První Světová Válka
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Válčící strany
Díky spojeneckým vazbám mezi evropskými státy uplynulo jen
několik dní od vyhlášení války Srbsku a ve válečném stavu byla téměř
celá Evropa. Na jedné straně stály státy Trojdohody (Francie, Británie
a Rusko) a Srbsko, ke kterým se přidaly Řecko, Portugalsko a Japonsko.
V roce 1916 posílilo řady dohodových mocností ještě Rumunsko a
USA.
Proti nim stál Trojspolek posílený Bulharskem a osmanskou říší.
Trojspolek však nebyl kompletní, Itálie se zpočátku do války vůbec
nezapojila. Argumentovala tím, že Německo nebylo napadeno, a není
tedy její povinností začít válčit. To byla pravda, protože Německo
vyhlásilo válku státům Dohody první. Itálie pak čekala, která válčící
strana jí za spojenectví nabídne více, a v roce 1915 se přidala na stranu
Dohody.
Fronty první světové války
Za první světové války se bojovalo na několika bojových liniíchfrontách.
Nejvýznamnější fronty byly západní, kde bojovalo Německo
proti Velké Británii a Francii, a východní, kde se Rusko bránilo
Německu a Rakousku-Uhersku. Srbská fronta, kde válka začala, ani
italská, kterou otevřela Itálie útokem na svého bývalého spojence,
Rakousko-Uhersko, v roce 1915, byly pro průběh války méně
významné. Mimo Evropu se bojovalo i v Africe a v Asii. Válka se však
rozhodovala v Evropě.
Na východní frontě probíhala převážně válka manévrová. Manévrová
válka je vlastně klasický způsob boje, kdy se jednotlivé vojenské oddíly
podle určitých plánů pohybují v terénu – tedy manévrují, útočí nebo
ustupují. Manévrová válka probíhala na všech dalších frontách kromě
západní.