P O S L Á N ÍOBLASTNÍ CHARITAKUTNÁ HORAPosláním Oblastní charity Kutná Hora je pomáhat lidem, kteří se ocitli v nouzi a nedokáží svou situaci řešit vlastními silami. Uznáváme jedinečnosta důstojnost každého člověka, ke každému přistupujeme s láskou a úctou. Jsme organizace založená na křesťanských hodnotách. Jsme součás katolickécírkve a sítě charit v královehradecké diecézi.Místem působnos je Kutnohorsko a Čáslavsko, Středisko Na Sioně poskytuje své služby v celém Středočeském kraji.N A Š E M OT TO :P O M Á H Á M E , K D E J E P O T Ř E B A
„ P O M Á H Á M E , K D E J E P OT Ř E B A”OBLASTNÍ CHARITAPomáháme:dětem, mladým lidem, rodinám s dětmi,dospělým, seniorům, lidem v krizi,lidem v nepříznivé životní situaci,lidem se zdravotním handicapem,lidem sociálně vyloučeným,lidem bez domovaZákladní informace:Adresa sídla: Havířská 403, Kutná HoraIČ: 49543547Datová schránka: 34ybutel. 327 313 110e-mail: charita@kh.hk.caritas.czwww.kh.charita.czwww.facebook.com/charitakutnahora/Ředitel: RNDr. Robert OtrubaZástupce ředitele: Ing. Bc. Petr SeidlMůžete nás podpořit:svým darem:441888359/0800, VS 900 - dar na činnostVS 500 - dar pro Středisko Na Sioně,VS 289 - projekt "Plujeme do Přístavu”staňte se naším dobrovolníkem a věnujtesvůj čas potřebnýmuvítáme Vaši pomoc při Tříkrálové sbírceSlužby poskytujeme v našich střediscích:S l o v o ř e d i t e l e R o b e r t a O t r u b yKUTNÁ HORAOtvíráme trochu netradičně, podél horizontální osy, Výroční zprávu za rok2019. Dozvíme se v ní, co se v uplynulém roce podařilo, které služby jsmeposkytovali, kolika lidem jsme pomohli v jejich nesnázích, že jsme oslavilifotka25 let od založení kutnohorské charity. Můžeme si přečíst několik příběhůz našich středisek. Byl to vcelku úspěšný, přesto běžný rok.Už ne tak běžný je rok letošní, kdy píšu tato slova a kdy prožíváme světovouvirovou pandemii. Je to pro každého z nás neznámá situace, všichni seučíme v ní nějak zorientovat. Pro naše klienty je to období, kdy potřebujívíce péče než kdy jindy, protože jsou ve větších nesnázích než obvykle. Tak se učíme za pochodunastavit vhodný model péče, správně zacílit pomoc, rozumně poradit, účinně nastavit prevenci.Není to jednoduché, ale jde to. Je to v lidech, kteří pro charitu pracují a na které jsem hrdý.Letošní rok mě v tom ještě více utvrzuje. Zároveň se člověk zamýšlí nad současným světem, jestliby mohl být lepší, než je, jestli děláme ve svém životě vše správně. Klade si otázky ...V této souvislos bych rád citoval několik myšlenek Mons. Josefa Suchára, faráře z Neratovav Orlických horách, který se zamýšlel nad m zvláštním časem, jež nás všechny na nějakou dobuodloučil od sebe:„Je čas půstu od společenství, abychom pochopili význam podání ruky, obje či políbení těch,které milujeme, aby, až doba tohoto půstu skončí, tato gesta nikdy nebyla prázdná. Je čas bojes pohodlím, poraženectvím, sobectvím i touhou hodit to na někoho … Je čas nenadávat na to, conesmím, ale hledat, co mohu. Je čas naučit se vidět a přijímat pomoc a být za ni vděčný. Je to čas,který mi Hospodin svěřil a já jsem ten, jenž svými skutky rozhoduje, jaký bude svět. Je čas víryv sílu i těch nepatrných skutků dobra, protože ony proráží temnoty bezmoci a jsou poselstvímnaděje. Je čas otevřít v úžasu ústa a nestydět se za slzy vděčnos za tolik a tak nádhernýchprojevů pomoci. Je čas pochopit, že největší akt lásky není žít pro lidi, ale s nimi. Je čas jít zapálitv kostele svíčku …“3