První Světová Válka

Napsal: Zdeněk Štaif, 3. L
První světová válka

První světová válka byla jedním z největších evropských bojových
konfliktů, na rozdíl od jejího názvu se válka odehrávala v Evropě, Asii
a Africe, na americkém kontinentu se tento, ani žádný jiný konflikt
neodehrál, ale Spojené státy americké se války zúčastnily.
Nejprve se musíme zamyslet na vztahy velmocí, abychom porozuměli
tomu, proč vlastně válka vypukla. Podíváme se na Trojspolek, protože
vznikl první. Trojspolek se začal formovat několik let po sjednocení
Německa. (Německo bylo nejsilnějším členem Trojspolku.) V roce
1879 Německo uzavřelo spojeneckou smlouvu s Rakouskem-
Uherskem. Ve smlouvě stálo, že se oba státy zavázaly k vojenské
pomoci v případě válečného konfliktu. V roce 1882 se k nim přidala
Itálie, a tím vznikl Trojspolek. Itálii se zatím přátelské vztahy
s Německem vyplatily, proto doufala, že tomu bude tak i na dále. Itálie
však do smlouvy dala připomínku, že vojensky podpoří Německo
pouze v případě, bude-li napadeno.
Trojdohoda
vznikla podstatně
později. Francie
byla značně
znepokojena
německým
zbrojením, a tak
hledala spojence.
I Rusko se cítilo
ohroženo sílící
vojenskou mocí Německa. To bývalé rivaly sblížilo, takže se z Ruska a
Francie na začátku 90. let staly spojenci. Francie navíc půjčila carovi
obrovské sumy peněz, za které vybudoval transsibiřskou magistrálu a
vyzbrojil armádu. I Velká Británie měla z Německa obavy, a tak v roce

1904 uzavřela smlouvu s Francií a v roce 1907 s Ruskem, tím vznikla
Trojdohoda.
Napětí na balkáně
Napětí před první světovou válkou vyvrcholilo událostmi na Balkáně.
Od začátku 19. století se balkánské národy snažily vymanit zpod
nadvlády osmanské říše a kolem roku 1900 už skutečně většinu
Balkánu tvořily samostatné státy. Část území tu však stále ještě patřila
osmanské říši, za což balkánské národy cítily jako v ohrožení. Také se
tu stále přely o vliv evropské mocnosti – nešlo už většinou o ovládnutí
nějakého území, ale o spojenectví s mladými státy. Pro nás je
nejdůležitější přátelský vztah mezi Srbskem a Ruskem.
První velký problém na Balkáně nastal v roce 1908, kdy došlo k anexi
Bosny a Hercegoviny Rakouskem-Uherskem. Rozšíření rakouskouherského
vlivu na Balkáně popudilo všechny státy Trojdohody,
nejvíce samozřejmě Rusko, a Evropa už se tehdy málem dostala do
války. Anexe Bosny a Hercegoviny byla nepříjemná i pro Srbsko,
Srbsko tím tak ztratilo šanci získat přístup k Jaderskému moři.
V roce 1911 vypukla italsko-turecká válka, ve které chtěla Itálie získat
v severní Africe kolonie na úkor osmanské říše. Balkánské národy
využily oslabení osmanské říše a v roce 1912 na ni zaútočily také. Tím
začala první balkánská válka. Osmanská říše raději Itálii nechala území
v severní Africe, aby nemusela bojovat na dvou frontách, ale
nepomohlo jí to, z Balkánu byla vytlačena a zůstala jí tam jen malá část
u Istanbulu. Hned v roce 1913 vypukla druhá balkánská válka, ve které
balkánské státy řešily vzájemné územní spory.
Atentát v Sarajevu
Napětí v Evropě houstlo. Němroz války, od které si slibovalo získat
politickou převahu v Evropě. Záminka se brzy naskytla.

V červnu 1914 přijel do hlavního města Bosny a Hercegoviny Sarajeva
na oficiální návštěvu následník habsburského trůnu František
Ferdinand d’Este s manželkou. Toho využili bosenští radikálové, kteří
nesouhlasili s anexí v roce 1908, a spáchali na něj atentát. Protože měli
kontakty na podobnou radikální organizaci v Srbsku, jejímž snem bylo
sjednotit všechny Jihoslovany do jednoho státu, obvinilo Rakousko-
Uhersko z podílu na atentátu Srbsko
Zatčení atentátníka
Po poradě s Německem formulovalo Rakousko-Uhersko ultimátum pro
Srbsko, záměrem tedy bylo, aby Srbsko na ultimátum nepřistoupilo.
Srbsko bylo přesto ochotno přistoupit na všechny podmínky kromě
jednoho jediného bodu. To Rakousku-Uhersku nestačilo, a proto
18. července 1914 vyhlásilo Srbsku válku. Tím dnem začala první
světová válka.
První světová válka
Od posledního válečného konfliktu mezi vyspělými evropskými státy
uběhlo tolik let, že si málokdo vzpomněl na to, co vlastně válka
znamená. Vojenská technika se za tu dobu proměnila k nepoznání:
existovaly rychlopalné zbraně, děla s dostřelem až 100 km, letadla,
obrněné vlaky, ponorky. V průběhu války byly vyvinuty první tanky a

začaly se používat zákeřné zbraně – jedovaté bojové plyny. Nikdo si
nedokázal představit, co může tahle „moderní válka“ znamenat- byla
úplně jiná než ty předchozí. A mnohem, mnohem horší.
boje v zákopech
jednotka chráněna před plynem
(i psi byli chráněni)
jednotka zasažena plynem

Válčící strany
Díky spojeneckým vazbám mezi evropskými státy uplynulo jen
několik dní od vyhlášení války Srbsku a ve válečném stavu byla téměř
celá Evropa. Na jedné straně stály státy Trojdohody (Francie, Británie
a Rusko) a Srbsko, ke kterým se přidaly Řecko, Portugalsko a Japonsko.
V roce 1916 posílilo řady dohodových mocností ještě Rumunsko a
USA.
Proti nim stál Trojspolek posílený Bulharskem a osmanskou říší.
Trojspolek však nebyl kompletní, Itálie se zpočátku do války vůbec
nezapojila. Argumentovala tím, že Německo nebylo napadeno, a není
tedy její povinností začít válčit. To byla pravda, protože Německo
vyhlásilo válku státům Dohody první. Itálie pak čekala, která válčící
strana jí za spojenectví nabídne více, a v roce 1915 se přidala na stranu
Dohody.
Fronty první světové války
Za první světové války se bojovalo na několika bojových liniíchfrontách.
Nejvýznamnější fronty byly západní, kde bojovalo Německo
proti Velké Británii a Francii, a východní, kde se Rusko bránilo
Německu a Rakousku-Uhersku. Srbská fronta, kde válka začala, ani
italská, kterou otevřela Itálie útokem na svého bývalého spojence,
Rakousko-Uhersko, v roce 1915, byly pro průběh války méně
významné. Mimo Evropu se bojovalo i v Africe a v Asii. Válka se však
rozhodovala v Evropě.
Na východní frontě probíhala převážně válka manévrová. Manévrová
válka je vlastně klasický způsob boje, kdy se jednotlivé vojenské oddíly
podle určitých plánů pohybují v terénu – tedy manévrují, útočí nebo
ustupují. Manévrová válka probíhala na všech dalších frontách kromě
západní.

Na západní frontě se během několika týdnů vyvinula do té doby zcela
neznámá forma války – válka zákopová. K takovému vývoji došlo
proto, že tu proti sobě stanuly armády s vyrovnanými silami vyzbrojené
moderními zbraněmi na stejné úrovni. Boje spočívaly v pokusech
překonat nepřátelské linie masovým nasazením pěšáků, čemuž bránila
nepřátelská dělostřelecká palba. Ani jedna armáda nedokázala frontu
prolomit, díky síti železnic se vždy podařilo na oslabené místo dopravit
posily. Fronta se nehýbala a neustálé pokusy o její proražení stály
zbytečně život miliony mužů.
Průběh první světové války
Mohutnou německou ofenzivu na západní frontě se podařilo britské a
francouzské armádě zastavit už v září 1914 v bitvě na řece Marně tím
skončila na západní frontě manévrová válka a začala válka zákopová.
Na východní frontě ruská armáda ustupovala až do léta 1915. Rusko
ztratilo Litvu, západní Ukrajinu a část Běloruska. Nejtěžší boje
probíhaly na západní frontě. Tehdy se Němci pokusili dobýt pevnost
Verdun, což se jim ani po několika měsících nepodařilo. Aby ulehčila
obráncům Verdunu, zahájila britsko-francouzská armáda ofenzivu na
řece Somně. Výsledkem obou bitev byly skoro dva miliony padlých
mužů, ale situace na frontě se nezměnila. I Rusko chtělo svým
spojencům u Verdunu pomoci tím, že zahájilo ofenzivu na východní
frontě, čímž tu vázalo vojenské jednotky, které by jinak mohly být
převedeny k Verdunu. Při této ofenzivě se Rusku dařilo, a proto se na
jeho stranu přidalo i Rumunsko.
Na přelomu let 1916-1917 došlo k několika důležitým událostem.
V listopadu 1916 zemřel rakousko-uherský císař František Josef I. a
vlády se ujal jeho nástupce Karel I. Německo vyhlásilo neomezenou
ponorkovou válku, jejímž cílem bylo ztížit zásobováni Velké Británie,
a tím ji vyřadit z bojů. Tento krok však vyprovokoval dosud neutrální
USA, které v dubnu 1917 vstoupily do války na straně Trojdohody.

To bylo právě v čas, protože v Rusku vyčerpanému dlouhou válkou
došlo k bouřlivým událostem.
Už v březnu 1917 vypukla v Rusku revoluce, car Mikuláš II. byl svržen
a byla vyhlášena republika. V listopadu 1917 však došlo k převratu,
který provedli bolševici, stoupenci radikální levice, což vedlo
k občanské válce. Rusko nebylo nadále schopno nadále válčit, proto
s Německem a Rakouskem-Uherskem uzavřelo mír i za cenu ztráty
obrovského území. Tím přestala existovat východní fronta.
Dohoda byla vystoupením Ruska z války oslabena, protože německá
vojska se z východní fronty okamžitě přesunula na západ. Centrální
mocnosti však už byly dlouhou válkou po všech stránkách vyčerpány,
zatímco USA posílaly do bojů nové vojáky a své spojence podporovaly
i hospodářsky. Vítězství se tedy pomalu začalo klonit na stranu
Dohody. Zvláště v Rakousku-Uhersku stále častěji odmítali na frontu
odcházet muži, kteří byli ještě povoláni do zbraně. Věřili, že se blíží
konec války, a nechtěli zbytečně umírat. Začalo docházet ke vzpourám
a revolucím.
Dne 28.řijna 1918 byla vyhlášena samostatná Československá
republika. 3. listopadu vypukla revoluce v Německu, císař uprchl a
nová vláda 11. listopadu podepsala kapitulaci. Tím skončila první
světová válka.
V dalším díle se můžete těšit na podrobnou analýzu druhé světové
války. Druhé číslo vyjde 10.května 2020 za cenu 89 Kč.

Stránky a videa:
https://cs.wikipedia.org/wiki/První_světová_válka
https://www.dejepisne.cz/1-svetova-valka
https://www.valka.cz/10488-Prvni-svetova-valka-dil-1-Vznik-alianci-
1870-1907
https://www.youtube.com/watch?v=q7tqTeTyKZA
https://www.youtube.com/watch?v=CHjv02nwAWc