ŽENSKÉ A MUŽSKÉ VNÍMÁNÍ DUCHOVNOSTI BYT10.10.2017

Lze říci, že jako dospělci jsme vlastně „nadopovaní“ pohlavními hormony a hormony vztahů, lásky a
to oxytocinem. Jinak bychom o sebe vlastně ani nezavadili a jako lidstvo vymřeli hned v počátku.
To pro nás má dvě podstatné věci. Za posledních 90 tisíc let jsme mohli poznat převážně mužský
princip vnímání vyšší existence, duchovna a vše co přinesl a odnesl. Ženský jen tu a tam a převážně
v péči o druhé. Dnes díky rozvinuté lidské svobodě a civilizačních služeb, kde je tah na
osamostatňování, individualizaci společnosti, se v ženském formátu rozvíjí do esoteriky a kde se
projektuje a nejdříve rozvíjí přes ženskou intuici, jak jsem popsal výše, což se taktéž odráží v jeho
skladbě a formátech projevů. Zde pak vlastně máme mateřské a otcovské duchovno, vidění a vnímání
vyššího principu existence, jež je vlastně tak „přeformátován“.
Navíc je zde lze pozorovat mocný fenomén dnešní doby, kdy tato ženská schopnost pracovat s 3D
podstatou člověka (osobností), zde dítěte a tím odhadovat a uspokojovat jeho (němé) potřeby, se
ocitá v novém prostředí, kde je vlastně nucena postavit se na vlastní nohy a není společností a ani
rodinou tlačena k založení rodiny a výchovy potomstva. Jinak řečeno do popředí se dostává její
osobnost a její duševní rozvíjení, jež vlastně v 1 fázi podobně jako u mužů potřebuje určitou oporu a
zde ji hledá v různých rovinách a dnes v esotérice, kde ženská forma se snaží vytvářet si obraz velké
duchovní rodiny, ve složce světa a vesmíru, u mužů jde spíše o odhalování a popisování principů,
nebo vstup do jiných světů.
Tím to jsou ženy snadno ovlivnitelné a náchylné na různé duchovní manipulace, neboť mají výše
rozvinutou schopnost vnímat v určitém komplexnějším stavu, který zde může být celkem snadno
zneužit a využit. Žena si zde vytvoří „imaginární“ dítě, určitou formu duchovnosti, dle předlohy a pro
ni vlastně existuje, neboť jí cítí a vnímá, což považuje za realitu. Jelikož ženy jsou hodně kolektivní a
komunikativní, tak do sebe vtáhnou i celý kolektiv žen a vytvoří si vlastně „duchovní děti“, tedy svět,
jež je takto hmatatelný. Lze to pozorovat na esoterických webech, kde nejčastěji komunikují a
diskutují ženy.
V 2 fázi tato projekce na vyšší principy existence, zde vlastně přes projekci na druhé, vytvoří zpětné
vazby a zpětnou vazbou bude i naše nadčasová existence, dojde k určitému napětí a nepochopení od
druhých a vlastně od světa a vesmíru a ocitneme se v určitém stavu deziluze jež se může projevovat
snahou lépe přesvědčit druhé, nebo pracovat na sobě, kde se to může zablokovat do určitého postoje
a nebo nakonec do 3 fáze a pochopit, že je to určeno jen pro nás a náš vývoj, 3 fáze, transformace a
my vlastně vstoupíme do nové existence, duševní které nemá projevy pohlavní identity, mateřské a
otcovské identifikace.
Tím se začne plně rozvíjet náš 4D formát existence duševenství, jež lze přirovnat jako vnímání hudby
ve všem, třeba B. Smetana Má vlast, Vltava …
Duše je vlastně bezpohlavní. Jsme tedy ve věku personalizace a individualizace některých civilizací,
kde přecházíme z živočišné sociální roviny kde je i pohlavní duálnosti, do roviny individuální
personální, jež tuto pohlavní duálnosti postupně pochopí a spojí v duševní – duševenský stav. Jsme
teprve v 1 fázi cyklu, tedy pod značným vlivem pohlavních, sociálních, lidských identit a před námi je
cesta toto rozpoznat a „transformovat“ do komplexnější a rozvinutějšího stavu bytí kde bude hlavní
prim mít intuice a prostorové vnímání a cit, mezi ději v rámci mezi prostorovosti, kde určité společné
stavy takto vlastně nevnímáme a vnímáme jen určité fasety hran těchto prostorů …
3