Cesky ocelovy nabytek

ČESKÝ OCELOVÝ NÁBYTEK
Thonet-Mundus, Gottwald, Mücke-Melder,
Slezák, UP, Vichr
V polovině dvacátých let 20. století se progresivní čeští architekti připojí k
myšlence funkcionalismu. Navrhují nejen moderní budovy, ale také jejich
interiéry. Při výrobě nábytku se používá zcela nový materiál: ohýbaná ocelová
trubka. Tento kovový nábytek se stává symbolem modernismu. Četné modely
českých návrhářů patří mezi vyhledávanou klasiku designu.
Kniha poskytuje přehled o historii ocelového nábytku: od prvních návrhů
německých architektů přes výrobce v Československu po různá křesla a židle
českých designérů, jako byli Jindřich Halabala, Ladislav Žák, Hana Kučerová-
Záveská nebo Karel E. Ort.
144 stran, 266 obrázků
ISBN 978-80-263-1546-9
http://www.eshop.librix.eu/Cesky-ocelovy-nabytek-d568.htm

ČESKÝ OCELOVÝ NÁBYTEK
Thonet-Mundus, Gottwald, Mücke-Melder,
Slezák, UP, Vichr
Michaela Bosewitz

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této knihy nesmí být reprodukována žádnou formou, elektronickým,
opckým, audio, mechanickým či jiným způsobem, včetně systémů na ukládání a vyhledávání informací,
bez písemného souhlasu vydavatele. Neoprávněné uži této knihy bude trestně sháno.
Michaela Bosewitz
Český ocelový nábytek
© Michaela Bosewitz,
Jazyková úprava: Mgr. Eva Navrálová
Cover: Eva Gúgľava
Layout: Johann-Chrisan Hanke, www.buchlayout.info
Vydal a vyskl: Tribun EU s.r.o., Cejl /,
Vydání první.
ISBN ----

Obsah
Obsah
Forma sleduje funkci ........................................................................................ 7
První návrhy................................................................................................... 10
Výroba ........................................................................................................... 16
Patenty a soudní spory ................................................................................... 21
Výrobci .......................................................................................................... 25
Thonet-Mundus ............................................................................................................. 25
Hynek Gottwald ............................................................................................................. 29
Mücke-Melder ............................................................................................................... 33
Robert Slezák ................................................................................................................. 37
UP závody ...................................................................................................................... 40
Vichr a spol. ................................................................................................................... 44
Jiní výrobci ..................................................................................................................... 47
Návrháři ........................................................................................................ 51
Marcel Breuer ................................................................................................................ 51
Mart Stam ...................................................................................................................... 54
Ludwig Mies van der Rohe ............................................................................................ 57
André Lurçat .................................................................................................................. 60
Le Corbusier, Pierre Jeanneret a Charlotte Perriand ..................................................... 62
Anton Lorenz ................................................................................................................. 65
Jan Vaněk ....................................................................................................................... 68
Jindřich Halabala............................................................................................................ 71
Ladislav Žák .................................................................................................................... 74
Hana Kučerová-Záveská ................................................................................................. 78
Jan E. Koula .................................................................................................................... 81
Karel Honzík a Josef Havlíček ......................................................................................... 83
Karel E. Ort..................................................................................................................... 86
Další čeští návrháři ........................................................................................................ 87
Lampy ............................................................................................................ 93
Po druhé světové válce ................................................................................... 99
Reklama ........................................................................................................ 101
Informace pro sběratele ................................................................................ 107
Zajímavé budovy s ocelovým nábytkem ......................................................... 110
Vila Tugendhat ............................................................................................................. 110
Hotel Axa ..................................................................................................................... 113
Výběr z katalogů výrobců .............................................................................. 115
Použitá literatura .......................................................................................... 141
Seznam obrázků ............................................................................................ 143

Forma sleduje funkci
Forma sleduje funkci
Po první světové válce a po rozpadu Rakouska-Uherska vzniká . října
Československá republika. Prezidentem se stává filozof, sociolog,
pedagog a novinář Tomáš Garrigue Masaryk, který reprezentuje moderní
humanismus a je odhodlán k sociálním reformám. Protože jeho manželka
ze zdravotních důvodů nemůže splnit úlohu »první dámy« státu, převezme
tento úkol nejstarší dcera Alice. Promovaná historička a filozoa Alice
Masaryková v roce založí Československý Červený kříž. V následujících
letech organizuje osvětovou činnost pro matky a zřizuje jesle, sirotčince
a školy pro ženská povolání.
Poválečné roky představují pro mladý stát velké výzvy: musí zvládnout
ekonomické problémy, vyřešit nedostatek bydlení a zamezit šíření tuberkulózy
a tyfu.
Rozkvět dvacátých let končí světovou hospodářskou krizí, zapříčiněnou
krachem na burze v USA v roce . To také ovlivňuje výstavbu bytů, na
kterou je nyní k dispozici méně finančních prostředků. V této době plné
sociálního napě avantgarda českých architektů prohlašuje, že základní
povinnos je tvořit jen racionální a levné bydlení. Snahou návrhářů se
stává uspokojení každodenních potřeb. Řešení měly přinést malé byty,
které jsou nejen levné, hygienické, ale současně také komfortní. Na
počátku se výstavba zaměří na malé byty – skládající se z jednoho pokoje
s kuchyní. Nábytek je chápán ve funkčních souvislostech s celým bytem.
Požadované vlastnos jsou jednoduchost, lehkost, hygieničnost a pohodlnost.
Strojová sériová výroba má zabezpečit nízkou cenu.
Tomáš Garrique
Masaryk
Alice Masaryková
Od poloviny dvacátých let se evropská avantgarda sjedno pod
společným programem: »Forma sleduje funkci«. Tato věta amerického
architekta Louise Henryho Sullivana se stává základní tezí funkcionalismu.
Požadavek účelného řešení, chápán jako estecká, sociální a kulturní
výzva zároveň, převáží nad tradičními způsoby myšlení.
Holandské hnu De Sjl zakládá architekt Theo van Doesburg již v roce
. Hlavními představiteli jsou Gerrit Rietveld a Piet Mondrian.
V Německu v roce ve Výmaru vzniká státní uměleckoprůmyslová
škola Bauhaus. Zakladatelem a ředitelem je architekt Walter Gropius.
Nová škola se stává střediskem předních světových tvůrců v oblas architektury
a designu. Bauhaus je otevřený novým poznatkům a názorům a
akceptuje strojní výrobu, umožňující kvalitní design jednoduchých forem.
Dílny jsou zaměřeny na racionální a funkcionaliscký design předmětů
každodenních potřeb – tzv. Neue Sachlichkeit (Nová věcnost). V roce
se škola stěhuje do města Dessau, posléze do Berlína, kde ji nacisté v roce
z ideologických důvodů zavírají.

Forma sleduje funkci
Kromě Bauhausu a holandské skupiny De Sjl se funkcionalismem zabývá
i francouzská skupina, v jejímž čele stojí architekt Le Corbusier.
Z hlediska funkcionalismu je Československo v té době jednou z nejprogresivnějších
zemí Evropy. Četné publikace, jako je časopis Bytová
kultura, vydávané architektem Janem Vaňkem od roku , se intenzivně
zabývají racionálním bydlením. V roce Vaněk píše v časopise
Výtvarné snahy v článku Nový byt moderního člověka:
»Musíme pochopiti, že staré formy všech umění a tedy i bytového jsou zrušeny,
neboť neodpovídají našemu životu, do kterého zasáhl stroj, elektřina,
telefon, rádio, a musíme pochopiti, že moderní člověk nemůže bydleti
v renesančním, rokokovém neb chipendalovském zařízení, neboť se do slohu
těchto dob nehodí ani svými zvyky, ani vzezřením.«
Již v roce navrhuje architekt Bohuslav Fuchs svou první přísně funkcionalisckou
budovu: Zemanovu kavárnu v Brně. Svaz československého
díla se připojuje k myšlence moderního bydlení a realizuje v roce
modelové sídlištĕ Nový dům. Také stát podporuje funkcionalisckou
výstavbu a financuje pošty, administravní budovy, nemocnice a bytové
domy.
Model sídlištĕ Nový dům v Brnĕ,
Výstava německého Werkbundu (Svaz německého díla) Die Wohnung
(Bydlení) ve Stugartu v roce , kde se návštěvníkům poprvé představí
nábytek z ocelových trubek, je inspirací pro Výstavu soudobé kultury
v Brně v roku .

Forma sleduje funkci
Pohlednice pro výstavu Die Wohnung, návrh Willi Baumeister,
Plakát pro Výstavu soudobé kultury, návrh Franšek Süsser,
Nový nábytek z oceli se i přes počáteční výhrady a nedůvěru ve svou
trvanlivost a pohodlnost rychle šíří do všech zemí Evropy a stává se
symbolem modernismu. Některé návrhy jsou dnes nejvyhledávanějšími
designovými kousky.

První návrhy
První návrhy
Marcel Breuer: B (Wassily)
První návrh nábytku z trubkové oceli realizoval vedoucí nábytkářské dílny
Bauhausu Marcel Breuer v roce . Inspirovalo ho použi trubek na
řídítkách jeho kola Adler. Z tohoto materiálu chtěl navrhnout kubický
nábytek, ale jako vyučený truhlář neměl s kovovými konstrukcemi zkušenost.
V Bauhausu sice byla kovodílna, kde se však vyráběly pouze objekty
jako vázy, mísy, světla, ale žádný nábytek.
Proto Breuer chodil pro rady do firmy Junkers. Vedoucí dílen Karl Körner
mu pomáhal s konstrukcí jeho křesla B . V šedesátých letech . stole
se tomuto modelu z markengových důvodů začalo říkat Wassily, protože
toto křeslo měl ve svém bytě Wassily Kandinsky, ruský malíř, grafik a
profesor na umělecké škole Bauhaus.
Prototyp křesla B se čtyřmi nohami,

První návrhy
Marcel Breuer v krátké době navrhl kolekci nábytku z trubkové oceli.
Později vybavil kantýnu a aulu v Bauhausu svými stoličkami a sklopnými
sedadly. Breuer však nezamýšlel nechat využi svého nábytku jen v Bauhausu.
Na fotografii z roku se ze svého křesla sebevědomě dívá do
kamery. Ve stejném roce založil vlastní firmu Standard-Möbel.
VIZ KAPITOLA
MARCEL BREUER
M. Breuer v křesle B , nohy křesla jsou na každé straně spojeny tzv. sanicí,

První návrhy
Mart Stam: první židle bez zadních noh
Mart Stam
První židli bez zadních noh, která se později stala ikonou, navrhl holandský
architekt Mart Stam v roce . Jeho těhotná žena si stěžovala, že nemá
pohodlnou židli. Aby byla šťastná, rozhodl se proto vyvinout zcela nový
typ sezení. Pro konstrukci prototypu použil železnou plynovou trubku.
Spojil deset stejně dlouhých kusů pomocí kolínek. Židle zam neměla pružicí
efekt. Trubka tvořila opěradlo, sedadlo i spodní opěrnou konstrukci,
kde byly vynechány zadní nohy – v německé terminologii Kragstuhl. Jeho
židle měla přísně kubický tvar. Sedadlo a opěradlo z gumových pásků bylo
elascké a mělo poskytovat požadovaný komfort sezení.
Mart Stam tento návrh později přepracoval do varianty s pružnou
trubkou, kterou představil na výstavě Die Wohnung ve Stugartu.
VIZ KAPITOLA
MART STAM
Prototyp,
Křeslo, stůl a židle pro výstavu Die Wohnung,
Byt na výstavĕ Die Wohnung,

První návrhy
Ludwig Mies van der Rohe: MR , první pružicí židle
Jako viceprezident německého Werkbundu byl Mies van der Rohe
zodpovědný za realizaci výstavy Die Wohnung poblíž Stugartu. Pro tento
účel několik architektů navrhlo modelové sídliště Weißenhof s moderními
domy, které pak bylo během výstavy zpřístupněno veřejnos. V rámci
příprav se Mies van der Rohe . listopadu ve Stugartu setkal
s Martem Stamem a Le Corbusierem. Stam naskicoval svůj návrh židle bez
zadních noh z plynových trubek.
Zpátky domů si Mies van der Rohe skicu prohlédl a řekl: »Ošklivé, tak
ošklivé. Kdyby to jen zaokrouhlil, pak by to bylo krásnější.« Nakreslil
vlastní představu – přední nohy ohnuté do půlkruhu. Tento půlkruh
vytvořil zcela novou židli. Kubický tvar se ztral, ale židle získala elegantnější
vzhled. Na realizaci Mies van der Rohe použil ocelové trubky firmy
Mannesmann, které umožnily i pružení. Narodila se první pružicí židle.
Ludwig Mies van
der Rohe
VIZ KAPITOLA LUDWIG
MIES VAN DER ROHE
Židle MR a varianta s područkami MR

První návrhy
Výstava Die Wohnung Stuttgart
Klíčovým momentem pro pozdější šíření trubkového ocelového nábytku
byla již zmíněná stugartská výstava. V jejím rámci vznikla osada
Weißenhof, kde přední architek Le Corbusier, Mies van der Rohe,
nejmladší účastník Mart Stam, dále Walter Gropius, Peter Behrens a Josef
Frank ukázali nové trendy ve stavbě a bydlení. Vzniklo zde domů
s celkem byty, částečně za použi experimentálních materiálů.
Ukázaná řešení vzbudila mezinárodní zájem a diskuzi. Když Mart Stam při
otevření výstavy představoval veřejnos svou průkopnickou židli bez
zadních noh, revolucionizoval tak moderní design nábytku.
VIZ KAPITOLA PATENTY
A SOUDNÍ SPORY
Mies van der Rohe své židle MR prezentoval teprve dva měsíce po
zahájení výstavy. Krátce před m však nechal svůj design patentovat – jak
se ukázalo, bylo to moudré rozhodnu.
První trubkové židle se v Československu objevily v roce na Výstavě
soudobé kultury v Brně. Původně se mělo jednat o celostátní výstavu
k oslavě deseletého trvání Československé republiky. Nakonec byla připojena
výstava všech oborů soudobé kultury. Architekt Oldřich Starý realizoval
v areálu vzorový dům správce výstaviště, pro který vytvořil židli
z poniklované trubkové oceli vypletené plstěnými pruhy.
V rámci této výstavy vznikla v Brně kolonie Nový Dům podle vzoru osady
Weißenhof jako první Werkbundsiedlung mimo Německo. Devět členů
Svazu československého díla postavilo soubor šestnác moderních rodinných
domů. Nábytek pro stavbu architekta Jaroslava Syřiště navrhl Jan
Vaněk, mezi ním i kovovou ložnici. V roce následovalo otevření funkcionaliscké
osady Baba v Praze, kde byl zastoupen i Mart Stam s domem
Palička.
Trubkový ocelový nábytek vzbudil velký zájem, zpočátku však byly názory
rozděleny. Lidé měli námitky, že nechtějí, aby se jejich byty podobaly kancelářím
nebo ordinacím. Ale již v roce architekt Jindřich Halabala
v časopise Salon konstatuje:
»Nábytek z ocelových trubek nebyl sice přijímán s nadšením a mnoho musel
dokázat než bylo mu přiznáno právo na existenci – ale dokázal a zvítězil.
Říkám-li, že zvítězil – nechci říci, že jiný – dřevěný nábytek byl poražen. Nikoliv
– oba druhy budou se velmi dobře snášet – i v těsném sousedství. Naopak
– budou se doplňovat, ku prospěchu dobrého bydlení. Vítězství kovu je
v tom, že dostal se do bytu vůbec. Odpor byl značný. Mnoho – velmi mnoho
lidí usuzovalo – ovšem nesprávně – že kov a nábytek nebo ještě lépe – studený
kov a teplý byt se nějak nesnášejí. A ku podivu – najednou byl objeven
v leskle niklovaných nebo chromovaných trubkách náramně příjemný – líbivý
materiál…«.

První návrhy
Křeslo pro Výstavu soudobé kultury, O. Starý,
Ložnice pro dům J. Syřiště, J. Vanĕk,
Navzdory všem výhradám byl triumf ocelového nábytku nezastavitelný.
Architek a návrháři z celé Evropy s mto materiálem experimentovali a
vyvinuli mnoho modelů a vzorů.

Výroba
Výroba
Marcel Breuer, Mart Stam a Ludwig Mies van der Rohe položili základy
výroby nábytku z ohýbaných trubek. První experimenty probíhaly
v amatérských podmínkách, protože návrháři neměli s mto materiálem
žádné zkušenos.
Poté, co Mart Stam navrhl prototyp své židle bez zadních noh, pracoval na
jeho zdokonalení. Chtěl vytvořit funkční židli pro výstavu Die Wohnung.
Jeho představa o použi co nejtenčí trubky s nejmenším poloměrem
ohybu se v praxi ukázala jako nevhodná. Kromě toho použil za tepla
ohnutou trubku, která působením horka ztrala svou elascitu. Při
zkušebním sednu se židle zlomila. Proto musela být vyztužena železnými
vložkami. Pouze použi za studena ohnuté silnější trubky přineslo požadovaný
výsledek: pružicí a stabilní židli, jež si zachovala svůj kubický tvar.
Také první židle Breuera a Miese van der Rohe měly slabá místa. Po
delším používání svařované či šroubované spoje nebo samotné trubky
zažení nevydržely. Problém stability řešili architek a designéři z celé
Evropy různě. Tvořili četné modely a varianty – také z ploché oceli. Do
roku byly vyvinuty v podstatě všechny konstrukce, které materiál
ocelová trubka umožňuje.
Na začátku třicátých let se trubkový ocelový nábytek stal módní záležitos
a našel si cestu i do buržoazních obývacích pokojů. Výrobci se přizpůsobili
vkusu a přáním zákazníků, kteří nechtěli sedět na spartanské překližce nebo
železopřízi. Svůj sorment rozšířili o čalouněná křesla a dekoravní
tvary, které s funkcionalisckou myšlenkou už neměly nic společného. Puriscký
Mart Stam krizoval všechny formy, jež neodpovídaly jeho aske-
ckým principům, jako »nemožné ocelové příšery podobné makarónům«.
Rakouský architekt a designér nábytku Josef Frank se o takovém nábytku
vyjádřil: »Budeme ještĕ velmi litovat, že se ocel nedá spálit.«
Křeslo, Sybold von Ravesteyn,

Výroba
Luxusní kancelářský nábytek, André Lurçat,
Železopříze
Pro sedadla a opěradla byla kromě kůže, překližky, dřevěných la nebo
čalounění používána i takzvaná železopříze. Tento materiál však železo
neobsahuje. Je to silně apretovaná, mnohonásobně soukaná a parafinovaná
bavlněná příze. Tato úprava vyhlazuje všechny konce vláken a
vytváří tak tkaninu s vysokou pevnos a odolnos. Železopříze se stala
známá hlavně díky Bauhausu, kde tkadlena Grete Reichardt z této tkaniny
vyvinula popruhy, které pro svůj ocelový nábytek používal také Marcel
Breuer.
Hliníkový trubkový nábytek
Již v roce navrhl Marcel Breuer nábytek z hliníku vyrobený švýcarskou
firmou Wohnbedarf AG. S mto materiálem, který byl předurčen
pro letectví kvůli nižší hmotnos ve srovnání s ocelí, však nepracoval jen
Breuer. Architekt Fritz August Breuhaus vytvořil pro interiér zepelínu
LZ Hindenburg hliníkové židle a křesla. První let vzducholoď absolvovala
. března . Hliník byl také místo oceli používán pro zahradní nábytek
kvůli jeho větší odolnos pro povětrnostním vlivům.

Výroba
Interiér zepelínu LZ , návrh F. A. Breuhaus, výrobce L & C Arnold
Ocelová trubka
Ke zhotovení nábytku byla použita bezešvá trubka z kvalitní oceli, která
byla vyrobena podle patentu německé společnos Mannesmann.
Ohýbání
Před povrchovou úpravou byly ocelové trubky ohýbány na speciálních
ohýbacích strojích. Na materiál působí tahové a tlakové napě, díky
němuž lze trubku vytvarovat do různých poloměrů ohybu. Pouze materiál
ohýbaný za studena měl vynikající pevnost a elascitu, která byla pro
pružicí židle a křesla požadována.
Dělník u ohýbacího stroje

Výroba
Povrchová úprava
V prvních letech byl nábytek lakovaný emailem nebo poniklovaný. Díky
svému vysokému lesku a tvrdos se nakonec prosadil chromový povrch.
Technologie chromování zahrnovala několik kroků: mědění, niklování a
chromování.
Mědění
Galvanické mědění bylo používáno pro vyhlazení ocelového povrchu a jako
podkladová vrstva pro nikl. Před poniklováním musela být měděná
vrstva leštěna.
Niklování
Galvanické niklování sloužilo jako ochranná vrstva. Do povlaku se může
přidávat chrom, který dodatečně chrání před korozí. Také niklová vrstva
musela být vyleštěna, aby se později dosáhlo vysokého lesku chromu.
Chromování
Chromování dělíme do dvou skupin: tvrdé a dekoravní. Tvrdé chromování
je využíváno, když je chromová vrstva vystavena povětrnostním vlivům,
např. v automobilovém průmyslu. Nábytkářský průmysl obvykle využívá
chromování dekoravní, které zajišťuje dostatečnou odolnost vůči otěru a
vysoký lesk.
Leštění chromových dílů, závody Mücke-Melder

Výroba
Technologie chromování měla též své nevýhody. Byla časově náročná kvůli
nutnos lešt každou mezivrstvu, proces spotřeboval spoustu elektřiny
a elektrolyt kyseliny chlorové byl velmi jedovatý a agresivní na sliznice.
Pro odsávání tzv. toxické mlhy byly vyžadovány speciální systémy. Z těchto
důvodů bylo chromování drahé. Niklování stálo o % více než lak, chromování
o %. V padesátých letech . stole byly vyvinuty niklové lázně
s vyšším leskem, které eliminovaly potřebu leštění mezivrstev. Později se
celý proces mědění před chromováním stal zbytečným.
Jako všude, kvalita má svou cenu také v chromování. Vysoké náklady přiměly
některé firmy k úspoře – experimentovaly s chromováním bez mezivrstev.
Výsledkem byl rychlý nástup koroze a nedostatek lesku. Proto někteří
výrobci kovového nábytku v katalozích své zákazníky informovali
o použitých výrobních metodách, aby je přesvědčili o své kvalitě.
Z katalogu firmy Mücke-Melder

Patenty a soudní spory
Patenty a soudní spory
Marcel Breuer – Standard-Möbel
Po jeho prvním návrhu (B /křeslo Wassily) následoval soubor dalšího
ocelového nábytku: včetně stolice B , z níž později vyvinul hnízdové (též
příslužné) stoly B – c, židle B a skládací židle pro hlediště Bauhausu.
Tyto modely byly také použity pro vybavení mistrovských domů učitelů
Bauhausu v Dessau.
VIZ KAPITOLA
MARCEL BREUER
Breuer však nechtěl svůj nábytek přenechat jen Bauhausu, ale sám ho
uvést na trh. Avšak vedení školy, které bylo pod neustálým finančním tlakem,
nesouhlasilo. Přesto Breuer založil společně s maďarským architektem
Kálmánem Lengyelem koncem roku v Berlíně společnost Standard-Möbel
Lengyel & Co. Jednatelem se stal další Maďar: Anton Lorenz.
Pro návrh umělecky propracovaného katalogu byl získán grafik Herbert
Bayer.
Obal katalogu firmy Standard-Möbel,
Navzdory veškerému úsilí ekonomický úspěch nenastal. Proto se Breuer a
Lengyel v roce rozhodli prodat svou firmu společnos Thonet-
-Mundus AG. Thonet získal nejen licence na Breuerovy modely, ale také
veškeré skladové zásoby – s výjimkou čtyř prototypů židlí bez zadních noh.
Ty si jednatel Anton Lorenz ponechal s odůvodněním, že jsou to jeho
vlastní návrhy.

ČESKÝ OCELOVÝ NÁBYTEK
Thonet-Mundus, Gottwald, Mücke-Melder,
Slezák, UP, Vichr
http://www.eshop.librix.eu/Cesky-ocelovy-nabytek-d568.htm