 

plochu nejméně 12 m 2 a má zajištěno přímé denní osvětlení, přímé větrání a vytápění 

s možností regulace tepla, je obytnou místností. Pokud tvoří byt jedna obytná 

místnost, musí mít podlahovou plochu nejméně 16 m 2 ; u místností se šikmými stropy 

se do plochy obytné místnosti nezapočítává plocha se světlou výškou menší než 1,2 

m, 

Zdroj: 268/2009 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na 

stavby 


§ 1 Předmět úpravy 

Tato vyhláška stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a 

nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce 

za zúčtovací období. 

Strana 4 - 22


Vypracoval 


§ 2 Vymezení pojmů 

Pro účely této vyhlášky se rozumí 

d) podlahovou plochou - podlahová plocha místností bytu a nebytového prostoru 

kromě teras, balkónů a lodžií (i zasklených) a vedlejších prostorů, které jsou 

umístěny mimo byt; do podlahové plochy se započítává i plocha zastavěná 

kuchyňskou linkou, vestavěným nábytkem, kamny nebo jiným topným tělesem. 

Nezapočítává se plocha okenních a dveřních ústupků, 

e) započitatelnou podlahovou plochou - podlahová plocha vynásobená koeficienty 

uvedenými v příloze č. 1 části A. k této vyhlášce; mají-li některé místnosti 

v zúčtovací jednotce rozdílnou výšku stropů nebo stropy zkosené, započitatelná 

podlahová plocha těchto místností se vynásobí koeficientem podílu objemu 

vytápěného prostoru k objemu vypočtenému z podlahové plochy a výšky stropu 

převládajících místností v zúčtovací jednotce, 

f) podlahovou plochou nebytových prostorů pro účely poskytování teplé užitkové 

vody - podlahová plocha vynásobená koeficienty stanovenými podle přílohy č. 1 

části B. k této vyhlášce, 

Zdroj: 372/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 12. října 2001, kterou 

se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na 

poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele 

2 Podlahová plocha v tepelnětechnických 

výpočtech 

2.1 Rozměry pro výpočet tepelného výkonu/ztrát 

Výběr rozměrů budovy se musí jednoznačně určit. Bez ohledu na výběr, do výpočtu musí 

být zahrnuty ztráty celkovými vnějšími plochami stěn. Mohou se použít vnitřní, vnější, nebo 

celkové vnitřní rozměry podle EN ISO 13789, ale volba rozměrů se musí jednoznačně 

stanovit a dodržet v celém výpočtu. Upozornění - EN ISO 13789 nezahrnuje výpočtový 

postup po jednotlivých místnostech. 

Zdroj: ČSN EN 12831 Tepelné soustavy v budovách - Výpočet tepelného výkonu (3.2005); 

Oprava: Opr.1 (8.2005). 

2.2 Celková podlahová plocha (406/2006) 



p) celkovou podlahovou plochou podlahová plocha všech podlaží budovy vymezená 

mezi vnějšími stěnami, bez neobyvatelných sklepů a oddělených nevytápěných 

prostor, 

Strana 5 - 22


Vypracoval 


Zdroj: 406/2000 Sb. ZÁKON ze dne 25. října 2000 o hospodaření energií (Změna: 359/2003 

Sb., 694/2004 Sb., 180/2005 Sb., 177/2006 Sb., 214/2006 Sb., 574/2006 Sb., 177/2006 Sb. 

(část), 186/2006 Sb., 393/2007 Sb., 124/2008 Sb., 177/2006 Sb. (část), 223/2009 Sb.). 

2.3 Podlahová plocha (TNI 73 0329) 

2.2 Započtení podlahových ploch 

2.2.1 Podlahová plocha se uvažuje, jako celková vnitřní, podle ČSN EN ISO 13789 

(obrázek 2). 

2.2.2 Neuvažuje se žádná redukce podlahové plochy v případě místně snížené výšky v části 

místnosti. 

2.2.3 Plocha schodiště (půdorysný průmět) se započítává jedenkrát v každém vytápěném 

podlaží. V případě, že schodištěm prochází systémová hranice budovy, započte se plocha 

schodiště přiměřeně. 

Zdroj: TNI 73 0329 Zjednodušené výpočtové hodnocení a klasifikace obytných budov s 

velmi nízkou potřebou tepla na vytápění - Rodinné domy (2.2009); Oprava: Opr.1 (4.2009). 

2.4 Podlahová plocha (TNI 73 0330) 

3.1 Započtení ploch konstrukcí a podlahových ploch 

3.1.2 Podlahová plocha se uvažuje, jako celková vnitřní podle ČSN EN ISO 13789). 

Neuvažuje se žádná redukce podlahové plochy v případě místně snížené výšky v části 

místnosti. 

3.1.3 Plocha schodiště (půdorysný průmět) se započítává jedenkrát v každém vytápěném 

podlaží. V případě, že schodištěm prochází systémová hranice budovy, započte se plocha 

schodiště přiměřeně. 

Zdroj: TNI 73 0330 Zjednodušené výpočtové hodnocení a klasifikace obytných budov s 

velmi nízkou potřebou tepla na vytápění - Bytové domy (6.2009) 

Strana 6 - 22


Vypracoval 


2.5 Podlahová plocha (Příloha č.I/1 k Směrnici MŽP 9/2009) 

Pro potřeby Programu se rozumí: 

podlahovou plochou celková vnitřní podlahová plocha všech podlaží budovy vymezená 

vnitřní stranou vnějších stěn, bez neobyvatelných sklepů a oddělených nevytápěných prostor 

(zák. č. 406/2006 Sb., § 2, písm. p), ve znění pozdějších předpisů; 

Postup při současném zateplení a rozšíření podlahové plochy (ve smyslu zákona 

406/2006 Sb., § 2, písm. p): 

Pokud vlastník rodinného a bytového domu v budově vedle jejího zateplení zároveň rozšiřuje 

podlahovou plochu ve smyslu zákona 406/2006 Sb, § 2, písm. p), vztahují se měrné roční 

potřeby tepla na vytápění a výše dotace k podlahové ploše následujícím způsobem: 

- hodnota měrné roční potřeby tepla na vytápění před realizací opatření se počítá na 

podlahovou plochu budovy původního stavu 

- hodnota měrné roční potřeby tepla na vytápění po realizaci opatření se počítá na 

podlahovou plochu budovy předpokládaného nového stavu 

- výše dotace se určí na podlahovou plochu budovy předpokládaného nového stavu, 

nejvýše však na 1,5násobek podlahové plochy budovy původního stavu 

Pokud vlastník rodinného domu realizuje samostatnou přístavbu obsahující minimálně jednu 

samostatnou bytovou jednotku, může při dosažení pasivního standardu žádat o dotaci 

z oblasti podpory B. Pokud v tomto případě zároveň žádá dotaci na zateplení původní 

budovy, podlahová plocha přístavby, ani její potřeba tepla na vytápění se nezapočítává do 

výpočtů pro podporu z oblasti A. 

Zdroj: Směrnice MŽP č. 9/2009 o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu 

životního prostředí ČR v rámci Programu Zelená úsporám 

2.6 Podlahová plocha (Pokyn k Příloze č.I/1 k Směrnice 

MŽP 9/2009) 

Ze Směrnice: 

Podlahovou plochou se pro potřeby Programu rozumí celková vnitřní podlahová plocha 

všech podlaží budovy vymezená vnitřní stranou vnějších stěn, bez neobývaných sklepů a 

oddělených nevytápěných prostor (zák. č. 406/2006 Sb., § 2, písm. p). 

Pozn.: 

Celková vnitřní podlahová plocha se rozumí od vnitřních stran obvodových stěn včetně 

plochy pod vnitřními stěnami a příčkami. Podlahová plocha prostorů, které procházejí přes 

více podlaží (např. schodiště), se započítává v každém podlaží. 

Strana 7 - 22


Vypracoval 


Pokud se v objektu nacházejí prostory, které nejsou určeny k trvalému bydlení (komerční a 

jiné využití) a objekt splňuje podmínku, že více jak 50% plochy je určeno pro bydlení, nahlíží 

se na tyto prostory ve vztahu k podlahové ploše také jako na prostory pro bydlení. 

VÝKLAD 

Jedná se o vytápěnou plochu objektu přímo nebo nepřímo přes okolní místnosti a to bez 

„neobývaných“ prostorů. 

„Neobývanými“ prostory se rozumí zejm. garáže, dílny, sklady, prádelny, kočárkárny, 

sklepní kóje a další suterénní (příp. přízemní) neobývané místnosti, půdní prostory bez 

obytné vestavby, apod. 

Do výpočtu měrné potřeby tepla na vytápění se „neobývané“ prostory uvažují jako 

nevytápěný prostor a do podlahové plochy určené pro dotaci se nezahrnují. 

OSTATNÍ UJEDNÁNÍ: 

Jak uvažovat zkosené stropy v podkroví 

Podlahová plocha pro dotaci je uvažována v souladu s Vyhláškou č. 268/2009 Sb. o 

technických požadavcích na stavby. U místnosti se šikmými stropy se do plochy obytné 

místnosti nezapočítává plocha se světlou výškou menší než je 1 200 mm (viz. obr. 4). Tato 

místnost zároveň musí mít min. výšku 2 300 mm nejméně nad polovinou této vymezené 


Ve výpočtu je podlahová plocha uvažována podle obálky vytápěné části budovy. 

3 Odvodňovaná plocha, účinná plocha střechy 

ČSN 73 1901 Navrhování střech - Základní ustanovení 

Příloha G (informativní) 

G.13 Vnější odvodňovací prvky se doporučuje umísťovat mimo půdorys objektu. Při návrhu 

se vychází ze zásad ČSN 73 6760 a ČSN 73 3610. 

G.20 Návrh dešťového odpadního potrubí závisí na velikostí odvodňované plochy, na tvaru 

odvodňovacích prvků, specifické vydatnosti deště v daném místě stavby a na součiniteli 

odtoku. Dimenzování dešťového odpadního potrubí se řídí ustanoveními ČSN 73 6760. 

Zdroj: ČSN 73 1901 Navrhování střech - Základní ustanovení (1.1999) 

ČSN 73 3610 Navrhování klempířských konstrukcí 

F.6 Klempířské konstrukce pro odvodnění střech 

F.6.2 Při návrhu klempířských konstrukcí pro odvodnění střech se zohlední především 

množství odváděných dešťových vod, klimatické poměry, zatížení sněhem, způsob odvodu 

Strana 8 - 22


Vypracoval 


srážkových vod od objektu, riziko zanášení a zamrzání. Množství odváděných dešťových 

vod se stanoví podle příslušných technických norem 1) . 

1) ČSN EN 12056-3 

Zdroj: ČSN 73 3610 Navrhování klempířských konstrukcí (3.2008); Změna: Z1 (11.2008) 

ČSN 75 6760 Vnitřní kanalizace 

6.8.1 Výpočet odtoku desťových vod 

Pro určení odtoku desťových vod Q r v l/s z odvodňované plochy se používá rovnice: 

Q r = i . A. C 

kde 

i je intenzita deště, která se pro střehy a plochy ohrožující budovu zaplavením 

uvažujehodnotou i = 0,03 l/s.m 2 ; pro ostatní plochy se intenzita deště uvažuje 

hodnotou podle ČSN 75 6101; 

A půdorysný průmět odvodňované plochy nebo účinná plocha střechy vypočtená 

podle 4.3.2 ČSN EN 12056-3:2001 v m 2 ; 

C součinitel odtoku dešťových vod, bez rozměru, podle tabulky 9. 

Zdroj: ČSN 75 6760 Vnitřní kanalizace (5.2003) 

ČSN EN 12056-3 Vnitřní kanalizace - Gravitační systémy - Část 3 

4 Výpočty odtoku dešťových vod 

4.1 Odtok dešťových vod 

Hodnota odtoku dešťových vod, které nutno za stálých podmínek odvádět ze střechy, se 

počítá podle rovnice (1): 

Q = r . A . C (1) 

kde 

Q je odtok dešťových vod, v litrech za sekundu (l/s); 

r je intenzita deště, v litrech za sekundu na metr čtverečný (l/(s.m 2 )), pozn.: 

v ČR označována jako i; 

A účinná plocha střechy, v metrech čtverečných (m 2 ); 

C součinitel odtoku, bez rozměru (C = 1,0 pokud národní a místní předpisy nebo 

zvyklosti nestanovují jinak). 

4.3 Účiná plocha střechy A 

4.3.1 Při výpočtu účinné plochy střechy se nezohledňuje vliv účinku větru, pokudnárodní a 

místní předpisy nebo zvyklosti nestanovují jinak. 

4.3.2 Kde se nezohledňuje účinek větru, počítá se účinná plocha střechy podle rovnice (2): 

A = L R . B R (2) 

kde 

A je účinná plocha střechy, v metrech čtverečných (m 2 ); 

délka okapu, v metrech (m); 

L R 

Strana 9 - 22


Vypracoval 


B R půdorysný průmět střechy od střešního žlabu po hřeben střechy 

(viz obrázek 1), v metrech (m). 

4.3.3 Tam, kde se zohledňuje účinek větru, počítá se účinná plocha střechy v souladu 

s metodikou podle tabulky 3. 

4.3.4 Tam, kde se účinek větru zohledňuje ve výpočtech dešťového odtoku a kde déšť je 

větrem hnán proti stěně a může odtékat na střechu či do střešního žabu, připočítává 

se 50 % plochy stěny k účinné ploše střechy. 

Strana 10 - 22


Vypracoval 


Zdroj: ČSN EN 12056-3 Vnitřní kanalizace - Gravitační systémy - Část 3: Odvádění 

dešťových vod ze střech - Navrhování a výpočet (6.2001); Změna: Z1 (5.2003) 

4 Pokryvná plocha 

§ 42 Oceňování ovocných dřevin, vinné révy, okrasných rostlin a jejich smíšených porostů 

zjednodušeným způsobem 

(2) Celková pokryvná plocha trvalých porostů ovocných dřevin, vinné révy, okrasných 

rostlin a jejich smíšených porostů, oceňovaných podle tohoto ustanovení na 

pozemcích ve funkčním celku může být nejvýše 1500 m2 včetně. Pokryvnou plochou 

se v daném případě rozumí plocha kolmých průmětů obsahu všech korun 

jednotlivých rostlin na povrch pozemku, jehož jsou součástí. Pokud je pokryvná 

plocha těchto porostů větší než 1 500 m2, ocení se trvalé porosty ovocných dřevin, 

vinné révy, okrasných rostlin a jejich smíšených porostů podle § 41. 

Zdroj: 3/2008 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 3. ledna 2008, o provedení některých ustanovení 

zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění 

pozdějších předpisů, (oceňovací vyhláška); (Změny: 456/2008 Sb.; 460/2009 Sb.) 

5 Užitná plocha 

§ 2 Vymezení některých pojmů pro účely této vyhlášky 

(1) Užitkovou plochou bytu se rozumí součet ploch všech jeho místností včetně místností 

vedlejších užívaných výhradně nájemcem bytu, bez ploch domovního vybavení včetně 

sklepů, upravený podle zvláštního předpisu 4) (dále jen "užitková plocha bytu"). 

4) § 4 výnosu Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí ČR, Ministerstva financí 

SR a Státní banky československé č. 78/1991 Sb., o podmínkách poskytování finanční 

pomoci na družstevní bytovou výstavbu, (uveřejněného pod č. 3 ve Finančním zpravodaji č. 

2-3/1991). 

Zdroj: 85/1997 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva financí ze dne 8. dubna 1997, o nájemném z 

bytů pořízených v družstevní bytové výstavbě a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním 

těchto bytů 

Strana 11 - 22


Vypracoval 


6 Zastavěná plocha 

Zastavěná plocha – plocha půdorysného řezu vnějším obvodem svislých konstrukcí 

uvažovaného celku (budovy, podlaží nebo jejích částí); v I. podlaží se měří nad podnoží 

nebo podezdívkou, přičemž se izolační přizdívky nezapočítávají. U objektů nezakrytých nebo 

poloodkrytých je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci 

svislých konstrukcí v rovině upraveného terénu. 

Zdroj: ČSN 73 4055 Výpočet obestavěného prostoru pozemních stavebních objektů 

(I. Názvosloví) 

Zastavěná plocha v katastrální vyhlášce 

§ 5 Budovy, byty, nebytové prostory a vodní díla 

(1) Budovy a vodní díla se evidují 

a) v souboru popisných informací údaji o budově a vodním díle (§ 9 odst. 1), 

b) v souboru geodetických informací 

1. průmětem vnějšího obvodu budovy, který odpovídá průniku vnějšího obvodu budovy s 

terénem nebo u netypických budov svislému průmětu vnějšího obvodu budovy na terén 

(dále jen "obvod budovy"); zobrazení budov v katastrální mapě se řídí ČSN 01 3411 Mapy 

velkých měřítek - Kreslení a značky, nebo 

2. průmětem obvodu vodního díla podle zvláštního právního předpisu 19) . 

§ 6 Geometrické a polohové určení katastrálních území a nemovitostí 

(1) Katastrální území a nemovitosti evidované v katastru jsou v katastru geometricky a 

polohově určeny číselným vyjádřením hranic pozemků, obvodů budov a vodních děl daným 

souřadnicemi lomových bodů, které byly určeny geodetickými nebo fotogrammetrickými 

metodami v S-JTSK a spojnicemi těchto bodů, nebo jen zobrazením hranic pozemků, 

obvodů budov a vodních děl v katastrální mapě. 

(2) Přesnost geometrického a polohového určení katastrálních území a nemovitostí vyplývá z 

charakteristik a kritérií pro přesnost určení podrobných bodů uvedených v bodu 13 přílohy, 

nebo z charakteristik a kritérií pro přesnost zobrazení hranice v katastrální mapě uvedených 

v bodu 15 přílohy. Přesnost je u souřadnic podrobných bodů, které byly určeny v S-JTSK, 

vyjádřena kódem charakteristiky kvality souřadnic (dále jen „kód kvality“). 

Strana 12 - 22


Vypracoval 


(3) Geometrické a polohové určení pozemků evidovaných zjednodušeným způsobem je 

určeno číselným vyjádřením hranic pozemků podle původních výsledků zeměměřických 

činností nebo jen zobrazením průběhu hranic v grafickém operátu dřívější pozemkové 

evidence. 

§ 77 Výpočetní práce 

(1) Poloha podrobných bodů se určí z bodů geometrického základu a z podrobných bodů 

určených v předchozích záznamech podrobného měření změn 

a) ve stanovených prostorech souřadnicemi v S-JTSK, 

b) v ostatních prostorech souřadnicemi v S-JTSK, popřípadě pravoúhlými souřadnicemi v 

místním systému. 

Souřadnice bodů se uvádějí v metrech na dvě desetinná místa. Vypočtené souřadnice bodů 

se zaokrouhlují tak, že je-li jejich hodnota na dalším neuváděném desetinném místě rovna 5 

nebo větší, zaokrouhlí se výsledek výpočtu nahoru. 

(2) Výměry nových a změněných parcel a jejich dílů se určí 

a) ze souřadnic S-JTSK lomových bodů s kódem kvality 3 nebo 4 a souřadnic lomových 

bodů, které jsou vloženými body na přímých hranicích, bez ohledu na jejich kód kvality; 

způsob určení výměry se označí kódem 2, 

b) jiným číselným způsobem, tj. z přímo měřených měr nebo ze souřadnic v místním 

systému; způsob určení výměry se označí kódem 1, 

c) ze souřadnic lomových bodů, z nichž nejméně jeden lomový bod, který není vloženým 

bodem na přímé hranici, má souřadnici s kódem kvality 5 až 8; způsob určení výměry se 

označí kódem 0, nebo 

d) graficky 

1. planimetrováním, 

2. výpočtem z měr odměřených na mapě, nebo 

3. výpočtem ze souřadnic lomových bodů na obvodu parcely nebo dílu parcely 

odměřených na mapě, s přihlédnutím k plošné deformaci mapového listu; způsob 

určení výměry se označí kódem 0. 

Přednost se dává způsobu určení výměry v uvedeném pořadí. 

(3) Pro výpočet výměr platí stejné zásady zaokrouhlování jako u souřadnic. Oddělovanou 

část pozemku nelze označit parcelním číslem, pokud by výměra takové parcely měla být 

menší než 0,50 m 2 . Vzniklý díl se v geometrickém plánu označí písmenem malé abecedy a 

jeho výměra se uvede v m 2 na dvě desetinná místa. 

(4) Zásady a kritéria určení výměr parcel jsou uvedeny v bodu 14 přílohy. 

Strana 13 - 22


Vypracoval 


(5) Výměry částí parcel, ke kterým se vztahuje věcné břemeno, se neurčují. 

Příloha: Technické podrobnosti pro správu katastru 

13. Charakteristiky a kritéria přesnosti podrobného měření a souřadnic podrobných bodů 

13.1 Charakteristikou přesnosti určení souřadnic x, y podrobných bodů polohopisu je střední 

souřadnicová chyba m xy , která se vztahuje k nejbližším bodům polohového bodového pole. 

Souřadnice podrobných bodů polohopisu se určují s přesností, která je dána základní střední 

souřadnicovou chybou m xy = 0,14 m. Charakteristikou relativní přesnosti určení souřadnic 

dvojice bodů je střední chyba délky md. Délky se určují s přesností, která je dána základní 

střední chybou délky md vypočtenou podle bodu 13.6. 

13.2 Mezní souřadnicová chyba u xy se stanoví dvojnásobkem základní střední souřadnicové 

chyby m xy . Mezní rozdíl délky uxy se stanoví dvojnásobkem základní střední chyby délky md. 

13.3 Mezní polohová chyba u p je dána vztahem 

= √2 × . 

13.4 Posouzení dosažené přesnosti určení souřadnic nově určovaného nebo ověření 

souřadnic stávajícího podrobného bodu polohopisu se provádí pomocí 

a) oměrných měr nebo kontrolního měření délek přímých spojnic jiných vybraných dvojic 

podobných bodů a jejich porovnání s délkami, vypočtenými ze souřadnic nebo 

b) nezávislého kontrolního určení souřadnic podrobného bodu polohopisu a jejich 

porovnání s prvotně určenými souřadnicemi. 

13.5 Při postupu podle bodu 13.4 písm. a) se přesnost považuje za vyhovující, když rozdíl 

kontrolně měřené délky a délky vypočtené ze souřadnic je menší než mezní rozdíl ud 

vypočtený podle bodu 13.2, přičemž základní střední chyba délky m d se stanoví podle bodu 

13.6. V případě souboru obsahujícího více než 20 rozdílů délek mezi nově určovanými body 

musí být současně nejméně 60 % těchto rozdílů menších, než je hodnota základní střední 

chyby délky m d . 

13.6 Základní střední chyba délky md je dána vztahem 

= × 

 

, kde d je větší z porovnávaných délek v metrech a k se vypočte jako 

odmocnina 2 násobek základní střední souřadnicové chyby stanovené podle kódu kvality 

bodu s nižší přesností. 

Strana 14 - 22


Vypracoval 


13.7 Při posouzení dosažené přesnosti souřadnic nově určovaného podrobného bodu 

polohopisu postupem podle bodu 13.4 písm. b) se přesnost považuje za vyhovující, když 

a) výběrová střední souřadnicová chyba vypočtená metodou nejmenších čtverců, nebo 

b) výběrová střední souřadnicová chyba vypočtená z dvojice měření 

je menší než mezní souřadnicová chyba uxy vypočtená podle bodu 13.2. V případě souboru 

obsahujícího více než 20 nově určovaných podrobných bodů polohopisu musí být současně 

nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových chyb menších, než je hodnota základní 

střední souřadnicové chyby m xy . 

13.8 Při ověření souřadnic stávajícího podrobného bodu polohopisu postupem podle bodu 

13.4 písm. b) nesmí skutečná souřadnicová chyba překročit hodnotu mezní souřadnicové 

chyby u xy vypočtenou podle bodu 13.2, přičemž základní střední souřadnicová chyba se 

stanoví podle bodu 13.9. V případě ověření homogenity souboru obsahujícího více než 20 

nově určovaných podrobných bodů polohopisu s bodovým polem musí být současně 

nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových chyb menších, než je hodnota základní 

střední souřadnicové chyby m xy . 

13.9 Kód kvality podrobných bodů určených geodetickými nebo fotogrammetrickými 

metodami se stanoví podle hodnoty výběrové střední souřadnicové chyby v závislosti na 

základní střední souřadnicové chybě m xy . 

Základní střední 

Kód kvality 

souřadnicová chyba m xy 

3 0,14 m 

4 0,26 m 

5 0,50 m 

Body převzaté ze schváleného návrhu pozemkových úprav se považují za body určené se 

základní střední souřadnicovou chybou m xy = 0,14 m. 

14. Zásady a kritéria určení výměr 

14.1 Výměra parcely se vypočte podle § 77 odst. 2, přitom se ponechají dosavadní výměry v 

rozsahu uvedeném v § 29 odst. 2. 

14.2 U výpočtu výměr v analogové mapě jsou přípustná tato zjednodušení 

a) při dělení parcely s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2, lze výměru jedné části 

určit odpočtem výměr ostatních dílů, určených s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2, 

Strana 15 - 22


Vypracoval 


b) při dělení parcely s kódem způsobu určení výměry 0 na díly s velmi rozdílnou výměrou 

lze upustit od výpočtu největšího dílu, je-li tento díl větší než 

1. 19/20 dělené parcely s původní výměrou do 1 ha, 

2. 4/5 dělené parcely s původní výměrou nad 1 ha, 

c) při slučování parcel je prvním výpočtem součet dosavadních výměr a grafický výpočet je 

kontrolní, 

d) je-li parcela dělena rámem mapového listu, lze upustit od výpočtu výměry části na 

mapovém listu nedotčeném změnou, pokud je tato již známa z dřívějšího výpočtu. 

14.3 Při výpočtu výměr dílů parcel zjednodušené evidence se postupuje obdobně jako u 

parcel katastru. 

14.4 Výměra změněné parcely nebo dílu se určí dvěma nezávislými výpočty, nejedná-li se o 

digitální nebo digitalizovanou mapu, u které se výměra určí jedním výpočtem a jeho kontrola 

se provede porovnáním s výměrou celé parcely podle bodu 14.6. 

14.5 Po ukončení každého uceleného výpočtu výměr se porovnají celkové výměry 

dosavadního a nového stavu. Rozdíl obou hodnot musí být nulový nebo shodný s 

vykazovanou opravou výměry nebo změnou. 

14.6 Rozdíl mezi dosavadní a nově vypočtenou výměrou skupiny je početní odchylka, která 

nesmí být větší než mezní odchylka. Početní odchylka se rozdělí úměrně velikosti 

jednotlivých vypočtených výměr parcel a dílů ve skupině. Nerozděluje se na 

a) výměry parcel (dílů) určené s kódem způsobu určení výměry 1 a 2, 

b) výměry dílů převzaté z vyrovnání dílů podle bodu 14.7, 

c) výměry dílů nových parcel, tvořené celými dosavadními parcelami, není-li to z důvodu 

vyrovnání nutné, 

d) výměry celých čtverců souřadnicové sítě zahrnutých do grafického výpočtu. 

14.7 Vyrovnání výměr s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2. Při výpočtu výměry parcely 

určené s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2, která je tvořena 

a) z dílů původních parcel s kódem způsobu určení výměry 0, se 

1. výměry dílů vyrovnají na určenou výměru nové parcely; pokud je dílem celá dosavadní 

parcela, převezme se její výměra z operátu katastru, po její kontrole jedním výpočtem a 

zpravidla se nevyrovnává, 

2. u jednotlivých výpočetních skupin pro dělení původních parcel výměry dílů nové parcely 

vypočtené podle bodu 1 již nevyrovnávají, 

Strana 16 - 22


Vypracoval 


b) z dílů původních parcel s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2, se případný rozdíl 

mezi nově určenou výměrou a součtem jejích dílů vzniklý zaokrouhlováním poznamená v 

geometrickém plánu. 

14.8 Výměry parcel s kódem způsobu určení výměry 0 se vyrovnávají ve výpočetních 

skupinách. Skupinu tvoří zpravidla dělená parcela nebo souvislý celek změnou dotčených 

parcel jednoho vlastníka. Není-li mezní odchylka podle bodu 14.11 překročena, vyrovnají se 

nově vypočtené výměry parcel a dílů tak, aby se jejich součet rovnal výměře skupiny. 

Odchylka od dosavadní výměry skupiny se při vyrovnání rozdělí úměrně výměrám 

vyrovnávaných parcel a dílů. Nelze-li provést vyrovnání ve skupině, ale rozdíl lze přiřadit 

pouze jedné parcele, čímž dochází k překročení mezní odchylky, navrhne se oprava výměry. 

Výměry dílů parcel zjednodušené evidence slučovaných do parcely katastru se vyrovnávají 

na výměru parcely katastru. Výměra zbytku parcely zjednodušené evidence se určí 

odpočtem výměry jejích dílů slučovaných do parcel katastru. Zaniká-li celá parcela 

zjednodušené evidence, vyrovnání na evidovanou výměru se neprovádí, případný rozdíl 

evidované výměry s výměrou jejích dílů slučovaných do parcel katastru se poznamená v 

geometrickém plánu a v záznamu výsledku výpočtu výměr parcel (dílů) podle bodu 16.23 

písm. d). 

14.9 Mezní odchylky v digitální mapě a v digitalizované mapě 

Mezní odchylka mezi výměrou parcely grafického počítačového souboru a výměrou souboru 

popisných informací 

Kód kvality u nejméně Mezní odchylka v m 2 

přesně určeného 

lomového bodu na hranici 

parcely (dílu parcely) 

3 2 

4 0,4 . √ + 4 

5 1,2 . √ + 12 

6 0,3 . √ + 3 

7 0,8 . √ + 8 

8 2,0 . √ + 20 

P v m 2 je větší z porovnávaných výměr. Mají-li lomové body na hranici parcely, dílu parcely 

nebo skupiny parcel různé kódy kvality, použije se mezní odchylka podle kódu kvality bodu s 

největší střední souřadnicovou chybou. 

Strana 17 - 22


Vypracoval 


14.10 Mezní odchylka mezi dvojím výpočtem výměry v analogové mapě se stanoví obdobně 

podle bodu 14.9 s tím, že u graficky určované výměry [§ 77 odst. 2 písm. d)] se kód kvality 

uvažuje v závislosti na měřítku katastrální mapy v souladu s bodem 15.6. 

14.11 Hodnota mezní odchylky u MP v m 2 mezi dosavadní výměrou skupiny a celkovým 

součtem výměr nových parcel (dílů) ve skupině se stanoví, jsou-li 

a) dosavadní a nové výměry určeny ze souřadnic lomových bodů obvodu parcely (dílu), 

které byly vypočteny s kódem způsobu určení výměry 1, ze vzorce 

= ∙ + − 1, kde n 1 je počet dosavadních parcel ve skupině, n 2 je počet nových 

parcel a dílů ve skupině, 

b) dosavadní a nové výměry určeny s kódem způsobu určení výměry 0 nebo kombinací 

různých způsobů, dvojnásobnou hodnotou vypočtenou podle vzorců uvedených v bodu 

14.9; nedochází-li k vyrovnání mezi dva a více dílů, vypočtená hodnota se nenásobí. 

14.12 Při postupu podle bodu 16.26 písm. c) se mezní odchylky výpočtu výměr podle bodu 

14.9 nepoužijí. 

Zdroj: 26/2007 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 5. února 2007, kterou se provádí zákon č. 265/1992 

Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších 

předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální 

zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška); Změna: 164/2009 Sb. 

Strana 18 - 22


Vypracoval 


7 Přesah stavby na sousední pozemek 

§ 23 Obecné požadavky na umisťování staveb 

(2) Stavby se umisťují tak, aby stavba ani její část nepřesahovala na sousední pozemek. 

Umístěním stavby nebo změnou stavby na hranici pozemků nebo v její bezprostřední 

blízkosti nesmí být znemožněna zástavba sousedního pozemku. 

§ 25 Vzájemné odstupy staveb 

(6) S ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, 

garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu. V takovém případě 

nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory; 

musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední 

pozemek; stavba, její část nesmí přesahovat na sousední pozemek. 

§ 26 Výjimky 

Za podmínek stanovených v § 169 stavebního zákona je možná výjimka z ustanovení § 20 

odst. 3, 5 a 7, § 21 odst. 5 až 7, § 23 odst. 2, § 24 odst. 1 a 3, § 24a odst. 2 písm. a), § 24a 

odst. 3 písm. a), § 25 odst. 2 až 7. 

Zdroj: 501/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 10. listopadu 2006 o obecných požadavcích na 

využívání území; (Změna: 269/2009 Sb.; Změna: 22/2010 Sb.) 

8 Měření a výpočet výměr staveb a jejich částí 

3/2008 Sb. oceňovací vyhláška – Příloha 1 

Pro účely měření a výpočtu výměr staveb se vymezují jednotlivé měřené prostory a 

plochy. Měření a výpočet se provádějí v metrech, v metrech čtverečních nebo v metrech 

krychlových, vždy se zaokrouhlením na dvě desetinná místa. 

1. Délky 

• Délky se uvádějí v metrech. Při kontrolním měření se původní délka považuje za 

správnou, pokud se kontrolní měření neodlišuje o více než 1 % z původně naměřené 

délky u staveb oceňovaných podle § 3, § 5 až 8 a § 11. 

• Délky pro zjištění zastavěné plochy staveb se měří v ortogonálním průmětu do 

vodorovné roviny. 

• Pro zjištění plošných výměr zpevněných ploch a komunikací se měří skutečné 

rozměry. 

2. Zastavěná plocha stavby (ZP) 

Strana 19 - 22


Vypracoval 


• Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty 

vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do 

vodorovné roviny. Izolační přizdívky se nezapočítávají. 

• Zastavěnou plochou nadzemní části stavby se rozumí plocha ohraničená 

ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních podlaží 

do vodorovné roviny. 

• Zastavěnou plochou podzemní části stavby se rozumí plocha ohraničená 

ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech podzemních podlaží 

do vodorovné roviny. Izolační přizdívky se nezapočítávají. 

3. Měření podlaží 

• Podlažím se pro výpočet výměr rozumí část stavby o světlé výšce nejméně 1,70 m. 

• Podlažím je i podkroví nebo podzemí, jímž se rozumí přístupný prostor o světlé 

výšce nejméně 1,70 m alespoň v jednom místě, stavebně upravený k účelovému 

využití. 

• Podlaží se rozdělují na podzemní a nadzemní. Za podzemní podlaží se považuje 

každé podlaží, které má úroveň horního líce podlahy v průměru níže než 0,80 m pod 

úrovní okolního terénu ve styku s lícem stavby. Pro výpočet průměru se uvažují 

místa ve čtyřech reprezentativních rozích posuzovaného podlaží. 

• Při popisu budovy se uvádí počet nadzemních podlaží včetně podlaží o menší ploše 

a obdobně počet podzemních podlaží, například budova se čtyřmi nadzemními a 

jedním podzemním podlažím. 

3.1. Výšky podlaží 

• Světlou výškou podlaží se rozumí svislá vzdálenost mezi horním lícem podlahy a 

rovinou spodního líce stropu nebo zavěšeného stropního podhledu tohoto podlaží. U 

trámových stropů s viditelnými trámy se měří po spodní líc podhledu stropu mezi 

trámy, u stropů klenbových do spodního líce vrcholu klenby. U stropů šikmých se 

zjišťuje k nejvyššímu bodu zešikmení. 

• V případě různých výšek v posuzovaném podlaží se uvažuje výška té části podlaží, 

která má největší zastavěnou plochu. 

• Výškou podlaží, které je podkrovím a nemá strop, je vzdálenost mezi lícem nášlapné 

vrstvy podlahy podkroví a horním lícem hřebene u sedlových střech a nejvyšším 

vnějším lícem zešikmení či zaoblení části zastřešení netvořící přesah u střech 

ostatních. 

• Průměrnou výškou podlaží se rozumí vážený průměr všech výšek podlaží 

oceňované stavby nebo její části. Jako váha se použijí velikosti zastavěné plochy 

příslušného podlaží. 

3.2. Zastavěná plocha podlaží 

Strana 20 - 22


Vypracoval 


• Zastavěnou plochou podlaží se rozumí plocha půdorysného řezu v úrovni horního 

líce podlahy tohoto podlaží, vymezená vnějším lícem obvodových konstrukcí tohoto 

podlaží včetně omítky. U objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je 

vnějším obvodem obalová čára vedená vnějším lícem svislých konstrukcí. Plochy 

lodžií a arkýřů se započítávají. U zastřešených staveb nebo jejich částí bez 

obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha podlaží vymezena ortogonálním 

průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny. 

• Do zastavěné plochy podlaží se započte i plocha, v níž není strop nižšího podlaží, 

například schodiště, haly a dvorany probíhající přes více podlaží. Započítává se 

plocha prostor podloubí, průjezdů a podobně, které jsou součástí nosných konstrukcí 

staveb. Pokud nejsou součástí nosných konstrukcí staveb, oceňují se samostatně. 

• Průměrná zastavěná plocha podlaží se zjistí jako součet zastavěných ploch všech 

podlaží dělený počtem podlaží. 

4. Podlahová plocha 

• (1) Podlahovou plochou se rozumí plochy půdorysného řezu místností a prostorů 

stavebně upravených k účelovému využití ve stavbě, vedeného v úrovni horního líce 

podlahy podlaží, ve kterém se nacházejí. Jednotlivé plochy jsou vymezeny vnitřním 

lícem svislých konstrukcí stěn včetně jejich povrchových úprav (např. omítky). U 

poloodkrytých případně odkrytých prostorů se místo chybějících svislých konstrukcí 

stěn podlahová plocha vymezí jako ortogonální průmět čáry vedené po obvodu 

vodorovné nosné konstrukce podlahy do roviny řezu. 

• Do úhrnu podlahové plochy bytů nebo nebytových prostor se započte podlahová 

plocha: 

a) arkýřů a lodžií, 

b) výklenků, jsou-li alespoň 1,2 m široké, 0,3 m hluboké nebo jejichž 

podlahová plocha je větší než 0,36 m 2 a jsou alespoň 2 m vysoké, 

c) místností se zkoseným stropem, jejichž světlá výška v nejnižším bodě je 

menší než 2 m, a sklepů, pokud jsou místnostmi, vynásobená 

koeficientem 0,8, 

d) půdorysná plocha zabraná vnitřním schodištěm (schodišťový prostor) v 

bytě nebo nebytovém prostoru v jednotlivých podlažích. 

• Do úhrnu podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru se započte plocha 

prostorů, které jsou užívány výlučně s příslušným bytem nebo nebytovým prostorem: 

a) teras, balkónů a pavlačí vynásobená koeficientem 0,17, 

b) sklepních kójí a vymezených půdních prostor vynásobená koeficientem 

0,10. 

Strana 21 - 22


Vypracoval 


• V případě místností, které tvoří příslušenství bytu a jsou společné pro více bytů nebo 

nebytových prostor (např. společné WC, předsíň, aj.), se do podlahové plochy bytů 

nebo nebytových prostor započte plocha, která odpovídá podílu plochy těchto 

společných místností ku počtu bytů nebo nebytových prostor. 

• Do podlahové plochy se nezapočítává plocha okenních a dveřních ústupků. 

Zdroj: 3/2008 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 3. ledna 2008, o provedení některých ustanovení 

zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění 

pozdějších předpisů, (oceňovací vyhláška); (Změny: 456/2008 Sb.; 460/2009 Sb.) – 

Příloha 1 

Strana 22 - 22

Plochy ve stavebnictví

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?