You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
PLZEŇSKÁ LEGENDA<br />
JOSEF ČALOUN<br />
BRANKÁŘ,<br />
KTERÝ CHYTAL AŽ DO 64 LET<br />
Málokterý brankář se zapsal do historie svého klubu tak,<br />
jako Josef Čaloun do historie plzeňské Viktorie. Nejen v aktivní<br />
hráčské kariéře jako výborný strážce svatyně, ala také jako<br />
trenér a vychovatel celé řady výborných gólmanů. Zemřel<br />
po těžké nemoci 19. června <strong>2016</strong>, den po svých sedmdesátých<br />
narozeninách.<br />
Mohl mít zlatou olympijskou medaili z Moskvy 1980, ale<br />
osud tomu chtěl jinak. Přesto se Josef Čaloun má čím chlubit.<br />
V plzeňské Viktorii chytal čtrnáct let, ještě déle trénoval<br />
brankáře a velkou měrou se podílel na výchově kvalitních plzeňských<br />
gólmanů.<br />
V první lize má zapsáno 261 startů, první fotbalové krůčky<br />
udělal v jihočeské Zlivi. Nepostavil se však do branky, nastupoval<br />
v poli. „Hrával jsem pravého záložníka a dával jsem<br />
i góly. Jenže jednou nepřišel brankář a já to zkusil mezi tyčemi.<br />
A už jsem v bráně zůstal. V patnácti letech jsem ve Zlivi chytal<br />
I. A třídu,“ po letech vzpomíná, jak se vlastně do branky dostal.<br />
Brankovou čáru potom opouštěl jen zcela výjimečně. „Na konci<br />
sedmdesátých let v Plzni trénoval Svatopluk Pluskal, a když<br />
jsme hráli přáteláky, asi dvakrát jsem si zahrál v útoku.“<br />
Za Zliv podával Josef Čaloun výborné výkony a vzhledem<br />
k jeho mládí a talentu se okamžitě dostal do hledáčku klubů<br />
z vyšších soutěží. Nejblíže to měl do Českých Budějovic a tam<br />
také zamířil, do Dynama. Následovala táborská Dukla, odkud<br />
si ho vybraly tehdy prvoligové Pardubice. „Na první zápas nikdy<br />
nezapomenu. Hráli jsme v Bratislavě na Interu, brzo jsme<br />
dostali tři góly a já vystřídal brankáře Lišku. Nakonec jsme<br />
odjížděli s debaklem 5:0, takže příliš slavný debut v první lize<br />
jsem neměl. Spíše naopak.“ Potom už následoval přestup<br />
do osudové Plzně. „Z Pardubic jsem šel do Plzně. Přede mnou<br />
tu působil bratranec František, ale tenkrát se zranil. Byl u fanoušků<br />
hodně oblíbený, takový velký šoumen. Já se mu v tom<br />
nemohl rovnat, a tak jsem to měl složitější.“ To se psal rok 1970.<br />
Se Škodovku zažil dva sestupy z první ligy, ale také nepřetržitých<br />
osm sezon mezi elitou. Dlouhá řada utkání byla i o soutěž<br />
níže. V jeho éře si příznivci Škodovky na Josefa Čalouna zvykli<br />
a těžko si v brance mohli představit někoho jiného.<br />
Sám si statistiky nikdy nevedl. „V Plzni jsem chytal devět<br />
a půl roku první ligu, z toho jsem vynechal dva zápasy pro<br />
zranění, čtyři, protože jsem byl vyloučený a jedno utkání poté,<br />
co mi vypršel trest za vyloučení, to jsem také chyběl. Zapomněli<br />
mi totiž z Prahy přivézt registrační průkaz. Myslím si,<br />
že to bylo tenkrát před domácím zápasem s Brnem. Už jsem<br />
se rozcvičoval, ale pak mi to řekli a nemohl jsem nastoupit.“<br />
Čtyřzápasový distanc si Josef Čaloun vysloužil za vyloučení<br />
v závěru utkání ve Vršovicích s Bohemians. Celá záležitost<br />
byla podrobně popsána v Kronice Viktorie, teď přidejme názor<br />
plzeňského brankáře. „Šel jsem si pro centrovaný míč, chytil<br />
jsem ho a za mnou se srazili hráči. Rozhodčí pak pískl desítku.<br />
V tu dobu tam kopal Pepík Jelínek, který mi vyrazil míč z ruky.<br />
Já jsem ho loktem šťouchl, rozhodčí byl v tu chvíli zády. Jelínek<br />
se svalil a bylo z toho stop na čtyři zápasy,“ vypráví a dodává:<br />
„Kdybych nebyl vyloučen tenkrát na Bohemce, tak jsem v lize<br />
nevynechal šest let jediný zápas. Za stavu 2:2 v poslední minutě<br />
šel za mě chytat Karel Süss a František Knebort kopal<br />
penaltu. Karlovi jsem řekl, že ji kope po pravé ruce a on skočil<br />
doleva, prohráli jsme 3:2.“ Byly ale i jiné smolné zápasy.<br />
V posledním podzimním kole v roce 1973 dostal Josef Čaloun<br />
v Bratislavě od Interu za 26 minut šest gólů! Pak ho vystřídal<br />
Vladimír Žalec, který až do konce neinkasoval, přesto Škodovka<br />
ostudně padla 1:6.<br />
V době aktivní činnosti si v Plzni Josef Čaloun užil se spoluhráči<br />
hodně legrace. „Největší baviči byli tehdy Jarda Hřebík,<br />
Petr Uličný a Standa Štrunc. To jsem se vždycky těšil na trénink,<br />
co tahle trojka vymyslí. Ani já ale nezůstal stranou a podařilo<br />
se mi nachytat kouče Rubáše i Pospíchala. Osobně si<br />
myslím, že tehdy bylo srandy víc než dnes. A je to svým způsobem<br />
logické. Tehdy ve fotbale nebylo zdaleka tolik peněz,<br />
všichni jsme měli stejně, byla jiná doba.“ Aktivní Čalounova<br />
éra byla poznamenána každoročním bojem o záchranu, pouze<br />
v roce 1977 skončila Škoda mezi elitou na šestém místě,<br />
a když se spadlo, snažil se zase plzeňský celek do nejvyšší<br />
soutěže vrátit. „Právě proto má teď člověk z fotbalu takovou<br />
radost. Když se nyní podíváte na tabulku a vidíte, kde jsme…<br />
Je to moc pěkné,“ pochvaloval si v posledních letech svého života.<br />
32 | <strong>FCVP</strong>!
Change language